Tance v zahradách: přívětivá tvář současné hudby s Ensemble Opera Diversa

Tance v zahradách: přívětivá tvář současné hudby s Ensemble Opera Diversa

Do prostor atria Filozofické fakulty Masarykovy univerzity na ulici Arne Nováka zavítal 22. června soubor Ensemble Opera Diversa s programem Tance v zahradách, který navázal na loni započatou sérii projektů pod širým nebem. Jako sólisté vystoupili fagotista Pavel Horák a hráč na marimbu Martin Švec. Koncert řídil dirigent Patrik Červák, který před smyčcovým orchestrem Ensemble Opera Diversa stanul vůbec poprvé.

Večeru Tance v zahradách nedalo vzniknout pouze příjemně neformální prostředí univerzitního atria, ale především výběr samotných skladeb. Program nabídl světové premiéry dvou tanečních suit: zatímco čtyřdílnou Českou suitu zkomponoval Ondřej Šárek, ta skotská s názvem Scottish Serenade pochází z pera Filipa Holackého žijícího v Edinburghu. Tyto tanci inspirované skladby doplnila ještě premiéra drobné skladby Seconda prattica IV pro smyčce Miloše Štědroně, který tento rok slaví osmdesátiny. V české premiéře zaznělo Concerto pro fagot a smyčce s marimbou Marjana Mozeticha.

Šárkova Česká suita pro smyčce středeční program zahájila. Kdo by snad čekal drsné souzvuky plné ostrých disonancí a disharmonii charakteristickou pro mnohou soudobou tvorbu, byl by jistě překvapený. Tato suita je posluchačsky přívětivá, melodická až neoklasicistní. Čtyřvětá skladba (Kozlík, Talián, Sýkorka, Vejr) akcentuje především typické české tance a svoji hlavní inspiraci čerpal skladatel z tzv. máteníků tedy tanců střídajících 2/4 a 3/4 takt. Skladbě nelze upřít melodickou líbivost a svěžest, avšak neustávající pohyb prakticky ve všech hlasech v kombinaci s nepříliš kontrastní dynamikou začne po chvíli působit staticky a bezcílně. Nejprve jsem se domníval, že za nedostatečné dynamické kontrasty může volné prostranství, které není akusticky zcela ideálním prostorem. Další skladby tento dojem ovšem vyvrátily. Skladba má rozhodně potenciál– a samotné provedení ze strany souboru, stejně jako nastudování Patrika Červáka lze bez uzardění označit za povedené. Avšak prořídnutí faktury na určitých místech či alespoň výraznější dynamické kontrasty napříč jednotlivými sekcemi, by dílu výrazně pomohly.

eod_tance_v_zahradach_foto_marek_olbrzymek_02

První polovinu podvečera uzavřelo Concerto pro fagot a smyčce s marimbou Marjana Mozeticha, které v atriu Filozofické fakulty MU zaznělo v české premiéře. Jednovětá skladba je charakteristická nejen všudypřítomnou lyričností, ale také stále se navracejícími rychlými figuracemi a běhy, které tvoří zvukově i barevně sympatický kontrast k jinak spíše statičtější homofonii. Právě předáváním rychlejšího motivu napříč orchestrem vznikají stále nové a svěží barevné kontexty. Působivé bylo umístění těchto běhů například do viol, zatímco zbytek ansámblu držel poklidně kráčející harmonii. Dirigent Patrik Červák výtečně vystihnul křehkost díla, čemuž přizpůsobil nejen práci s dynamikou, ale také tempovými změnami. Ohromnou pochvalu si zaslouží rovněž houslistka Barbara Tolarová, jejíž něžné sólo v extrémně tiché dynamice bylo pevné, jasné, bez sebemenšího třesu smyčce, přesto výtečně vypointované a emočně nabité. Samostatnou kapitolu představoval fagotový part v nastudování Pavla Horáka , který na melancholičtějších místech sice příliš virtuózní není, avšak klade na interpreta obrovské nároky z hlediska tónového rozsahu i samotného porozumění skladbě a frázování. Na několika místech dává Mozetich fagotu závratné – a poměrně dlouhé – běhy, které již plně spadají do pomyslného virtuózního repertoáru. Horák si poradil nejen s tónovým rozsahem a melodickými skoky, ale i závratnými běhy na výbornou. Bezchybná byla také jeho práce s dynamikou a barvou tónu. Partu marimby se chopil Martin Švec, který povedeně dotvářel nezvyklou barvu hudby častým zdvojováním fagotu, nebo smyčců.

eod_tance_v_zahradach_foto_marek_olbrzymek

Miniatura Seconda prattica IV pro smyčce Miloše Štědroně navazuje na jeho předchozí stejnojmenné skladby pro syntetizér z let 1991, 1999 a 2001. Také tato skladba má svůj původ – či přinejmenším inspiraci – v hudbě označované jako taneční. Štědroň zde skloubil dodekafonickou passacagliu a foliu, přičemž částečně vychází z jazyka monteverdiovského baroka a vlivů Nové hudby. Seconda prattica IV je svým způsobem hravou syntézou, ve které relativně klidně hladiny spíše tradičněji znějící hudby čeří náhlé běhy a figurace, které by za normální situace patřily spíše do jiného kontextu. Hudebníci zůstávali pod Červákovým vedením rytmicky sjednocení. Dynamické kontrasty potom usnadňovaly posluchačům najít onen „souboj“ starého s novým.

Závěrečná skladba Scottish Serenade pro fagot a smyčce Filipa Holackého opsala pomyslný kruh a vrátila se zpět k formě vícevěté suity (Prelude, Waltz, Air: The Bonnie Banks o’Loch Lomond, Allegretto, Finale), kterou celý koncert započal. Samotné věty vycházely z rytmů a melodiky skotských lidových písní. Ostatně své Air založil Holacký na melodii lidové písně opěvující krásy břehů největšího skotského jezera. Skladba je řemeslně výtečně vystavěna a neschází jí příkladná práce s rytmem, sazbou i dynamikou. Fagotovou cadenzu s rychlými akordickými rozklady i náhlými skoky zvládl Pavel Horák na výbornou a udržel si během ní lehkost tónu i srozumitelnost frázování. Patrik Červák také bedlivě dbal na rytmickou stránku jednotlivých vět, ty si tak díky jednotnému orchestru udržely svoji typickou skotskou ráznost a tanečnost.

Tance v zahradách v příjemném prostředí – umocněným chladivým nanukem, který každý příchozí obdržel – ukázaly přívětivou tvář současné hudby. Nejenže veškerá díla byla posluchačsky vlídná (a to za dodržení vysoké kvality kompozic), ale svojí nenuceností a neformálností navíc zatím poslední koncert Ensemble Opera Diversa pomohl odstraňovat elitářský nános, který se na tzv. vážné hudbě za dlouhá léta usadil. A zdá se, že tanec v zahradě je nejlepším řešením, jak s elitářstvím artificiální hudby bojovat.

Ondřej Šárek: Česká suita pro smyčce (2019) PREMIÉRA

Marjan Mozetich: Concerto pro fagot a smyčce s marimbou (2003/2006) ČESKÁ PREMIÉRA

Miloš Štědroň: Seconda prattica IV pro smyčce (2022) PREMIÉRA

Filip Holacký: Scottish Serenade pro fagot a smyčce (2022) PREMIÉRA

fagot Pavel Horák

marimba Martin Švec

Ensemble Opera Diversa, vedoucí orchestru Jan Bělohlávek

dirigent Patrik Červák

atrium Filozofické fakulty MU, 19:00

22. června 2022

Foto Marek Olbrzymek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Po prosincovém uvedení Händelova Mesiášev instrumentaci W. A. Mozarta, provedla Filharmonie Brno další oratorium, tentokrát Die Schöpfung(Stvoření) Josepha Haydna (1732–1809). Ve čtvrtek 13. března se v Besedním domě do čela orchestru postavil dirigent Petr Altrichter, sborových pasáží se ujal Petrem Fialou vedený Český filharmonický sbor Brno, a sól se zhostili sopranistka Jana Sibera, tenorista Petr Nekoranec, a basista Peter Mikulášvíce

Další z jazzových večerů, které jsou pravidelně pořádány Filharmonií Brno, byl věnován duu Will Vinson (altsaxofon) a Aaron Parks (klavír). Tito hudebníci se spolu v různých formacích potkávají už dvacet let. Proto se rozhodli, že nastal čas, aby si vyzkoušeli to nejintimnější a podle mnohých i to nejtěžší – formát pouhého dua. V podání těchto muzikantů střední jazzové generace zazněl v pondělí 10. března v Besedním domě jak výběr z klasického jazzového materiálu, tak několik vlastních kompozic.  více

Pátý koncert z cyklu Auskultace, ve kterém se Brno Contemporary Orchestra postupně věnuje různým částem lidského těla, byl zaměřený na sluch. Nesl příznačný název Audio, přičemž byl především zdůrazněn rozdíl mezi pouhým slyšením a posloucháním. V pondělí 3. března (datum Mezinárodního dne sluchu) provedl soubor pod taktovkou Pavla Šnajdra v obřadní síni Ústředního hřbitova díla Petera Grahama, Petra Bakly, Jürga Freye a Iana Mikysky, který ve své skladbě orchestr doplnil tóny mikrotonální kytary. Jako klavírní sólista se představil Miroslav Beinhauervíce

V duchu romantických děl známých i méně známých autorů, která nejsou často zahrnována do repertoáru orchestrů, se nesl včerejší koncert v Janáčkově divadle. Filharmonie Brno s hostujícím dirigentem Robertem Kružíkem zde představila poutavý program pojmenovaný Skryté poklady romantismu, při kterém se publiku představil i tuzemský houslista a koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodičkavíce

Dvacátý druhý ročník cyklu koncertů staré hudby s názvem Barbara Maria Willi uvádí… přivítal v úterý 25. února v Konventu Milosrdných bratří soubor Capella Mariana s uměleckým vedoucím a tenoristou Vojtěchem Semerádem. Ansámbl se svými kmenovými členy Hanou Blažíkovou (soprán, gotická harfa), Jakubem Kydlíčkem (flétny) a Ondřejem Holubem (tenor) z důvodu hlasové indispozice zbylých kolegů mezi sebe na poslední chvíli přijal jako výpomoc barytonistu Jana Kukala. Večer byl unikátní propojením filmové epopeje Svatý Václav s živou hudbou, jež měla podpořit stylovost i historičnost svatováclavské epochy zachycené v němém snímku.  více

Vojtěch Semerád je uměleckým vedoucím vokálního souboru Cappella Mariana, se kterým interpretuje zapomenutá díla středověké a renesanční vokální polyfonie. Soubor pravidelně vystupuje na prestižních festivalech v České republice i v Evropě. Hlavním tématem našeho rozhovoru byla chystaná projekce prvního československého velkofilmu Svatý Václav se živým hudebním doprovodem sestaveným z památek období středověku vázaných na svatováclavskou legendu.  více

Jako druhou premiéru letošní sezóny uvedla Janáčkova opera Národního divadla Brno Manon Lescaut operního velikána Giacoma Pucciniho. Režie nové inscenace, která poprvé uvedli 7. února v Janáčkově divadle, se ujal Štěpán Pácl, za dirigentský pult se postavil Ondrej Olos a v hlavních rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Manon Lescaut), Jiří Brückler (Lescaut), Peter Berger (Renato des Grieux) a Zdeněk Plech (Geronte di Ravior).  více

První letošní koncert souboru Brno Contemporary Orchestra z cyklu Auskultace nesl název Gastro s podtitulem Večeře pro Magdalenu Dobromilu Rettigovou (1785–1845). Orchestr v neděli 2. února provedl v jídelně Masarykova studentského domova dvě kompozice, resp. performance a happening Ondřeje Adámka (*1979), který se ujal také taktovky. Pro diváky tak nastala ne zcela obvyklá situace, kdy se do čela orchestru nepostavil dirigent Pavel Šnajdr.  více

Čtvrtý koncert v rámci abonomá Filharmonie doma, s podtitulem Metamorfózy, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese dílům Josepha Haydna, Antonína Rejchy a Richarda Strausse. Jako sólista se v Klavírním koncertu druhého jmenovaného skladatele měl původně představit klavírista Ivan Ilić, ze zdravotních důvodů však koncert odřekl. Zástupu se pohotově ujal Jan Bartoš a diváci si tak mohli ve čtvrtek 30. ledna v Besedním domě vyslechnout původní program.  více

Nový autorský titul od víkendu nabízí na velké scéně Městské divadlo Brno. Jedná se o hudební Pohádku o živé vodě a je pod ní podepsaný autor libreta a režisér či zdejší principál Stanislav Moša, který už dlouhá léta tvoří v tandemu s hudebním skladatelem Zdenkem Mertou. Nyní se jedná o jejich už desátou autorskou spolupráci, při níž se znovu vrátili k pohádkovému žánru (jejich první pohádkou byla Zahradu divů v roce 2004). Výsledkem je výpravný titul, který myslí na malé i odrostlé diváky.  více

Už druhý letošní program pořádaný Filharmonií Brno oslavil jubileum významného skladatele. Zatímco Novoroční koncert byl věnován Johannu Straussovi mladšímu, koncert konaný 16. ledna v Janáčkově divadle připomněl nadcházející výročí Maurice Ravela (1875–1937), od jehož narození uplyne 7. března 150 let. Při koncertu složeném čistě z Ravelových děl se do čela Filharmonie Brno po delší době postavil její šéfdirigent Dennis Russell Davies. Během čtvrtečního večera zazněly mimo jiné oba Ravelovy klavírní koncerty, při kterých se za klavír posadil francouzský klavírista Alexandre Tharaudvíce

První letošní koncert abonentní řady Filharmonie doma, který se odehrál 10. ledna v Besedním domě, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou Tomáše Netopila Wolfgangu Amadeu Mozartovi. Kromě jeho děl ale zazněla také krátká kompozice Justė Janulytė, která diváky na krátkou chvíli přenesla z klasicismu do 21. století. V první polovině večera se k orchestru přidala dvojice sólistů ve složení Fedor Rudin (housle) a Pavel Nikl (viola).  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je již 1. ledna v Janáčkově divadle zaběhlou tradicí. Ani letošní rok nebyl výjimkou, a orchestr pod vedením dirigenta Michela Tabachnika provedl program složený zejména z děl Johanna Strausse mladšího. Brněnská filharmonie takto zahájila takzvaný straussovský rok. V roce 2025 totiž má skladatel titulovaný jako král valčíků významné jubileum 200 let od narození. Straussovy kompozice doplnily skladby Ericha Wolfganga Korngolda, Richarda Strausse a Dimitrije Šostakoviče.  více

Dva večery po sobě hostilo koncem listopadu brněnské Divadlo Husa na provázku taneční představení s názvem Bohyně. Šlo o magisterskou práci Jana Kysučana. Stávající vedoucí taneční složky Vojenského uměleckého souboru Ondráš s představením inspirovaným kopaničářskými bohyněmi, ale i pohanskou minulostí, před dvěma lety absolvoval na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. V rozhovoru jsme se dostali pod pokličku umělecké choreografie i představení samotného.  více

„Kultura je most“ zaznělo při – v pořadí již druhém - Koncertě česko-rakouského partnerství, který se odehrál v pátek 20. prosince na zámku Thalheim. Jednalo se o závěrečný večer 5. ročníku celoevropského projektu České sny 2024 a také o součást oslav Roku české hudby i mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae. Kultura je most spojující nejen odlišné generace, různé společenské vrstvy, ale i celé národy. A právě projekt České sny, který jen v roce 2024 prezentoval hudbu českých skladatelů v 50 evropských městech 22 různých států, toho může být výmluvným příkladem. Ostatně jen v prosinci zazněla kromě závěrečného koncertu v Rakousku řada dalších 11 v jižní části Evropy od portugalského Amarante přes italské Pesaro až po chorvatský Varaždin. Koncert byl věnován bývalému dolnorakouskému zemskému hejtmanovi Erwinu Pröllovi, který se dlouhodobě zasazuje o budování a prohlubování vztahů mezi Českou republikou a Rakouskem.  více

Nejčtenější

Kritika

Po prosincovém uvedení Händelova Mesiášev instrumentaci W. A. Mozarta, provedla Filharmonie Brno další oratorium, tentokrát Die Schöpfung(Stvoření) Josepha Haydna (1732–1809). Ve čtvrtek 13. března se v Besedním domě do čela orchestru postavil dirigent Petr Altrichter, sborových pasáží se ujal Petrem Fialou vedený Český filharmonický sbor Brno, a sól se zhostili sopranistka Jana Sibera, tenorista Petr Nekoranec, a basista Peter Mikulášvíce