Radokův skvostný modrošedý sen

 Radokův skvostný modrošedý sen

Poslední premiéra sezóny brněnské opery nezvykle spojila dvě díla. V Janáčkově divadle byla uvedena surrealistická opera Tři fragmenty z Juliette Bohuslava Martinů vedle operního dílka Lidský hlas Francise Poulenca. Komponovaný večer včera v režii a scénografickém řešení Davida Radoka propojil dva až absurdní světy. A spojení to bylo vskutku pozoruhodné dramaturgicky, vizuálně ale též interpretačně.

Zdánlivě odlišná díla Martinů a Poulenca spojuje však víc než jen iluzornost, lidská mysl, vzpomínky a možná neskutečnost. Režisér David Radok virtuózně propojil obě opery motivy, které se v dílech skutečně prolínají. Oba příběhy, nebo spíše sny a mimózy rozehrál ve stejné minimalisticky čisté scéně zasazené někam do idylické Paříže. V obou částech se nemění ani uspořádání několika ledabyle pohozených předmětů. Radokova vizualizace surrealistické Julietty v sobě skrývá nesčetně drobných symbolik a gest. Režie se správně nesnaží cokoliv z oné bizarní vidiny vysvětlit, ale jen pootevřít. Světelná hra Přemysla Jandy i vkusné kostýmy Zuzany Ježkové završují pocit až příjemného transu. Vše vplouvá a odplouvá uklidněno vlněním závěsu v okně v perspektivě scény v zasněně modrošedém světle.

Minimalistické jsou obě opery i obsazením. Vedle Julietty, dokonale zosobněné jiskřivým hlasem i hereckou lehkostí Janou Šrejmou Kačírkovou, stojí role omámeného Michela. Vzpomínky elegantního a zasněného muže představoval hostující Magnus Vigilius, jehož světlý a průzračný tenor a příjemný projev je velmi působivý. Vedlejší role obchodníka se vzpomínkami, Starce Mládí a nočního hlídače ztělesnil jediný zpěvák, pro premiérový večer Roman Hoza, který nepřestává překvapovat stále se rozvíjejícím hlasovým fondem.

Přechod do druhé poloviny večera, jak již bylo zmíněno, je vizuálně sotva postřehnutelný. Poulencova instrumentace však navozuje svíravou atmosféru očekávání Ženy, která toužebně vyčkává až konečně zazvoní telefon a ona uslyší hlas svého milence, jenž ji opustil pro jinou. Lidský hlas je vlastně one woman show, která se scénicky odehrává ve zlatém řezu jeviště, pohybem plně závisle na délce telefonního drátu. Až v nejzoufalejším momentě je Žena doslova zahnána do kouta a to je také jediný moment hysterie. Mizérii a zoufalství Opuštěné ztvárnila Jana Šrejma Kačírková dle předlohy tiše, berouce na sebe vinu rozpadu vztahu. Onu vnitřní rozervanost a myšlenky na sebevraždu vypouští postupně, napíná vše o to více efektně a téměř až do nesnesitelna. Vnitřní neklid stupňuje libreto Jeana Cocteau, které je napůl tichem a napůl textem – jeho nezbytné pasáže jsou i ty, ve kterých Žena dostává divákem neslyšené odpovědi a otázky od muže na druhém konci hovoru, o němž vlastně nevíme, zda se skutečně udál.

Jana Šrejma Kačírková, byť se na scéně pohybovala sama a prostorově poměrně omezeně, vyplnila ji bezezbytku tíživým neklidem a změnami afektu. Všechny nároky role na hlasovou, ale i mentální vyzrálost obdivuhodně předčila. Zachovala si po celou délku nesmírně náročného díla střídmou afektovanost a svůj jiskřivý, přesto příjemně plný hlas. Napětí v něm vedla naprosto vědomě a umírněně k dynamickým vrcholům a to hovoříme o partu, který je velmi náročný: výrazově i textem. Její dialog s výborně připraveným orchestrem řídil dirigent Marko Ivanović. Jeho pojetí obou děl je svěží a výborně funguje se zpěváky, s echem za scénou ale také v piano pasážích spíše deklamovaného nežli zpívaného textu.

Poslední a skvostná inscenace letošní sezony provází diváka někde mezi snem a realitou tak lyricky, že se jeví jako ideálnější než více hovořit mlčet o ní. Jasně tak prokazuje i nastokrát opakované méně je někdy více. Inscenace se vyhýbá velkým gestům, velké senzaci a ponechána ve své vlastní intimitě je tak mnohem působivější.

Bohuslav Martinů: Tři fragmenty z Juliette, podle hry George Neveuxe

Francis Poulenc: Lidský hlas, libreto – Jaen Cocteau

Režie a scéna – David Radok

Hudební nastudování – Marko Ivanović

Kostýmy – Zuzana Ježková

Světelný design – Přemysl Janda

Videoprojekce – Dalibor Fencl

Soprán, Juliette – Jana Šrejma Kačírková

Michel – Magnus Vigilius, j. h.

Obchodník se vzpomínkami, Stařec mládí, Noční hlídač, Starý Arab – Roman Hoza

Babička – Eva Novotná, j. h.

Dědeček – Josef Škarka, j. h.

Mladý Arab – Lily Velková

Echo – Monika Kaštanová, Eva Daňhelová, Veronika Havasi, Eliška Münsterová, Leona Kyzlinková, Lada Novotná, Veronika Tlachová, Tereza Krejčí

Orchestr Janáčkovy opery NdB

V koprodukci s GötebourgsOperan

Psáno z premiéry 14. června 2019

Foto Marek Olbrzymek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Pátý koncert z cyklu Auskultace, ve kterém se Brno Contemporary Orchestra postupně věnuje různým částem lidského těla, byl zaměřený na sluch. Nesl příznačný název Audio, přičemž byl především zdůrazněn rozdíl mezi pouhým slyšením a posloucháním. V pondělí 3. března (datum Mezinárodního dne sluchu) provedl soubor pod taktovkou Pavla Šnajdra v obřadní síni Ústředního hřbitova díla Petera Grahama, Petra Bakly, Jürga Freye a Iana Mikysky, který ve své skladbě orchestr doplnil tóny mikrotonální kytary. Jako klavírní sólista se představil Miroslav Beinhauervíce

V duchu romantických děl známých i méně známých autorů, která nejsou často zahrnována do repertoáru orchestrů, se nesl včerejší koncert v Janáčkově divadle. Filharmonie Brno s hostujícím dirigentem Robertem Kružíkem zde představila poutavý program pojmenovaný Skryté poklady romantismu, při kterém se publiku představil i tuzemský houslista a koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodičkavíce

Dvacátý druhý ročník cyklu koncertů staré hudby s názvem Barbara Maria Willi uvádí… přivítal v úterý 25. února v Konventu Milosrdných bratří soubor Capella Mariana s uměleckým vedoucím a tenoristou Vojtěchem Semerádem. Ansámbl se svými kmenovými členy Hanou Blažíkovou (soprán, gotická harfa), Jakubem Kydlíčkem (flétny) a Ondřejem Holubem (tenor) z důvodu hlasové indispozice zbylých kolegů mezi sebe na poslední chvíli přijal jako výpomoc barytonistu Jana Kukala. Večer byl unikátní propojením filmové epopeje Svatý Václav s živou hudbou, jež měla podpořit stylovost i historičnost svatováclavské epochy zachycené v němém snímku.  více

Vojtěch Semerád je uměleckým vedoucím vokálního souboru Cappella Mariana, se kterým interpretuje zapomenutá díla středověké a renesanční vokální polyfonie. Soubor pravidelně vystupuje na prestižních festivalech v České republice i v Evropě. Hlavním tématem našeho rozhovoru byla chystaná projekce prvního československého velkofilmu Svatý Václav se živým hudebním doprovodem sestaveným z památek období středověku vázaných na svatováclavskou legendu.  více

Jako druhou premiéru letošní sezóny uvedla Janáčkova opera Národního divadla Brno Manon Lescaut operního velikána Giacoma Pucciniho. Režie nové inscenace, která poprvé uvedli 7. února v Janáčkově divadle, se ujal Štěpán Pácl, za dirigentský pult se postavil Ondrej Olos a v hlavních rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Manon Lescaut), Jiří Brückler (Lescaut), Peter Berger (Renato des Grieux) a Zdeněk Plech (Geronte di Ravior).  více

První letošní koncert souboru Brno Contemporary Orchestra z cyklu Auskultace nesl název Gastro s podtitulem Večeře pro Magdalenu Dobromilu Rettigovou (1785–1845). Orchestr v neděli 2. února provedl v jídelně Masarykova studentského domova dvě kompozice, resp. performance a happening Ondřeje Adámka (*1979), který se ujal také taktovky. Pro diváky tak nastala ne zcela obvyklá situace, kdy se do čela orchestru nepostavil dirigent Pavel Šnajdr.  více

Čtvrtý koncert v rámci abonomá Filharmonie doma, s podtitulem Metamorfózy, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese dílům Josepha Haydna, Antonína Rejchy a Richarda Strausse. Jako sólista se v Klavírním koncertu druhého jmenovaného skladatele měl původně představit klavírista Ivan Ilić, ze zdravotních důvodů však koncert odřekl. Zástupu se pohotově ujal Jan Bartoš a diváci si tak mohli ve čtvrtek 30. ledna v Besedním domě vyslechnout původní program.  více

Nový autorský titul od víkendu nabízí na velké scéně Městské divadlo Brno. Jedná se o hudební Pohádku o živé vodě a je pod ní podepsaný autor libreta a režisér či zdejší principál Stanislav Moša, který už dlouhá léta tvoří v tandemu s hudebním skladatelem Zdenkem Mertou. Nyní se jedná o jejich už desátou autorskou spolupráci, při níž se znovu vrátili k pohádkovému žánru (jejich první pohádkou byla Zahradu divů v roce 2004). Výsledkem je výpravný titul, který myslí na malé i odrostlé diváky.  více

Už druhý letošní program pořádaný Filharmonií Brno oslavil jubileum významného skladatele. Zatímco Novoroční koncert byl věnován Johannu Straussovi mladšímu, koncert konaný 16. ledna v Janáčkově divadle připomněl nadcházející výročí Maurice Ravela (1875–1937), od jehož narození uplyne 7. března 150 let. Při koncertu složeném čistě z Ravelových děl se do čela Filharmonie Brno po delší době postavil její šéfdirigent Dennis Russell Davies. Během čtvrtečního večera zazněly mimo jiné oba Ravelovy klavírní koncerty, při kterých se za klavír posadil francouzský klavírista Alexandre Tharaudvíce

První letošní koncert abonentní řady Filharmonie doma, který se odehrál 10. ledna v Besedním domě, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou Tomáše Netopila Wolfgangu Amadeu Mozartovi. Kromě jeho děl ale zazněla také krátká kompozice Justė Janulytė, která diváky na krátkou chvíli přenesla z klasicismu do 21. století. V první polovině večera se k orchestru přidala dvojice sólistů ve složení Fedor Rudin (housle) a Pavel Nikl (viola).  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je již 1. ledna v Janáčkově divadle zaběhlou tradicí. Ani letošní rok nebyl výjimkou, a orchestr pod vedením dirigenta Michela Tabachnika provedl program složený zejména z děl Johanna Strausse mladšího. Brněnská filharmonie takto zahájila takzvaný straussovský rok. V roce 2025 totiž má skladatel titulovaný jako král valčíků významné jubileum 200 let od narození. Straussovy kompozice doplnily skladby Ericha Wolfganga Korngolda, Richarda Strausse a Dimitrije Šostakoviče.  více

Dva večery po sobě hostilo koncem listopadu brněnské Divadlo Husa na provázku taneční představení s názvem Bohyně. Šlo o magisterskou práci Jana Kysučana. Stávající vedoucí taneční složky Vojenského uměleckého souboru Ondráš s představením inspirovaným kopaničářskými bohyněmi, ale i pohanskou minulostí, před dvěma lety absolvoval na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. V rozhovoru jsme se dostali pod pokličku umělecké choreografie i představení samotného.  více

„Kultura je most“ zaznělo při – v pořadí již druhém - Koncertě česko-rakouského partnerství, který se odehrál v pátek 20. prosince na zámku Thalheim. Jednalo se o závěrečný večer 5. ročníku celoevropského projektu České sny 2024 a také o součást oslav Roku české hudby i mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae. Kultura je most spojující nejen odlišné generace, různé společenské vrstvy, ale i celé národy. A právě projekt České sny, který jen v roce 2024 prezentoval hudbu českých skladatelů v 50 evropských městech 22 různých států, toho může být výmluvným příkladem. Ostatně jen v prosinci zazněla kromě závěrečného koncertu v Rakousku řada dalších 11 v jižní části Evropy od portugalského Amarante přes italské Pesaro až po chorvatský Varaždin. Koncert byl věnován bývalému dolnorakouskému zemskému hejtmanovi Erwinu Pröllovi, který se dlouhodobě zasazuje o budování a prohlubování vztahů mezi Českou republikou a Rakouskem.  více

Dějiny pravidelného rozhlasového vysílání z Brna se začaly psát v roce 1924, rok po zahájení vysílání pražského rozhlasu a jen dva roky po vzniku prvního pravidelného vysílání v Evropě – londýnského BBC. Už celé jedno století je brněnské studio Českého rozhlasu motorem nejen hudebního, ale i obecně kulturního dění na Moravě, které svým vysíláním významně ovlivnilo. Důležitou roli sehrál brněnský rozhlas také v oblasti hudebního folkloru. Od svých začátků byl významným dokumentátorem lidové hudby v terénu a svým vysíláním neoddiskutovatelně ovlivnil vývoj hudebního folklorismu na našem území. Stalo se tak především díky neúnavné činnosti několika generací redaktorů a dramaturgů folklorního vysílání, kteří lidovou píseň a hudbu nejen zaznamenávali v terénu, ale prostřednictvím vysílání jí dávali druhý život. Právě díky nim se z interpretů, jako byli Božena Šebetovská, Jožka Severin, Dušan a Luboš Holí, Jarmila Šuláková, Vlasta Grycová a řada dalších, staly folklorní legendy. A zejména díky rozhlasu se všeobecně známými staly desítky lidových písní, které by jinak zůstaly zapomenuty.  více

Posledním předvánočním koncertem uzavřela Filharmonie Brno letošní část abonentní řady Filharmonie doma. Do jejího čela se vůbec poprvé postavil hvězdný houslista Fabio Biondi, který je známý především interpretací barokní hudby. Kromě smyčce se ale chopil také taktovky a brněnskému publiku se tak představil ve dvojroli houslista / dirigent. Společně s Filharmonií Brno provedl ve čtvrtek 19. 12. v Besedním domě díla Antonia Vivaldiho, Jana Dismase Zelenky, Pietra Nardiniho a Luigi Boccheriniho.  více

Nejčtenější

Kritika

Pátý koncert z cyklu Auskultace, ve kterém se Brno Contemporary Orchestra postupně věnuje různým částem lidského těla, byl zaměřený na sluch. Nesl příznačný název Audio, přičemž byl především zdůrazněn rozdíl mezi pouhým slyšením a posloucháním. V pondělí 3. března (datum Mezinárodního dne sluchu) provedl soubor pod taktovkou Pavla Šnajdra v obřadní síni Ústředního hřbitova díla Petera Grahama, Petra Bakly, Jürga Freye a Iana Mikysky, který ve své skladbě orchestr doplnil tóny mikrotonální kytary. Jako klavírní sólista se představil Miroslav Beinhauervíce