Swingový večer v Cabaretu des Péchés

Swingový večer v Cabaretu des Péchés

Světoznámý jazzový klavírista a kapelník Count Basie by 21. srpna oslavil 120. narozeniny. Big band Cotatcha Orchestra se rozhodl u této příležitosti uspořádat tribute koncert, při kterém zazněl početný výběr ze skladeb orchestru Counta Basieho. Při několika kompozicích se pak před pódiem objevila taneční skupina Rhythm Pilots z taneční školy Swing Wings a společně s big bandem v neděli v Cabaretu des Péchés připravili autentickou podívanou jako vystřiženou z amerických tančíren třicátých a čtyřicátých let minulého století.

Big band Cotatcha orchestra založil v roce 2014 trumpetista Jiří Kotača s vizí hrát neotřelou a originální bigbandovou hudbu. Ve své téměř desetileté existenci orchestr zpracoval skladby legendárních světových tvůrců i současnou českou tvorbu pro big band a spolupracoval se zahraničními i tuzemskými hosty, jako jsou například Ilja Reijngoud, Lenka Dusilová, Mar Vilaseca či Daniel Caccia. První a zatím jediné studiové album Bigbandová elektronika vydali v roce 2020 a získali za něj ocenění Česká jazzová sklizeň a nominaci na Cenu Anděl. Taneční skupina Rhythm Pilots, působící pod taneční školou Swing Wings, je taneční uskupení, které se zaměřuje na tance 30. a 40. let dvacátého století, vytváření vlastních choreografií a hledání osobitého stylu.

Nedělní večer byl rozdělen na dvě, respektive tři části. První odstartovala skladba Her Royal Highness, při které big band ukázal, že program se ponese v duchu původních aranží, a ne moderních úprav. Už během ní se navíc ukázalo, na co jsou posluchači u CO zvyklí – orchestr byl výborně sehraný. Při třetí kompozici Basie's back in town se pak před pódiem posluchačům předvedla dvojice tanečníků, kteří kromě klasických tanečních pohybů přidali i různé výskoky, přemety a airstepy, které působily velice efektně. Při následující Splanky už se v prostoru vyhrazeném pro tanečníky objevila skupina Rhytm Pilots v plném počtu. Tanečníci během večera tancovali v párech, skupinově nebo předváděli i různá sóla. Je potřeba zdůraznit, že propojením tance s hudbou se všem účinkujícím povedla vykouzlit opravdu autentická atmosféra. Během zbytku první části se pak střídala čísla čistě hudební s těmi, při kterých se přidávali i tanečníci. Před závěrečnou skladbou první části Ya Gotta Try umělecký vedoucí Jiří Kotača publiku oznámil, že po krátké pauze si mohou zájemci také zatancovat.

Po přestávce čekali na zájemce lektoři z taneční školy Swing Wings a tancechtivým (zájemců se našlo hodně) ukázali několik základních swingových pohybů, které si pak vyzkoušeli. Tato taneční lekce byla prováděna na zvukovou nahrávku. Když ale mini kurz skončil, na pódium opět nastoupili členové Cotatcha orchestra a zahráli set dalších deseti písní. Tato část se hudebně nesla v podobném duchu jako první půlka, ovšem s tím rozdílem, že parket byl otevřen všem zájemcům o tanec. Tito tanečníci si tak mohli naostro vyzkoušet kroky, které se naučili, s doprovodem živé kapely.

Během více než dvě hodiny dlouhého koncertu (včetně taneční lekce), ukázal Big band Cotatcha Orchestra, že opravdu patří k tomu nejlepšímu, co dokáže česká jazzová scéna nabídnout. Na jejich výkonu bychom jen stěží hledali jakékoliv zaváhání. Orchestr byl po celý koncert perfektně sehraný a ladění jeho členů bylo křišťálově čisté. Jednotlivé party v sobě nesly velké množství technicky těžkých momentů, se kterými si ovšem všichni hudebníci poradili bez problémů. Většina muzikantů navíc ukázala, že se jedná o velice zdatné sólisty. Jejich sóla byla technicky náročná, přesto melodicky nápaditá. Velice příjemnému spádu celé akce pomohlo také průvodní slovo kapelníka Jiřího Kotači, jehož komentáře nebyly zbytečně dlouhé, zároveň ale přinesly několik zajímavých informací jak o Countu Baisiem, tak o jednotlivých písních nebo swingovém tanci. Tato fakta byla navíc doplňována velice vtipnými poznámkami. Atmosféru celého koncertu skvěle dokreslila jednotlivá vystoupení taneční skupiny Rhythm Pilosts, během kterých se objevovaly jak klasické taneční pohyby, tak i náročné přemety. Spojením těchto dvou aspektů, jako by se publikum ocitlo v americké tančírně 40. let 20. století. V neposlední řadě je potřeba pochválit naprosto precizní práci zvukaře. Celková intenzita zvuku byla velice příjemná, žádný z nástrojů se v mixu neztrácel ani z něj nevyčníval a všechny zvuky byly perfektně čitelné. Spojením všech zmíněných aspektů tak v Cabaretu des Péchés vznikl velmi příjemný swingový večer.

Setlist:

1. set:

Her Royal Highness

Queen Bee

Basie's back in town + taneční vystoupení

Splanky + taneční vystoupení

Lonely Street

Wind Machine

One O'clock jump (arr. Sebesky) + taneční vystoupení

Duet

Cute + taneční vystoupení

Ya gotta try + taneční vystoupení

taneční lekce

2. set:

Vine street rumble

Blues in Frankie's flat

Can't we be friends

Broadway

Hay Burner

Flight of the foo birds

I can't stop lovin' you

Wiggle walk

One O'clock jump (arr. Wilkins)poválečná verze, kterou Basie hrál

Meetin' time – přídavek

Cotatcha Orchestra

Jiří Kotača – umělecký vedoucí

taneční skupina Rhythm Pilots (z taneční školy Swing Wings)

19. května 2024 v 19:30, Cabaret des Péchés

Foto ilustrační

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Pátý koncert z cyklu Auskultace, ve kterém se Brno Contemporary Orchestra postupně věnuje různým částem lidského těla, byl zaměřený na sluch. Nesl příznačný název Audio, přičemž byl především zdůrazněn rozdíl mezi pouhým slyšením a posloucháním. V pondělí 3. března (datum Mezinárodního dne sluchu) provedl soubor pod taktovkou Pavla Šnajdra v obřadní síni Ústředního hřbitova díla Petera Grahama, Petra Bakly, Jürga Freye a Iana Mikysky, který ve své skladbě orchestr doplnil tóny mikrotonální kytary. Jako klavírní sólista se představil Miroslav Beinhauervíce

V duchu romantických děl známých i méně známých autorů, která nejsou často zahrnována do repertoáru orchestrů, se nesl včerejší koncert v Janáčkově divadle. Filharmonie Brno s hostujícím dirigentem Robertem Kružíkem zde představila poutavý program pojmenovaný Skryté poklady romantismu, při kterém se publiku představil i tuzemský houslista a koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodičkavíce

Dvacátý druhý ročník cyklu koncertů staré hudby s názvem Barbara Maria Willi uvádí… přivítal v úterý 25. února v Konventu Milosrdných bratří soubor Capella Mariana s uměleckým vedoucím a tenoristou Vojtěchem Semerádem. Ansámbl se svými kmenovými členy Hanou Blažíkovou (soprán, gotická harfa), Jakubem Kydlíčkem (flétny) a Ondřejem Holubem (tenor) z důvodu hlasové indispozice zbylých kolegů mezi sebe na poslední chvíli přijal jako výpomoc barytonistu Jana Kukala. Večer byl unikátní propojením filmové epopeje Svatý Václav s živou hudbou, jež měla podpořit stylovost i historičnost svatováclavské epochy zachycené v němém snímku.  více

Vojtěch Semerád je uměleckým vedoucím vokálního souboru Cappella Mariana, se kterým interpretuje zapomenutá díla středověké a renesanční vokální polyfonie. Soubor pravidelně vystupuje na prestižních festivalech v České republice i v Evropě. Hlavním tématem našeho rozhovoru byla chystaná projekce prvního československého velkofilmu Svatý Václav se živým hudebním doprovodem sestaveným z památek období středověku vázaných na svatováclavskou legendu.  více

Jako druhou premiéru letošní sezóny uvedla Janáčkova opera Národního divadla Brno Manon Lescaut operního velikána Giacoma Pucciniho. Režie nové inscenace, která poprvé uvedli 7. února v Janáčkově divadle, se ujal Štěpán Pácl, za dirigentský pult se postavil Ondrej Olos a v hlavních rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Manon Lescaut), Jiří Brückler (Lescaut), Peter Berger (Renato des Grieux) a Zdeněk Plech (Geronte di Ravior).  více

První letošní koncert souboru Brno Contemporary Orchestra z cyklu Auskultace nesl název Gastro s podtitulem Večeře pro Magdalenu Dobromilu Rettigovou (1785–1845). Orchestr v neděli 2. února provedl v jídelně Masarykova studentského domova dvě kompozice, resp. performance a happening Ondřeje Adámka (*1979), který se ujal také taktovky. Pro diváky tak nastala ne zcela obvyklá situace, kdy se do čela orchestru nepostavil dirigent Pavel Šnajdr.  více

Čtvrtý koncert v rámci abonomá Filharmonie doma, s podtitulem Metamorfózy, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese dílům Josepha Haydna, Antonína Rejchy a Richarda Strausse. Jako sólista se v Klavírním koncertu druhého jmenovaného skladatele měl původně představit klavírista Ivan Ilić, ze zdravotních důvodů však koncert odřekl. Zástupu se pohotově ujal Jan Bartoš a diváci si tak mohli ve čtvrtek 30. ledna v Besedním domě vyslechnout původní program.  více

Nový autorský titul od víkendu nabízí na velké scéně Městské divadlo Brno. Jedná se o hudební Pohádku o živé vodě a je pod ní podepsaný autor libreta a režisér či zdejší principál Stanislav Moša, který už dlouhá léta tvoří v tandemu s hudebním skladatelem Zdenkem Mertou. Nyní se jedná o jejich už desátou autorskou spolupráci, při níž se znovu vrátili k pohádkovému žánru (jejich první pohádkou byla Zahradu divů v roce 2004). Výsledkem je výpravný titul, který myslí na malé i odrostlé diváky.  více

Už druhý letošní program pořádaný Filharmonií Brno oslavil jubileum významného skladatele. Zatímco Novoroční koncert byl věnován Johannu Straussovi mladšímu, koncert konaný 16. ledna v Janáčkově divadle připomněl nadcházející výročí Maurice Ravela (1875–1937), od jehož narození uplyne 7. března 150 let. Při koncertu složeném čistě z Ravelových děl se do čela Filharmonie Brno po delší době postavil její šéfdirigent Dennis Russell Davies. Během čtvrtečního večera zazněly mimo jiné oba Ravelovy klavírní koncerty, při kterých se za klavír posadil francouzský klavírista Alexandre Tharaudvíce

První letošní koncert abonentní řady Filharmonie doma, který se odehrál 10. ledna v Besedním domě, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou Tomáše Netopila Wolfgangu Amadeu Mozartovi. Kromě jeho děl ale zazněla také krátká kompozice Justė Janulytė, která diváky na krátkou chvíli přenesla z klasicismu do 21. století. V první polovině večera se k orchestru přidala dvojice sólistů ve složení Fedor Rudin (housle) a Pavel Nikl (viola).  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je již 1. ledna v Janáčkově divadle zaběhlou tradicí. Ani letošní rok nebyl výjimkou, a orchestr pod vedením dirigenta Michela Tabachnika provedl program složený zejména z děl Johanna Strausse mladšího. Brněnská filharmonie takto zahájila takzvaný straussovský rok. V roce 2025 totiž má skladatel titulovaný jako král valčíků významné jubileum 200 let od narození. Straussovy kompozice doplnily skladby Ericha Wolfganga Korngolda, Richarda Strausse a Dimitrije Šostakoviče.  více

Dva večery po sobě hostilo koncem listopadu brněnské Divadlo Husa na provázku taneční představení s názvem Bohyně. Šlo o magisterskou práci Jana Kysučana. Stávající vedoucí taneční složky Vojenského uměleckého souboru Ondráš s představením inspirovaným kopaničářskými bohyněmi, ale i pohanskou minulostí, před dvěma lety absolvoval na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. V rozhovoru jsme se dostali pod pokličku umělecké choreografie i představení samotného.  více

„Kultura je most“ zaznělo při – v pořadí již druhém - Koncertě česko-rakouského partnerství, který se odehrál v pátek 20. prosince na zámku Thalheim. Jednalo se o závěrečný večer 5. ročníku celoevropského projektu České sny 2024 a také o součást oslav Roku české hudby i mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae. Kultura je most spojující nejen odlišné generace, různé společenské vrstvy, ale i celé národy. A právě projekt České sny, který jen v roce 2024 prezentoval hudbu českých skladatelů v 50 evropských městech 22 různých států, toho může být výmluvným příkladem. Ostatně jen v prosinci zazněla kromě závěrečného koncertu v Rakousku řada dalších 11 v jižní části Evropy od portugalského Amarante přes italské Pesaro až po chorvatský Varaždin. Koncert byl věnován bývalému dolnorakouskému zemskému hejtmanovi Erwinu Pröllovi, který se dlouhodobě zasazuje o budování a prohlubování vztahů mezi Českou republikou a Rakouskem.  více

Dějiny pravidelného rozhlasového vysílání z Brna se začaly psát v roce 1924, rok po zahájení vysílání pražského rozhlasu a jen dva roky po vzniku prvního pravidelného vysílání v Evropě – londýnského BBC. Už celé jedno století je brněnské studio Českého rozhlasu motorem nejen hudebního, ale i obecně kulturního dění na Moravě, které svým vysíláním významně ovlivnilo. Důležitou roli sehrál brněnský rozhlas také v oblasti hudebního folkloru. Od svých začátků byl významným dokumentátorem lidové hudby v terénu a svým vysíláním neoddiskutovatelně ovlivnil vývoj hudebního folklorismu na našem území. Stalo se tak především díky neúnavné činnosti několika generací redaktorů a dramaturgů folklorního vysílání, kteří lidovou píseň a hudbu nejen zaznamenávali v terénu, ale prostřednictvím vysílání jí dávali druhý život. Právě díky nim se z interpretů, jako byli Božena Šebetovská, Jožka Severin, Dušan a Luboš Holí, Jarmila Šuláková, Vlasta Grycová a řada dalších, staly folklorní legendy. A zejména díky rozhlasu se všeobecně známými staly desítky lidových písní, které by jinak zůstaly zapomenuty.  více

Posledním předvánočním koncertem uzavřela Filharmonie Brno letošní část abonentní řady Filharmonie doma. Do jejího čela se vůbec poprvé postavil hvězdný houslista Fabio Biondi, který je známý především interpretací barokní hudby. Kromě smyčce se ale chopil také taktovky a brněnskému publiku se tak představil ve dvojroli houslista / dirigent. Společně s Filharmonií Brno provedl ve čtvrtek 19. 12. v Besedním domě díla Antonia Vivaldiho, Jana Dismase Zelenky, Pietra Nardiniho a Luigi Boccheriniho.  více

Nejčtenější

Kritika

Pátý koncert z cyklu Auskultace, ve kterém se Brno Contemporary Orchestra postupně věnuje různým částem lidského těla, byl zaměřený na sluch. Nesl příznačný název Audio, přičemž byl především zdůrazněn rozdíl mezi pouhým slyšením a posloucháním. V pondělí 3. března (datum Mezinárodního dne sluchu) provedl soubor pod taktovkou Pavla Šnajdra v obřadní síni Ústředního hřbitova díla Petera Grahama, Petra Bakly, Jürga Freye a Iana Mikysky, který ve své skladbě orchestr doplnil tóny mikrotonální kytary. Jako klavírní sólista se představil Miroslav Beinhauervíce