Českou premiéru broadwayského muzikálového hitu Pretty Woman včera zažili návštěvníci Městského divadla Brno. Inscenace v režii Stanislava Moši v tomto divadelním zpracování slavného filmového trháku zdůraznila jeho přednosti. Do přestávky se divák v tomto příběhu o novodobé Popelce ponejvíce královsky směje a baví, ve druhé půli je potom rýsovaná zejména jímavost a lyričnost celého titulu.
Není potřeba představovat snímek a kasovní trhák z roku 1990, v němž v hlavní rolích zářili Julia Roberts a Richard Gere. Ostatně na tento celuloidový ikonický příběh o prostitutce, která přišla ke štěstí a lásce s miliardářem, si divák brněnské muzikálové produkce nejednou vzpomene při replikách některých šatů nejen hlavní hrdinky. Film inspirovaný divadelní hrou Pygmalion, v níž bohatý muž vyvede chudou ženu z ulice a "vymodeluje" z ní dámu (jedním dechem mluvíme také o divadelním muzikálovém velehitu My Fair Lady), měl kouzelnou atmosféru počátků devadesátek, kterou se snaží uchovat také divadelní adaptace: v muzice, kostýmech a celkovém dobovém odéru.
Pro pořádek a jako vstupní plus brněnské inscenace nutno připomenout, že světová premiéra show Pretty Woman: The Musical se odehrála v Oriental Theater v Chicagu v březnu 2018 a hrála se pět týdnů až do 15. dubna, aby byla přesunutá na Broadway. Kromě amerických inscenačních verzí se tato muzikálová novinka objevila v září 2019 v Hamburku a v únoru 2020 v Londýně. Oficiální westendská premiéra proběhla v březnu 2020 a kvůli covidovým omezením muselo uvádění titulu vzápětí také skončit. Městské divadlo Brno opět dostálo své pověsti pohotové hudební arény, kde se divák potkává se současnými muzikálovými trendy a novinkami – inscenaci nazkoušelo už v loňském září a z výše uvedených pandemických důvodů ji před publikum mohlo postavit až nyní.
Jaká tedy brněnská Pretty Woman je? Režisér brněnské inscenace a ředitel Městského divadla Brno Stanislav Moša, který měl možnost zhlédnout titul autorů Garry Marshalla, Jonathana Fredericka, Lawtona, Bryana Adamse a Jima Vallanceho už v Chicagu, připravil svižnou tříhodinovou inscenaci, v níž se divák střídavě směje i dojímá. Tady není možné kalkulovat s překvapováním hlediště, které důvěrně celou love story a také mnohé výjevy z ní už tři desetiletí důvěrně zná. V této inscenaci musí být divák zasažený kvalitou nastudování: bravurně odehranou i zazpívanou hudbou a špičkovým muzikálovým herectvím. A tím vším brněnská inscenace v retro stylu roku 1990 disponuje.
Hudebnímu nastudování Dana Kalouska, který premiéru také dirigoval, lze vytknout máloco. Všechny písničky mají ražbu devadesátých let a hudební projev Briana Adamse je nevtíravý a posluchačsky velmi srozumitelný i přístupný. Převažuje tady kombinace žánrů jako je pop a rock. A diváka možná mile překvapí, že se hudební polohy inscenace nakrátko stočí také k jazzu a klasické opeře a v jednom momentě se tyto naoko nesourodé žánry dokonce prostupují. Možná lze prozradit, že ústřední melodie z filmu v samotném příběhu nezazní jen v polovině představení publikum zachytí její názvuk. Divák ale o Pretty Woman nepřijde a celé téma zazní až při děkovačce, jak to předepsali autoři.
Vítejte v Hollywoodu, zazní na začátku i na konci celého kusu, snad aby si divák uvědomil, že v této továrně na sny je možné skutečně cokoliv. A právě sem diváky příběh zavede. Scénograf Christoph Weyers musel vyřešit požadavek na častá střídání prostředí, a tak vstupní foyer hotelu Beverly Wilshire i jeho nejvyšší apartmá často vystihují jen kreslené sjíždějící kulisy. Výprava je ale funkční a divák ve vstupním výjevu z hollywoodské ulice ocení i vtípek jakým je třeba plakát na film Míle od domova, v němž hrál hlavní roli Richard Gere a jehož jméno z této reklamy také ční.
Většina rolí je alternovaných, v prvním premiérovém obsazení se v hlavní rolích uvedli Svetlana Janotová a Petr Štěpán. Je potěšitelné, že nijak neimitují své slavnější americké kolegy z filmu. Janotová dokáže rozehrát vtípek, ani jako oražená prostitutka nepřekračuje hranici vkusu a její pěvecká sólová čísla s táhlými zakončeními jsou požitkem pro uši. V inscenaci má dobře vybalancovanou polohu přidrzlé holky z ulice a sexuální služebnice do podoby spanilé labutě, která našla svoji hrdost, duši, cenu a konečně i ženicha. Toho suverénně hraje Petr Štěpán, na jehož výkonu lze cenit, že nepředvádí jen do mamonu zahleděného bonvivána, ale také bez cukrkandlové pachutí zvládne proměnu do hromotluka uvědomujícího si význam a cenu lásky.
Jak již jsem uvedl, mile mě v této přece jen nasládlé limonádě, překvapily skvěle rozehrané valéry komiky a humoru. Ve vedlejších rolích se v tomto směru opravdu velmi blýskli Kristýna Daňhelová, Robert Jícha a Daniel Rymeš. Toto trio (které místy vydatně šlape na paty hlavním představitelům) přináší ve svých rolích na jeviště výtečný humor. Rymešovo taneční číslo s Jíchou budí oprávněné salvy smíchu, prvně jmenovaný herec v roli hotelového pikolíka skvěle pracuje s gestikou, mimikou a komplexním tanečním projevem. Daňhelová v roli ofrklé šlapky Kit si hlediště získá mimořádným pěveckým projevem s působivě vystavěnými a interpretovanými feelingovými polohami. Dokáže i v malé replice udělat vtip a herecky jej jakoby mimoděk hodit vděčnému publiku.
K těmto individuálním projevům připočtěte naplno rozehraná sborová čísla a zdatnou taneční i pěveckou company a v úhrnu máte zdařilou hudebně lyrickou komedii, která divákům nabídne vše, za čím na muzikály chodí. Brněnská Pretty Woman se prostě i s roční odstávkou povedla a divadlo na Lidické ulici má vděčný a zřejmě i dlouho vyhledávaný, veselý stejně jako jímavý muzikálový hit.
Městské divadlo Brno
Garry Marshall, Jonathan Frederick Lawton, Bryan Adams, Jim Vallance
Pretty Woman
Režie a úprava: Stanislav Moša
Překlad: Zdeněk Bartoš
Hudební nastudování a dirigenti: Dan Kalousek, Josef Javora
Klavírní výtah: Zdeněk Bartoš
Úprava hudebního aranžmá: Daniel Kyzlink
Scéna: Christoph Weyers
Kostýmy: Andrea Kučerová, Adéla Kučerová
Choreografie: Michal Matěj
Sbormistr: Dan Kalousek
Korepetice: Monika Jakubíčková, Jaroslava Michalíková
Světelná režie: David Kachlíř
Zvuková režie: Michal Hula
Zvuková supervize: Jiří Topol Novotný, Petr Gazdík
Dramaturgie: Miroslav Ondra
První premiéra 11. září 2021 na Hudební scéně MdB
Zatím nebyl přidán žádný komentář..