Tomáš Kočko & Orchestr. Ve studiu, naživo i Živě

Tomáš Kočko & Orchestr. Ve studiu, naživo i Živě

Tomáš Kočko vyrostl z folklorních a folkových kořenů a z „docela zajímavého“ písničkáře se zrodil nadžánrový muzikant. I naživo se spoluhráči předvádí to, co známe ze studiových desek, tedy suverénní zpěv, originální fúzi lidových a autorských prvků a především nadhled i pokoru.

Tomáš Kočko řekl před časem v rozhovoru pro Brno – město hudby: „Každá písnička je minidramatem či miniskečí.“ Narážel tím na své divadelní vzdělání (studoval muzikálové herectví a operní režii) a tato slova lze vztáhnout na kterýkoli koncert Kočkova Orchestru. Od pečlivě voleného pódiového odění až po energii, která z kapelníka při živém hraní sálá, vše působí dojmem, jako by si promyšlený koncept a lidová spontaneita daly dostaveníčko. Obecně není snadné přenést bezprostřední koncertní zážitek na CD a u Tomáše Kočka je to z výše uvedených důvodů ještě náročnější. Přesto se první živé album rozšířeného Orchestru povedlo. Obstojí jako výběr hitů, jako ukázka čistého a radostného muzicírování i jako zajímavá alternativa ke studiovým verzím písní.

Albu Živě předcházelo devět studiových nahrávek. Ke dvěma nejstarším, Horním chlapcům a Ondrášovi, se kapela nevrací, ale na třetí Hodovnici (2001) se právem dostalo. Písně Morena a především Svatojan jsou totiž připomínkou toho, že právě na počátku nového milénia vyrostl Tomáš Kočko z folklorních a folkových kořenů a z „docela zajímavého“ písničkáře se zrodil nadžánrový muzikant, pro kterého jsou lidový materiál a úcta k historii rodné země odrazovými můstky k vlastnímu autorskému vyjádření. Z dalších titulů dramaturgie živé novinky pomíjí alba Sadné zrnoKoleda a vedle jedné ukázky z kolekce Do tanca klade důraz především na poslední tituly Poplór, GodulaCestou na jih. Jedinou novinkou je na albu Živě píseň Hody, která svým charakterem a původem (úprava moravské lidové) navazuje na koncept Cesty na jih.

CD Živě však není pouze průřezem spíše novějším repertoárem Orchestru. Kočko si na svých studiových albech dává vždy záležet na aranžích jednotlivých písní i celku, což často podtrhuje výběr hostů – příznačné je zejména album Cestou na jih s dechovou sekcí nebo Godula s rockery. Základní sestava Orchestru je pochopitelně sehraná a na koncertech absenci hostů vyvažuje svým nasazením. Určitě však nebylo nemoudré přizvat na první živou nahrávku v historii kapely hosty v podobě Cimbálové muziky Velká Morava. Ve skutečnosti však nejde o společný projekt dvou kapel, ale o „pouhé“ rozšíření Orchestru o hráče na cimbál (Michal Grombiřík) a violové kontry (Jiří Ťutin Kašpar) a o spolupráci s přizvaným kontrabasistou Romanem Plaširybou, který zde nahradil dosavadního basistu Orchestru Kamila „Medvěda“ Tománka. Roli primášky hraje houslistka Libuše Černá, kmenová členka Orchestru. Takto vzniklou cimbálku doplňují Tomáš Kočko s kytarami, mandolínou a dalšími nástroji, Helena Vyvozilová s flétnami a – pozor, další rozšíření zvuku – dva bubeníci: Pavel Bongo Plch a Stanislav Pliska. Tedy sestava, s níž označení Orchestr začíná ztrácet punc nadsázky. Mimochodem to, že se „Kočkova“ cimbálka jmenuje Velká Morava, jistě není náhoda. Na otázku, které historické období má nejraději, Tomáš před časem odpověděl: „Velkou Moravu, její vzestup i pád. I když je to historie vzdálená, až téměř mytická, jsme jejími dědici. Bez ohledu na to, že jsme občany státu, který – na rozdíl od Slovenska – Velkou Moravu nepovažuje za součást své státnosti. Přitom je Velká Morava fenomén, který ovlivnil kulturní dějiny Bulharska, Makedonie, Srbska a nakonec i Ruska a politické dějiny našeho středoevropského prostoru. Její odumřelé tělo dalo vzniknout třem pozdějším státům – českému, polskému a maďarskému – a zároveň je obestřena množstvím záhad. A to je přesně ten mix, který mě zajímá.“

Jsme-li u názvů, sluší se připomenout mnohoznačnost zdánlivě obyčejného titulu alba, na kterou Kočko sám na obalu upozorňuje. Živě je samozřejmě koncertní nahrávka, kterou však kapela věnovala slovanské bohyni Živě. Navíc grafika obalu odkazuje ke slovu „žně“.

A jak tedy Tomáš Kočko & (rozšířený) Orchestr na albu Živě/Žně hraje? Má smysl si desku kupovat, máme-li doma všechna řadová alba? Troufám si tvrdit, že smysl to má. I naživo Kočko se spoluhráči předvádí to, co známe ze studiových desek, tedy suverénní zpěv, originální fúzi lidových a autorských prvků a především nadhled a pokoru, které jdou v Tomášových písních ruku v ruce. Nová je výrazná role cimbálu (od úvodní písně Nemožu uľežeť), zaměření na gradaci jednotlivých skladeb (Poslední božec) a především přínos obou bubeníků. Doporučuji dopřát si ten luxus a jednou si desku poslechnout pouze se zaměřením na rytmus. Všimnete si nejen dlouhého rytmického sóla ve Svatojanovi nebo práce bicích a perkusí v tanečních písních OvěnžokZbojnicky zvrtek, ale třeba také zajímavé hry v Ondrášově písni nebo souhry perkusí s cimbálem nebo kontrabasem coby dalšími rytmickými nástroji.

Album se natáčelo ve studiu Českého rozhlasu v Ostravě. Jde tedy o nahrávku živou, koncertní, ale současně studiovou, pokud jde o prostředí a profesionální přístup. Zvuk je logicky velmi dobrý, třebaže se některé drobné detaily nepodařilo vychytat. V Moravské například Tomáš při slově „v stříbře“ přefoukne a v Máš, máš zvukař nejspíše při prvních slovech „Mamko…“ a „Dcerko…“ vyjížděl oběma zpěvačkám mikrofon na poslední chvíli. Tyto maličkosti však nejsou důvodem ke kritice, ale spíše dokladem toho, že album je skutečně živé, se všemi klady a zápory. Přitom klady výrazně převažují.

Tomáš Kočko & Orchestr + CM Velká Morava: Živě, vydavatel: Tomáš Kočko 2014, ditribuce: Indies Happy Trails. 15 skladeb. Celkový čas: 75:58

Foto Jiří Pichl

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Tomáš Kočko pokřtil minulý týden v Ostravě své první živé album. Název alba Živě odkazuje nejen ke způsobu natáčení, ale také ke staré slovanské bohyni, jíž je nahrávka věnována. Podívejte se na videozáznam křestního koncertu, který zopakoval natáčení ve studiu Českého rozhlasu za účasti publika.  více

Rozhovor s Tomášem Kočkem o cenách Anděl, putování Moravou, Brnu jako kulturním centru a především o jeho posledním albu Cestou na jihvíce


Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více

S tradičním dvouletým odstupem začal Mezinárodní festival Janáček Brno 2024, jehož slavnostní zahájení se uskutečnilo v pátek 1. listopadu v Janáčkově divadle. Národní divadlo Brno při této příležitosti uvedlo premiéru nové inscenace opery Výlety páně Broučkovy Leoše Janáčka (1854–1928), jenž vznikla na náměty dvou povídek Svatopluka Čecha. Režie operní novinky, která vznikla v koprodukci se Staatsoper Unter den Linden, Berlin a Teatro Real, Madrid, se ujal kanadský režisér Robert Carsen. Hudební nastudování, stejně jako dirigování premiéry bylo vloženo do rukou Marka Ivanoviće a v titulní roli Matěje Broučka se představil skotský tenorista Nicky Spencevíce

Znovuuvedením oblíbeného muzikálu Čarodějky z Eastwicku se Městské divadlo Brno rozhodlo připomenout jubilejních dvacet let od otevření svojí velké Hudební scény. Opětovné nasazení titulu představuje povedený narozeninový dárek divadla publiku, které od premiéry v roce 2007 zhltlo 149 repríz hudební inscenace režiséra Stanislava Moši. V novém uvedení se objeví známé tváře z původního obsazení, ale také noví herci a herečky. A tento divadelní comeback bude jistě vděčným diváckým soustem po několik sezon i po sedmnácti letech od prvního českého uvedení právě v Brně. Jen za půl měsíce od nynější premiéry udělají Čarodějky 24 vyprodaných repríz. K tomu není co dodat.  více

Letošní ročník Expozice nové hudby uzavřelo teprve druhé uvedení kompozičního site specific projektu Fresco Karlheinze Stockhausena (1928–2007), který byl poprvé uvedený v roce 1969. Od této doby se ho nikdo neujal. Divákům, kteří v sobotu 19. 10. navštívili Besední dům, se tak naskytla naprosto unikátní příležitost zažít dílo na vlastní kůži. Zmíněné první uvedení této skladby bylo provázeno sabotážemi ze strany konzervativních muzikantů. A tak je legitimní si položit otázku, zda teprve v sobotu Fresco nezaznělo, jak si to skladatel představoval. Tento náročný projekt kurátorky Moniky Pasiecznik a uměleckého vedoucího Pabla Drukera realizovala čtyři tělesa složená ze členů Brno Contemporary OrchestraMladých brněnských symfoniků Filharmonie Brno pod vedením Pablo Drukera, Radima HanouskaPavla Šnajdra, Tomáše Krejčího a Pavla Zlámalavíce

Komponovaný úterní večer 15. října zahájený v sále Kina Art návštěvníkům nabídl netradiční spojení české premiéry dokumentárního filmu No Ideas But in Things o americkém hudebním skladateli, experimentátorovi a vědci na poli elektronické hudby Alvinu Lucierovi (1931–2021) s živým provedením jeho skladby I Am Sitting in a Room. Zmíněná kompozice se stala refrénem nejen dokumentárního snímku, ale také celé události.  více

Ve druhém dnu festivalu Expozice nové hudby přenesli pořadatelé návštěvníky do vod komorních. V podání houslistky Terezy Horákové v Besedním domě zazněly dvě výjimečné skladby pro sólové housle. Při druhé z nich se k houslistce připojila Sarah Jedličková, která živě pracovala s osmi předem nahranými zvukovými stopami.  více

Slovanská tematika, violoncellová virtuozita a pocta Antonínu Dvořákovi (1841–1904) – i takto bychom mohli ve zkratce shrnout koncert Filharmonie Brno z 10. října v Janáčkově divadle. Pod dohledem etablovaného dirigenta Leoše Svárovského zazněly tři rapsodické kusy z konce sedmdesátých let 19. století a známý Violoncellový koncert h moll v podání mladé a talentované violoncellistky Laury van der Heijdenvíce

Klub moravských skladatelů pravidelně uvádí koncerty, při kterých dostávají slovo mladí interpreti, často teprve studenti vysoké školy či konzervatoře. V pondělí 7. října v 19 hodin v koncertním sále HF JAMU skupina studentů s podporou svých starších kolegů, tentokrát i profesionálů, uvedla program s názvem Od Janáčka k dnešku, hudební vzpomínka na moravské skladatele. Jak už název napovídá, program byl složený z děl čtyř skladatelů, kteří jsou spojeni s Moravou a zejména s Brnem, konkrétně Arne Linky, Pavla Haase, Antonína Tučapského a Leoše Janáčka.  více

Podzimní sérii koncertů z cyklu Barbara Maria Willi uvádí zahájil sólový recitál německé hráčky na klávesové nástroje Christine Schornsheim. Při bezmála dvouhodinového koncertu interpretka v konventu Milosrdných bratří představila výběr z klavírních skladeb klasicistních skladatelů, které provedla na kopii historického kladívkového klavíru – nástroji podobnému tomu, na kterém jmenovaní skladatelé pravděpodobně komponovali.  více

Muzikál nemusí být vždy jen pocukrovaným pozlátkem, mazlivým hudebním vyprávěním zamotaným do přeslazeného konce. Městské divadlo Brno v české premiéře uvedlo broadwayský muzikál Drahý Evane Hansene. Navzdory komickým situacím diváka čeká téměř tragická story ze střední školy roubovaná na komorní hudební příběh. Tento celek nápaditě otevírá drsná témata jako je úzkost, osamocenost, deprese či dokonce sebevražda. Je tedy logické, že dílo s tklivou hudbou a psychologizujícími písňovými texty Benje Paseka a Justina Paula a vynalézavým libretem Stevena Levensona je dnes již takřka kultovním a že budí nadšení. Nyní se tedy lze navrch těšit z tohoto importu také do Brna.  více

Chrámový koncert, který se odehrál v pondělí 23. září v kostele sv. Augustina na Kraví hoře, prezentoval dramaturgickou linii večerů soudobé duchovní hudby tělesa Ensemble Opera Diversa s dirigentkou Gabrielou Tardonovou a smíšeného sboru Ensemble Versus se sbormistrem Patrikem Buchtou. Při podobných příležitostech je hudba – velice často v podobě světových či tuzemských premiér – provozována v brněnských kostelech, jež pokaždé nabízí odlišnou akustickou, ale i architektonickou rovinu. Nejinak tomu bylo i při recenzovaném koncertu, který v přímém přenosu vysílalo Radio Proglas. Zazněla díla tří českých skladatelů, na jejichž provedení se podíleli sopranistka Tereza Zimková, tenorista Stanislav Předota, trumpetista Josef Zimka a varhaník Martin Jakubíčekvíce

Jednou z nejočekávanějších hvězd letošního ročníku festivalu JazzFestBrno byl bezesporu americký kytarista Al Di Meola se svým projektem The Electric Years. Kytarový matador vystoupil v brněnském Sono centru v úterý 17. září při turné, ve kterém se – jak už z názvu projektu vyplývá - vrací především k sérii jazz-rockových nahrávek z druhé poloviny 70. let minulého století.  více

Již 69. sezonu zahájila v neděli 15. září v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod taktovkou jejího šéfdirigenta Dennise Russella Daviese. Divákům nabídla skladby Bedřicha Smetany a Antona Brucknera, kteří by tento rok oslavili dvousté narozeniny. Oproti avizovanému programu byl ovšem nedělní večer zkrácen o symfonickou báseň Hakon Jarl, neboť vydatné deště a s nimi spojené záplavy se nevyhnuly ani brněnskému okolí. Několik muzikantů se nemohlo do Brna na koncert bezpečně dostat. Jednou z nich byla i harfistka Ivana Švestková, jejíž part ve zmíněné symfonické básni velice náročný, nebylo možné takto narychlo sehnat náhradu.  více

S výhradně romantickým repertoárem na brněnský festival Špilberk přicestoval v sobotu 24. srpna korejský rozhlasový orchestr KBS Symphony Orchestra se svým hudebním ředitelem – finským dirigentem a houslistou – Pietari Inkinenem. Pozvání přijala také jihokorejská houslistka, absolventka prestižní Julliard School Bomsori Kimvíce

Festival Špilberk pořádá Filharmonie Brno již rovné čtvrt století na konci srpna na nádvoří stejnojmenného hradu. Čtyři hudební večery pod širým nebem divákům nabízí výběr koncertů z řad klasické, filmové, počítačové, ale často i jazzové či jiné hudby. Jedná se tak o rozmanitý mix interpretů a repertoárů s často příjemnou, letně uvolněnou atmosféru. Letošním velkým a předem vyprodaným tahákem byl středeční večer 21. srpna plný melodií z filmů Jamese Bonda v režii Českého národního symfonického orchestru pod taktovkou světově uznávaného dirigenta, skladatele a aranžéra Stevena Mercuria. V průběhu koncertu se posluchačům také představili zpěváci Sára MilfajtováVendula Příhodová a David Krausvíce

Nejčtenější

Kritika

Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více