Sborové prolnutí mistrů Křížkovského a Janáčka

4. listopad 2024, 1:00
Sborové prolnutí mistrů Křížkovského a Janáčka

Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.

Q VOX v obsazení Petr Julíček (tenor), Tomáš Badura (tenorbaryton), Tomáš Krejčí (baryton) a Pavel Maška (bas) koncert rozdělil do několika tematických bloků, které slovy provázel sbormistr Tomáš Krejčí. Sympaticky působilo zahájení, při němž zpěváci nastoupili a ihned započali v programu první Janáčkovu skladbu Orání, čímž vytrhli publikum z předkoncertního ševelení a posluchače ihned vtáhli do hudby. Následovaly dvě balady Pavla Křížkovského Utonulá a Odvedeného prosba. Pro těleso zde byl dostatek prostoru k dynamickému i agogickému vyklenutí a neméně důležité práci s rytmikou a tempem, s čímž si ansámbl výtečně poradil.

Nechybělo pásmo vojenských písní z pera Leoše Janáčka kombinující melodie a texty různých regionů. Kromě rozmanité frazeologie, akcentace a expresivnějšího, ale stylového podání mne zaujala také práce s textem. V mnoha písních totiž došlo ke škrtům veršů nebo dokonce celých slok uvedených v programové brožuře. Nedá se říct, že by to samotným skladbám a jejich spádu uškodilo, avšak pro ty, co se rádi podívají na slova písní se určitá místa mohla zdát matoucí. Ocenit musím snahu u vybraných melodií naznačit charakterem zpěvu jejich žánrové ukotvení – táhlá, verbuňk, čardáš a podobně. Tím zpěváci do vysoce stylizovaných úprav přidali špetku folklórní syrovosti, která kultivovaný pěvecký projev okořenila.

Program sestával převážně ze čtyřhlase upravených lidových písní jednodušších forem. Nicméně jsme se setkali i s propracovanějšími kusy, jako je například Křížkovského Rozchodná. Kromě pasáží s ostinátním doprovodem pod vyklenutou melodickou frází skladba disponuje také principem refrénu na slabiku „du“ dodávající kompozici neustálý pohyb a vnitřní pnutí. Předposlední blok byl věnován lásce v mnoha podobách, kde zazněla známá díla Leoše Janáčka Ó lásko, Láska opravdivá, Klekánica a další, jež v sobě nesl osvěžující a efektní attacca navázání mezi Láskou opravdivou a rytmičtější Divím se milému. Díky hbitému a přesvědčivému přechodu se jednalo o kontrastní a posluchačsky přívětivý prvek.

Poslední pásmo písní, jak už bylo naznačeno v úvodu recenze, obsahovalo skladby či úpravy komponistů hudebně spjatých s Leošem Janáčkem. Všechny měly jeden společný rys, kterým byl „motor“ vystavěný na jedné či více slabikách (např. dam dali dam v Hostině A. Dvořáka) podporující odlehčený a v případě Hostiny a Polky (Z. Kaňák) žertovný charakter hudby.

I přes povedené nastudování programu nelze opomenout určité intonační nepřesnosti, především v oblasti velkých a malých tercií určujících durový nebo mollový základ harmonie. Mnoho z písní bylo harmonicky vystavěno na dur-mollovém prolínání, což u komorního čtyřhlasého sboru může být zvukově a technicky velice obtížná disciplína. Bohužel se vícekrát opakovala situace, při níž v dané pasáži nebylo možné přesně rozpoznat harmonické ukotvení právě díky dostatečně nepřiznaným durovým nebo mollovým terciím. Byť je těleso sehrané, zvukově kompaktní a barevně rozmanité, v některých skladbách byla jeho zvuková celistvost narušena výrazným až dynamicky vyčnívajícím tenorovým hlasem. Když opomineme tyto drobné výtky, lze provedení programu a jeho dramaturgické vystavění označit za povedené a posluchačsky přívětivé, což se také odrazilo na vřelém potlesku publika, které si vyžádalo přídavek: Lásku opravdivou.

Program:

Leoš Janáček:

Orání; Keď já pojdem na tu vojnu, milá má!; V tom velickém širém poli; Šiel som cez město; Ach, vojna, vojna; Proč kalino; O lásko; Láska opravdivá; Divím se milému; Vínek stonulý; Na košatej jedli dva holubi seďá; Klekánica

Pavel Křížkovský:

Utonulá; Odvedeného prosba; Rozchodná

Antonín Dvořák: Hostina, op. 27

Oldřich Halma: Zahrajte ně husličky

Zdeněk Kaňák: Polka

Martin Šujan: Keď ja pojdzem

Q VOX:

Petr Julíček – tenor

Tomáš Badura – tenorbaryton

Tomáš Krejčí – baryton

Pavel Maška – bas

Sobota 2. listopadu 2024 v 11h, Refektář augustiniánského opatství na Starém Brně

Foto Marek Olbrzymek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Kancelář Brno - město hudby UNESCO vám za finanční podpory JIhomoravského kraje v rámci aktivit spojeným s Rokem folklorních souborů představuje soupis aktivních folklorních uskupení (soubory, chasy, muziky) na území Brněnska.  více

Další z orchestrálních koncertů, který se odehrál v rámci festivalu Janáček Brno, patřil domácímu Orchestru Janáčkovy opery NdB pod vedením dirigenta Roberta Kružíka. V pátek 15. listopadu v Mahenově divadle zazněly skladby Leoše Janáčka, Miloslava Ištvana a Bohuslava Martinů. U každé z kompozic pak orchestr doplnili sólisté: u první jmenované to byl houslista Jan Mráček, u druhé recitátoři Daniel Bambas Hana Briešťanská, a při závěrečné kvarteto zpěváků Jana Šrejma KačírkováVáclava Krejčí HouskováVít Nosek a Tadeáš Hoza, se kterými orchestr doplnili také Český filharmonický sbor Brno a Dětský sbor Brnovíce

Mezinárodní festival Janáček Brno nedává prostor pouze profesionálním tělesům, ale v jeho dramaturgii se pravidelně objevují například i studentské projekty. Tak tomu bylo i ve čtvrtek 14. listopadu, kdy byla v divadle Reduta uvedena světová premiéra scénického projektu Konzervatoře Brno s název Vitka Osudová (Koleda milostná). Hudební koláž spojovala různá díla Vítězslavy Kaprálové a Bohuslava Martinů. Stvořil ji Tomáš Krejčí, který společně s Katarínou Duchoňovou a Helenou Fialovou celé představení se studenty konzervatoře také hudebně nastudoval. Na scénáři s Tomášem Krejčím spolupracovala Hana Mikolášková a režie se ujala Alexandra Bolfovávíce

Komorní řada koncertů festivalu Janáček Brno 2024 je zaměřena na kvartetní, ale i sborovou tvorbu. A právě večer konaný ve středu 13. listopadu v prostorách Janáčkova divadla představil mladé ambiciózní sborové těleso JK Voices nesoucí v názvu iniciály svého zakladatele a sbormistra Jakuba Kleckera. Soubor je složený z několika generací zpěvaček a svým fungováním, částečně i repertoárem, navazuje na tradici starších brněnských sborů jako například Kantiléna. V rámci večera se v jednotlivých skladbách představili sopranistka Doubravka Novotná, klavíristé Jiří Hrubý a Helena Fialová, houslistka Barbara Tolarová, harfistka Pavla Kopecká a flétnistka Hana Oráčovávíce

Trumpetista Jiří Kotača založil před deseti lety big band Cotatcha Orchestra. Ten dnes vystupuje s různými programy od nejtradičnějšího jazzu až po vizionářské propojení jazzu s elektronikou. S Jiřím Kotačou hovoříme o tom, jak se orchestr postupně vyprofiloval, jak vzniká autorský repertoár na pomezí jazzu a elektroniky, ale také o tom, co fanouškům přinese listopadový koncert k 10 letům orchestru. Řeč je i o Kotačově mezinárodním kvartetu nebo o tom, jak je možné hru na trubku a křídlovku obohatit efekty.  více

Ačkoliv je Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno věnován především klasice, dramaturgie se nebojí přimíchat do programu například jazzové nebo folklórní koncerty. Právě lidovému umění bylo v neděli 10. listopadu v 15 hodin věnováno pásmo Opojen písní, jehož scénáře a režie se ujala Magdalena Múčková. V podání sboru Netáta ze Strání, jehož vedoucí je Marie Múčková, zpěvačky Kateřiny Gorčíkové z Březové a lidové hudby Matóše z Lopeníka zazněly lidové písně, které zaplnily prostor divadelního sálu brněnské Reduty. Tento komorní hudební pořad akcentoval především obec Březová (Brezová), kterou několikrát sám Leoš Janáček (1854–1928) navštívil a jíž věnoval esej Březovská píseň (1899). Čtení z této eseje procházelo v podání Vladimíra Doskočila celým programem a velmi povedeně tak pásmo propojilo přímo s osobností Leoše Janáčka.  více

Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno nabídl v sobotu také koncert Brno Contemporary Orchestra. Pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra zazněl program z děl čtveřice skladatelů, kteří jsou velkou mírou spjati s Brnem. V divadle Reduta zazněly kompozice Miloslava Ištvana, Aloise Piňose, Josefa Berga a Petra Kofroně.  více

Janáčkova opera Příhody lišky Bystroušky pár dní nazpět oslavila 100. výročí premiéry, která se uskutečnila v Národním divadle Brno. Jejího novodobého festivalového uvedení se zhostil soubor Národního divadla moravskoslezského v režii Itzika Galiliho – choreografa a režiséra izraelského původu. Přivezená inscenace byla uvedena v neděli 10. listopadu v Mahenově divadle.  více

Do letošního ročníku festivalu Janáček Brno přispěla i Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění. Její posluchači připravili sobotní komponovaný program, který divákům předvedl nejen hudbu nejrůznějších stylů, ale také jim ukázal různé prostory fakulty. Při vstupu na fakultu byla příchozím rozdána barevná kolečka, která rozdělila publikum na tři menší skupiny. To vše se stalo z kapacitních důvodů, jelikož se program kromě auly odehrával také ve varhanním sále, klenbovém sále a učebně 09. Všichni tak slyšeli totožný program jen v jiném pořadí.  více

Téměř po devadesáti letech od svého vzniku se do Brna vrátila jediná opera Pavla Haase (1899–1944) Šarlatán. Inscenování této humorné opery se ujalo Národní divadlo moravskoslezské v režii Ondřeje Havelky a hudebním nastudování Jakuba Kleckera. Několik týdnů po premiéře inscenace v Ostravě se v pátek 8. listopadu v Mahenově divadle, kde měl Šarlatán v roce 1938 svoji světovou premiéru, nabídnul novinku ve svém devátém ročníku Festival Janáček Brno 2024.  více

Jedním z komorních koncertů devátého ročníku festivalu Janáček Brno byl také večer věnovaný dílům Leoše Janáčka, a zejména Pavla Haase. Tyto skladby provedla v úterý 5. listopadu v Mozartově sále divadla Reduta různá hudební uskupení složená z tenoristy Nickyho Spence, klavíristky Lady ValešovéNavarra String Quartetu, houslistky Ivany Víškové, hornisty Antonína Koláře a flétnisty Michala Vojáčkavíce

Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více

S tradičním dvouletým odstupem začal Mezinárodní festival Janáček Brno 2024, jehož slavnostní zahájení se uskutečnilo v pátek 1. listopadu v Janáčkově divadle. Národní divadlo Brno při této příležitosti uvedlo premiéru nové inscenace opery Výlety páně Broučkovy Leoše Janáčka (1854–1928), jenž vznikla na náměty dvou povídek Svatopluka Čecha. Režie operní novinky, která vznikla v koprodukci se Staatsoper Unter den Linden, Berlin a Teatro Real, Madrid, se ujal kanadský režisér Robert Carsen. Hudební nastudování, stejně jako dirigování premiéry bylo vloženo do rukou Marka Ivanoviće a v titulní roli Matěje Broučka se představil skotský tenorista Nicky Spencevíce

Znovuuvedením oblíbeného muzikálu Čarodějky z Eastwicku se Městské divadlo Brno rozhodlo připomenout jubilejních dvacet let od otevření svojí velké Hudební scény. Opětovné nasazení titulu představuje povedený narozeninový dárek divadla publiku, které od premiéry v roce 2007 zhltlo 149 repríz hudební inscenace režiséra Stanislava Moši. V novém uvedení se objeví známé tváře z původního obsazení, ale také noví herci a herečky. A tento divadelní comeback bude jistě vděčným diváckým soustem po několik sezon i po sedmnácti letech od prvního českého uvedení právě v Brně. Jen za půl měsíce od nynější premiéry udělají Čarodějky 24 vyprodaných repríz. K tomu není co dodat.  více

Letošní ročník Expozice nové hudby uzavřelo teprve druhé uvedení kompozičního site specific projektu Fresco Karlheinze Stockhausena (1928–2007), který byl poprvé uvedený v roce 1969. Od této doby se ho nikdo neujal. Divákům, kteří v sobotu 19. 10. navštívili Besední dům, se tak naskytla naprosto unikátní příležitost zažít dílo na vlastní kůži. Zmíněné první uvedení této skladby bylo provázeno sabotážemi ze strany konzervativních muzikantů. A tak je legitimní si položit otázku, zda teprve v sobotu Fresco nezaznělo, jak si to skladatel představoval. Tento náročný projekt kurátorky Moniky Pasiecznik a uměleckého vedoucího Pabla Drukera realizovala čtyři tělesa složená ze členů Brno Contemporary OrchestraMladých brněnských symfoniků Filharmonie Brno pod vedením Pablo Drukera, Radima HanouskaPavla Šnajdra, Tomáše Krejčího a Pavla Zlámalavíce

Nejčtenější

Kritika

Další z orchestrálních koncertů, který se odehrál v rámci festivalu Janáček Brno, patřil domácímu Orchestru Janáčkovy opery NdB pod vedením dirigenta Roberta Kružíka. V pátek 15. listopadu v Mahenově divadle zazněly skladby Leoše Janáčka, Miloslava Ištvana a Bohuslava Martinů. U každé z kompozic pak orchestr doplnili sólisté: u první jmenované to byl houslista Jan Mráček, u druhé recitátoři Daniel Bambas Hana Briešťanská, a při závěrečné kvarteto zpěváků Jana Šrejma KačírkováVáclava Krejčí HouskováVít Nosek a Tadeáš Hoza, se kterými orchestr doplnili také Český filharmonický sbor Brno a Dětský sbor Brnovíce