Dvacátý druhý ročník cyklu koncertů staré hudby s názvem Barbara Maria Willi uvádí… přivítal v úterý 25. února v Konventu Milosrdných bratří soubor Capella Mariana s uměleckým vedoucím a tenoristou Vojtěchem Semerádem. Ansámbl se svými kmenovými členy Hanou Blažíkovou (soprán, gotická harfa), Jakubem Kydlíčkem (flétny) a Ondřejem Holubem (tenor) z důvodu hlasové indispozice zbylých kolegů mezi sebe na poslední chvíli přijal jako výpomoc barytonistu Jana Kukala. Večer byl unikátní propojením filmové epopeje Svatý Václav s živou hudbou, jež měla podpořit stylovost i historičnost svatováclavské epochy zachycené v němém snímku.
Kinematografický skvost o prologu a deseti dílech byl natočen mezi lety 1929–1930. Za scénářem i režií stojí Jan Stanislav Kolár, jehož motivace vytvořit film o svatém Václavovi mimo jiné pramenila z blížícího se výročí svatováclavského milénia. V historii Československa se jedná o nejnákladnější historický snímek, k jehož němé verzi napsali hudbu Oskar Nedbal a Jaroslav Křička. Stejně jako v případě recenzovaného koncertu byla premiéra této verze filmu doprovázena živou hudbou. Capella Mariana si však pro své provedení nevybrala původní filmovou hudbu, nýbrž program sestavila z repertoáru období středověku a renesance tak, aby stylově i symbolicky podtrhoval dobové scény.
Úvodním titulkům dominovala Carmina burana, která v provedení ansámblu oproti verzi Carla Orffa působila subtilněji, střídměji, ale přitom oplývala kýženou rázností i dramatičností. Svatební scénu rodičů Václava doprovodil zpěv Hospodine, pomiluj ny, na který navázala cantio Svatý Václave, jež zazněla při porodu knížete. Cantio v průběhu filmu měla funkci refrénu objevujícího se vždy ve vypjatých, bojových či jinak zásadních scénách v čele s ústředním hrdinou, včetně závěrečné scény. Svou majestátností i kontrastně jednoduchým podáním v programu diváka vždy upozornila na důležitost okamžiku. Hudební dramaturgie neopomenula i závažnost momentů, v nichž důležité postavy jako například Ludmila a Václav přijdou o život. Příznačně byly tyto momenty podloženy skladbami, v nichž se zpívá o smrti (např. sekvence Dies irae a její zpracování Johannesem Ockeghemem).
Kromě vokálních či instrumentálně-vokálních kompozic posluchači mohli zaznamenat osvěžující instrumentální vstupy Jakuba Kydlíčka a Hany Blažíkové. Mnohdy se jednalo o improvizace tanečního charakteru, kdy častým variovaným tématem byl právě svatováclavský chorál. V těchto částech hudebníci nepotřebovali nutně notový podklad, ale naopak se soustředili na plátno, kdy podle průběhu filmového děje zvukově a především vkusně, dokreslovali atmosféru. Ansámbl si také nápaditě pohrál se zvukovými efekty, jež přidal k obrazu. Na mysli mám napodobování větru, šustění listí, zpěv ptáků či zvukovou aluzi hlásných trub. Byly tak podtrženy taneční, obřadní nebo také lovecké a bojové výjevy. Kromě dobového hudebního repertoáru se nebálo těleso zakomponovat i krátké ukázky z mladších děl jako například harfový úvod ze Smetanova Vyšehradu, kterého se zhostila na gotickou harfu Hana Blažíková.
Její sólový zpěv, jež často doprovázela hrou na harfu, se vyznačoval čistotou tónu a technickou zdatností i v případě náročných koloratur. Obdobně posluchače zaujali i zbývající zpěváci, jejichž hlasy dohromady utvářely poutavou barvu. V sólových tenorových vstupech zaujal Vojtěch Semerád, jenž měl také na starosti souhru souboru mezi sebou i v kontextu promítaného filmu. Ansámbl přes zmíněnou indispozici některých členů a následnou výpomoc Jana Kukala působil kompaktně po pěvecké i výrazové stránce. V neposlední řadě je potřeba vyzdvihnout detailně promyšlenou a vystavěnou dramaturgii, jejíž výsledek v podobě výběru skladeb působil vůči snímku velice citlivě.
Projekt a celý večer lze označit za více než zdařilý a především bohatý nejen z hlediska kinematografického, ale i hudebního.
Program
Hospodine, pomiluj ny
Cantio Svatý Václave
Guillaume de Machaut – He! Mors
Antiphona Laudes canens Davidicas
Orrganum Mors
Hymnus Lux vera lucis radium
Cantio O felicem genitricem/ Bohu svému
Guillaume de Machaut – Inviolata genitrix
Kyrie Fons bonitatis
Cantio Martir Dei Wenceslaus
Moteto Brumans est mors
Responsorium Media vita
Lejch Otep myrhy
Planctus Quis dabit
Cantio Quae es ista
Lejch Ach homo fragilis
Petrus Wilhelmi de Grudencz – Prefulcitam expolitam
Codex Faenza
Carmina Burana
Codes Speciálník – Nás milý svatý Václave
Sequentia Dies irae
Johannes Ockeghem – Requiem aeternam
Capella Mariana:
Vojtěch Semerád – tenor, umělecký vedoucí
Hana Blažíková – soprán, gotická harfa
Jakub Kydlíček – flétny
Ondřej Holub – tenor
Jan Kukal – baryton
V úterý 25. února 2025 v 19h, Sál Konventu Milosrdných Bratří Brno
Zatím nebyl přidán žádný komentář..