Scofield otevřel Echoes of JazzFest Brno americkou country klasikou

4. listopad 2016, 10:40
Scofield otevřel Echoes of JazzFest Brno americkou country klasikou

Prologem listopadových ozvěn brněnského JazzFestu byl středeční koncert čtyřčlenné hvězdné formace kolem kytaristy Johna Scofielda.V Sono Centru tak pokračovalo jejich pětitýdenní evropské turné na podporu nového alba Country For Old Men vydaného letos v září.

Sázka na Brno není pro Scofielda a jeho různé koncertní sestavy ničím rizikovým či novým. Jen v rámci JazzFestu zde vystupoval potřetí a oba předchozí projekty, Überjam před dvanácti lety i akustický JS Quartet v roce 2010, si brněnské publikum podmanily. Letošní koncept alba postavený na písňových hitech amerického stylu country&western byl na první pohled poněkud kontroverzní. Už první (byť vstřícné a většinou příznivé) americké kritiky zmiňovaly jistou konzervativnost jazzového i country publika k ojedinělým fúzím obou zdánlivě neslučitelných žánrů. Melodické country písně a jejich interpreti (Hank Williams, Merle Haggard, Bob Wills, George Jones, Dolly Parton, Shania Twain), z jejichž repertoáru Scofield vybíral, jsou přitom pro většinu Američanů něčím posvátným. Ani ve střední Evropě (notabene v Čechách a na Moravě, zemích tradičnímu country a obzvlášť bluegrassu zaslíbených) nemají tyto dva žánry mnoho společných příznivců. O to větší byla očekávání.

scofield_2016_foto_Martin_Zeman_03Johnu Scofieldovi je ovšem čtyřiašedesát a ví, že si může dovolit to, co by se někomu jinému podařilo jen s obtížemi. Tento kytarista podobnou inspiraci nepromarní a zbytečně nezlehčí. Na své průkopnické cestě v inspiraci country a westernem měl respektované předchůdce jako třeba Garyho Burtona (CD Country Roads, 1969) nebo Billa Frisella (CD Nashville, 1997). On sám se však pokládá za pokračovatele Boba Willse, zpěváka a skladatele, průkopníka tzv. western swingu, který se proslavil ve 40. - 60. letech minulého století. Za hlavní obtíž podobné fúze Scofield pokládá vhodný výběr písní, kterým by převlek do jazzového šatu neublížil, ale naopak je obohatil. Záměrně volil nikoliv instrumentální tradicionály, ale skutečné písně postavené na sdělných textech. Hodiny trávil poslechem původních nahrávek, aby se mu podařilo transformovat osobité nuance zpěvákova stylu do jazyka jazzu. Veškerá sdělení obsažená v textu originální písně se tak v její jazzové úpravě transformují do melodických a harmonických linií a barev. A jak se ukázalo při koncertu, pozoruhodný výsledek nestojí výhradně na frontmanovi s kytarou.

scofield_2016_foto_Martin_Zeman_02Samotné album obsahuje tucet písní a opravdových hitů několika desetiletí americké c&w. Jak ale dokládá pódiový playlist, posluchači v Srbsku, Rakousku, Itálii a Španělsku se mohou těšit na víc než jen na živé provedení toho, co bylo nahráno ve studiu. Téměř devadesátiminutový koncertní set přerušený několika Scofieldovými promluvami tvoří ze dvou třetin repertoár z CD a tři čtyři písně navíc. V Brně nabídlo čtyřčlenné combo jazzových sólistů par excellence jako rozehrávku improvizaci na píseň Mr. Fool  George Jonese. Vedle Johna Scofielda s elektrickou kytarou stála dvojice sidemanů - bubeník Bill Stewart a baskytarista Steve Swallow, na levém křídle obsluhoval Larry Goldings střídavě Hammondky a piano.

Po tomto úvodu běžel koncert jako na drátku. Brzy došlo i na novinky mimo album (jak podotýká Scofield v komentáři na svém facebookovém profilu šlo o premiérové provedení) tedy na milostnou píseň You Win Again od Hanka Williamse. Následoval vlakový hit Carter Family nebo Roye Acuffa Wabash Cannonball, který u nás v 70. letech zpopularizoval zpěvák Ladislav Vodička s Country Beatem (na pódiu excelentně „vyšlapal“ vtipné ostináto Steve Swallow a Bill Stewart vystřihl sólo na bicí). Dál na řadu přišel The Gambler Dona Schlitze, kterého proslavil na Západě hlas Kenny Rogerse a u nás skvělý text Zdeňka Rytíře zpívaný Petrem Spáleným. A pak se zase chvíli hrálo podle desky: skvostná jazzová předělávka hitu Dolly Parton Jolene (s dominantním baskytarovým sólem Steva Swallowa), pocta Bobu Willsovi Faded Love, tesknou atmosféru hitu Hanka Williamse uchovávající I´m So Lonesome I Could Cry, jazzově rozfrázovaný Wayfaring Stranger i novodobější inspirace autorským hitem zpěvačky Shanii Twain You´re Still The One.  A na závěr přišla symbolická vzpomínka na Carter Family a Mamma Maybelle – Wildwood Flower.  Celý koncert rozkvétal hudebními nápady výborně sehrané a na sebe navázané muzikantské čtveřice. Ke country klasice přistupovala s patrným respektem, ale s nijak přehnanou úctou. Navíc disponovala potenciálem u country kapel nevídaným: dvojicí sehraných sidemanů za bicími a baskytarou, která doprovázela bez zbytečných exhibic, nenápadně, věcně, ale nápaditě. A v pravou chvíli si navrch střihla parádní sólo. Pro řadu posluchačů byl Steve Swallow, nejzkušenější ze čtveřice na pódiu a mnohaletý Scofieldův souputník, nejvýraznější postavou koncertu. Z pevných kořenů poctivého backsidu vyrůstala invenční jazzová improvizace s patrnými swingovými názvuky, v níž John Scofield vedle vlastních gejzírů radostného muzicírování ponechával dostatečný prostor svému partnerovi v sólování Larrymu Goldingsovi,. Ten zase citlivě podle atmosféry písně střídal Hammondovy varhany a piano. Veškeré dění na pódiu podporovala výborná práce zvukaře (jen baskytarová sóla si místy zasloužila více vytáhnout).

Pokud název alba (parafrázující v opozitu film bratří Coenů No Country For Old Men) byl míněn ironicky v narážce na průměrný věk této party (country muzika pro staré pány), pak brněnský koncert Johna Scofielda a jeho parťáků potvrdil, že nejsou zapovězené cesty a invence nemá hranice ve věku ani v hudebních žánrech.

John Scofield/ Foto Martin Zeman

Komentáře

Reagovat
  • Adam

    10. listopad 2016, 16:22
    Podepisuju každé slovo. Scofield jako obyčejně skvělý, basák brutus. Jsem rád, že jsem zajel do Brna.
  • Milan T., Brno

    9. listopad 2016, 12:45
    Na koncert jsem se vypravil ze zvědavosti, patřím k té citované menšině, rád poslouchám country i jazz. A dostal jsem krásný zážitek. Naprosto podepisuji chvalozpěv na basáka, byl výborný, a Scofield samozřejmě taky.

Po prosincovém uvedení Händelova Mesiášev instrumentaci W. A. Mozarta, provedla Filharmonie Brno další oratorium, tentokrát Die Schöpfung(Stvoření) Josepha Haydna (1732–1809). Ve čtvrtek 13. března se v Besedním domě do čela orchestru postavil dirigent Petr Altrichter, sborových pasáží se ujal Petrem Fialou vedený Český filharmonický sbor Brno, a sól se zhostili sopranistka Jana Sibera, tenorista Petr Nekoranec, a basista Peter Mikulášvíce

Další z jazzových večerů, které jsou pravidelně pořádány Filharmonií Brno, byl věnován duu Will Vinson (altsaxofon) a Aaron Parks (klavír). Tito hudebníci se spolu v různých formacích potkávají už dvacet let. Proto se rozhodli, že nastal čas, aby si vyzkoušeli to nejintimnější a podle mnohých i to nejtěžší – formát pouhého dua. V podání těchto muzikantů střední jazzové generace zazněl v pondělí 10. března v Besedním domě jak výběr z klasického jazzového materiálu, tak několik vlastních kompozic.  více

Pátý koncert z cyklu Auskultace, ve kterém se Brno Contemporary Orchestra postupně věnuje různým částem lidského těla, byl zaměřený na sluch. Nesl příznačný název Audio, přičemž byl především zdůrazněn rozdíl mezi pouhým slyšením a posloucháním. V pondělí 3. března (datum Mezinárodního dne sluchu) provedl soubor pod taktovkou Pavla Šnajdra v obřadní síni Ústředního hřbitova díla Petera Grahama, Petra Bakly, Jürga Freye a Iana Mikysky, který ve své skladbě orchestr doplnil tóny mikrotonální kytary. Jako klavírní sólista se představil Miroslav Beinhauervíce

V duchu romantických děl známých i méně známých autorů, která nejsou často zahrnována do repertoáru orchestrů, se nesl včerejší koncert v Janáčkově divadle. Filharmonie Brno s hostujícím dirigentem Robertem Kružíkem zde představila poutavý program pojmenovaný Skryté poklady romantismu, při kterém se publiku představil i tuzemský houslista a koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodičkavíce

Dvacátý druhý ročník cyklu koncertů staré hudby s názvem Barbara Maria Willi uvádí… přivítal v úterý 25. února v Konventu Milosrdných bratří soubor Capella Mariana s uměleckým vedoucím a tenoristou Vojtěchem Semerádem. Ansámbl se svými kmenovými členy Hanou Blažíkovou (soprán, gotická harfa), Jakubem Kydlíčkem (flétny) a Ondřejem Holubem (tenor) z důvodu hlasové indispozice zbylých kolegů mezi sebe na poslední chvíli přijal jako výpomoc barytonistu Jana Kukala. Večer byl unikátní propojením filmové epopeje Svatý Václav s živou hudbou, jež měla podpořit stylovost i historičnost svatováclavské epochy zachycené v němém snímku.  více

Vojtěch Semerád je uměleckým vedoucím vokálního souboru Cappella Mariana, se kterým interpretuje zapomenutá díla středověké a renesanční vokální polyfonie. Soubor pravidelně vystupuje na prestižních festivalech v České republice i v Evropě. Hlavním tématem našeho rozhovoru byla chystaná projekce prvního československého velkofilmu Svatý Václav se živým hudebním doprovodem sestaveným z památek období středověku vázaných na svatováclavskou legendu.  více

Jako druhou premiéru letošní sezóny uvedla Janáčkova opera Národního divadla Brno Manon Lescaut operního velikána Giacoma Pucciniho. Režie nové inscenace, která poprvé uvedli 7. února v Janáčkově divadle, se ujal Štěpán Pácl, za dirigentský pult se postavil Ondrej Olos a v hlavních rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Manon Lescaut), Jiří Brückler (Lescaut), Peter Berger (Renato des Grieux) a Zdeněk Plech (Geronte di Ravior).  více

První letošní koncert souboru Brno Contemporary Orchestra z cyklu Auskultace nesl název Gastro s podtitulem Večeře pro Magdalenu Dobromilu Rettigovou (1785–1845). Orchestr v neděli 2. února provedl v jídelně Masarykova studentského domova dvě kompozice, resp. performance a happening Ondřeje Adámka (*1979), který se ujal také taktovky. Pro diváky tak nastala ne zcela obvyklá situace, kdy se do čela orchestru nepostavil dirigent Pavel Šnajdr.  více

Čtvrtý koncert v rámci abonomá Filharmonie doma, s podtitulem Metamorfózy, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese dílům Josepha Haydna, Antonína Rejchy a Richarda Strausse. Jako sólista se v Klavírním koncertu druhého jmenovaného skladatele měl původně představit klavírista Ivan Ilić, ze zdravotních důvodů však koncert odřekl. Zástupu se pohotově ujal Jan Bartoš a diváci si tak mohli ve čtvrtek 30. ledna v Besedním domě vyslechnout původní program.  více

Nový autorský titul od víkendu nabízí na velké scéně Městské divadlo Brno. Jedná se o hudební Pohádku o živé vodě a je pod ní podepsaný autor libreta a režisér či zdejší principál Stanislav Moša, který už dlouhá léta tvoří v tandemu s hudebním skladatelem Zdenkem Mertou. Nyní se jedná o jejich už desátou autorskou spolupráci, při níž se znovu vrátili k pohádkovému žánru (jejich první pohádkou byla Zahradu divů v roce 2004). Výsledkem je výpravný titul, který myslí na malé i odrostlé diváky.  více

Už druhý letošní program pořádaný Filharmonií Brno oslavil jubileum významného skladatele. Zatímco Novoroční koncert byl věnován Johannu Straussovi mladšímu, koncert konaný 16. ledna v Janáčkově divadle připomněl nadcházející výročí Maurice Ravela (1875–1937), od jehož narození uplyne 7. března 150 let. Při koncertu složeném čistě z Ravelových děl se do čela Filharmonie Brno po delší době postavil její šéfdirigent Dennis Russell Davies. Během čtvrtečního večera zazněly mimo jiné oba Ravelovy klavírní koncerty, při kterých se za klavír posadil francouzský klavírista Alexandre Tharaudvíce

První letošní koncert abonentní řady Filharmonie doma, který se odehrál 10. ledna v Besedním domě, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou Tomáše Netopila Wolfgangu Amadeu Mozartovi. Kromě jeho děl ale zazněla také krátká kompozice Justė Janulytė, která diváky na krátkou chvíli přenesla z klasicismu do 21. století. V první polovině večera se k orchestru přidala dvojice sólistů ve složení Fedor Rudin (housle) a Pavel Nikl (viola).  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je již 1. ledna v Janáčkově divadle zaběhlou tradicí. Ani letošní rok nebyl výjimkou, a orchestr pod vedením dirigenta Michela Tabachnika provedl program složený zejména z děl Johanna Strausse mladšího. Brněnská filharmonie takto zahájila takzvaný straussovský rok. V roce 2025 totiž má skladatel titulovaný jako král valčíků významné jubileum 200 let od narození. Straussovy kompozice doplnily skladby Ericha Wolfganga Korngolda, Richarda Strausse a Dimitrije Šostakoviče.  více

Dva večery po sobě hostilo koncem listopadu brněnské Divadlo Husa na provázku taneční představení s názvem Bohyně. Šlo o magisterskou práci Jana Kysučana. Stávající vedoucí taneční složky Vojenského uměleckého souboru Ondráš s představením inspirovaným kopaničářskými bohyněmi, ale i pohanskou minulostí, před dvěma lety absolvoval na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. V rozhovoru jsme se dostali pod pokličku umělecké choreografie i představení samotného.  více

„Kultura je most“ zaznělo při – v pořadí již druhém - Koncertě česko-rakouského partnerství, který se odehrál v pátek 20. prosince na zámku Thalheim. Jednalo se o závěrečný večer 5. ročníku celoevropského projektu České sny 2024 a také o součást oslav Roku české hudby i mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae. Kultura je most spojující nejen odlišné generace, různé společenské vrstvy, ale i celé národy. A právě projekt České sny, který jen v roce 2024 prezentoval hudbu českých skladatelů v 50 evropských městech 22 různých států, toho může být výmluvným příkladem. Ostatně jen v prosinci zazněla kromě závěrečného koncertu v Rakousku řada dalších 11 v jižní části Evropy od portugalského Amarante přes italské Pesaro až po chorvatský Varaždin. Koncert byl věnován bývalému dolnorakouskému zemskému hejtmanovi Erwinu Pröllovi, který se dlouhodobě zasazuje o budování a prohlubování vztahů mezi Českou republikou a Rakouskem.  více

Nejčtenější

Kritika

Po prosincovém uvedení Händelova Mesiášev instrumentaci W. A. Mozarta, provedla Filharmonie Brno další oratorium, tentokrát Die Schöpfung(Stvoření) Josepha Haydna (1732–1809). Ve čtvrtek 13. března se v Besedním domě do čela orchestru postavil dirigent Petr Altrichter, sborových pasáží se ujal Petrem Fialou vedený Český filharmonický sbor Brno, a sól se zhostili sopranistka Jana Sibera, tenorista Petr Nekoranec, a basista Peter Mikulášvíce