Radimec & Old Horses: hudba na cesty

6. leden 2015, 0:02

Radimec & Old Horses: hudba na cesty

Relativně novou tváří na brněnské country scéně je skupina Radimec & Old Horses v čele se zpěvákem, kytaristou a autorem Radimem Zelinou. Hraje moderní country s důrazem na řemeslně dobře zvládnutou instrumentální složku. Požehnáním i kamenem úrazu alba jsou texty.

„Country je všechno, co se mi líbí,“ říkával prý Michal Tučný. Definovat českou variantu country hudby ve skutečnosti není jednoduché. To, co můžeme u nás zařadit do škatulky country (a opravdu nechme stranou folk, který s country nemá nic společného, a také trampskou píseň, která má propletenější kořeny, než si většina z nás vůbec dokáže představit), se totiž rozpadá do minimálně čtyř podtypů. Jsou to: 1. bluegrass, který je u nás dlouhodobě na vysoké úrovni, o čemž svědčí mimo jiné úspěchy tuzemských kapel na evropských soutěžích; 2. stárnoucí a odcházející legendy, které v 60. a 70. letech českou variantu country de facto vytvořily a kodifikovaly – Greenhorns, Fešáci, Pavel Bobek, Michal Tučný, všechny odštěpky původních Rangers-Plavců, Naďa Urbánková a další; 3. hvězdičky countrypopu, umělecky většinou druhá až pátá třída, od Jakuba Smolíka přes Janu Chládkovou nebo Hanu Horeckou až po… třeba Standu Čermáka; 4. Robert Křesťan & Druhá tráva, skupina nad všechny kategorie, která kvalitami hráčskými i autorskými vyčnívá vysoko nad ostatní. Těch, kteří se do žádné z vyjmenovaných kategorií nevejdou, mnoho není a jakékoli pokusy o oživení scény a její nasměrování na nové cesty je vítané, i když jde ve skutečnosti – z americké perspektivy – o cesty dávno prošlapané a někdy i zaprášené. Svého času tak krátce zazářila kapela Wild West, nedávno zakládal Jiří Mašek nadvakrát kapelu Cross Country (poprvé s bluegrassovou zpěvačkou Ilon Leichtovou a nově s Barborou Fialovou) a zmínit je třeba i v Brně dobře etablovaný Pozdní sběr.

Relativně novou tváří na brněnské country scéně je také skupina Radimec & Old Horses v čele se zpěvákem, kytaristou a autorem Radimem Zelinou. Hraje moderní country (tedy to, čemu se říkalo „moderní country“ předtím, než Američané vymysleli různé alternativní odnože žánru, které k nám ještě nestihly doputovat) s důrazem na řemeslně dobře zvládnutou instrumentální složku. Však také klíčovým členem Old Horses je Michael Vašíček, multiinstrumentalista se zkušenostmi od Vlasty Redla, z AG Fleku, Bokomary, Čechomoru, Lehké nohy a mnoha dalších kapel. V Old Horses obsluhuje především basu, ale hádám, že důležitý význam pro celkové vyznění projektu měl jeho podíl na produkci desky. Dalším členem skupiny je bubeník Pavel Bříza, známý především z kapely Petra Bendeho. A sestavu doplňuje zpěvák Michal Pytluk, mj. z brněnské country skupiny Cech. Mezi hosty najdeme bubeníka Davida Velčovského, na kytaru brněnského bluesmana Toma Jegra, na klávesy Daniela Kyzlinka (ten se jako skladatel nedávno představil s projektem Rockové mše) a zpěvačku Petru Soukalovou (také Cech).

Radimec & Old Horses hrají nekomplikovaný countryrock, tedy hudbu, která se příjemně poslouchá, nenudí, skvěle šlape. Vedle základního instrumentáře – kytar, basy a bicích – se v některých písních ozve mandolína nebo lap steel kytara, výjimečně klávesy, ale nic exotičtějšího na desce neuslyšíte. Základním nositelem melodie – s výjimkou kytarových sól – je lidský hlas. Přitom projev obou zpěváků se zvoleným žánrem ladí, oba pánové pečlivě vyslovují a dokážou svým zpěvem udržet správné napětí. Výrazný je ostatně také vokál Petry Soukalové – „její“ píseň Napůl téměř v závěru alba je ostatně příjemným zpestřením v okamžiku, kdy by posluchače všechny ty podobně laděné hitovky pro řidiče mohly začít nudit. Mimochodem psát o country jako o hudbě pro řidiče je sice otřepané klišé, ale v písních se o jízdě nebo alespoň pohybu z místa na místo zpívá v míře větší než malé – skladby Nemám důvod dýl tady stát, Věkem vyrytý blues a především opravdu řidičské Točky jsou toho důkazem.

Texty jsou ostatně požehnáním i kamenem úrazu alba. Záleží pochopitelně na úhlu pohledu. Vnímáme-li country jako průtokovou hudbu, která má „jen“ předat energii a implantovat nám výraznou melodii do hlavy, nejsou komplikované texty třeba. V takovém případě nabízí Radim Zelina to pravé. Po řemeslné stránce jsou totiž slova jeho písní naprosto v pořádku. Dlouhé a krátké slabiky odpovídají dlouhým a krátkým tónům, rýmy jsou často jednoduché a neoriginální (mít/snít, dál/smál), jindy pro jistotu žádné (blázen/meze), ale ve spojení s poctivě zahraným (country-)bigbítem fungují a neurážejí. V písních se neobjevují klasické nešvary, jako je například chybné používání zájmene „jenž“ (Radimec moudře volí hovorové „Už není síly, CO by mě vtáhla zpět“). Pokud však od textů očekáváme něco navíc (a nemusíme jako etalon brát zrovna nedostižného Roberta Křesťana), odhalíme v umění Radima Zeliny obrovské rezervy. Od začátku do konce alba totiž nenarazíme ani na jeden opravdu zajímavý – rozuměj neotřelý – příběh. „Hned jak ji spatřil, chtěl ji znát.“ „Asi nechal jsem se zblbnout.“ „Pořád jenom kouřím a nebaví mě hrát.“ „Kdysi jsme se měli, holka, po cestách jsme jezdili.“ „Ten věčnej hlad a ta strašná žízeň, jedno velký trápení.“ Vím, že je trochu nefér vytrhávat věty z kontextu a nabízet je čtenářům bez hudební složky. Také jsem si vědom toho, že v country nejsou texty zdaleka tak důležité jako ve folku. Ale pro mne osobně je sled banalit, které Radimec & Old Horses nabízejí, bohužel téměř k neposlouchání. Stačí však na chvíli vypnout pozornost a vnímat hudbu jako kulisu. Potom nejen nevadí, ale právě díky řemeslné zručnosti, zabarvení hlasů a energii, kterou se podařilo na album přenést v míře vrchovaté, se album moc příjemně poslouchá. Není to prostě nic víc než skvěle zvládnuté řemeslo. I to však dělá z Radimce & Old Horses ve svém žánru silně nadprůměrnou kapelu.

Radimec & Old Horses. Vydal Michael Vašíček 2014. 14 písní. Stopáž: 50:50

Foto archiv kapely

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Hlavní pozornost na sebe zaslouženě strhávají Němec s Puttnerovou. On jako hromotluk, pračlověk, yetti z trefné grafiky Jaromíra Švejdíka na obalu CD. Ona jako éterická bytost s tvárným a měkkým hlasem, který tu připomeneme Zuzanu Lapčíkovou, onde Hanu Hegerovou za mlada.  více

Brněnská skupina Folk Team letos slaví čtyřicet let od svého vzniku. Stačí vidět jedno jediné její vystoupení a člověk si uvědomí, že pánové mají i po těch čtyřech dekádách stále energie na rozdávání. Že své hudbě zdravě věří a že věří i tomu, že lidem se vedle léty ověřených hitů budou líbit i nové písně. O historii i současnosti Folk Teamu jsme hovořili s kapelníkem a houslistou Pavlem Kopřivou.  více

Robertu Křesťanovi je dnes padesát pět let – k blahopřání přidáváme i krátké zastavení nad jeho tvorbou od dob skupin Trapeři a Poutníci až po dnešek.  více


Už druhý letošní program pořádaný Filharmonií Brno oslavil jubileum významného skladatele. Zatímco Novoroční koncert byl věnován Johannu Straussovi mladšímu, koncert konaný 16. ledna v Janáčkově divadle připomněl nadcházející výročí Maurice Ravela (1875–1937), od jehož narození uplyne 7. března 150 let. Při koncertu složeném čistě z Ravelových děl se do čela Filharmonie Brno po delší době postavil její šéfdirigent Dennis Russell Davies. Během čtvrtečního večera zazněly mimo jiné oba Ravelovy klavírní koncerty, při kterých se za klavír posadil francouzský klavírista Alexandre Tharaudvíce

První letošní koncert abonentní řady Filharmonie doma, který se odehrál 10. ledna v Besedním domě, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou Tomáše Netopila Wolfgangu Amadeu Mozartovi. Kromě jeho děl ale zazněla také krátká kompozice Justė Janulytė, která diváky na krátkou chvíli přenesla z klasicismu do 21. století. V první polovině večera se k orchestru přidala dvojice sólistů ve složení Fedor Rudin (housle) a Pavel Nikl (viola).  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je již 1. ledna v Janáčkově divadle zaběhlou tradicí. Ani letošní rok nebyl výjimkou, a orchestr pod vedením dirigenta Michela Tabachnika provedl program složený zejména z děl Johanna Strausse mladšího. Brněnská filharmonie takto zahájila takzvaný straussovský rok. V roce 2025 totiž má skladatel titulovaný jako král valčíků významné jubileum 200 let od narození. Straussovy kompozice doplnily skladby Ericha Wolfganga Korngolda, Richarda Strausse a Dimitrije Šostakoviče.  více

Dva večery po sobě hostilo koncem listopadu brněnské Divadlo Husa na provázku taneční představení s názvem Bohyně. Šlo o magisterskou práci Jana Kysučana. Stávající vedoucí taneční složky Vojenského uměleckého souboru Ondráš s představením inspirovaným kopaničářskými bohyněmi, ale i pohanskou minulostí, před dvěma lety absolvoval na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. V rozhovoru jsme se dostali pod pokličku umělecké choreografie i představení samotného.  více

„Kultura je most“ zaznělo při – v pořadí již druhém - Koncertě česko-rakouského partnerství, který se odehrál v pátek 20. prosince na zámku Thalheim. Jednalo se o závěrečný večer 5. ročníku celoevropského projektu České sny 2024 a také o součást oslav Roku české hudby i mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae. Kultura je most spojující nejen odlišné generace, různé společenské vrstvy, ale i celé národy. A právě projekt České sny, který jen v roce 2024 prezentoval hudbu českých skladatelů v 50 evropských městech 22 různých států, toho může být výmluvným příkladem. Ostatně jen v prosinci zazněla kromě závěrečného koncertu v Rakousku řada dalších 11 v jižní části Evropy od portugalského Amarante přes italské Pesaro až po chorvatský Varaždin. Koncert byl věnován bývalému dolnorakouskému zemskému hejtmanovi Erwinu Pröllovi, který se dlouhodobě zasazuje o budování a prohlubování vztahů mezi Českou republikou a Rakouskem.  více

Dějiny pravidelného rozhlasového vysílání z Brna se začaly psát v roce 1924, rok po zahájení vysílání pražského rozhlasu a jen dva roky po vzniku prvního pravidelného vysílání v Evropě – londýnského BBC. Už celé jedno století je brněnské studio Českého rozhlasu motorem nejen hudebního, ale i obecně kulturního dění na Moravě, které svým vysíláním významně ovlivnilo. Důležitou roli sehrál brněnský rozhlas také v oblasti hudebního folkloru. Od svých začátků byl významným dokumentátorem lidové hudby v terénu a svým vysíláním neoddiskutovatelně ovlivnil vývoj hudebního folklorismu na našem území. Stalo se tak především díky neúnavné činnosti několika generací redaktorů a dramaturgů folklorního vysílání, kteří lidovou píseň a hudbu nejen zaznamenávali v terénu, ale prostřednictvím vysílání jí dávali druhý život. Právě díky nim se z interpretů, jako byli Božena Šebetovská, Jožka Severin, Dušan a Luboš Holí, Jarmila Šuláková, Vlasta Grycová a řada dalších, staly folklorní legendy. A zejména díky rozhlasu se všeobecně známými staly desítky lidových písní, které by jinak zůstaly zapomenuty.  více

Posledním předvánočním koncertem uzavřela Filharmonie Brno letošní část abonentní řady Filharmonie doma. Do jejího čela se vůbec poprvé postavil hvězdný houslista Fabio Biondi, který je známý především interpretací barokní hudby. Kromě smyčce se ale chopil také taktovky a brněnskému publiku se tak představil ve dvojroli houslista / dirigent. Společně s Filharmonií Brno provedl ve čtvrtek 19. 12. v Besedním domě díla Antonia Vivaldiho, Jana Dismase Zelenky, Pietra Nardiniho a Luigi Boccheriniho.  více

Kolem svátku svaté Doroty (6. února) a zejména od sv. Floriána (4. května) do sv. Martina (11. listopadu) se asi ve stovce obcí Brněnska a více jak dvaceti městských částech Brna každoročně konají slavnosti, které jsou od nepaměti, mnohde dodnes, nejvýznamnější událostí kulturního roku. Jejich hlavními účastníky bývala svobodná mládež odrostlá škole, chasa, která si na rok volila své zástupce - dva až čtyři stárky. Tato stárkovská organizace začala od začátku 20. století zanikat a pořadatelství jedněch hodů v obci se rozdrobilo mezi řadu spolků. S jejich rušením či ukončením činnosti se pořadatelství hodů přerušilo, případně v letech nesvobody přecházely hody do ilegality. Jejich dnešní slavení je tedy tradice obnovovaná, v dosídlených či novějších lokalitách zaváděná.  více

Vánoce v Brně znamenají také tradiční předvánoční koncert Brno Contemporary Orchestra (BCO), který se tentokrát uskutečnil s titulkem Z Ameriky do Tuřan. Odehrál se 18. prosince a po roční pauze se opět vrátil do tuřanské sokolovny. BCO pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra provedlo skladby Mauricia Kagela, Steva Reicha, Trevora Grahla a tradičně i Miloslava Kabeláče. Společně s orchestrem se publiku představila čtveřice zpěváků ve složení Aneta Podracká BendováKornél MikeczMichal Kuča a Martin Kotulan. V závěru první poloviny pak Pavel Šnajdr vyměnil taktovku za tleskání, v čemž ho doplnil Petr Hladíkvíce

Po roce 1989 se začalo Brno pomalu ale jistě z hermeticky uzavřené socialistické republiky chystat na divoké devadesátky plné nevyjasněných vražd, podvodů s lehkými topnými oleji a mafiánských tanečků v rytmu diska. Stěny dětských pokojů plnila Nirvana a plechovky od Coca Coly, na nočním stolku nesmělo chybět poslední Bravíčko. Měl i v této době folklor své místo, musel si ho znovu vydobýt nebo jde o maják, který rozbouřené dějiny nijak nezasáhly?  více

Téma v názvu je dosti široké a neodvažuji se svůj text nazvat jinak, než letmým ohlédnutím. Nejdříve si však dovolím malou retrospektivu.  více

Po dvou týdnech od uvedení Mahlerovy Písně žalobné se do prostor Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno s podobně ambiciózním programem. Pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese koncertně provedla kompletní oratorium Mesiáš Georga Friedricha Händela. Nastudování aranže vytvořené Wolfgangem Amadeem Mozartem se společně s orchestrem ujal Slovenský filharmonický sbor pod vedením Jana Rozehnala, a čtveřice sólistů ve složení Jana Sibera (soprán), Václava Krejčí Housková (mezzosoprán), Christoph Prégardien (tenor) a Lukáš Bařák (basbaryton).  více

Pro poslední koncert letošního, sedmnáctého ročníku multižánrového festivalu Groove Brno si organizátoři schovali opravdovou lahůdku. V sobotu 7. prosince vystoupil v brněnském Metro Music Baru americký baskytarista, zpěvák a experimentátor MonoNeon, kterého doprovodila trojice muzikantů Xavier Lynn (elektrická kytara, vokály), Dominique Xavier Taplin (klávesy, vokály) a Jackie Withfield (bicí, vokály).  více

Dnes již světoznámá švédská kapela Dirty Loops zakončila v sobotu 30. listopadu v brněnském Metro Music Bar své podzimní evropské turné. Koncertem kapela přispěla do programu sedmnáctého ročníku funkového, soulového a jazzového festivalu Groove Brno. Trio virtuózních muzikantů ve složení Jonah Nilsson – zpěv a klávesy, Henrik Linder – basová kytara a Aron Mellergård – bicí se proslavilo perfektní technickou zdatností, propracovanými vlastními kompozicemi i cover verzemi známých, zejména popových písní. Tyto písně jsou však v jejich aranžích často reharmonizovány a stylem se blíží ke kombinaci disca, popu a jazz fusion. Aby se muzikanti nemuseli uchýlit k používání předem nahraných podkladů, doplnil trio při tour klávesák a vokalista Kristian Kraftlingvíce

Největší koncertní projekt stávající sezóny 28. a 29. listopadu zahájil abonentní řadu Filharmonie v divadle II. První polovinu věnovala Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese třem kratším kompozicím Ericha Wolfganga Korngolda a Josefa Bohuslava Foerstera. Druhou část pak vyplnila monumentální Píseň žalobná Gustava Mahlera, která zazněla v původní třívěté verzi. Orchestr doplnil Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy, a čtveřice sólistů ve složení Chen Reiss – soprán, Stefanie Irányi –alt, Attilio Glaser – tenor a Michael Wagner –baryton. Dvojice koncertů navíc připomínala velká výročí: 90 let od premiéry (28. 11. 1934) původní třívěté verze Mahlerovy Písně žalobné, která se odehrála v Brně, a 100 let od otevření brněnského studia Českého (Československého) rozhlasu.  více

Nejčtenější

Kritika

Už druhý letošní program pořádaný Filharmonií Brno oslavil jubileum významného skladatele. Zatímco Novoroční koncert byl věnován Johannu Straussovi mladšímu, koncert konaný 16. ledna v Janáčkově divadle připomněl nadcházející výročí Maurice Ravela (1875–1937), od jehož narození uplyne 7. března 150 let. Při koncertu složeném čistě z Ravelových děl se do čela Filharmonie Brno po delší době postavil její šéfdirigent Dennis Russell Davies. Během čtvrtečního večera zazněly mimo jiné oba Ravelovy klavírní koncerty, při kterých se za klavír posadil francouzský klavírista Alexandre Tharaudvíce