Tady To Máš. Blues, šanson a Srdiečka tiché

Tady To Máš. Blues, šanson a Srdiečka tiché

Srdiečka tiché jsou dosud nejsemknutějším albem skupiny Tady To Máš – nejen pokud jde o dramaturgii, ale také o náladu a pěvecký projev. Album skládá poctu nejen básníkovi Eriku Ondrejičkovi, ale i kráse a poetice slovenského jazyka.

„Dodnes jsem přesvědčený, že slovenská tvorba, myslím tím bigbít se všemi svými odnožemi, byla vždy o kousek dál než česká,“ řekl v roce 2013 Tomáš Kytnar, dramaturg brněnského klubu Stará Pekárna a příležitostný skladatel a muzikant, jehož kapela Tady To Máš v poslední době vydává jedno zajímavé album za druhým. Do Pekárny slovenští muzikanti přijíždějí pravidelně a Kytnar si mezi nimi už dříve vybral některé ze svých spolupracovníků. Přes jednoho z nich, bluesmana Juraje Turteva, se dostal k básnířce Juditě Kaššovicové, jejíž verše poprvé zhudebnil na albu Sme len hostia na zemi (2006). Poté se na CD Vôňa rána (2011) zaměřil na verše dalšího Slováka, Erika Ondrejičky. Následovala kolekce Krátkovlasá čembalistka (2013), složená ze zhudebněných textů obou básníků a také například Deža Ursiniho nebo Milana Rúfuse. A nyní se na novince Srdiečka tiché Kytnar a jeho volné sdružení přátel vrací k Ondrejičkovi. Svým dosud nejsevřenějším albem skládá poctu nejen tomuto jednomu básníkovi, ale i kráse a poetice slovenského jazyka. Ostatně v rozhovoru➚ pro Brno – město hudby, z nějž pochází i úvodní citát, Tomáš Kytnar vzpomínal, jak v 80. letech jezdíval stopem do Bratislavy: „A už tehdy mi připadala slovenština spíš jako hudba než řeč.“

Ondrejičkova poezie je skutečně zvukomalebná a při hlasitém čtení krásná. „V krehučkej chvíli / ako v prstoch chladnúca lienka / môžete stisnúť / len prosím ďalej od bubienka,“ čteme v titulní básni Srdiečka tiché. Verše „A starý šansón v trblietavém tričku / do uší klame no nik mu neuverí“ si pak o zhudebnění přímo říkají. Tomáš Kytnar se se slovenskou poezií na ploše několika svých alb sžil a člověk má při poslechu novinky pocit, že mu melodie naskakují samy od sebe. Nové CD nepřekvapí žádnou písní, kterou by posluchač po prvním poslechu nedokázal dostat z hlavy. Melodie na pomezí blues, šansonu a kavárenského jazzu jsou spíše nenápadné, cítíme v nich inspiraci rockovou klasikou (anglicky zpívaná Krása pre krásu mi svou rytmickou strukturou evokuje Norwegian Wood od Beatles). Důležité je však především propojení zajímavě zaranžované hudby s básnickými texty. A přestože se zvláště díky zpěvu Tomáše Frgaly album místy tváří jako rockově drsňácké, ve své podstatě je to tichá deska.

I když má kapela Tady To Máš jakýsi základ – kapelníkův syn Lukáš Kytnar za bicími, Mojmír Sabolovič s bezpražcovou basou a elektrickým kontrabasem a výborný slovenský kytarista Miloš Železňák –, obsazení se píseň od písně mění. Protože Tomáš Kytnar stále hraje na klavír velmi rytmicky (možná pozůstatek z dob, kdy v kapele Makyota jako pianista suploval chybějící basu), jsou pro celkový zvuk skupiny důležité epizodní role melodických nástrojů. V Šansónu po večeri, možná nejsilnější písni alba, se objeví saxofon, housle a viola, velmi pěkná je také příčná flétna v písni Dotyk. Většinou je však nositelem melodie a současně vypravěčem příběhu lidský hlas a v tomto ohledu došlo oproti minulým albům k výrazné změně. Na minulém CD Krátkovlasá čembalistka se vedle Juraje Turteva poprvé za mikrofonem objevili Jana Fujáková a Tomáš Frgala (ten mimo jiné v coververzi Rolling Stones). Oba jsou nyní hlavními interprety nového alba a zvlášť Frgala celek posouvá více do méně zpěvné, „špinavě bluesové“ polohy, která vzdáleně připomene Nora Červenáka ze slovenského ZVA 12-28 Bandu. Volba to není špatná, přesto ve srovnání s tvárnějším hlasem Turtevovým z minulých desek působí celek přece jen trochu monotónně. I proto je moc dobře, že si angažmá v Kytnarově orchestru zopakoval Tomáš Kočko. Ten zaujal už před dvěma lety v miniatuře Tak volá do hory (na text Milana Rúfuse) a nyní se naprosto skvěle zhostil už zmíněného Šansónu po večeri. V dynamičtější pasáží s citací Edith Piaf mu mimochodem vypomohli další dva členové jeho Orchestru, Tomáš Plch a Helenka Vyvozilová, která ještě pod dívčím jménem Macháčková kdysi v rané fázi s kapelou Tady To Máš spolupracovala jako flétnistka. Pro úplnost dodejme, že v písni Krása pre krásu hraje Vyvozilová na šalmaj a že do této skladby si Tomáš Kytnar přizval také devět brněnských hráčů na ukulele (ze skupiny Ukulele Orchestra jako Brno).

Navzdory těmto zajímavým hostům jsou Srdiečka tiché dosud nejsemknutějším albem skupiny Tady To Máš – nejen pokud jde o dramaturgii (zaměření na poezii jednoho autora), ale také o náladu a pěvecký projev. Zároveň mám ale také pocit, že jde o album nejméně nápadné, které sice nemá vyloženě slabá místa, ale z něhož také nic výrazně nevyčnívá. Ale je možné, ba pravděpodobné, že toto tvrzení budu muset časem korigovat, protože Kytnarova práce s poezií je vhodná spíše k opakovanému a dlouhodobému poslouchání. Sluší se také dodat, že jako bonus album obsahuje úpravu písně Vladimíra Mišíka Koukni na tu fotku, která původně vyšla na kompilaci Bazarem proměn. Jde o přídavek z podobné kategorie, jako když na minulých albech skupina nabízela coververze hitů Davida Bowieho nebo Rolling Stones. To hlavní se však na CD skrývá pod čísly 1–9, a to včetně alternativní verze Šansónu po večeri se zpěvem Tomáše Frgaly, banjem Miloše Železňák a akordeonem běloruského hráče Aliaksandra Yasinského. Už kvůli těmto neopakovatelným spojením má skupina Tady To Máš obrovský smysl.

Tady To Máš: Srdiečka tiché; Vydal Tomáš Kytnar 2015, 10 písní, celková stopáž 48:45

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Brněnský klub Stará Pekárna  tento pátek a sobotu slavil čtrnáct let existence. S jeho šéfem a dramaturgem Tomášem Kytnarem jsme hovořili o novém albu Krátkovlasá čembalistka, které vydal s volným sdružením přátel Tady To Máš. Mluvili jsme ale také o kráse slovenštiny, o Rolling Stones a Davidovi Bowiem nebo o setkání Tomáše Kočka s trombonistou Mojmírem Bártkem.  více

„Nechte zpívat Mišíka!“ zněl jeden z legendárních nápisů na Lennonově zdi na Kampě. Vladimír Mišík už si dlouho může zpívat, jak mu chuť a zdraví dovolí, což je dobrá chvíle pro reflexi jeho tvorby zvenku. Na kompilaci Bazarem proměn nechali její tvůrci Mišíka přezpívat dvaadvaceti interprety, od vrstevníků až po ty nejmladší.  více




Po prosincovém uvedení Händelova Mesiášev instrumentaci W. A. Mozarta, provedla Filharmonie Brno další oratorium, tentokrát Die Schöpfung(Stvoření) Josepha Haydna (1732–1809). Ve čtvrtek 13. března se v Besedním domě do čela orchestru postavil dirigent Petr Altrichter, sborových pasáží se ujal Petrem Fialou vedený Český filharmonický sbor Brno, a sól se zhostili sopranistka Jana Sibera, tenorista Petr Nekoranec, a basista Peter Mikulášvíce

Další z jazzových večerů, které jsou pravidelně pořádány Filharmonií Brno, byl věnován duu Will Vinson (altsaxofon) a Aaron Parks (klavír). Tito hudebníci se spolu v různých formacích potkávají už dvacet let. Proto se rozhodli, že nastal čas, aby si vyzkoušeli to nejintimnější a podle mnohých i to nejtěžší – formát pouhého dua. V podání těchto muzikantů střední jazzové generace zazněl v pondělí 10. března v Besedním domě jak výběr z klasického jazzového materiálu, tak několik vlastních kompozic.  více

Pátý koncert z cyklu Auskultace, ve kterém se Brno Contemporary Orchestra postupně věnuje různým částem lidského těla, byl zaměřený na sluch. Nesl příznačný název Audio, přičemž byl především zdůrazněn rozdíl mezi pouhým slyšením a posloucháním. V pondělí 3. března (datum Mezinárodního dne sluchu) provedl soubor pod taktovkou Pavla Šnajdra v obřadní síni Ústředního hřbitova díla Petera Grahama, Petra Bakly, Jürga Freye a Iana Mikysky, který ve své skladbě orchestr doplnil tóny mikrotonální kytary. Jako klavírní sólista se představil Miroslav Beinhauervíce

V duchu romantických děl známých i méně známých autorů, která nejsou často zahrnována do repertoáru orchestrů, se nesl včerejší koncert v Janáčkově divadle. Filharmonie Brno s hostujícím dirigentem Robertem Kružíkem zde představila poutavý program pojmenovaný Skryté poklady romantismu, při kterém se publiku představil i tuzemský houslista a koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodičkavíce

Dvacátý druhý ročník cyklu koncertů staré hudby s názvem Barbara Maria Willi uvádí… přivítal v úterý 25. února v Konventu Milosrdných bratří soubor Capella Mariana s uměleckým vedoucím a tenoristou Vojtěchem Semerádem. Ansámbl se svými kmenovými členy Hanou Blažíkovou (soprán, gotická harfa), Jakubem Kydlíčkem (flétny) a Ondřejem Holubem (tenor) z důvodu hlasové indispozice zbylých kolegů mezi sebe na poslední chvíli přijal jako výpomoc barytonistu Jana Kukala. Večer byl unikátní propojením filmové epopeje Svatý Václav s živou hudbou, jež měla podpořit stylovost i historičnost svatováclavské epochy zachycené v němém snímku.  více

Vojtěch Semerád je uměleckým vedoucím vokálního souboru Cappella Mariana, se kterým interpretuje zapomenutá díla středověké a renesanční vokální polyfonie. Soubor pravidelně vystupuje na prestižních festivalech v České republice i v Evropě. Hlavním tématem našeho rozhovoru byla chystaná projekce prvního československého velkofilmu Svatý Václav se živým hudebním doprovodem sestaveným z památek období středověku vázaných na svatováclavskou legendu.  více

Jako druhou premiéru letošní sezóny uvedla Janáčkova opera Národního divadla Brno Manon Lescaut operního velikána Giacoma Pucciniho. Režie nové inscenace, která poprvé uvedli 7. února v Janáčkově divadle, se ujal Štěpán Pácl, za dirigentský pult se postavil Ondrej Olos a v hlavních rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Manon Lescaut), Jiří Brückler (Lescaut), Peter Berger (Renato des Grieux) a Zdeněk Plech (Geronte di Ravior).  více

První letošní koncert souboru Brno Contemporary Orchestra z cyklu Auskultace nesl název Gastro s podtitulem Večeře pro Magdalenu Dobromilu Rettigovou (1785–1845). Orchestr v neděli 2. února provedl v jídelně Masarykova studentského domova dvě kompozice, resp. performance a happening Ondřeje Adámka (*1979), který se ujal také taktovky. Pro diváky tak nastala ne zcela obvyklá situace, kdy se do čela orchestru nepostavil dirigent Pavel Šnajdr.  více

Čtvrtý koncert v rámci abonomá Filharmonie doma, s podtitulem Metamorfózy, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese dílům Josepha Haydna, Antonína Rejchy a Richarda Strausse. Jako sólista se v Klavírním koncertu druhého jmenovaného skladatele měl původně představit klavírista Ivan Ilić, ze zdravotních důvodů však koncert odřekl. Zástupu se pohotově ujal Jan Bartoš a diváci si tak mohli ve čtvrtek 30. ledna v Besedním domě vyslechnout původní program.  více

Nový autorský titul od víkendu nabízí na velké scéně Městské divadlo Brno. Jedná se o hudební Pohádku o živé vodě a je pod ní podepsaný autor libreta a režisér či zdejší principál Stanislav Moša, který už dlouhá léta tvoří v tandemu s hudebním skladatelem Zdenkem Mertou. Nyní se jedná o jejich už desátou autorskou spolupráci, při níž se znovu vrátili k pohádkovému žánru (jejich první pohádkou byla Zahradu divů v roce 2004). Výsledkem je výpravný titul, který myslí na malé i odrostlé diváky.  více

Už druhý letošní program pořádaný Filharmonií Brno oslavil jubileum významného skladatele. Zatímco Novoroční koncert byl věnován Johannu Straussovi mladšímu, koncert konaný 16. ledna v Janáčkově divadle připomněl nadcházející výročí Maurice Ravela (1875–1937), od jehož narození uplyne 7. března 150 let. Při koncertu složeném čistě z Ravelových děl se do čela Filharmonie Brno po delší době postavil její šéfdirigent Dennis Russell Davies. Během čtvrtečního večera zazněly mimo jiné oba Ravelovy klavírní koncerty, při kterých se za klavír posadil francouzský klavírista Alexandre Tharaudvíce

První letošní koncert abonentní řady Filharmonie doma, který se odehrál 10. ledna v Besedním domě, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou Tomáše Netopila Wolfgangu Amadeu Mozartovi. Kromě jeho děl ale zazněla také krátká kompozice Justė Janulytė, která diváky na krátkou chvíli přenesla z klasicismu do 21. století. V první polovině večera se k orchestru přidala dvojice sólistů ve složení Fedor Rudin (housle) a Pavel Nikl (viola).  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je již 1. ledna v Janáčkově divadle zaběhlou tradicí. Ani letošní rok nebyl výjimkou, a orchestr pod vedením dirigenta Michela Tabachnika provedl program složený zejména z děl Johanna Strausse mladšího. Brněnská filharmonie takto zahájila takzvaný straussovský rok. V roce 2025 totiž má skladatel titulovaný jako král valčíků významné jubileum 200 let od narození. Straussovy kompozice doplnily skladby Ericha Wolfganga Korngolda, Richarda Strausse a Dimitrije Šostakoviče.  více

Dva večery po sobě hostilo koncem listopadu brněnské Divadlo Husa na provázku taneční představení s názvem Bohyně. Šlo o magisterskou práci Jana Kysučana. Stávající vedoucí taneční složky Vojenského uměleckého souboru Ondráš s představením inspirovaným kopaničářskými bohyněmi, ale i pohanskou minulostí, před dvěma lety absolvoval na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. V rozhovoru jsme se dostali pod pokličku umělecké choreografie i představení samotného.  více

„Kultura je most“ zaznělo při – v pořadí již druhém - Koncertě česko-rakouského partnerství, který se odehrál v pátek 20. prosince na zámku Thalheim. Jednalo se o závěrečný večer 5. ročníku celoevropského projektu České sny 2024 a také o součást oslav Roku české hudby i mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae. Kultura je most spojující nejen odlišné generace, různé společenské vrstvy, ale i celé národy. A právě projekt České sny, který jen v roce 2024 prezentoval hudbu českých skladatelů v 50 evropských městech 22 různých států, toho může být výmluvným příkladem. Ostatně jen v prosinci zazněla kromě závěrečného koncertu v Rakousku řada dalších 11 v jižní části Evropy od portugalského Amarante přes italské Pesaro až po chorvatský Varaždin. Koncert byl věnován bývalému dolnorakouskému zemskému hejtmanovi Erwinu Pröllovi, který se dlouhodobě zasazuje o budování a prohlubování vztahů mezi Českou republikou a Rakouskem.  více

Nejčtenější

Kritika

Po prosincovém uvedení Händelova Mesiášev instrumentaci W. A. Mozarta, provedla Filharmonie Brno další oratorium, tentokrát Die Schöpfung(Stvoření) Josepha Haydna (1732–1809). Ve čtvrtek 13. března se v Besedním domě do čela orchestru postavil dirigent Petr Altrichter, sborových pasáží se ujal Petrem Fialou vedený Český filharmonický sbor Brno, a sól se zhostili sopranistka Jana Sibera, tenorista Petr Nekoranec, a basista Peter Mikulášvíce