Suita pro soužití jazzu a klasiky v hudbě i publiku

Suita pro soužití jazzu a klasiky v hudbě i publiku

Koncertní série Jazz & World Music se vrátila do Besedního domu a s ní také příznivci, které si toto experimentální abonmá Filharmonie Brno v loňském premiérovém roce našlo. Setkání jazzových a klasických hudebníků vzniklo na popud klavíristy Karla Košárka, kterému je hudba na pomezí žánrů blízká a je na ni specialista.

Jazzové klavírní trio Karel Košárek (klavír), Petr Dvorský (kontrabas) a Martin Novák (bicí) vystoupilo s violoncellistou Jiřím Bártou a flétnistou Petrem Pomklou s programem na pomezí jazzu a klasické hudby. Karel Košárek si již od svých studentských let toužil zahrát skladby Clauda Bollinga určené pro toto obsazení, proto vytvořil koncertní program převážně z Bollingových skladeb doplněných o díla Nikolaje Kapustina, Milana Svobody, Arama ChačaturjanaRaymonda Guiota. Premiéra proběhla letos v září rámci festivalu Musica Holešov a jako další ideální zastávka se nabízela brněnská koncertní série.

Program večera byl rozdělen na dva díly. První část propojila všechny výše zmíněné skladatele, kdy zhruba uprostřed jejího programu zařazené Sabre Dance Boogie odlehčilo atmosféru a vyloudilo úsměvy na rtech publika i samotných muzikantů. Na to plynule navázal svým komickým nástupem na scénu flétnista Petr Pomkla. Zahrál části ze Suity č. 1 a č. 2 Clauda Bollinga a nádhernou skladbu Raymonda Guiota inspirovanou jazzovým standardem The Man I Love. Náplní druhé části byl návrat ke Claudu Bollingovi a provedení jeho Suity pro violoncello a jazzové klavírní trio. Program večera byl poměrně náročný, ale publikum zdaleka nevyčerpal. Naopak po téměř dvou a půl hodinách ocenilo hudebníky nadšeným a vytrvalým potleskem a opouštělo Besední dům se zvědavostí, co přijde na řadu příště.

Musím ovšem podotknout, že byť propojení jazzové a klasické hudby není úplně netradiční, z hlediska propojení různých typů publika naráží drobná úskalí – především co se týká potlesku. Jste-li typickým návštěvníkem koncertů vážné hudby, víte, že potlesk přichází až na konci celé skladby, i když se skládá z více částí. Z historického hlediska tomu tak vždy nebývalo, ale současný bonton si to žádá. Pokud jste fanouškem jazzu, tleskáte po každém sóle ve skladbě, na konci skladby, v podstatě kdykoliv máte pocit, že předváděný výkon stojí za to. Další věc, která oba tábory lehce odlišuje, je možnost pohybu, který je při koncertu dovolen, respektive očekáván. Strnulost klasického publika oproti jazzovému poklepávání a pokyvování do rytmu může působit některým posluchačům problém, a to oboustranně. Po počátečních rozpacích v těchto věcech ale celý večer proběhl ve vzájemné symbióze, kdy si klasické publikum nevědomky podupávalo nožkou, potlesk chyběl pouze po skladbě Nearly Waltz a „přebýval“ po každé části závěrečné suity.

Letošní rozjezd Jazz & World Music každopádně navázal originalitou i atraktivitou tam, kde série minulou sezónu skončila. Nezbývá než se těšit, co zajímavého a netradičního – ať už v rámci repertoáru, či v kombinaci účinkujících – nám nabídne dále. Nejbližší termín je 5. listopadu, kdy do Brna zavítá izraelská klarinetistka Anat Cohen se svým kvartetem.

Jiří Bárta – violoncello, Karel Košárek – klavír, Petr Dvorský – kontrabas, Martin Novák – bicí a Petr Pomkla (j.h.) – flétna. 14. 10. 2014, Besední dům, Brno. V rámci série Jazz & World Music.

Foto Drahomír Stulír

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Nevím, jestli někdo v počátcích kariery odhadoval v Lence Dusilové „romantický“ potenciál a směr její momentální tvorby. Je ale jisté, že s Baromantikou jí to vyloženě sluší: před dvěma dny pokřtili v Sono Centru svoje nové album V hodině smrti.  více

Nedělní koncertní série Jazz On v klubu Alterna zahájila netradičně v úterý. Výjimka potvrzující pravidlo připravila exkluzivní hudební zážitek a také osobnosti brněnské jazzové scény přítomné v publiku předznamenaly, že se nejedná o jen tak ledajaký koncert.  více

Někdo má rád Hugha Laurieho a hudbu, kterou hraje. Někdo má rád Hugha Laurieho hlavně pro jeho herecké výkony a někdo má rád prostě jen dr. House. Ať už byly pohnutky návštěvníků brněnského koncertu jakékoliv, Hugh Laurie nezůstal nikomu z nich nic dlužen.  více


Kancelář Brno - město hudby UNESCO vám za finanční podpory JIhomoravského kraje v rámci aktivit spojeným s Rokem folklorních souborů představuje soupis aktivních folklorních uskupení (soubory, chasy, muziky) na území Brněnska.  více

Další z orchestrálních koncertů, který se odehrál v rámci festivalu Janáček Brno, patřil domácímu Orchestru Janáčkovy opery NdB pod vedením dirigenta Roberta Kružíka. V pátek 15. listopadu v Mahenově divadle zazněly skladby Leoše Janáčka, Miloslava Ištvana a Bohuslava Martinů. U každé z kompozic pak orchestr doplnili sólisté: u první jmenované to byl houslista Jan Mráček, u druhé recitátoři Daniel Bambas Hana Briešťanská, a při závěrečné kvarteto zpěváků Jana Šrejma KačírkováVáclava Krejčí HouskováVít Nosek a Tadeáš Hoza, se kterými orchestr doplnili také Český filharmonický sbor Brno a Dětský sbor Brnovíce

Mezinárodní festival Janáček Brno nedává prostor pouze profesionálním tělesům, ale v jeho dramaturgii se pravidelně objevují například i studentské projekty. Tak tomu bylo i ve čtvrtek 14. listopadu, kdy byla v divadle Reduta uvedena světová premiéra scénického projektu Konzervatoře Brno s název Vitka Osudová (Koleda milostná). Hudební koláž spojovala různá díla Vítězslavy Kaprálové a Bohuslava Martinů. Stvořil ji Tomáš Krejčí, který společně s Katarínou Duchoňovou a Helenou Fialovou celé představení se studenty konzervatoře také hudebně nastudoval. Na scénáři s Tomášem Krejčím spolupracovala Hana Mikolášková a režie se ujala Alexandra Bolfovávíce

Komorní řada koncertů festivalu Janáček Brno 2024 je zaměřena na kvartetní, ale i sborovou tvorbu. A právě večer konaný ve středu 13. listopadu v prostorách Janáčkova divadla představil mladé ambiciózní sborové těleso JK Voices nesoucí v názvu iniciály svého zakladatele a sbormistra Jakuba Kleckera. Soubor je složený z několika generací zpěvaček a svým fungováním, částečně i repertoárem, navazuje na tradici starších brněnských sborů jako například Kantiléna. V rámci večera se v jednotlivých skladbách představili sopranistka Doubravka Novotná, klavíristé Jiří Hrubý a Helena Fialová, houslistka Barbara Tolarová, harfistka Pavla Kopecká a flétnistka Hana Oráčovávíce

Trumpetista Jiří Kotača založil před deseti lety big band Cotatcha Orchestra. Ten dnes vystupuje s různými programy od nejtradičnějšího jazzu až po vizionářské propojení jazzu s elektronikou. S Jiřím Kotačou hovoříme o tom, jak se orchestr postupně vyprofiloval, jak vzniká autorský repertoár na pomezí jazzu a elektroniky, ale také o tom, co fanouškům přinese listopadový koncert k 10 letům orchestru. Řeč je i o Kotačově mezinárodním kvartetu nebo o tom, jak je možné hru na trubku a křídlovku obohatit efekty.  více

Ačkoliv je Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno věnován především klasice, dramaturgie se nebojí přimíchat do programu například jazzové nebo folklórní koncerty. Právě lidovému umění bylo v neděli 10. listopadu v 15 hodin věnováno pásmo Opojen písní, jehož scénáře a režie se ujala Magdalena Múčková. V podání sboru Netáta ze Strání, jehož vedoucí je Marie Múčková, zpěvačky Kateřiny Gorčíkové z Březové a lidové hudby Matóše z Lopeníka zazněly lidové písně, které zaplnily prostor divadelního sálu brněnské Reduty. Tento komorní hudební pořad akcentoval především obec Březová (Brezová), kterou několikrát sám Leoš Janáček (1854–1928) navštívil a jíž věnoval esej Březovská píseň (1899). Čtení z této eseje procházelo v podání Vladimíra Doskočila celým programem a velmi povedeně tak pásmo propojilo přímo s osobností Leoše Janáčka.  více

Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno nabídl v sobotu také koncert Brno Contemporary Orchestra. Pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra zazněl program z děl čtveřice skladatelů, kteří jsou velkou mírou spjati s Brnem. V divadle Reduta zazněly kompozice Miloslava Ištvana, Aloise Piňose, Josefa Berga a Petra Kofroně.  více

Janáčkova opera Příhody lišky Bystroušky pár dní nazpět oslavila 100. výročí premiéry, která se uskutečnila v Národním divadle Brno. Jejího novodobého festivalového uvedení se zhostil soubor Národního divadla moravskoslezského v režii Itzika Galiliho – choreografa a režiséra izraelského původu. Přivezená inscenace byla uvedena v neděli 10. listopadu v Mahenově divadle.  více

Do letošního ročníku festivalu Janáček Brno přispěla i Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění. Její posluchači připravili sobotní komponovaný program, který divákům předvedl nejen hudbu nejrůznějších stylů, ale také jim ukázal různé prostory fakulty. Při vstupu na fakultu byla příchozím rozdána barevná kolečka, která rozdělila publikum na tři menší skupiny. To vše se stalo z kapacitních důvodů, jelikož se program kromě auly odehrával také ve varhanním sále, klenbovém sále a učebně 09. Všichni tak slyšeli totožný program jen v jiném pořadí.  více

Téměř po devadesáti letech od svého vzniku se do Brna vrátila jediná opera Pavla Haase (1899–1944) Šarlatán. Inscenování této humorné opery se ujalo Národní divadlo moravskoslezské v režii Ondřeje Havelky a hudebním nastudování Jakuba Kleckera. Několik týdnů po premiéře inscenace v Ostravě se v pátek 8. listopadu v Mahenově divadle, kde měl Šarlatán v roce 1938 svoji světovou premiéru, nabídnul novinku ve svém devátém ročníku Festival Janáček Brno 2024.  více

Jedním z komorních koncertů devátého ročníku festivalu Janáček Brno byl také večer věnovaný dílům Leoše Janáčka, a zejména Pavla Haase. Tyto skladby provedla v úterý 5. listopadu v Mozartově sále divadla Reduta různá hudební uskupení složená z tenoristy Nickyho Spence, klavíristky Lady ValešovéNavarra String Quartetu, houslistky Ivany Víškové, hornisty Antonína Koláře a flétnisty Michala Vojáčkavíce

Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více

S tradičním dvouletým odstupem začal Mezinárodní festival Janáček Brno 2024, jehož slavnostní zahájení se uskutečnilo v pátek 1. listopadu v Janáčkově divadle. Národní divadlo Brno při této příležitosti uvedlo premiéru nové inscenace opery Výlety páně Broučkovy Leoše Janáčka (1854–1928), jenž vznikla na náměty dvou povídek Svatopluka Čecha. Režie operní novinky, která vznikla v koprodukci se Staatsoper Unter den Linden, Berlin a Teatro Real, Madrid, se ujal kanadský režisér Robert Carsen. Hudební nastudování, stejně jako dirigování premiéry bylo vloženo do rukou Marka Ivanoviće a v titulní roli Matěje Broučka se představil skotský tenorista Nicky Spencevíce

Znovuuvedením oblíbeného muzikálu Čarodějky z Eastwicku se Městské divadlo Brno rozhodlo připomenout jubilejních dvacet let od otevření svojí velké Hudební scény. Opětovné nasazení titulu představuje povedený narozeninový dárek divadla publiku, které od premiéry v roce 2007 zhltlo 149 repríz hudební inscenace režiséra Stanislava Moši. V novém uvedení se objeví známé tváře z původního obsazení, ale také noví herci a herečky. A tento divadelní comeback bude jistě vděčným diváckým soustem po několik sezon i po sedmnácti letech od prvního českého uvedení právě v Brně. Jen za půl měsíce od nynější premiéry udělají Čarodějky 24 vyprodaných repríz. K tomu není co dodat.  více

Letošní ročník Expozice nové hudby uzavřelo teprve druhé uvedení kompozičního site specific projektu Fresco Karlheinze Stockhausena (1928–2007), který byl poprvé uvedený v roce 1969. Od této doby se ho nikdo neujal. Divákům, kteří v sobotu 19. 10. navštívili Besední dům, se tak naskytla naprosto unikátní příležitost zažít dílo na vlastní kůži. Zmíněné první uvedení této skladby bylo provázeno sabotážemi ze strany konzervativních muzikantů. A tak je legitimní si položit otázku, zda teprve v sobotu Fresco nezaznělo, jak si to skladatel představoval. Tento náročný projekt kurátorky Moniky Pasiecznik a uměleckého vedoucího Pabla Drukera realizovala čtyři tělesa složená ze členů Brno Contemporary OrchestraMladých brněnských symfoniků Filharmonie Brno pod vedením Pablo Drukera, Radima HanouskaPavla Šnajdra, Tomáše Krejčího a Pavla Zlámalavíce

Nejčtenější

Kritika

Další z orchestrálních koncertů, který se odehrál v rámci festivalu Janáček Brno, patřil domácímu Orchestru Janáčkovy opery NdB pod vedením dirigenta Roberta Kružíka. V pátek 15. listopadu v Mahenově divadle zazněly skladby Leoše Janáčka, Miloslava Ištvana a Bohuslava Martinů. U každé z kompozic pak orchestr doplnili sólisté: u první jmenované to byl houslista Jan Mráček, u druhé recitátoři Daniel Bambas Hana Briešťanská, a při závěrečné kvarteto zpěváků Jana Šrejma KačírkováVáclava Krejčí HouskováVít Nosek a Tadeáš Hoza, se kterými orchestr doplnili také Český filharmonický sbor Brno a Dětský sbor Brnovíce