Tomáš Pálka: Ztišením k poznání

2. září 2015, 0:20

Tomáš Pálka: Ztišením k poznání

V řadě profilových nahrávek členů skladatelského sdružení Konvergence se Tomáš Pálka objevil jako druhý. Mezi úvodním Na cestě k vlídnosti Ondřeje Štochla a třetími Hovory o jednohlasu Pavla Zemka-Nováka tvoří album Ztišením k poznání další pohled do hudebního a myšlenkového světa autorů, které sdružuje především vnitřní klid a programové směřování stranou světského ruchu. V jejich hudbě se to projevuje v různé míře, ale u Tomáše Pálky možná nejvíc ze tří dosavadních alb.

Tomáš Pálka studoval kompozici na brněnské konzervatoři a jeho učitelem byl Pavel Zemek-Novák (dále pokračoval ve studiu na HAMU u Klementa Slavického). Konvergence evidentně nehledí na vnější malichernosti, jako jsou generační rozpory nebo věkové rozdíly. Sbližování je postaveno na zásadnějších věcech, důležité je především vnitřní souznění. Alba Ondřeje Štochla i Pavla Zemka-Nováka jsou sestavena ze skladeb z delšího období, u Tomáše Pálky se můžeme o vročení jednotlivých titulů jen dohadovat, data jejich vzniku nejsou nikde uvedena. Vzhledem k pečlivě vypraveným obalům edice se domnívám, že jde o záměr. Zatímco u Štochla se jedná o nahlédnutí jeho skladatelské cesty a u Nováka o autorskou retrospektivu, Tomáš Pálka jako by svou hudbou uváděl posluchače do totálního bezčasí. Zatímco u Ondřeje Štochla vzniká pocit, že se čas zastavil, u Pálky úplně mizí. Všech šest kompozic alba působí dojmem výtvorů z jedné hmoty. Hmoty průsvitné, měkké, jemně vymodelované, sem tam doplněné lehce vyrytou čárou nebo nádechem barvy. Jednotlivé skladby mají i příbuznou stopáž mezi 10:22 a 13:29. Zdá se, jako by skladatel usiloval o nalezení jednoho dokonalého tvaru pro ideální materiál. Jako člověk, který má hodně co říci, ale stále nemůže najít těch několik naprosto přesných, výstižných slov, a mnohomluvnými popisy nechce rušit.

Nahrávky charakteristických skladeb vznikly naopak velmi rychle. Nahrávalo se v Galerii HAMU od 14. do 16. července 2013 a album má spíš parametry živé nahrávky bez publika než dokonalé studiové práce. Tomáš Pálka svou hudbou možná nemluví nahlas a radikálně do světa, ale ve spolupráci s tvůrcem výsledného zvuku Janem Trojanem nechává mluvit svět do své hudby. Sice tiše a mimochodem, ale přece jen se nezříká jeho působení úplně. Nahrávka je v zásadě čistá, ale ne sterilní. V drobných detailech přiznává prostředí, ve kterém vznikla.

Album rámují dvě kompozice pro sólový klavír, obě interpretuje Eva Hutyrová. U první nazvané Les Dentelles, tedy Krajky nebo snad Krajkoví, před sebou máme zvukovou drobnokresbu, tenké linky zvuků s mezerami ticha. Krajka je to nepravidelná, hodně průsvitná, snad až poněkud řídká. Titul závěrečné skladby Silent Light, Tiché světlo, je jen jemná slovní hříčka v názvu, která s obsahem samotné hudby nijak nesouvisí. Pokud se pokusíme porovnat atmosféru obou krajů dramaturgického oblouku, světlo se zdá být intenzivnější a kompaktnější než krajky, skrz které snadno prozáří.

Čtyři „vnitřní“ skladby alba jsou věnovány lehce proměnlivým obsazením, v nichž jako dynamický vrchol dominuje třetí Les Gouttes – Kapky, případně Slzy. Tady přiznávám, že se pokouším charakterizovat jednotlivé kompozice bez znalosti poznámek, které k nim dodal autor a jsou obsaženy v bookletu – s nimi by byl překlad patrně jasný. K ráznějšímu vyznění skladby přispívá jediné použití bicích nástrojů na celém albu, byť se s nimi zachází velmi střídmě. Měkký zvukový protipól jim tvoří kytarové flažolety. Předcházející Simple Silence (Prosté ticho) tvoří v celku alba přechod k mohutnějšímu obsazení Les Gouttes, k sólovému klavíru se přidávají viola a klarinet. Dojem průsvitnosti přetrvává i přes maličko hutnější výsledek.

Po Les Gouttes se album opět vrací k tichu, tentokrát ve skladbě Silence d’un Coeur – Mlčení srdce. K triu klarinet, viola, klavír se přidává ještě violoncello, v jemném hudebním předivu jsou jeho temnější tóny nad očekávání působivé. V následujícím Kraji Jitřenky ubývá z předchozího obsazení karinet a přidávají se dvoje housle. Máme tedy před sebou standardní klavírní kvinteto, ale tak křehce využívané, že se to ze samotného poslechu skoro těžko odhaduje. Po Les Gouttes se ale i tady ozvou alespoň krátce trošku dramatičtější místa.

Ztišením k poznání je album tak tiché, že vyžaduje od posluchače soustředění až nadlidské, kterému by mělo předcházet ztišení sebe sama. Z takové hudby vás může vytrhnout i hlasitější dech. Není to hudba pro každý den, ani pro každou příležitost. Detail obrazu Zastávka Vojtěcha Pálky, který tvoří titulní stránku, jako by o obsahu alba sám mluvil – zastavte se a trpělivě čekejte, časem se něco určitě stane.

Tomáš Pálka: Ztišením k poznání. Eva Hutyrová – kavír, Jiří Mráz – klarinet, basklarinet, Ondřej Štochl – viola, Jan Tuláček – kytara, Anton Ždanovič – bicí nástroje, Sebastian Tóth – violoncello, Viktor Mazáček, Matěj Vlk – housle. Ensemble Konvergence. Text CZ, A. Nahráno 14.–16. července 2013. Vydáno 2013. TT 69:18. 1 CD. Vydavatelství Rosa, RD2244.

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

V setkání s hudbou Pavla Zemka Nováka je vždy cosi očistného a zároveň tajemného. Je to pohled do pramene, který vyvěrá z dávných časů a plyne si dneškem, aniž ho spoutává okolí. Hledá přitom vlastní cestu bez halasného pokřikování, bez okázalých skoků, teče si kudy chce a zároveň nic neničí. A posluchač jen žasne, kolik krásy se může skrývat v jednohlasu.  více

Soudobou a romantickou hudbu měly na programu poslední dva koncerty letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby.  více




Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více

S tradičním dvouletým odstupem začal Mezinárodní festival Janáček Brno 2024, jehož slavnostní zahájení se uskutečnilo v pátek 1. listopadu v Janáčkově divadle. Národní divadlo Brno při této příležitosti uvedlo premiéru nové inscenace opery Výlety páně Broučkovy Leoše Janáčka (1854–1928), jenž vznikla na náměty dvou povídek Svatopluka Čecha. Režie operní novinky, která vznikla v koprodukci se Staatsoper Unter den Linden, Berlin a Teatro Real, Madrid, se ujal kanadský režisér Robert Carsen. Hudební nastudování, stejně jako dirigování premiéry bylo vloženo do rukou Marka Ivanoviće a v titulní roli Matěje Broučka se představil skotský tenorista Nicky Spencevíce

Znovuuvedením oblíbeného muzikálu Čarodějky z Eastwicku se Městské divadlo Brno rozhodlo připomenout jubilejních dvacet let od otevření svojí velké Hudební scény. Opětovné nasazení titulu představuje povedený narozeninový dárek divadla publiku, které od premiéry v roce 2007 zhltlo 149 repríz hudební inscenace režiséra Stanislava Moši. V novém uvedení se objeví známé tváře z původního obsazení, ale také noví herci a herečky. A tento divadelní comeback bude jistě vděčným diváckým soustem po několik sezon i po sedmnácti letech od prvního českého uvedení právě v Brně. Jen za půl měsíce od nynější premiéry udělají Čarodějky 24 vyprodaných repríz. K tomu není co dodat.  více

Letošní ročník Expozice nové hudby uzavřelo teprve druhé uvedení kompozičního site specific projektu Fresco Karlheinze Stockhausena (1928–2007), který byl poprvé uvedený v roce 1969. Od této doby se ho nikdo neujal. Divákům, kteří v sobotu 19. 10. navštívili Besední dům, se tak naskytla naprosto unikátní příležitost zažít dílo na vlastní kůži. Zmíněné první uvedení této skladby bylo provázeno sabotážemi ze strany konzervativních muzikantů. A tak je legitimní si položit otázku, zda teprve v sobotu Fresco nezaznělo, jak si to skladatel představoval. Tento náročný projekt kurátorky Moniky Pasiecznik a uměleckého vedoucího Pabla Drukera realizovala čtyři tělesa složená ze členů Brno Contemporary OrchestraMladých brněnských symfoniků Filharmonie Brno pod vedením Pablo Drukera, Radima HanouskaPavla Šnajdra, Tomáše Krejčího a Pavla Zlámalavíce

Komponovaný úterní večer 15. října zahájený v sále Kina Art návštěvníkům nabídl netradiční spojení české premiéry dokumentárního filmu No Ideas But in Things o americkém hudebním skladateli, experimentátorovi a vědci na poli elektronické hudby Alvinu Lucierovi (1931–2021) s živým provedením jeho skladby I Am Sitting in a Room. Zmíněná kompozice se stala refrénem nejen dokumentárního snímku, ale také celé události.  více

Ve druhém dnu festivalu Expozice nové hudby přenesli pořadatelé návštěvníky do vod komorních. V podání houslistky Terezy Horákové v Besedním domě zazněly dvě výjimečné skladby pro sólové housle. Při druhé z nich se k houslistce připojila Sarah Jedličková, která živě pracovala s osmi předem nahranými zvukovými stopami.  více

Slovanská tematika, violoncellová virtuozita a pocta Antonínu Dvořákovi (1841–1904) – i takto bychom mohli ve zkratce shrnout koncert Filharmonie Brno z 10. října v Janáčkově divadle. Pod dohledem etablovaného dirigenta Leoše Svárovského zazněly tři rapsodické kusy z konce sedmdesátých let 19. století a známý Violoncellový koncert h moll v podání mladé a talentované violoncellistky Laury van der Heijdenvíce

Klub moravských skladatelů pravidelně uvádí koncerty, při kterých dostávají slovo mladí interpreti, často teprve studenti vysoké školy či konzervatoře. V pondělí 7. října v 19 hodin v koncertním sále HF JAMU skupina studentů s podporou svých starších kolegů, tentokrát i profesionálů, uvedla program s názvem Od Janáčka k dnešku, hudební vzpomínka na moravské skladatele. Jak už název napovídá, program byl složený z děl čtyř skladatelů, kteří jsou spojeni s Moravou a zejména s Brnem, konkrétně Arne Linky, Pavla Haase, Antonína Tučapského a Leoše Janáčka.  více

Podzimní sérii koncertů z cyklu Barbara Maria Willi uvádí zahájil sólový recitál německé hráčky na klávesové nástroje Christine Schornsheim. Při bezmála dvouhodinového koncertu interpretka v konventu Milosrdných bratří představila výběr z klavírních skladeb klasicistních skladatelů, které provedla na kopii historického kladívkového klavíru – nástroji podobnému tomu, na kterém jmenovaní skladatelé pravděpodobně komponovali.  více

Muzikál nemusí být vždy jen pocukrovaným pozlátkem, mazlivým hudebním vyprávěním zamotaným do přeslazeného konce. Městské divadlo Brno v české premiéře uvedlo broadwayský muzikál Drahý Evane Hansene. Navzdory komickým situacím diváka čeká téměř tragická story ze střední školy roubovaná na komorní hudební příběh. Tento celek nápaditě otevírá drsná témata jako je úzkost, osamocenost, deprese či dokonce sebevražda. Je tedy logické, že dílo s tklivou hudbou a psychologizujícími písňovými texty Benje Paseka a Justina Paula a vynalézavým libretem Stevena Levensona je dnes již takřka kultovním a že budí nadšení. Nyní se tedy lze navrch těšit z tohoto importu také do Brna.  více

Chrámový koncert, který se odehrál v pondělí 23. září v kostele sv. Augustina na Kraví hoře, prezentoval dramaturgickou linii večerů soudobé duchovní hudby tělesa Ensemble Opera Diversa s dirigentkou Gabrielou Tardonovou a smíšeného sboru Ensemble Versus se sbormistrem Patrikem Buchtou. Při podobných příležitostech je hudba – velice často v podobě světových či tuzemských premiér – provozována v brněnských kostelech, jež pokaždé nabízí odlišnou akustickou, ale i architektonickou rovinu. Nejinak tomu bylo i při recenzovaném koncertu, který v přímém přenosu vysílalo Radio Proglas. Zazněla díla tří českých skladatelů, na jejichž provedení se podíleli sopranistka Tereza Zimková, tenorista Stanislav Předota, trumpetista Josef Zimka a varhaník Martin Jakubíčekvíce

Jednou z nejočekávanějších hvězd letošního ročníku festivalu JazzFestBrno byl bezesporu americký kytarista Al Di Meola se svým projektem The Electric Years. Kytarový matador vystoupil v brněnském Sono centru v úterý 17. září při turné, ve kterém se – jak už z názvu projektu vyplývá - vrací především k sérii jazz-rockových nahrávek z druhé poloviny 70. let minulého století.  více

Již 69. sezonu zahájila v neděli 15. září v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod taktovkou jejího šéfdirigenta Dennise Russella Daviese. Divákům nabídla skladby Bedřicha Smetany a Antona Brucknera, kteří by tento rok oslavili dvousté narozeniny. Oproti avizovanému programu byl ovšem nedělní večer zkrácen o symfonickou báseň Hakon Jarl, neboť vydatné deště a s nimi spojené záplavy se nevyhnuly ani brněnskému okolí. Několik muzikantů se nemohlo do Brna na koncert bezpečně dostat. Jednou z nich byla i harfistka Ivana Švestková, jejíž part ve zmíněné symfonické básni velice náročný, nebylo možné takto narychlo sehnat náhradu.  více

S výhradně romantickým repertoárem na brněnský festival Špilberk přicestoval v sobotu 24. srpna korejský rozhlasový orchestr KBS Symphony Orchestra se svým hudebním ředitelem – finským dirigentem a houslistou – Pietari Inkinenem. Pozvání přijala také jihokorejská houslistka, absolventka prestižní Julliard School Bomsori Kimvíce

Festival Špilberk pořádá Filharmonie Brno již rovné čtvrt století na konci srpna na nádvoří stejnojmenného hradu. Čtyři hudební večery pod širým nebem divákům nabízí výběr koncertů z řad klasické, filmové, počítačové, ale často i jazzové či jiné hudby. Jedná se tak o rozmanitý mix interpretů a repertoárů s často příjemnou, letně uvolněnou atmosféru. Letošním velkým a předem vyprodaným tahákem byl středeční večer 21. srpna plný melodií z filmů Jamese Bonda v režii Českého národního symfonického orchestru pod taktovkou světově uznávaného dirigenta, skladatele a aranžéra Stevena Mercuria. V průběhu koncertu se posluchačům také představili zpěváci Sára MilfajtováVendula Příhodová a David Krausvíce

Nejčtenější

Kritika

Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více