Odddělení staré hudby je na Hudební fakultě JAMU nejmladší. Před dvěma dny se představilo veřejnosti poprvé, a hned ve vyzrálé podobě, z níž bylo jasné, že nová katedra nevznikla z čisté vody, ale z dlouho připravovaného základu.
Katedra varhanní a historické interpretace, jak se nová součást JAMU správně jmenuje, vznikla minulý rok. Její vznik je výsledkem dvacetileté práce, hnacím motorem byla a je současná vedoucí katedry Barbara Maria Willi. Publikum ji zná především z cyklů staré hudby, které uvádí v Konventu Milosrdných bratří, i ze samostatných koncertů. Její pedagogické působení není tak viditelné na první pohled, ale se studenty a spolupracovníky katedry (Jan Čižmář, Martin Hroch, Irena Troupová, Michaela Ambrosi, Marek Štryncl…) se obecenstvo setkává rovněž velmi často.
Koncert pedagogů a studentů oddělení staré hudby se vydal mimo školu do exkluzivního prostředí v Paláci žďárského opata na Zelném trhu. Komorní historické prostory v blízkosti prodejny hudebních nástrojů Lidl v horní části náměstí patří soukromé firmě – málokdo o nich ví, natož aby je někdy navštívil. Kapacitu freskového sálu s nízkým stropem odhaduji na 80 míst, bylo téměř plno. Akustika místa je pro jemný zvuk starých nástrojů vyhovující, zvláště skladby z období manýrismu a ranného baroka zněly výborně.
Atmosféra večera připomněla koncerty festivalu Concentus Moraviae, které se nesnaží ošálit publikum pouze krásnými prostory, ale hledí v nich provozovat také odpovídající hudbu. Co se týká interpretační úrovně, ta byla pochopitelně vzhledem k účasti studentů poněkud kolísavá. Celkově jsem ale získal dojem, že na Katedře varhanní a historické interpretace jsou studenti vedeni k tomu, aby se hudbě věnovali zodpovědně a do hloubky, bez povrchností a odbývání. Přinejmenším se ukázalo, jak zdravá a prospěšná je stará hudba pro zpěváky a jejich mladé hlasy.
Organizačně byl večer zajištěn bez vážných nedostatků, proběhl hladce a samotné zviditelnění neznámého místa pokládám za pěkný počin. Zmiňuji to proto, že koncert byl součástí absolventského bakalářského projektu Anny Pinknerové, studentky hudebního manažerství. Úvodní slovo obstarala Barbara Maria Willi, krátce představila katedru a především jednotlivé skladby programu. Ten byl seřazen chronologicky a provedl nás starou hudbou od manýrismu Cacciniho a Monteverdiho přes vrcholné a pozdní baroko až po klasicismus. Celkově vzato: byla to prezentace školy a její mladé katedry na jedničku.
Program koncertu
Giulio Caccini: dvě árie ze sbírky Le nuove musiche – nové hudby:
Amarilli, mia bella, Amor ch' attendi
Kateřina Alexandra Šťastná – alt
Richard Závada – theorba
Claudio Monteverdi: árie Octavie z opery korunovace Poppey Addio Roma
Barbora Šancová – soprán
Elena Knápková – cembalo
John Dowland: loutnová píseň Come Again
Kateřina Alexandra Šťastná – alt
Richard Závada – renesanční loutna
Thomas Robinson: A Fantasie
John Dowland: My Lord Willoughby's Welcome Home
Jan Čižmář – renesanční loutna
Richard Závada – renesanční loutna
Girolamo Kapsberger: Toccata arpeggiata
Claudio Monteverdi: duet z opery Poppea: Pur ti miro
Barbora Šancová – soprán
Kateřina Alexandra Šťastná – alt
Richard Závada – theorba
Jan Čižmář – theorba
Barbara Maria Willi – cembalo
Georg Philipp Telemann
Sonáta č. 6 C dur pro barokní příčnou flétnu a basso continuo ze sbírky Metodické sonáty
I. Andante – II. Allegro – III. Presto – IV. Dolce – V. Vivace
Michaela Ambrosi – traverso
Barbara Maria Willi – cembalo
Joseph Bodin de Boismortier
Sonate pour trois flûtes sans basse en Sol majeur (opus VII, No. 5)
I. Allemande (Modérément) – II. Légèrement – III. Lentement – IV. Gigue
Miroslava Holá – traverso
Pavlína Zámečníková – traverso
Michaela Ambrosi – traverso
Johann Christian Bach: Sonáta A dur pro 4 ruce
Allegretto – Allegro
Ilona Růčková – cembalo
Barbara Maria Willi – cembalo
Zatím nebyl přidán žádný komentář..