Dlouho odkládaná premiéra skladby The Basement Sketches (Sklepní skici) skladatele Michala Nejtka, jejíž provedení bylo plánováno už na loňský červen 2020 a která vznikla přímo na objednávku Filharmonie Brno, konečně zazněla ve čtvrtek 25. listopadu v sále Besedního domu. Spolu se Sklepními skicami zazněly i Variace na Haydnovo téma B dur op. 56a Johannese Brahmse a Violoncellový koncert op. 22 Samuela Barbera. Kromě hráčů brněnské filharmonie vystoupili také violoncellista Matt Haimovitz a klavíristka Nikol Bóková. Dramaturgický pestrý večer složený ze tří výrazně odlišných hudebních děl i dobových kontextů řídil šéfdirigent tělesa Dennis Russell Davies.
Koncert zahájily Brahmsovy Variace na Haydnovo téma – desetivětá (počítáme-li i úvodní Téma a Finále) skladba inspirovaná motivem „Chorale St. Antoni“ z druhé věty dechové serenády, která byla dříve připisována Josephu Haydnovi. Pozdější výzkumy nicméně toto autorství vyvrátily a do dnešních dnů není původní skladatel znám. Mezi možnými kandidáty figuruje kupříkladu Haydnův žák Ignaz Joseph Pleyel, ačkoliv ani jeho autorství se doposud nepodařilo potvrdit. Není ani jasné, zda ono citované „Chorale St. Antoni“ pochází přímo od skladatele dechové serenády, nebo zda jde taktéž o citovaný motiv z neznámé kompozice. Jisté je, že do dnešního dne se žádné další „Chorale St. Antoni“ zatím neobjevilo.
Téma samotné zazní na počátku Brahmsovy skladby takřka v původní podobě. V následujících osmi větách však prochází variačními, instrumentačními i harmonickými proměnami, které zásadním způsobem alterují charakter a náladu předlohy. Místo koncertního mistra včera připadlo houslistovi Leoši Zavadilíkovi, ačkoliv původní obsazení počítalo s Marií Petříkovou. Zavadilík nicméně povinnosti koncertního mistra zvládl bez sebemenších potíží, ačkoliv je pravděpodobné, že změna byla náhlá a nečekaná. Orchestr pod vedením Dennise Russella Daviese byl rytmicky a intonačně přesný i zvukově vyvážený. Z hlediska dynamiky a práce s tempem však výsledku docházel dech – šéfdirigent brněnské filharmonie má obecně vzato sklon ke spíše rozvážnější interpretaci hudebních děl. A tak i tempové rozdíly mezi jednotlivými větami v Brahmsově skladbě byly menší, než by dle mého názoru bylo vhodné. Věty Poco presto či Vivace by zkrátka vždy měly být výrazně rychlejší než Andante. V Daviesově provedení se nicméně většina rychlých vět pohybovala spíše na hranici Allegretta. Podobně tomu bylo i s dynamikou, kde se větší rozdíly objevily snad výhradně až v šesté, sedmé, osmé variaci a závěrečném Andante. Do té doby hudba oscilovala spíše někde mezi mezzopianem a mezzofortem. Kombinace dynamiky a tempa tak naneštěstí odebrala Brahmsově skladbě její laškovný a „divočejší“ hudební element.
Následující Violoncellový koncert Samuela Barbera nicméně onu „statičnost“ pomohl rozhýbat. Davies vedl orchestr mnohem dravěji a s většími rozdíly mezi dynamikami – tvořil tak dobrou živnou půdu pro violoncello v rukou Matta Haimovitze. Sólista umně balancoval mezi něžným, místy až nebývale sladkým tónem a drsnějším výrazem v dramatičtějších plochách. Bylo nicméně zřejmé, že klidnější části tvořily středobod jeho práce s barvou tónu. Z hlediska frázování lze bezpochyby vyzdvihnout druhou větu Andante sostenuto, která dala Haimovitzovi největší prostor k budování klenutých úseků s vydařenou závěrečnou pointou.
Druhá polovina programu patřila avizovanému premiérovanému dílu Michala Nejtka. Ještě předtím, než mohl orchestr zahájit první větu The Secret Garden (Tajná zahrada) z celkem pětivěté symfonie The Basement Sketches, seznámil dramaturg Filharmonie Brno Vítězslav Mikeš posluchače s nejdůležitějšími kompozičními prvky nadcházející skladby. Chvíli poté se již rozezněla měkká plocha smyčcové sekce, kterou čeřila pouze občasná glissanda. Prakticky od samého počátku tak bylo zřejmé, že Nejtkova symfonie bude stavět primárně na pestrých orchestrálních barvách a melodika jako taková bude spíše dotvářet komplexní obrazec, než že by vystupovala příliš do popředí. Druhá a mnohem dramatičtější věta The Owls Are Not What They Seem (Sovy nejsou tím, čím se zdají být) nabídla jiný obrazec ze spektra orchestrálních barev. Svébytný minimalismus ve spojení s pozvolně narůstající dynamikou dával tušení gradace, která však nikam nevedla. Věta tak částečně evokovala zvukový fenomén známý jako Shepard tone – zdánlivě neustále stoupající tón, který však ve skutečnosti zůstává po celou dobu ve stejné výšce.
Třetí a výrazně improvizační část Blind Walk (Procházka naslepo) náležela výhradně klavíristce Nikole Bókové. Klavír sice zastává důležité místo i v ostatních větách, zde však vystoupil vyloženě jako sólový nástroj. V improvizaci Nikoly Bókové se objevovaly názvuky nejen Nejtkova díla, ale také jazzu, který je ostatně klavíristce velmi blízkým žánrem. Přestože se jednalo o prakticky nejkratší z vět, její umístění i zcela odlišná hudební faktura jí zajistily jedinečné místo v rámci celé kompozice. Následující věty In a Vicious Circle a Lapis Lazuli se pak staly svébytným odrazem první poloviny Nejtkovy skladby.
Ačkoliv několika návštěvníkům vývoj večera pravděpodobně neimponoval, jak ostatně naznačovaly předčasné odchody několika jedinců, měla navzdory své tematické a stylové šíři každá skladba na programu zasloužené místo. Koncert navíc povedeně mapoval vývoj hudební řeči a dokázal, že i moderní a vysoce současná hudba dokáže znít něžně, tajemně, sladce, děsivě či apaticky. A když posluchač přistoupí na předpoklad, že podobné a (snad i zcela stejné!) věci lze vypovědět mnoha způsoby, čeká jej upřímný a netradiční hudební zážitek, ve kterém stále zůstává cosi dávno známého. A přesto k nám hudba takto mluví svěže a se zcela novým elánem.
JOHANNES BRAHMS
Variace na Haydnovo téma B dur op. 56a I 18'
Téma: Chorál svatého Antonína. Andante
1. variace: Andante con moto
2. variace: Vivace
3. variace: Con moto
4. variace: Andante
5. variace: Poco presto
6. variace: Vivace
7. variace: Grazioso
8. variace: Poco presto
Finále: Andante
SAMUEL BARBER
Violoncellový koncert op. 22 I 30'
1. Allegro moderato
2. Andante sostenuto
3. Molto allegro e appassionato
MICHAL NEJTEK
The Basement Sketches (Sklepní skici), symfonie pro orchestr a klavír, objednávka Filharmonie Brno, světová premiéra I 35'
1. The Secret Garden (Tajná zahrada)
2. The Owls Are Not What They Seem (Sovy nejsou tím, čím se zdají být)
3. Blind Walk (Procházka naslepo)
4. In a Vicious Circle (V bludném kruhu)
5. Lapis Lazuli
Besední dům, 25. 11. 2021, 19:00
Zatím nebyl přidán žádný komentář..