Společné prožívání hudby i smutku. Janovy pašije u svatých Janů

Společné prožívání hudby i smutku. Janovy pašije u svatých Janů

Po úvodním koncertu z autorů 20. století přinesl Velikonoční festival duchovní hudby velké oratorní dílo Johanna Sebastiana Bacha – skladatele, u nějž na letopočtu narození nezáleží. Provedení Wrocławským barokním orchestrem mělo především kolektivní kvalitu.

V díle Johanna Sebastiana Bacha nalezneme dvě kompletní zhudebnění pašijových textů: podle Matouše a podle Jana. Janovy pašije jsou poněkud zastíněny pašijemi Matoušovými, které ostatně stály také u znovuobjevení Bacha Felixem Mendelssohnem-Bartholdym. Jeho provedení Matoušových pašijí v Lipsku v roce 1829 obrátilo pozornost k pozapomenutému kantorovi, jehož obrovské dílo tvoří v dějinách hudby jakýsi osamělý a jakoby z běhu času vytržený monolit. Je to hudba, která nestárne, lze ji nahlížet z nekonečného množství úhlů a kromě vyložených technických chyb ji téměř nelze interpretačně zničit.

Janovy pašije jsou oratorium s obrovským dramatickým nábojem, který se projevuje už ve výběru textů. Kromě příslušných kapitol z Janova evangelia se skladatel obrátil také k Matoušovi, objevují se i texty Heinricha Brockese a Christiana Postela. Zdá se, jako by se Bach uchyloval k alternativním zdrojům především tam, kde potřeboval do mystického a filosofujícího Jana dostat silné lidské emoce. Podstatná úloha sboru není jen v komentářích, ale také v přímé účasti na ději, oratorium si vyloženě říká o scénické zpracování (možná ještě víc než Matoušovy pašije, jejichž poloscénickou podobu natočili Berlínští filharmonici se Simonem Rattlem v režii Petra Sellarse o čtyři roky dříve než pašije podle Jana).

V rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby provedl Janovy pašije Wrocławský barokní orchestr s početnou skupinou sólistů začleněných i do sboru, jak je při historicky poučených interpretacích často zvykem. Kostel svatých Janů má akustiku, která hudbě hodně pomáhá, i malá tělesa zde znějí sytě a zároveň srozumitelně. Udělat z něj významný koncertní prostor festivalu místo prvoplánově efektního Petrova byl rozumný a prospěšný krok. Dirigent Andrzej Kosendiak vedl provedení v energických tempech, ale bez nemístného spěchu. Jestli jsem v celkovém pojetí něco postrádal, tak to byla především větší pestrost, a to jak v tempech, tak v dynamice. Ze sólistů se jednoznačně prosazoval především tenorista Nicholas Mulroy ve vděčné roli Evangelisty. Jeho zaujatý a emocemi nabitý přednes tvořil jednoznačné vrcholy provedení, které místy poněkud upadalo do monotónnosti. Sbor zněl dobře, ale měl by se poněkud mírnit v sykavkách.

Zařazení Janových pašijí do programu festivalu jednoznačně vítám, i když provedení mělo rezervy – především co se týká sólistů. Myslím, že špičkoví zpěváci by posunuli vyznění o několik tříd nahoru. Sólisté-sboristé přece jen postrádali charakterističtější hlasy i výraz a zněli při samostatných áriích dost zaměnitelně, s výjimkou již zmíněného Evangelisty. Posunout festivalová provedení tímto směrem je ale už víc než cokoli jiného otázka peněz. Janovy pašije v předvečer Škaredé středy vtáhly posluchače do svého světa a přivedly je k období vrcholícího půstu. Co se týká společného prožívání hudby a pocitu sounáležitosti, koncert vlastně neměl chybu.

Johann Sebastian Bach: Janovy pašije pro sóla, sbor a orchestr, BWV 245. Hudební nastudování – Andrzej Kosendiak. Aldona Bartnik, Marzena Michałowska – soprán, Piotr Łykowski, Piotr Olech – alt, Karol Kozłowski, Maciej Gocman – tenor, Nicholas Mulroy – tenor, Evangelista, Jerzy Butryn, Jarosław Bręk, Bogdan Makal – bas. NFM (Narodowe Forum Muzyki) sbor, NFM chlapecký sbor, Małgorzata Podzielny – umělecká vedoucí. Wrocławska Orkiestra Barokowa / Wrocławský barokní orchestr, Jarosław Thiel – umělecký vedoucí. 31. března 2015, kostel sv. Janů, Brno. V rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby.

Foto Petr Francán

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Během 24. ročníku festivalu čeká publikum v prostorách brněnských kostelů celkem devět koncertů. Pestrý program obsáhne středověké chorální zpěvy, renesanční vícehlas z unikátních brněnských rukopisů, Janovy pašije i zvuk varhan doplněný baskytarou.  více

V neděli začíná v Červeném kostele dvaadvacátý ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby. O současné podobě festivalu i o tom, jak vznikla, jsem mluvil s dramaturgem Vladimírem Maňasemvíce

Prvním impulsem pro setkání s basistou Richardem Novákem byl letošní ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby. Skoro jsme u něj začali, potom jsme u něj i skončili, ale zkuste mluvit o letošku s člověkem, který zpívá už šedesát let. Richardu Novákovi bude letos osmdesát tři let a zpívá pořád výborně. A kdybyste měli v následujícím textu pocit, že se snad místy trochu chlubí, nenechte se mýlit. Jsou to všechno prostě sdělené skutečnosti.  více




Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více

S tradičním dvouletým odstupem začal Mezinárodní festival Janáček Brno 2024, jehož slavnostní zahájení se uskutečnilo v pátek 1. listopadu v Janáčkově divadle. Národní divadlo Brno při této příležitosti uvedlo premiéru nové inscenace opery Výlety páně Broučkovy Leoše Janáčka (1854–1928), jenž vznikla na náměty dvou povídek Svatopluka Čecha. Režie operní novinky, která vznikla v koprodukci se Staatsoper Unter den Linden, Berlin a Teatro Real, Madrid, se ujal kanadský režisér Robert Carsen. Hudební nastudování, stejně jako dirigování premiéry bylo vloženo do rukou Marka Ivanoviće a v titulní roli Matěje Broučka se představil skotský tenorista Nicky Spencevíce

Znovuuvedením oblíbeného muzikálu Čarodějky z Eastwicku se Městské divadlo Brno rozhodlo připomenout jubilejních dvacet let od otevření svojí velké Hudební scény. Opětovné nasazení titulu představuje povedený narozeninový dárek divadla publiku, které od premiéry v roce 2007 zhltlo 149 repríz hudební inscenace režiséra Stanislava Moši. V novém uvedení se objeví známé tváře z původního obsazení, ale také noví herci a herečky. A tento divadelní comeback bude jistě vděčným diváckým soustem po několik sezon i po sedmnácti letech od prvního českého uvedení právě v Brně. Jen za půl měsíce od nynější premiéry udělají Čarodějky 24 vyprodaných repríz. K tomu není co dodat.  více

Letošní ročník Expozice nové hudby uzavřelo teprve druhé uvedení kompozičního site specific projektu Fresco Karlheinze Stockhausena (1928–2007), který byl poprvé uvedený v roce 1969. Od této doby se ho nikdo neujal. Divákům, kteří v sobotu 19. 10. navštívili Besední dům, se tak naskytla naprosto unikátní příležitost zažít dílo na vlastní kůži. Zmíněné první uvedení této skladby bylo provázeno sabotážemi ze strany konzervativních muzikantů. A tak je legitimní si položit otázku, zda teprve v sobotu Fresco nezaznělo, jak si to skladatel představoval. Tento náročný projekt kurátorky Moniky Pasiecznik a uměleckého vedoucího Pabla Drukera realizovala čtyři tělesa složená ze členů Brno Contemporary OrchestraMladých brněnských symfoniků Filharmonie Brno pod vedením Pablo Drukera, Radima HanouskaPavla Šnajdra, Tomáše Krejčího a Pavla Zlámalavíce

Komponovaný úterní večer 15. října zahájený v sále Kina Art návštěvníkům nabídl netradiční spojení české premiéry dokumentárního filmu No Ideas But in Things o americkém hudebním skladateli, experimentátorovi a vědci na poli elektronické hudby Alvinu Lucierovi (1931–2021) s živým provedením jeho skladby I Am Sitting in a Room. Zmíněná kompozice se stala refrénem nejen dokumentárního snímku, ale také celé události.  více

Ve druhém dnu festivalu Expozice nové hudby přenesli pořadatelé návštěvníky do vod komorních. V podání houslistky Terezy Horákové v Besedním domě zazněly dvě výjimečné skladby pro sólové housle. Při druhé z nich se k houslistce připojila Sarah Jedličková, která živě pracovala s osmi předem nahranými zvukovými stopami.  více

Slovanská tematika, violoncellová virtuozita a pocta Antonínu Dvořákovi (1841–1904) – i takto bychom mohli ve zkratce shrnout koncert Filharmonie Brno z 10. října v Janáčkově divadle. Pod dohledem etablovaného dirigenta Leoše Svárovského zazněly tři rapsodické kusy z konce sedmdesátých let 19. století a známý Violoncellový koncert h moll v podání mladé a talentované violoncellistky Laury van der Heijdenvíce

Klub moravských skladatelů pravidelně uvádí koncerty, při kterých dostávají slovo mladí interpreti, často teprve studenti vysoké školy či konzervatoře. V pondělí 7. října v 19 hodin v koncertním sále HF JAMU skupina studentů s podporou svých starších kolegů, tentokrát i profesionálů, uvedla program s názvem Od Janáčka k dnešku, hudební vzpomínka na moravské skladatele. Jak už název napovídá, program byl složený z děl čtyř skladatelů, kteří jsou spojeni s Moravou a zejména s Brnem, konkrétně Arne Linky, Pavla Haase, Antonína Tučapského a Leoše Janáčka.  více

Podzimní sérii koncertů z cyklu Barbara Maria Willi uvádí zahájil sólový recitál německé hráčky na klávesové nástroje Christine Schornsheim. Při bezmála dvouhodinového koncertu interpretka v konventu Milosrdných bratří představila výběr z klavírních skladeb klasicistních skladatelů, které provedla na kopii historického kladívkového klavíru – nástroji podobnému tomu, na kterém jmenovaní skladatelé pravděpodobně komponovali.  více

Muzikál nemusí být vždy jen pocukrovaným pozlátkem, mazlivým hudebním vyprávěním zamotaným do přeslazeného konce. Městské divadlo Brno v české premiéře uvedlo broadwayský muzikál Drahý Evane Hansene. Navzdory komickým situacím diváka čeká téměř tragická story ze střední školy roubovaná na komorní hudební příběh. Tento celek nápaditě otevírá drsná témata jako je úzkost, osamocenost, deprese či dokonce sebevražda. Je tedy logické, že dílo s tklivou hudbou a psychologizujícími písňovými texty Benje Paseka a Justina Paula a vynalézavým libretem Stevena Levensona je dnes již takřka kultovním a že budí nadšení. Nyní se tedy lze navrch těšit z tohoto importu také do Brna.  více

Chrámový koncert, který se odehrál v pondělí 23. září v kostele sv. Augustina na Kraví hoře, prezentoval dramaturgickou linii večerů soudobé duchovní hudby tělesa Ensemble Opera Diversa s dirigentkou Gabrielou Tardonovou a smíšeného sboru Ensemble Versus se sbormistrem Patrikem Buchtou. Při podobných příležitostech je hudba – velice často v podobě světových či tuzemských premiér – provozována v brněnských kostelech, jež pokaždé nabízí odlišnou akustickou, ale i architektonickou rovinu. Nejinak tomu bylo i při recenzovaném koncertu, který v přímém přenosu vysílalo Radio Proglas. Zazněla díla tří českých skladatelů, na jejichž provedení se podíleli sopranistka Tereza Zimková, tenorista Stanislav Předota, trumpetista Josef Zimka a varhaník Martin Jakubíčekvíce

Jednou z nejočekávanějších hvězd letošního ročníku festivalu JazzFestBrno byl bezesporu americký kytarista Al Di Meola se svým projektem The Electric Years. Kytarový matador vystoupil v brněnském Sono centru v úterý 17. září při turné, ve kterém se – jak už z názvu projektu vyplývá - vrací především k sérii jazz-rockových nahrávek z druhé poloviny 70. let minulého století.  více

Již 69. sezonu zahájila v neděli 15. září v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod taktovkou jejího šéfdirigenta Dennise Russella Daviese. Divákům nabídla skladby Bedřicha Smetany a Antona Brucknera, kteří by tento rok oslavili dvousté narozeniny. Oproti avizovanému programu byl ovšem nedělní večer zkrácen o symfonickou báseň Hakon Jarl, neboť vydatné deště a s nimi spojené záplavy se nevyhnuly ani brněnskému okolí. Několik muzikantů se nemohlo do Brna na koncert bezpečně dostat. Jednou z nich byla i harfistka Ivana Švestková, jejíž part ve zmíněné symfonické básni velice náročný, nebylo možné takto narychlo sehnat náhradu.  více

S výhradně romantickým repertoárem na brněnský festival Špilberk přicestoval v sobotu 24. srpna korejský rozhlasový orchestr KBS Symphony Orchestra se svým hudebním ředitelem – finským dirigentem a houslistou – Pietari Inkinenem. Pozvání přijala také jihokorejská houslistka, absolventka prestižní Julliard School Bomsori Kimvíce

Festival Špilberk pořádá Filharmonie Brno již rovné čtvrt století na konci srpna na nádvoří stejnojmenného hradu. Čtyři hudební večery pod širým nebem divákům nabízí výběr koncertů z řad klasické, filmové, počítačové, ale často i jazzové či jiné hudby. Jedná se tak o rozmanitý mix interpretů a repertoárů s často příjemnou, letně uvolněnou atmosféru. Letošním velkým a předem vyprodaným tahákem byl středeční večer 21. srpna plný melodií z filmů Jamese Bonda v režii Českého národního symfonického orchestru pod taktovkou světově uznávaného dirigenta, skladatele a aranžéra Stevena Mercuria. V průběhu koncertu se posluchačům také představili zpěváci Sára MilfajtováVendula Příhodová a David Krausvíce

Nejčtenější

Kritika

Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více