Stará hudba, nová katedra, znovu objevená místa

Stará hudba, nová katedra, znovu objevená místa

Odddělení staré hudby je na Hudební fakultě JAMU nejmladší. Před dvěma dny se představilo veřejnosti poprvé, a hned ve vyzrálé podobě, z níž bylo jasné, že nová katedra nevznikla z čisté vody, ale z dlouho připravovaného základu.

Katedra varhanní a historické interpretace, jak se nová součást JAMU správně jmenuje, vznikla minulý rok. Její vznik je výsledkem dvacetileté práce, hnacím motorem byla a je současná vedoucí katedry Barbara Maria Willi. Publikum ji zná především z cyklů staré hudby, které uvádí v Konventu Milosrdných bratří, i ze samostatných koncertů. Její pedagogické působení není tak viditelné na první pohled, ale se studenty a spolupracovníky katedry (Jan Čižmář, Martin Hroch, Irena Troupová, Michaela Ambrosi, Marek Štryncl…) se obecenstvo setkává rovněž velmi často.

Koncert pedagogů a studentů oddělení staré hudby se vydal mimo školu do exkluzivního prostředí v Paláci žďárského opata na Zelném trhu. Komorní historické prostory v blízkosti prodejny hudebních nástrojů Lidl v horní části náměstí patří soukromé firmě – málokdo o nich ví, natož aby je někdy navštívil. Kapacitu freskového sálu s nízkým stropem odhaduji na 80 míst, bylo téměř plno. Akustika místa je pro jemný zvuk starých nástrojů vyhovující, zvláště skladby z období manýrismu a ranného baroka zněly výborně.

01-knapkova-sancova 02-cizmar-zavada 05-stastna-zavada 06-cizmar-willi-zavada 07-zamecnikova-ambrosi-hola 08-willi-ruckova

Atmosféra večera připomněla koncerty festivalu Concentus Moraviae, které se nesnaží ošálit publikum pouze krásnými prostory, ale hledí v nich provozovat také odpovídající hudbu. Co se týká interpretační úrovně, ta byla pochopitelně vzhledem k účasti studentů poněkud kolísavá. Celkově jsem ale získal dojem, že na Katedře varhanní a historické interpretace jsou studenti vedeni k tomu, aby se hudbě věnovali zodpovědně a do hloubky, bez povrchností a odbývání. Přinejmenším se ukázalo, jak zdravá a prospěšná je stará hudba pro zpěváky a jejich mladé hlasy.

Organizačně byl večer zajištěn bez vážných nedostatků, proběhl hladce a samotné zviditelnění neznámého místa pokládám za pěkný počin. Zmiňuji to proto, že koncert byl součástí absolventského bakalářského projektu Anny Pinknerové, studentky hudebního manažerství. Úvodní slovo obstarala Barbara Maria Willi, krátce představila katedru a především jednotlivé skladby programu. Ten byl seřazen chronologicky a provedl nás starou hudbou od manýrismu Cacciniho a Monteverdiho přes vrcholné a pozdní baroko až po klasicismus. Celkově vzato: byla to prezentace školy a její mladé katedry na jedničku.

Program koncertu

Giulio Caccini: dvě árie ze sbírky Le nuove musiche – nové hudby:
Amarilli, mia bella, Amor ch' attendi
Kateřina Alexandra Šťastná – alt
Richard Závada – theorba

Claudio Monteverdi: árie Octavie z opery korunovace Poppey Addio Roma
Barbora Šancová – soprán
Elena Knápková – cembalo

John Dowland: loutnová píseň Come Again
Kateřina Alexandra Šťastná – alt
Richard Závada – renesanční loutna

Thomas Robinson: A Fantasie
John Dowland: My Lord Willoughby's Welcome Home
Jan Čižmář – renesanční loutna
Richard Závada – renesanční loutna

Girolamo Kapsberger: Toccata arpeggiata
Claudio Monteverdi: duet z opery Poppea: Pur ti miro
Barbora Šancová – soprán
Kateřina Alexandra Šťastná – alt
Richard Závada – theorba
Jan Čižmář – theorba
Barbara Maria Willi – cembalo

Georg Philipp Telemann
Sonáta č. 6 C dur pro barokní příčnou flétnu a basso continuo ze sbírky Metodické sonáty
I. Andante – II. Allegro – III. Presto – IV. Dolce – V. Vivace
Michaela Ambrosi – traverso
Barbara Maria Willi – cembalo

Joseph Bodin de Boismortier
Sonate pour trois flûtes sans basse en Sol majeur (opus VII, No. 5)
I. Allemande (Modérément) – II. Légèrement – III. Lentement – IV. Gigue
Miroslava Holá – traverso
Pavlína Zámečníková – traverso
Michaela Ambrosi – traverso

Johann Christian Bach: Sonáta A dur pro 4 ruce
Allegretto – Allegro
Ilona Růčková – cembalo
Barbara Maria Willi – cembalo

Foto Radka Hromková a Anna Pinknerová

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Hudební a Divadelní fakulta JAMU připravily společný hudební a scénický program v Divadle na Orlí. Lákavé pro mě bylo především uvedení symfonického melodramu Bosé nožky Petra Grahama.  více

Šestnáctý ročník festivalu Setkávání nové hudby Plus, který se zaměřuje na současnou akustickou a elektronickou hudbu a multimediální projekty, a který v Brně probíhá od konce října, byl završen dvojkoncertem v pátek 13. prosince. Jakkoli je třináctka tradičně poslem neštěstí, zakončení festivalu přinesla jen opak.  více


Moravskou národní operu Její pastorkyňa Leoše Janáčka (1854–1928) přivezlo do Brna na festival Janáček Brno 2024 Moravské divadlo Olomouc v koprodukci s Janáčkovou operou NdB. Inscenační tým v čele s režisérkou Veronikou Kos Loulovou se titul rozhodl uvést pod názvem Jenůfa, pod kterým se uvádí v zahraničí. Ve středu 20. listopadu, pět dní po své premiéře v Olomouci, mohli také diváci v Mahenově divadle shlédnout nejnovější tuzemské uchopení nejhranější Janáčkovy opery. Hudebního nastudování výrazně upravené původní verze z roku 1904 se zhostila dirigentka Anna Novotná Pešková, a v hlavních rolích se představili Barbora Perná (Jenůfa), Eliška Gattringerová (Kostelnička), Josef Moravec (Laca Klemeň) a Roman Hasymau (Števa Buryja).  více

Kancelář Brno - město hudby UNESCO vám za finanční podpory JIhomoravského kraje v rámci aktivit spojeným s Rokem folklorních souborů představuje soupis aktivních folklorních uskupení (soubory, chasy, muziky) na území Brněnska.  více

Další z orchestrálních koncertů, který se odehrál v rámci festivalu Janáček Brno, patřil domácímu Orchestru Janáčkovy opery NdB pod vedením dirigenta Roberta Kružíka. V pátek 15. listopadu v Mahenově divadle zazněly skladby Leoše Janáčka, Miloslava Ištvana a Bohuslava Martinů. U každé z kompozic pak orchestr doplnili sólisté: u první jmenované to byl houslista Jan Mráček, u druhé recitátoři Daniel Bambas Hana Briešťanská, a při závěrečné kvarteto zpěváků Jana Šrejma KačírkováVáclava Krejčí HouskováVít Nosek a Tadeáš Hoza, se kterými orchestr doplnili také Český filharmonický sbor Brno a Dětský sbor Brnovíce

Mezinárodní festival Janáček Brno nedává prostor pouze profesionálním tělesům, ale v jeho dramaturgii se pravidelně objevují například i studentské projekty. Tak tomu bylo i ve čtvrtek 14. listopadu, kdy byla v divadle Reduta uvedena světová premiéra scénického projektu Konzervatoře Brno s název Vitka Osudová (Koleda milostná). Hudební koláž spojovala různá díla Vítězslavy Kaprálové a Bohuslava Martinů. Stvořil ji Tomáš Krejčí, který společně s Katarínou Duchoňovou a Helenou Fialovou celé představení se studenty konzervatoře také hudebně nastudoval. Na scénáři s Tomášem Krejčím spolupracovala Hana Mikolášková a režie se ujala Alexandra Bolfovávíce

Komorní řada koncertů festivalu Janáček Brno 2024 je zaměřena na kvartetní, ale i sborovou tvorbu. A právě večer konaný ve středu 13. listopadu v prostorách Janáčkova divadla představil mladé ambiciózní sborové těleso JK Voices nesoucí v názvu iniciály svého zakladatele a sbormistra Jakuba Kleckera. Soubor je složený z několika generací zpěvaček a svým fungováním, částečně i repertoárem, navazuje na tradici starších brněnských sborů jako například Kantiléna. V rámci večera se v jednotlivých skladbách představili sopranistka Doubravka Novotná, klavíristé Jiří Hrubý a Helena Fialová, houslistka Barbara Tolarová, harfistka Pavla Kopecká a flétnistka Hana Oráčovávíce

Trumpetista Jiří Kotača založil před deseti lety big band Cotatcha Orchestra. Ten dnes vystupuje s různými programy od nejtradičnějšího jazzu až po vizionářské propojení jazzu s elektronikou. S Jiřím Kotačou hovoříme o tom, jak se orchestr postupně vyprofiloval, jak vzniká autorský repertoár na pomezí jazzu a elektroniky, ale také o tom, co fanouškům přinese listopadový koncert k 10 letům orchestru. Řeč je i o Kotačově mezinárodním kvartetu nebo o tom, jak je možné hru na trubku a křídlovku obohatit efekty.  více

Ačkoliv je Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno věnován především klasice, dramaturgie se nebojí přimíchat do programu například jazzové nebo folklórní koncerty. Právě lidovému umění bylo v neděli 10. listopadu v 15 hodin věnováno pásmo Opojen písní, jehož scénáře a režie se ujala Magdalena Múčková. V podání sboru Netáta ze Strání, jehož vedoucí je Marie Múčková, zpěvačky Kateřiny Gorčíkové z Březové a lidové hudby Matóše z Lopeníka zazněly lidové písně, které zaplnily prostor divadelního sálu brněnské Reduty. Tento komorní hudební pořad akcentoval především obec Březová (Brezová), kterou několikrát sám Leoš Janáček (1854–1928) navštívil a jíž věnoval esej Březovská píseň (1899). Čtení z této eseje procházelo v podání Vladimíra Doskočila celým programem a velmi povedeně tak pásmo propojilo přímo s osobností Leoše Janáčka.  více

Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno nabídl v sobotu také koncert Brno Contemporary Orchestra. Pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra zazněl program z děl čtveřice skladatelů, kteří jsou velkou mírou spjati s Brnem. V divadle Reduta zazněly kompozice Miloslava Ištvana, Aloise Piňose, Josefa Berga a Petra Kofroně.  více

Janáčkova opera Příhody lišky Bystroušky pár dní nazpět oslavila 100. výročí premiéry, která se uskutečnila v Národním divadle Brno. Jejího novodobého festivalového uvedení se zhostil soubor Národního divadla moravskoslezského v režii Itzika Galiliho – choreografa a režiséra izraelského původu. Přivezená inscenace byla uvedena v neděli 10. listopadu v Mahenově divadle.  více

Do letošního ročníku festivalu Janáček Brno přispěla i Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění. Její posluchači připravili sobotní komponovaný program, který divákům předvedl nejen hudbu nejrůznějších stylů, ale také jim ukázal různé prostory fakulty. Při vstupu na fakultu byla příchozím rozdána barevná kolečka, která rozdělila publikum na tři menší skupiny. To vše se stalo z kapacitních důvodů, jelikož se program kromě auly odehrával také ve varhanním sále, klenbovém sále a učebně 09. Všichni tak slyšeli totožný program jen v jiném pořadí.  více

Téměř po devadesáti letech od svého vzniku se do Brna vrátila jediná opera Pavla Haase (1899–1944) Šarlatán. Inscenování této humorné opery se ujalo Národní divadlo moravskoslezské v režii Ondřeje Havelky a hudebním nastudování Jakuba Kleckera. Několik týdnů po premiéře inscenace v Ostravě se v pátek 8. listopadu v Mahenově divadle, kde měl Šarlatán v roce 1938 svoji světovou premiéru, nabídnul novinku ve svém devátém ročníku Festival Janáček Brno 2024.  více

Jedním z komorních koncertů devátého ročníku festivalu Janáček Brno byl také večer věnovaný dílům Leoše Janáčka, a zejména Pavla Haase. Tyto skladby provedla v úterý 5. listopadu v Mozartově sále divadla Reduta různá hudební uskupení složená z tenoristy Nickyho Spence, klavíristky Lady ValešovéNavarra String Quartetu, houslistky Ivany Víškové, hornisty Antonína Koláře a flétnisty Michala Vojáčkavíce

Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více

S tradičním dvouletým odstupem začal Mezinárodní festival Janáček Brno 2024, jehož slavnostní zahájení se uskutečnilo v pátek 1. listopadu v Janáčkově divadle. Národní divadlo Brno při této příležitosti uvedlo premiéru nové inscenace opery Výlety páně Broučkovy Leoše Janáčka (1854–1928), jenž vznikla na náměty dvou povídek Svatopluka Čecha. Režie operní novinky, která vznikla v koprodukci se Staatsoper Unter den Linden, Berlin a Teatro Real, Madrid, se ujal kanadský režisér Robert Carsen. Hudební nastudování, stejně jako dirigování premiéry bylo vloženo do rukou Marka Ivanoviće a v titulní roli Matěje Broučka se představil skotský tenorista Nicky Spencevíce

Znovuuvedením oblíbeného muzikálu Čarodějky z Eastwicku se Městské divadlo Brno rozhodlo připomenout jubilejních dvacet let od otevření svojí velké Hudební scény. Opětovné nasazení titulu představuje povedený narozeninový dárek divadla publiku, které od premiéry v roce 2007 zhltlo 149 repríz hudební inscenace režiséra Stanislava Moši. V novém uvedení se objeví známé tváře z původního obsazení, ale také noví herci a herečky. A tento divadelní comeback bude jistě vděčným diváckým soustem po několik sezon i po sedmnácti letech od prvního českého uvedení právě v Brně. Jen za půl měsíce od nynější premiéry udělají Čarodějky 24 vyprodaných repríz. K tomu není co dodat.  více

Nejčtenější

Kritika

Moravskou národní operu Její pastorkyňa Leoše Janáčka (1854–1928) přivezlo do Brna na festival Janáček Brno 2024 Moravské divadlo Olomouc v koprodukci s Janáčkovou operou NdB. Inscenační tým v čele s režisérkou Veronikou Kos Loulovou se titul rozhodl uvést pod názvem Jenůfa, pod kterým se uvádí v zahraničí. Ve středu 20. listopadu, pět dní po své premiéře v Olomouci, mohli také diváci v Mahenově divadle shlédnout nejnovější tuzemské uchopení nejhranější Janáčkovy opery. Hudebního nastudování výrazně upravené původní verze z roku 1904 se zhostila dirigentka Anna Novotná Pešková, a v hlavních rolích se představili Barbora Perná (Jenůfa), Eliška Gattringerová (Kostelnička), Josef Moravec (Laca Klemeň) a Roman Hasymau (Števa Buryja).  více