Tance v zahradách: přívětivá tvář současné hudby s Ensemble Opera Diversa

Tance v zahradách: přívětivá tvář současné hudby s Ensemble Opera Diversa

Do prostor atria Filozofické fakulty Masarykovy univerzity na ulici Arne Nováka zavítal 22. června soubor Ensemble Opera Diversa s programem Tance v zahradách, který navázal na loni započatou sérii projektů pod širým nebem. Jako sólisté vystoupili fagotista Pavel Horák a hráč na marimbu Martin Švec. Koncert řídil dirigent Patrik Červák, který před smyčcovým orchestrem Ensemble Opera Diversa stanul vůbec poprvé.

Večeru Tance v zahradách nedalo vzniknout pouze příjemně neformální prostředí univerzitního atria, ale především výběr samotných skladeb. Program nabídl světové premiéry dvou tanečních suit: zatímco čtyřdílnou Českou suitu zkomponoval Ondřej Šárek, ta skotská s názvem Scottish Serenade pochází z pera Filipa Holackého žijícího v Edinburghu. Tyto tanci inspirované skladby doplnila ještě premiéra drobné skladby Seconda prattica IV pro smyčce Miloše Štědroně, který tento rok slaví osmdesátiny. V české premiéře zaznělo Concerto pro fagot a smyčce s marimbou Marjana Mozeticha.

Šárkova Česká suita pro smyčce středeční program zahájila. Kdo by snad čekal drsné souzvuky plné ostrých disonancí a disharmonii charakteristickou pro mnohou soudobou tvorbu, byl by jistě překvapený. Tato suita je posluchačsky přívětivá, melodická až neoklasicistní. Čtyřvětá skladba (Kozlík, Talián, Sýkorka, Vejr) akcentuje především typické české tance a svoji hlavní inspiraci čerpal skladatel z tzv. máteníků tedy tanců střídajících 2/4 a 3/4 takt. Skladbě nelze upřít melodickou líbivost a svěžest, avšak neustávající pohyb prakticky ve všech hlasech v kombinaci s nepříliš kontrastní dynamikou začne po chvíli působit staticky a bezcílně. Nejprve jsem se domníval, že za nedostatečné dynamické kontrasty může volné prostranství, které není akusticky zcela ideálním prostorem. Další skladby tento dojem ovšem vyvrátily. Skladba má rozhodně potenciál– a samotné provedení ze strany souboru, stejně jako nastudování Patrika Červáka lze bez uzardění označit za povedené. Avšak prořídnutí faktury na určitých místech či alespoň výraznější dynamické kontrasty napříč jednotlivými sekcemi, by dílu výrazně pomohly.

eod_tance_v_zahradach_foto_marek_olbrzymek_02

První polovinu podvečera uzavřelo Concerto pro fagot a smyčce s marimbou Marjana Mozeticha, které v atriu Filozofické fakulty MU zaznělo v české premiéře. Jednovětá skladba je charakteristická nejen všudypřítomnou lyričností, ale také stále se navracejícími rychlými figuracemi a běhy, které tvoří zvukově i barevně sympatický kontrast k jinak spíše statičtější homofonii. Právě předáváním rychlejšího motivu napříč orchestrem vznikají stále nové a svěží barevné kontexty. Působivé bylo umístění těchto běhů například do viol, zatímco zbytek ansámblu držel poklidně kráčející harmonii. Dirigent Patrik Červák výtečně vystihnul křehkost díla, čemuž přizpůsobil nejen práci s dynamikou, ale také tempovými změnami. Ohromnou pochvalu si zaslouží rovněž houslistka Barbara Tolarová, jejíž něžné sólo v extrémně tiché dynamice bylo pevné, jasné, bez sebemenšího třesu smyčce, přesto výtečně vypointované a emočně nabité. Samostatnou kapitolu představoval fagotový part v nastudování Pavla Horáka , který na melancholičtějších místech sice příliš virtuózní není, avšak klade na interpreta obrovské nároky z hlediska tónového rozsahu i samotného porozumění skladbě a frázování. Na několika místech dává Mozetich fagotu závratné – a poměrně dlouhé – běhy, které již plně spadají do pomyslného virtuózního repertoáru. Horák si poradil nejen s tónovým rozsahem a melodickými skoky, ale i závratnými běhy na výbornou. Bezchybná byla také jeho práce s dynamikou a barvou tónu. Partu marimby se chopil Martin Švec, který povedeně dotvářel nezvyklou barvu hudby častým zdvojováním fagotu, nebo smyčců.

eod_tance_v_zahradach_foto_marek_olbrzymek

Miniatura Seconda prattica IV pro smyčce Miloše Štědroně navazuje na jeho předchozí stejnojmenné skladby pro syntetizér z let 1991, 1999 a 2001. Také tato skladba má svůj původ – či přinejmenším inspiraci – v hudbě označované jako taneční. Štědroň zde skloubil dodekafonickou passacagliu a foliu, přičemž částečně vychází z jazyka monteverdiovského baroka a vlivů Nové hudby. Seconda prattica IV je svým způsobem hravou syntézou, ve které relativně klidně hladiny spíše tradičněji znějící hudby čeří náhlé běhy a figurace, které by za normální situace patřily spíše do jiného kontextu. Hudebníci zůstávali pod Červákovým vedením rytmicky sjednocení. Dynamické kontrasty potom usnadňovaly posluchačům najít onen „souboj“ starého s novým.

Závěrečná skladba Scottish Serenade pro fagot a smyčce Filipa Holackého opsala pomyslný kruh a vrátila se zpět k formě vícevěté suity (Prelude, Waltz, Air: The Bonnie Banks o’Loch Lomond, Allegretto, Finale), kterou celý koncert započal. Samotné věty vycházely z rytmů a melodiky skotských lidových písní. Ostatně své Air založil Holacký na melodii lidové písně opěvující krásy břehů největšího skotského jezera. Skladba je řemeslně výtečně vystavěna a neschází jí příkladná práce s rytmem, sazbou i dynamikou. Fagotovou cadenzu s rychlými akordickými rozklady i náhlými skoky zvládl Pavel Horák na výbornou a udržel si během ní lehkost tónu i srozumitelnost frázování. Patrik Červák také bedlivě dbal na rytmickou stránku jednotlivých vět, ty si tak díky jednotnému orchestru udržely svoji typickou skotskou ráznost a tanečnost.

Tance v zahradách v příjemném prostředí – umocněným chladivým nanukem, který každý příchozí obdržel – ukázaly přívětivou tvář současné hudby. Nejenže veškerá díla byla posluchačsky vlídná (a to za dodržení vysoké kvality kompozic), ale svojí nenuceností a neformálností navíc zatím poslední koncert Ensemble Opera Diversa pomohl odstraňovat elitářský nános, který se na tzv. vážné hudbě za dlouhá léta usadil. A zdá se, že tanec v zahradě je nejlepším řešením, jak s elitářstvím artificiální hudby bojovat.

Ondřej Šárek: Česká suita pro smyčce (2019) PREMIÉRA

Marjan Mozetich: Concerto pro fagot a smyčce s marimbou (2003/2006) ČESKÁ PREMIÉRA

Miloš Štědroň: Seconda prattica IV pro smyčce (2022) PREMIÉRA

Filip Holacký: Scottish Serenade pro fagot a smyčce (2022) PREMIÉRA

fagot Pavel Horák

marimba Martin Švec

Ensemble Opera Diversa, vedoucí orchestru Jan Bělohlávek

dirigent Patrik Červák

atrium Filozofické fakulty MU, 19:00

22. června 2022

Foto Marek Olbrzymek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Po dvou týdnech od uvedení Mahlerovy Písně žalobné se do prostor Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno s podobně ambiciózním programem. Pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese koncertně provedla kompletní oratorium Mesiáš Georga Friedricha Händela. Nastudování aranže vytvořené Wolfgangem Amadeem Mozartem se společně s orchestrem ujal Slovenský filharmonický sbor pod vedením Jana Rozehnala, a čtveřice sólistů ve složení Jana Sibera (soprán), Václava Krejčí Housková (mezzosoprán), Christoph Prégardien (tenor) a Lukáš Bařák (basbaryton).  více

Pro poslední koncert letošního, sedmnáctého ročníku multižánrového festivalu Groove Brno si organizátoři schovali opravdovou lahůdku. V sobotu 7. prosince vystoupil v brněnském Metro Music Baru americký baskytarista, zpěvák a experimentátor MonoNeon, kterého doprovodila trojice muzikantů Xavier Lynn (elektrická kytara, vokály), Dominique Xavier Taplin (klávesy, vokály) a Jackie Withfield (bicí, vokály).  více

Dnes již světoznámá švédská kapela Dirty Loops zakončila v sobotu 30. listopadu v brněnském Metro Music Bar své podzimní evropské turné. Koncertem kapela přispěla do programu sedmnáctého ročníku funkového, soulového a jazzového festivalu Groove Brno. Trio virtuózních muzikantů ve složení Jonah Nilsson – zpěv a klávesy, Henrik Linder – basová kytara a Aron Mellergård – bicí se proslavilo perfektní technickou zdatností, propracovanými vlastními kompozicemi i cover verzemi známých, zejména popových písní. Tyto písně jsou však v jejich aranžích často reharmonizovány a stylem se blíží ke kombinaci disca, popu a jazz fusion. Aby se muzikanti nemuseli uchýlit k používání předem nahraných podkladů, doplnil trio při tour klávesák a vokalista Kristian Kraftlingvíce

Největší koncertní projekt stávající sezóny 28. a 29. listopadu zahájil abonentní řadu Filharmonie v divadle II. První polovinu věnovala Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese třem kratším kompozicím Ericha Wolfganga Korngolda a Josefa Bohuslava Foerstera. Druhou část pak vyplnila monumentální Píseň žalobná Gustava Mahlera, která zazněla v původní třívěté verzi. Orchestr doplnil Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy, a čtveřice sólistů ve složení Chen Reiss – soprán, Stefanie Irányi –alt, Attilio Glaser – tenor a Michael Wagner –baryton. Dvojice koncertů navíc připomínala velká výročí: 90 let od premiéry (28. 11. 1934) původní třívěté verze Mahlerovy Písně žalobné, která se odehrála v Brně, a 100 let od otevření brněnského studia Českého (Československého) rozhlasu.  více

Hudební soubor Ensemble Opera Diversa dal svému poslednímu orchestrálnímu koncertu letošního roku osobitý „spin“. Večer se odehrál 26. listopadu v hudebním klubu Alterna, který je spíše sídlem rocku, elektroniky a indie popu než koncertním sálem artificiální hudby. Dvojice vybraných skladeb sestávající z premiérovaného díla Vojtěcha Dlaska Querellovy písně pro sopránový saxofon a smyčce a skladby Miloslava Ištvana Hard Blues pro pop-baryton, soprán, recitátora a komorní soubor tomu rovněž odpovídala. Ištvanův Hard blues přirozeně propůjčil celému večeru i jméno – právě onen střet artificiálního, komponovaného a cíleně „uměleckého“ světa (myšleno bez pejorativního nádechu) s afroamerickými autentickými hudebními projevy vyvěrajícími z hlubin duše životem zkoušeného člověka byl totiž středobodem večera. Nejednalo se tedy o pouhou stylovou inspiraci, nýbrž o inspiraci tematickou, která byla inherentně přítomná také v úvodním díle večera. Tím byla skladba Querellovy písně inspirovaná románem Jeana Geneta, již dříve věnovaná souboru Ensemble Opera Diversa, tentokrát však v nové instrumentaci.  více

Poslední z komorních koncertů v brněnských vilách na festivalu Janáček Brno 2024 se odehrál v neděli 24. listopadu odpoledne. Smyčcové kvartety Vítězslavy Kaprálové, Leoše Janáčka a Vítězslava Nováka provedlo ve vile Löw-Beer Janáčkovo kvarteto ve složení Miloš Vacek – 1. housle, Richard Kružík – 2. housle, Jan Řezníček – viola a Lukáš Polák – violoncello.  více

Abonentní řadu Filharmonie doma zahájila ve čtvrtek 21. listopadu v Besedním domě Filharmonie Brno pod vedením Roberta Kružíka. Zatímco první polovina byla věnována skladbám Johanna Sebastiana Bacha, ovšem v úpravě autorů 20. století, druhou polovinu vyplnila Symfonie č. 4 Alfreda Schnittkeho. V další kompozici první poloviny před orchestr předstoupil houslista Martin Pavlík, a ve Schnittkeho Čtvrté symfonii se k orchestru přidali mezzosopranistka Hana Kopřivová a tenorista Pavel Valenta. V obou polovinách koncertu pak orchestr doplnil pěvecký sbor Gaudeamus Brno pod vedením Daši Karasové a Martiny Kirovévíce

Moravskou národní operu Její pastorkyňa Leoše Janáčka (1854–1928) přivezlo do Brna na festival Janáček Brno 2024 Moravské divadlo Olomouc v koprodukci s Janáčkovou operou NdB. Inscenační tým v čele s režisérkou Veronikou Kos Loulovou se titul rozhodl uvést pod názvem Jenůfa, pod kterým se uvádí v zahraničí. Ve středu 20. listopadu, pět dní po své premiéře v Olomouci, mohli také diváci v Mahenově divadle shlédnout nejnovější tuzemské uchopení nejhranější Janáčkovy opery. Hudebního nastudování výrazně upravené původní verze z roku 1904 se zhostila dirigentka Anna Novotná Pešková, a v hlavních rolích se představili Barbora Perná (Jenůfa), Eliška Gattringerová (Kostelnička), Josef Moravec (Laca Klemeň) a Raman Hasymau (Števa Buryja).  více

Kancelář Brno - město hudby UNESCO vám za finanční podpory JIhomoravského kraje v rámci aktivit spojeným s Rokem folklorních souborů představuje soupis aktivních folklorních uskupení (soubory, chasy, muziky) na území Brněnska.  více

Další z orchestrálních koncertů, který se odehrál v rámci festivalu Janáček Brno, patřil domácímu Orchestru Janáčkovy opery NdB pod vedením dirigenta Roberta Kružíka. V pátek 15. listopadu v Mahenově divadle zazněly skladby Leoše Janáčka, Miloslava Ištvana a Bohuslava Martinů. U každé z kompozic pak orchestr doplnili sólisté: u první jmenované to byl houslista Jan Mráček, u druhé recitátoři Daniel Bambas Hana Briešťanská, a při závěrečné kvarteto zpěváků Jana Šrejma KačírkováVáclava Krejčí HouskováVít Nosek a Tadeáš Hoza, se kterými orchestr doplnili také Český filharmonický sbor Brno a Dětský sbor Brnovíce

Mezinárodní festival Janáček Brno nedává prostor pouze profesionálním tělesům, ale v jeho dramaturgii se pravidelně objevují například i studentské projekty. Tak tomu bylo i ve čtvrtek 14. listopadu, kdy byla v divadle Reduta uvedena světová premiéra scénického projektu Konzervatoře Brno s název Vitka Osudová (Koleda milostná). Hudební koláž spojovala různá díla Vítězslavy Kaprálové a Bohuslava Martinů. Stvořil ji Tomáš Krejčí, který společně s Katarínou Duchoňovou a Helenou Fialovou celé představení se studenty konzervatoře také hudebně nastudoval. Na scénáři s Tomášem Krejčím spolupracovala Hana Mikolášková a režie se ujala Alexandra Bolfovávíce

Komorní řada koncertů festivalu Janáček Brno 2024 je zaměřena na kvartetní, ale i sborovou tvorbu. A právě večer konaný ve středu 13. listopadu v prostorách Janáčkova divadla představil mladé ambiciózní sborové těleso JK Voices nesoucí v názvu iniciály svého zakladatele a sbormistra Jakuba Kleckera. Soubor je složený z několika generací zpěvaček a svým fungováním, částečně i repertoárem, navazuje na tradici starších brněnských sborů jako například Kantiléna. V rámci večera se v jednotlivých skladbách představili sopranistka Doubravka Novotná, klavíristé Jiří Hrubý a Helena Fialová, houslistka Barbara Tolarová, harfistka Pavla Kopecká a flétnistka Hana Oráčovávíce

Trumpetista Jiří Kotača založil před deseti lety big band Cotatcha Orchestra. Ten dnes vystupuje s různými programy od nejtradičnějšího jazzu až po vizionářské propojení jazzu s elektronikou. S Jiřím Kotačou hovoříme o tom, jak se orchestr postupně vyprofiloval, jak vzniká autorský repertoár na pomezí jazzu a elektroniky, ale také o tom, co fanouškům přinese listopadový koncert k 10 letům orchestru. Řeč je i o Kotačově mezinárodním kvartetu nebo o tom, jak je možné hru na trubku a křídlovku obohatit efekty.  více

Ačkoliv je Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno věnován především klasice, dramaturgie se nebojí přimíchat do programu například jazzové nebo folklórní koncerty. Právě lidovému umění bylo v neděli 10. listopadu v 15 hodin věnováno pásmo Opojen písní, jehož scénáře a režie se ujala Magdalena Múčková. V podání sboru Netáta ze Strání, jehož vedoucí je Marie Múčková, zpěvačky Kateřiny Gorčíkové z Březové a lidové hudby Matóše z Lopeníka zazněly lidové písně, které zaplnily prostor divadelního sálu brněnské Reduty. Tento komorní hudební pořad akcentoval především obec Březová (Brezová), kterou několikrát sám Leoš Janáček (1854–1928) navštívil a jíž věnoval esej Březovská píseň (1899). Čtení z této eseje procházelo v podání Vladimíra Doskočila celým programem a velmi povedeně tak pásmo propojilo přímo s osobností Leoše Janáčka.  více

Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno nabídl v sobotu také koncert Brno Contemporary Orchestra. Pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra zazněl program z děl čtveřice skladatelů, kteří jsou velkou mírou spjati s Brnem. V divadle Reduta zazněly kompozice Miloslava Ištvana, Aloise Piňose, Josefa Berga a Petra Kofroně.  více

Nejčtenější

Kritika

Po dvou týdnech od uvedení Mahlerovy Písně žalobné se do prostor Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno s podobně ambiciózním programem. Pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese koncertně provedla kompletní oratorium Mesiáš Georga Friedricha Händela. Nastudování aranže vytvořené Wolfgangem Amadeem Mozartem se společně s orchestrem ujal Slovenský filharmonický sbor pod vedením Jana Rozehnala, a čtveřice sólistů ve složení Jana Sibera (soprán), Václava Krejčí Housková (mezzosoprán), Christoph Prégardien (tenor) a Lukáš Bařák (basbaryton).  více