Q Vox a jeho komorní putování za krásou velkých sborů

13. listopad 2015, 9:59

Q Vox a jeho komorní putování za krásou velkých sborů

Vocalfest Brno včera vstoupil do šestého ročníku vystoupením pořádajícího mužského pěveckého souboru Q Vox. Sbory Leoše Janáčka a Pavla Křížkovského v provedení vokálního kvarteta získaly nezvyklý náboj, který do nich vnesly individuality jednotlivých pěvců i jejich vzájemné souznění. Posluchač si během večera sotva vzpomněl na to, že by mu měl chybět mohutný zvuk velkého sboru.

Festival zaměřený na pěvecké umění se letos tematicky točí kolem vokálního díla Leoše Janáčka. Dá se říci, že tím do značné míry vyplňuje „díru na trhu“ janáčkovské interpretace, která se v běžném provozu obvykle omezuje na zralé opery, Glagolskou mši a Sinfoniettu. Provádění dalších děl už kvantitativně kolísá, s mnohými se setkáváme jen příležitostně. Možná k nejvíce opomíjeným patří Janáčkovy mužské sbory, a to i přes svoji nepochybnou dráždivost, pronikavost a především krásu. Rozsáhlejší opusy na Bezručovy texty lze jen s malou nadsázkou označit za vokální básně, ale i menší úpravy lidových písní mají vždy působivost ostře vykreslené, charakteristické skladby. Mnohé z těchto partitur jsou ale také neobyčejně obtížné a pro zpěváky i poněkud bezohledně napsané. O to více obdivu vzbuzuje Q Vox, který se do takových kusů pustil pouze ve čtyřech.

Svůj zahajovací festivalový program Q Vox sestavil z úprav lidových písní Leoše Janáčka proložených několika sbory jeho učitele Pavla Křížkovského. Provozování sborových skladeb čtyřmi sólovými hlasy je podnik velmi riskantní a vyžaduje značnou dávku muzikantského řemesla i sebevědomí. Q Voxu evidentně nechybí v přiměřeném množství ani jedno. Tvoří jej pěvci, kteří mají na jedné straně dostatečně charakteristické hlasy a osobité projevy, na druhé jsou ale také schopni spolupráce a neroztříštěného souznění v ansámblu. Možná to nejsou ansámbloví virtuózové, kteří oslňují totální technickou dokonalostí, v níž se jednotliví členové za komplexním zvukem souboru až ztratí. Ale mají zato ve svém projevu kus zdravé zemitosti, která právě Janáčkovi a lidovým písním jednoznačně sluší.

Program večera ukázal ve druhém plánu stylový posun od inspirací lidovou tvořivostí, jak ji do svého díla vstřebával romantik Křížkovský, po Janáčkův spíše folkloristický přístup. Pavel Křížkovský – významný spolutvůrce české sborové tradice – si bere lidová témata, idealizuje je a předává dále v ušlechtilém balení vysokého umění. Části jeho děl připomenou až operu hudební stylizací smíchu i jiných citových pohnutí (tato romanticky ušlechtilá stylizace lidu přetrvávala hlavně v interpretačním umění ještě hodně dlouho, stačí si poslechnout, jak zpívala lidové písně Ema Destinnová). Leoš Janáček lidovou píseň samozřejmě také stylizuje, ale nesnaží se ji osvítit a proměnit dotekem shůry a zvenku. Spíš do ní proniká, jeho umění působí zevnitř, odkud prosvěcuje zdrojový materiál a nechává jej zářit jeho vlastními barvami.

Na klavír hrál Martin Jakubíček a jeho role nebyla zdaleka jen doprovazečská. Propojoval jednotlivé skladby improvizacemi na janáčkovská témata a byl v improvizacích především ohromně stylový. Jediný aspekt, v němž se příliš nedržel na uzdě, byla dynamika, klavír po většinu času opravdu hřměl. Jako kontrastní prvek k měkce působícímu zpěvu v tom na malých hudebních plochách nebyl problém, o něco větší pozor si ale přece jen měl dát při doprovázení sólových partů – ve druhé části večera se v tomto směru zlepšil. Klavír se ale svojí bouřlivou přítomností stal rovnocenným partnerem zpěvu a večeru to velmi prospělo. Praktická potřeba dopřát pěvcům mezi jednotlivými čísly aspoň malý odddech nezůstala u pouhé výplně a stala se z ní funkční součást koncertu.

Q Vox stál v seskupení s krajními hlasy – tedy prvním tenorem a basem – uprostřed, druhý tenor a baryton na krajích. To na jedné straně zřejmě ztěžuje vzájemné naslouchání, každý hlas má vedle sebe na pódiu jen jednoho přímého souseda, přispívá to ale ke kompaktnímu zvuku, který jde k posluchačům. Všichni členové souboru měli také příležitost k sólovým výstupům, kterých se zhostili podle svých temperamentů. První tenor Petr Julíček lyricky s lehkým sklonem k úsměvné poloze – sešel se výborně s Křížkovského Výpraskem. Druhý tenor Tomáš Badura měl své nejsilnější chvíle v úpravě Putovali hudci Leoše Janáčka. Aleš Procházka má opravdu hluboký bas, na němž může projev celého souboru spolehlivě stát. Barytonista Tomáš Krejčí má opravdový baryton – průbojný a světlý, bez umělého zatmavování a u jiných časté snahy přiblížit jej barvou k basu. Je také uměleckým vedoucím Q Voxu a jeho hudební inteligence má bezpochyby velký podíl na soudržném, stylovém a působivém výkonu, jaký včera soubor předvedl.

Za zmínku stojí i dramaturgie letošního ročníku Vocalfestu. Leoš Janáček je v centru pozornosti všech tří večerů festivalu, zbylé dva je možné navštívit ještě dnes a zítra v konventu Milosrdných bratří na Starém Brně. Obsazení účinkujících těles postupuje od včerejšího kvarteta přes dnešní dvanáctičlenný ansámbl Martinů Voices až po sobotní smíšený sbor Vox Iuvenalis. Martinů Voices provedou mimo jiné Exercitia mythologica Jana Nováka, Janáčkovy Ukvalské písněPět českých Madrigalů Bohuslava Martinů. Českou tvorbu obklopí Francis PoulencMichael Tippett. Vox Iuvenalis kromě Janáčka a Křížkovského provede sborové cykly Zdeňka Lukáše Pět písní na lidovou poeziiPocta tvůrcům. Nezapomene ani na Alfreda Schnittkeho, který je pro Vox Iuvenalis příznačným autorem. Je zřejmě mimo možnosti malého festivalu, aby si objednal nastudování Janáčkových velkých sborů – Maryčky Magdónovy, Kantora Halfara a dalších. Takový program by ve špičkovém provedení měl konečně jednou přijít v rámci festivalu Janáček Brno.

Pro úplnost ještě kompletní program zahajovacího koncertu Vocalfestu. Leoš Janáček: Orání, Láska opravdivá, Divím se milému, Vínek stonulý, Pavel Křížkovský – Rozchodná, Leoš Janáček – Šest národních písní (1. Něumrem ja na zemi, 2. Šiel som cez mesto, 3. Štyry kosy, 4. Na Slatinských lúkách, 5. Široko ďaleko, 6. Už těbe Anička), Pavel Křížkovský – Výprask, Leoš Janáček – Ach vojna, vojna!, Pavel Křížkovský – Odvedeného prosba, Utonulá, Leoš Janáček – Ó lásko!, Na košatej jedli, Klekánica, Pavel Křížkovský – Klekání, Leoš Janáček – Pět národních písní (1. Išly panny, 2. V tom velickém širém poli, 3. Proč,kalino, 4. Putovali hudci, 5. A byl jeden zeman).

Mužské vokální kvarteto Q Vox: Leoš Janáček, Pavel Křížkovský. Klavír – Martin Jakubíček. 12. listopadu 2015, konvent Milosrdných bratří, Brno. V rámci festivalu Vocalfest Brno 2015.

Foto Boris Klepal

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Vocalfest Brno 2015 - Martinů Voices

13.11.2015, 19:15 / Konvent Milosrdných bratří

Vocalfest Brno 2015 - Vox Iuvenalis

14.11.2015, 19:15 / Konvent Milosrdných bratří

Dále si přečtěte

Šestý ročník festivalu Vocal fest Brno 2015, pořádaný mužským vokálním kvartetem Q VOX je letos věnovaný osobnosti Leoše Janáčka. Kromě výběru z jeho díla zazní také skladby Pavla Křížkovského, Jana Nováka, Bohuslava Martinů, Francise Poulenca a dalších.  více

Socha Pavla Křížkovského stojí na úpatí Špilberku na cestě od Údolní. Jeho žák Leoš Janáček si ji tam nepřál a napsal o tom kratičkou zmínku do Lidových novin. Pavel Křížkovský se narodil před sto devadesáti čtyřmi lety, což je dobrá příležitost si jeho památku i Janáčkovy výhrady připomenout.  více

Pět článků o činnosti brněnských pěveckých spolků napsal Leoš Janáček v listopadu a prosinci 1875. Je to nejen zpráva o tehdejším hudebním životě ve městě, ale také příležitost porovnat si jej s dneškem. Při vědomí všech současných potíží a nedostatků člověk nakonec musí říct: ne, nebyly to tenkrát staré zlaté časy. První část je věnována Besedě brněnské.  více





Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více

S tradičním dvouletým odstupem začal Mezinárodní festival Janáček Brno 2024, jehož slavnostní zahájení se uskutečnilo v pátek 1. listopadu v Janáčkově divadle. Národní divadlo Brno při této příležitosti uvedlo premiéru nové inscenace opery Výlety páně Broučkovy Leoše Janáčka (1854–1928), jenž vznikla na náměty dvou povídek Svatopluka Čecha. Režie operní novinky, která vznikla v koprodukci se Staatsoper Unter den Linden, Berlin a Teatro Real, Madrid, se ujal kanadský režisér Robert Carsen. Hudební nastudování, stejně jako dirigování premiéry bylo vloženo do rukou Marka Ivanoviće a v titulní roli Matěje Broučka se představil skotský tenorista Nicky Spencevíce

Znovuuvedením oblíbeného muzikálu Čarodějky z Eastwicku se Městské divadlo Brno rozhodlo připomenout jubilejních dvacet let od otevření svojí velké Hudební scény. Opětovné nasazení titulu představuje povedený narozeninový dárek divadla publiku, které od premiéry v roce 2007 zhltlo 149 repríz hudební inscenace režiséra Stanislava Moši. V novém uvedení se objeví známé tváře z původního obsazení, ale také noví herci a herečky. A tento divadelní comeback bude jistě vděčným diváckým soustem po několik sezon i po sedmnácti letech od prvního českého uvedení právě v Brně. Jen za půl měsíce od nynější premiéry udělají Čarodějky 24 vyprodaných repríz. K tomu není co dodat.  více

Letošní ročník Expozice nové hudby uzavřelo teprve druhé uvedení kompozičního site specific projektu Fresco Karlheinze Stockhausena (1928–2007), který byl poprvé uvedený v roce 1969. Od této doby se ho nikdo neujal. Divákům, kteří v sobotu 19. 10. navštívili Besední dům, se tak naskytla naprosto unikátní příležitost zažít dílo na vlastní kůži. Zmíněné první uvedení této skladby bylo provázeno sabotážemi ze strany konzervativních muzikantů. A tak je legitimní si položit otázku, zda teprve v sobotu Fresco nezaznělo, jak si to skladatel představoval. Tento náročný projekt kurátorky Moniky Pasiecznik a uměleckého vedoucího Pabla Drukera realizovala čtyři tělesa složená ze členů Brno Contemporary OrchestraMladých brněnských symfoniků Filharmonie Brno pod vedením Pablo Drukera, Radima HanouskaPavla Šnajdra, Tomáše Krejčího a Pavla Zlámalavíce

Komponovaný úterní večer 15. října zahájený v sále Kina Art návštěvníkům nabídl netradiční spojení české premiéry dokumentárního filmu No Ideas But in Things o americkém hudebním skladateli, experimentátorovi a vědci na poli elektronické hudby Alvinu Lucierovi (1931–2021) s živým provedením jeho skladby I Am Sitting in a Room. Zmíněná kompozice se stala refrénem nejen dokumentárního snímku, ale také celé události.  více

Ve druhém dnu festivalu Expozice nové hudby přenesli pořadatelé návštěvníky do vod komorních. V podání houslistky Terezy Horákové v Besedním domě zazněly dvě výjimečné skladby pro sólové housle. Při druhé z nich se k houslistce připojila Sarah Jedličková, která živě pracovala s osmi předem nahranými zvukovými stopami.  více

Slovanská tematika, violoncellová virtuozita a pocta Antonínu Dvořákovi (1841–1904) – i takto bychom mohli ve zkratce shrnout koncert Filharmonie Brno z 10. října v Janáčkově divadle. Pod dohledem etablovaného dirigenta Leoše Svárovského zazněly tři rapsodické kusy z konce sedmdesátých let 19. století a známý Violoncellový koncert h moll v podání mladé a talentované violoncellistky Laury van der Heijdenvíce

Klub moravských skladatelů pravidelně uvádí koncerty, při kterých dostávají slovo mladí interpreti, často teprve studenti vysoké školy či konzervatoře. V pondělí 7. října v 19 hodin v koncertním sále HF JAMU skupina studentů s podporou svých starších kolegů, tentokrát i profesionálů, uvedla program s názvem Od Janáčka k dnešku, hudební vzpomínka na moravské skladatele. Jak už název napovídá, program byl složený z děl čtyř skladatelů, kteří jsou spojeni s Moravou a zejména s Brnem, konkrétně Arne Linky, Pavla Haase, Antonína Tučapského a Leoše Janáčka.  více

Podzimní sérii koncertů z cyklu Barbara Maria Willi uvádí zahájil sólový recitál německé hráčky na klávesové nástroje Christine Schornsheim. Při bezmála dvouhodinového koncertu interpretka v konventu Milosrdných bratří představila výběr z klavírních skladeb klasicistních skladatelů, které provedla na kopii historického kladívkového klavíru – nástroji podobnému tomu, na kterém jmenovaní skladatelé pravděpodobně komponovali.  více

Muzikál nemusí být vždy jen pocukrovaným pozlátkem, mazlivým hudebním vyprávěním zamotaným do přeslazeného konce. Městské divadlo Brno v české premiéře uvedlo broadwayský muzikál Drahý Evane Hansene. Navzdory komickým situacím diváka čeká téměř tragická story ze střední školy roubovaná na komorní hudební příběh. Tento celek nápaditě otevírá drsná témata jako je úzkost, osamocenost, deprese či dokonce sebevražda. Je tedy logické, že dílo s tklivou hudbou a psychologizujícími písňovými texty Benje Paseka a Justina Paula a vynalézavým libretem Stevena Levensona je dnes již takřka kultovním a že budí nadšení. Nyní se tedy lze navrch těšit z tohoto importu také do Brna.  více

Chrámový koncert, který se odehrál v pondělí 23. září v kostele sv. Augustina na Kraví hoře, prezentoval dramaturgickou linii večerů soudobé duchovní hudby tělesa Ensemble Opera Diversa s dirigentkou Gabrielou Tardonovou a smíšeného sboru Ensemble Versus se sbormistrem Patrikem Buchtou. Při podobných příležitostech je hudba – velice často v podobě světových či tuzemských premiér – provozována v brněnských kostelech, jež pokaždé nabízí odlišnou akustickou, ale i architektonickou rovinu. Nejinak tomu bylo i při recenzovaném koncertu, který v přímém přenosu vysílalo Radio Proglas. Zazněla díla tří českých skladatelů, na jejichž provedení se podíleli sopranistka Tereza Zimková, tenorista Stanislav Předota, trumpetista Josef Zimka a varhaník Martin Jakubíčekvíce

Jednou z nejočekávanějších hvězd letošního ročníku festivalu JazzFestBrno byl bezesporu americký kytarista Al Di Meola se svým projektem The Electric Years. Kytarový matador vystoupil v brněnském Sono centru v úterý 17. září při turné, ve kterém se – jak už z názvu projektu vyplývá - vrací především k sérii jazz-rockových nahrávek z druhé poloviny 70. let minulého století.  více

Již 69. sezonu zahájila v neděli 15. září v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod taktovkou jejího šéfdirigenta Dennise Russella Daviese. Divákům nabídla skladby Bedřicha Smetany a Antona Brucknera, kteří by tento rok oslavili dvousté narozeniny. Oproti avizovanému programu byl ovšem nedělní večer zkrácen o symfonickou báseň Hakon Jarl, neboť vydatné deště a s nimi spojené záplavy se nevyhnuly ani brněnskému okolí. Několik muzikantů se nemohlo do Brna na koncert bezpečně dostat. Jednou z nich byla i harfistka Ivana Švestková, jejíž part ve zmíněné symfonické básni velice náročný, nebylo možné takto narychlo sehnat náhradu.  více

S výhradně romantickým repertoárem na brněnský festival Špilberk přicestoval v sobotu 24. srpna korejský rozhlasový orchestr KBS Symphony Orchestra se svým hudebním ředitelem – finským dirigentem a houslistou – Pietari Inkinenem. Pozvání přijala také jihokorejská houslistka, absolventka prestižní Julliard School Bomsori Kimvíce

Festival Špilberk pořádá Filharmonie Brno již rovné čtvrt století na konci srpna na nádvoří stejnojmenného hradu. Čtyři hudební večery pod širým nebem divákům nabízí výběr koncertů z řad klasické, filmové, počítačové, ale často i jazzové či jiné hudby. Jedná se tak o rozmanitý mix interpretů a repertoárů s často příjemnou, letně uvolněnou atmosféru. Letošním velkým a předem vyprodaným tahákem byl středeční večer 21. srpna plný melodií z filmů Jamese Bonda v režii Českého národního symfonického orchestru pod taktovkou světově uznávaného dirigenta, skladatele a aranžéra Stevena Mercuria. V průběhu koncertu se posluchačům také představili zpěváci Sára MilfajtováVendula Příhodová a David Krausvíce

Nejčtenější

Kritika

Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více