Psychedelic Morning: Cigareta ve dvou

Psychedelic Morning: Cigareta ve dvou

Název kapely Prasklá struna zní punkově. A skutečně, tato brněnská kapela na svém internetovém profilu svůj styl charakterizuje takto: „Hrajeme psychedelic rock’n’roll neboli punkrock nebo garage punk.“ Psychedelic Morning je sólový projekt člena Prasklé struny, který si říká Gregory a kterému sluší označení punkový písničkář. Neznamená to, že by jeho písně byly hlučné, drásavé a dštily kolem sebe energii. Album Cigareta ve dvou je klidné, melancholické, možná až příliš unavené, moderně řečeno chill-outové. Gregory jako autor si však nedělá starosti se svým tónovým rozsahem, s vytříbeností rýmů ani s pestrostí. Na to všechno zvysoka punkově… rezignoval. Výsledkem je album, které na první poslech může působit naivně, na druhý nedotaženě, na třetí rozpačitě… a po deseti posleších si je zamilujete pro kouzlo, které z psychedelické ranní melancholie prýští.

Cigareta ve dvou je album, které snese jakoukoli kritiku. Jestliže recenzent v Rock & popu píše o „sladkobolné romantice“ a o snaze „oslovit okruh přátel a ctitelek, ne si hrát na umění“, je to trefné. Pokud vydavatel na svém webu trochu kostrbatě zdůrazňuje, že „Gregory staví svoje skladby na feelingu spojeném s originálním způsobem zpěvu“, je to také pravda. Připomíná mi to mou nedávnou výměnu názorů s jedním textařem o písních nejmenovaného autora – já jsem jeho texty označil jako dadaistické nebo surrealistické, on mluvil o blábolech. Jde pouze o to, jak chceme skutečnost nazvat a jaké stanovisko zaujmeme. A podobně to platí i o Psychedelic Morning a Cigaretě ve dvou.

Gregory na svém folkovém albu opravdu porušuje snad všechna psaná i nepsaná pravidla. Gramatické rýmy jako „přečíst/dočíst“, špatně kladené přízvuky, citoslovce tam, kde se textaři přetrhne nit, různé variace na jednu a tutéž melodii, která se – pokud jde o aranže – jen velmi nenápadně rozvíjejí. Polykání koncovek, neučesané texty, které spíše připomínají deníkové záznamy. A stále podobné ranně psychedelické tempo, které se víc než k hektickému ránu hodí k ospalému zimnímu večeru. Doprovod postavený na jednoduchých akordech akustické kytary, jen občas podbarvovaný dalšími nástroji v rukou hostujících muzikantů. Rytmičtější pasáže se ozvou jen výjimečně. To je jeden pohled.

Jenže jestliže vydržíte poslouchat opakovaně a budete usilovně pátrat po myšlence alba a po záchytném bodu, kouzlo Gregoryho svérázné „punkové“ poetiky nakonec objevíte. Vůbec nejde o kvalitu rýmů a čistotu artikulace. Gregory je vypravěč s kytarou víc než zpěvák a muzikant. A jeho vyprávění nemá podobu třinácti samostatných písní, ale jednoho uceleného příběhu, alba, tedy čehosi v době internetové nemoderního, co však nedávno úspěšně vzkřísila k životu například kladenská skupina Zrní. Album jako koncept se v Gregoryho případě vyznačuje nejen opakováním melodických motivů (najednou nejde o prohřešek, ale o klad), ale především návraty některých zásadních momentů v textech. Jednak jde o motiv cigarety, který se objevuje v několika písních a může v každém z nás vzbuzovat jiné pocity (u mě silně negativní, ale o to tady nejde). Ještě důležitější je však provázání příběhu alba se slavným Saroyanovým Tracyho tygrem. Postavy Tracyho a Laury se během třičtvrtěhodiny opakovaně vynořují a skrývají, někdy prvoplánově („Jsem Thomas Tracy a ty jsi ta Laura“), jindy trochu nečekaně („Laura tiše hlídá ten můj divnej tmavej svět“ v závěrečné písni, vtipně nazvané Robert Kodym říká). Jedním z nejsilnějších momentů alba je pak píseň Tracy, kde jsi, do které Gregory nasamploval úryvky z audioknihy Tracyho tygr v podání Vlastimila Brodského.

Vedle hry s literárními motivy a s nikotinovým symbolem je nakonec zajímavý (rozuměj sympatický) Gregoryho naivní způsob zpěvu a zejména to, jak dokáže neotřele frázovat texty, které při pouhém přečtení znějí školácky. I umírněné aranže mají své kouzlo. Jen je třeba za hradbou všudypřítomné akustické kytary hledat probublávající melodie v pozadí, odchytit jemné elektronické zvuky a objevit dynamiku ve všudypřítomné melancholii. Cigareta ve dvou je album možná trochu naivní a punkově nedotažené, ale rozhodně není sladkobolné a zacílené pouze na malý okruh ctitelek.

Vydavatel: Indies Scope 2013
13 skladeb, celková stopáž: 45:26

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Do ticha je občas potřeba říznout, album Nůž na ticho už bylo pokřtěno v Divadle Na provázku i v českém centru ve Vídni. Přečtěte si, co od takového nože můžete čekat.  více


Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více

S tradičním dvouletým odstupem začal Mezinárodní festival Janáček Brno 2024, jehož slavnostní zahájení se uskutečnilo v pátek 1. listopadu v Janáčkově divadle. Národní divadlo Brno při této příležitosti uvedlo premiéru nové inscenace opery Výlety páně Broučkovy Leoše Janáčka (1854–1928), jenž vznikla na náměty dvou povídek Svatopluka Čecha. Režie operní novinky, která vznikla v koprodukci se Staatsoper Unter den Linden, Berlin a Teatro Real, Madrid, se ujal kanadský režisér Robert Carsen. Hudební nastudování, stejně jako dirigování premiéry bylo vloženo do rukou Marka Ivanoviće a v titulní roli Matěje Broučka se představil skotský tenorista Nicky Spencevíce

Znovuuvedením oblíbeného muzikálu Čarodějky z Eastwicku se Městské divadlo Brno rozhodlo připomenout jubilejních dvacet let od otevření svojí velké Hudební scény. Opětovné nasazení titulu představuje povedený narozeninový dárek divadla publiku, které od premiéry v roce 2007 zhltlo 149 repríz hudební inscenace režiséra Stanislava Moši. V novém uvedení se objeví známé tváře z původního obsazení, ale také noví herci a herečky. A tento divadelní comeback bude jistě vděčným diváckým soustem po několik sezon i po sedmnácti letech od prvního českého uvedení právě v Brně. Jen za půl měsíce od nynější premiéry udělají Čarodějky 24 vyprodaných repríz. K tomu není co dodat.  více

Letošní ročník Expozice nové hudby uzavřelo teprve druhé uvedení kompozičního site specific projektu Fresco Karlheinze Stockhausena (1928–2007), který byl poprvé uvedený v roce 1969. Od této doby se ho nikdo neujal. Divákům, kteří v sobotu 19. 10. navštívili Besední dům, se tak naskytla naprosto unikátní příležitost zažít dílo na vlastní kůži. Zmíněné první uvedení této skladby bylo provázeno sabotážemi ze strany konzervativních muzikantů. A tak je legitimní si položit otázku, zda teprve v sobotu Fresco nezaznělo, jak si to skladatel představoval. Tento náročný projekt kurátorky Moniky Pasiecznik a uměleckého vedoucího Pabla Drukera realizovala čtyři tělesa složená ze členů Brno Contemporary OrchestraMladých brněnských symfoniků Filharmonie Brno pod vedením Pablo Drukera, Radima HanouskaPavla Šnajdra, Tomáše Krejčího a Pavla Zlámalavíce

Komponovaný úterní večer 15. října zahájený v sále Kina Art návštěvníkům nabídl netradiční spojení české premiéry dokumentárního filmu No Ideas But in Things o americkém hudebním skladateli, experimentátorovi a vědci na poli elektronické hudby Alvinu Lucierovi (1931–2021) s živým provedením jeho skladby I Am Sitting in a Room. Zmíněná kompozice se stala refrénem nejen dokumentárního snímku, ale také celé události.  více

Ve druhém dnu festivalu Expozice nové hudby přenesli pořadatelé návštěvníky do vod komorních. V podání houslistky Terezy Horákové v Besedním domě zazněly dvě výjimečné skladby pro sólové housle. Při druhé z nich se k houslistce připojila Sarah Jedličková, která živě pracovala s osmi předem nahranými zvukovými stopami.  více

Slovanská tematika, violoncellová virtuozita a pocta Antonínu Dvořákovi (1841–1904) – i takto bychom mohli ve zkratce shrnout koncert Filharmonie Brno z 10. října v Janáčkově divadle. Pod dohledem etablovaného dirigenta Leoše Svárovského zazněly tři rapsodické kusy z konce sedmdesátých let 19. století a známý Violoncellový koncert h moll v podání mladé a talentované violoncellistky Laury van der Heijdenvíce

Klub moravských skladatelů pravidelně uvádí koncerty, při kterých dostávají slovo mladí interpreti, často teprve studenti vysoké školy či konzervatoře. V pondělí 7. října v 19 hodin v koncertním sále HF JAMU skupina studentů s podporou svých starších kolegů, tentokrát i profesionálů, uvedla program s názvem Od Janáčka k dnešku, hudební vzpomínka na moravské skladatele. Jak už název napovídá, program byl složený z děl čtyř skladatelů, kteří jsou spojeni s Moravou a zejména s Brnem, konkrétně Arne Linky, Pavla Haase, Antonína Tučapského a Leoše Janáčka.  více

Podzimní sérii koncertů z cyklu Barbara Maria Willi uvádí zahájil sólový recitál německé hráčky na klávesové nástroje Christine Schornsheim. Při bezmála dvouhodinového koncertu interpretka v konventu Milosrdných bratří představila výběr z klavírních skladeb klasicistních skladatelů, které provedla na kopii historického kladívkového klavíru – nástroji podobnému tomu, na kterém jmenovaní skladatelé pravděpodobně komponovali.  více

Muzikál nemusí být vždy jen pocukrovaným pozlátkem, mazlivým hudebním vyprávěním zamotaným do přeslazeného konce. Městské divadlo Brno v české premiéře uvedlo broadwayský muzikál Drahý Evane Hansene. Navzdory komickým situacím diváka čeká téměř tragická story ze střední školy roubovaná na komorní hudební příběh. Tento celek nápaditě otevírá drsná témata jako je úzkost, osamocenost, deprese či dokonce sebevražda. Je tedy logické, že dílo s tklivou hudbou a psychologizujícími písňovými texty Benje Paseka a Justina Paula a vynalézavým libretem Stevena Levensona je dnes již takřka kultovním a že budí nadšení. Nyní se tedy lze navrch těšit z tohoto importu také do Brna.  více

Chrámový koncert, který se odehrál v pondělí 23. září v kostele sv. Augustina na Kraví hoře, prezentoval dramaturgickou linii večerů soudobé duchovní hudby tělesa Ensemble Opera Diversa s dirigentkou Gabrielou Tardonovou a smíšeného sboru Ensemble Versus se sbormistrem Patrikem Buchtou. Při podobných příležitostech je hudba – velice často v podobě světových či tuzemských premiér – provozována v brněnských kostelech, jež pokaždé nabízí odlišnou akustickou, ale i architektonickou rovinu. Nejinak tomu bylo i při recenzovaném koncertu, který v přímém přenosu vysílalo Radio Proglas. Zazněla díla tří českých skladatelů, na jejichž provedení se podíleli sopranistka Tereza Zimková, tenorista Stanislav Předota, trumpetista Josef Zimka a varhaník Martin Jakubíčekvíce

Jednou z nejočekávanějších hvězd letošního ročníku festivalu JazzFestBrno byl bezesporu americký kytarista Al Di Meola se svým projektem The Electric Years. Kytarový matador vystoupil v brněnském Sono centru v úterý 17. září při turné, ve kterém se – jak už z názvu projektu vyplývá - vrací především k sérii jazz-rockových nahrávek z druhé poloviny 70. let minulého století.  více

Již 69. sezonu zahájila v neděli 15. září v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod taktovkou jejího šéfdirigenta Dennise Russella Daviese. Divákům nabídla skladby Bedřicha Smetany a Antona Brucknera, kteří by tento rok oslavili dvousté narozeniny. Oproti avizovanému programu byl ovšem nedělní večer zkrácen o symfonickou báseň Hakon Jarl, neboť vydatné deště a s nimi spojené záplavy se nevyhnuly ani brněnskému okolí. Několik muzikantů se nemohlo do Brna na koncert bezpečně dostat. Jednou z nich byla i harfistka Ivana Švestková, jejíž part ve zmíněné symfonické básni velice náročný, nebylo možné takto narychlo sehnat náhradu.  více

S výhradně romantickým repertoárem na brněnský festival Špilberk přicestoval v sobotu 24. srpna korejský rozhlasový orchestr KBS Symphony Orchestra se svým hudebním ředitelem – finským dirigentem a houslistou – Pietari Inkinenem. Pozvání přijala také jihokorejská houslistka, absolventka prestižní Julliard School Bomsori Kimvíce

Festival Špilberk pořádá Filharmonie Brno již rovné čtvrt století na konci srpna na nádvoří stejnojmenného hradu. Čtyři hudební večery pod širým nebem divákům nabízí výběr koncertů z řad klasické, filmové, počítačové, ale často i jazzové či jiné hudby. Jedná se tak o rozmanitý mix interpretů a repertoárů s často příjemnou, letně uvolněnou atmosféru. Letošním velkým a předem vyprodaným tahákem byl středeční večer 21. srpna plný melodií z filmů Jamese Bonda v režii Českého národního symfonického orchestru pod taktovkou světově uznávaného dirigenta, skladatele a aranžéra Stevena Mercuria. V průběhu koncertu se posluchačům také představili zpěváci Sára MilfajtováVendula Příhodová a David Krausvíce

Nejčtenější

Kritika

Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více