Triumf Času, Pravdy a Czech Ensemble Baroque

Triumf Času, Pravdy a Czech Ensemble Baroque

Přestože se původně plánovaným vrcholem desáté brněnské koncertní sezony orchestru Czech Ensemble Baroque mělo stát Haydnovo první a dnes naneštěstí jen zřídka uváděné oratorium Návrat Tobiáše do vlasti, stal se Triumf času a pravdy Georga Friedricha Händela více než důstojným náhradníkem. Ostatně obě díla pojí mnohé paralely: v umělecké dráze obou skladatelů představovaly tyto skladby jejich první oratorní tvorbu. Oba se navíc ke svým raným oratoriím vraceli a přepracovávali je. Nicméně zatímco Haydn uzavřel svoji oratorní tvorbu Ročními dobami, Händel se znovu vrátil ke svému prvnímu dílu tohoto typu. Ačkoliv vzhledem ke svému věku, slepotě a zhoršujícímu se zdravotnímu stavu lze předpokládat, že podíl samotného Händela na úpravách oratoria The Triumph of Time and Truth (při prvním uvedení roku 1707 pod názvem Il Trionfo del Tempo e del Disinganno a podruhé roku 1737 jako Il Trionfo del Tempo e della Verità) do konečné podoby byl spíše symbolický. Za autora bývá uváděn John Christopher Smith mladší, který byl již dlouhou dobu Händelovým chráněncem a přítelem. Právě toto třetí, konečné, přepracování autorova prvního oratoria zaznělo v interpretaci orchestru Czech Ensemble Baroque a sboru Czech Ensemble Baroque Choir (sbormistryně Tereza Válková) 10. února pod taktovkou uměleckého vedoucího Romana Válka v sále brněnského Besedního domu. Jako sólisté vystoupili Romana Kružíková (Krása), Jaroslav Březina (Rozkoš), Pavla Radostová (Klam), Jiří Miroslav Procházka (Čas), Lucie Netušilová Karafiátová (Pravda) a dále kontratenor Matej Benda a sopranistka Markéta Klaudová. Na židli koncertního mistra usednul Michal Klas.

Již z názvu je patrné, že libreto z pera římského kardinála Benedetta Pamphili vychází z alegorického námětu a podobně jako v nejstarším známém oratoriu/duchovní opeře Rappresentazione di Anima, et di Corpo italského skladatele Emilia de' Cavalieriho se středobodem stává zápas mezi duchovním a povrchním, věčným a pomíjivým, božským a lidským. Středobodem Händelova oratoria je příběh Krásy, kterou se snaží Pravda a Čas obrátit k nadpozemským radostem, naopak Rozkoš a Klam usilují o to, aby se Krása opájela kouzlem lidského pomíjivého světa. Zatímco příběh je v dobrém slova smyslu archaický, Händelova hudba vycházela z dobové operní praxe. Není tomu ostatně náhodou – v Římě platil v době prvního uvedení Händelova oratoria papežský zákaz provozování oper. Šlechta však po opeře prahla a tento nedostatek nahrazovala právě oratoriem, které žádané operní prvky obsahovalo. A Triumf času a pravdy doslova hýří bohatým operním jazykem a tklivými i rytmicky divoce pulsujícími áriemi. Jedním z prvních pozoruhodných znaků hudební faktury díla je její instrumentační pestrost. Jednotlivé nástrojové skupiny vystupují do popředí a Händel jim dává dostatek prostoru, aby barevně kontrastovaly se zbytkem orchestru (a sazby). Nelze než pochválit instrumentalisty orchestru Czech Ensemble Baroque i Romana Válka za důkladnou práci s dynamikou i výrazem, díky které tyto části získaly nebývalou působivost. A ostatně nejen tyto části – hudební večer si prakticky po celou svoji dobu udržel nadstandardní kvalitu interpretace (výrazovou přesnost, rytmickou přesnost či dynamickou pestrost) ve všech zásadních ohledech, a to napříč celým orchestrem. Nastudování bylo navíc energické a zachovávalo si od počátku do konce živé hudební momentum. Snad jen počátek hobojového sóla nebyl úplně stoprocentní, nicméně hobojistce chvíli předtím vypadnul strojek z nástroje na zem. Nedivil bych se, kdyby tento náraz nějakým způsobem poškodil plátky nástroje. I vzhledem k tomuto se hudebnice se sólovým výstupem (a možná i poškozenými plátky) poprala veskrze dobře a po úvodním „kiksu“ se již žádné problémy neobjevily.

Samostatnou kapitolu tvoří pěvecké výkony sólistů, které lze bez rozpaků označit za více než povedené. Titulní postava Času v nastudování Jiřího Miroslava Procházky působila pevně a majestátně. Obzvláště zpočátku lze jeho výkon bez uzardění označit za patřičně „šťavnatý“ a výrazově přesvědčivý. Lucie Netušilová Karafiátová svým měkkým a temněji zabarveným altem doslova zosobnila umírněnou Pravdu, která pomohla odvrátit Krásu od scestí. Herecky i pěvecky enormně přizpůsobivý Jaroslav Březina se stal výtečnou volbou pro postavu Rozkoše, jejíž vnitřní vývoj – ze sebejisté a neochvějné až po vyděšenou a zdecimovanou – ztvárnil veskrze povedeně. Za pěvecké vrcholy večera osobně považuji Romanu Kružíkovou a Pavlu Radostovou, které obě zvládaly své postavy s intonační přesností, bohatou dynamikou, a především naprosto bezchybnou výrazovou složkou – jemné nuance ve zpěvu obou dam přísně reflektovaly text a zpěvačky s lehkostí interpretovaly rozmanitá citová pohnutí svých postav. Opomenout nelze ani skvěle sjednocený, rytmicky přesný a srozumitelný (a to jak z hlediska melodie, tak i deklamace) sbor pod vedením Terezy Válkové. Na sboru je zkrátka poznat, že je složený ze sólistů, kteří spolu umí zpívat a žádný z hlasů neusiluje o vlastní nadvládu. Současně jsou však zpěváci zvyklí na náročný repertoár a je-li to třeba, jsou schopni – jak se ostatně u Czech Ensemble Baroque Choir pravidelně stává – bez mrknutí oka obsadit náročné sólistické role.

Čtvrteční večer s Czech Ensemble Baroque patří bezpochyby k dalším úspěšným počinům celého orchestru stejně jako Romana a Terezy Válkových. Po úspěšné opeře Alcina z produkce Národního divadla Brno se tak další Händlovo dílo těší zasloužené pozornosti. Stále však doufám, že se původní plánované Haydnovo oratorium Návrat Tobiáše do vlasti podaří orchestru Czech Ensemble Baroque realizovat. Koneckonců Mistr již dalších 290 let od svého narození mít nebude a v podobně kvalitním nastudování by se rozhodně jednalo o adekvátní narozeninový dar!

GEORG FRIEDRICH HÄNDEL (1685–1759)

Triumf času a pravdy

SOLI:

Romana Kružíková – Beauty

Jaroslav Březina – Pleasure

Pavla Radostová – Deceit

Jiří Miroslav Procházka – Time

Lucie Netušilová Karafiátová – Counsel

Matej Benda – kontratenor

Markéta Klaudová – soprán

CZECH ENSEMBLE BAROQUE

Roman Válek – dirigent

Tereza Válková – sbormistr

Michal Klas – koncertní mistr

CZECH ENSEMBLE BAROQUE CHOIR

soprán: Yvetta Fendrichová, Markéta Klaudová,

Romana Kružíková, Pavla Radostová, Tereza Válková

alt: Matej Benda, Lucie Kořínková, Tereza Krejčí,

Lucie Netušilová Karafiátová

tenor: Jaroslav Březina, Ondřej Holub, Jan Kožnar, Jakub Kubín

bas: Jan Faltýnek, Václav Jeřábek, Jiří Miroslav Procházka,

Martin Vacula

CZECH ENSEMBLE BAROQUE ORCHESTRA

1. housle: Michal Klas, Kateřina Kratochvílová, Vojtěch Zajíc,

Peter Zelenka

2. housle: Vladimíra Grénerová, Eva Kalová, Veronika Svačinová,

Simona Tydlitátová

viola: Lýdie Cillerová, Martin Stupka, Jakub Verner

violoncello: Petr Hamouz, Dalibor Pimek

kontrabas: Matyáš Berdych

flétna: Lucie Dušková, Michaela Koudelková

hoboj: Petra Karpíšková, Rastislav Kozoň

fagot: Jakub Baran, Petr Budín

horna: Krzystof Bialasik, Jiří Tarantík

trubka: Karel Beránek, László Borsódi

theorba: Barbora Hulcová

cembalo: Jiří Havrlant

pozitiv: Marek Čermák

tympány: Radek Tomášek

Radovan Král: Wolfgang Amadeus Mozart

Pavel Vacek: Johann Sebastian Bach

Vladimír Chytil: překlad libreta

Besední dům, 10. února 2022, 19:00

CEB/ foto archiv souboru

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Po dvou týdnech od uvedení Mahlerovy Písně žalobné se do prostor Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno s podobně ambiciózním programem. Pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese koncertně provedla kompletní oratorium Mesiáš Georga Friedricha Händela. Nastudování aranže vytvořené Wolfgangem Amadeem Mozartem se společně s orchestrem ujal Slovenský filharmonický sbor pod vedením Jana Rozehnala, a čtveřice sólistů ve složení Jana Sibera (soprán), Václava Krejčí Housková (mezzosoprán), Christoph Prégardien (tenor) a Lukáš Bařák (basbaryton).  více

Pro poslední koncert letošního, sedmnáctého ročníku multižánrového festivalu Groove Brno si organizátoři schovali opravdovou lahůdku. V sobotu 7. prosince vystoupil v brněnském Metro Music Baru americký baskytarista, zpěvák a experimentátor MonoNeon, kterého doprovodila trojice muzikantů Xavier Lynn (elektrická kytara, vokály), Dominique Xavier Taplin (klávesy, vokály) a Jackie Withfield (bicí, vokály).  více

Dnes již světoznámá švédská kapela Dirty Loops zakončila v sobotu 30. listopadu v brněnském Metro Music Bar své podzimní evropské turné. Koncertem kapela přispěla do programu sedmnáctého ročníku funkového, soulového a jazzového festivalu Groove Brno. Trio virtuózních muzikantů ve složení Jonah Nilsson – zpěv a klávesy, Henrik Linder – basová kytara a Aron Mellergård – bicí se proslavilo perfektní technickou zdatností, propracovanými vlastními kompozicemi i cover verzemi známých, zejména popových písní. Tyto písně jsou však v jejich aranžích často reharmonizovány a stylem se blíží ke kombinaci disca, popu a jazz fusion. Aby se muzikanti nemuseli uchýlit k používání předem nahraných podkladů, doplnil trio při tour klávesák a vokalista Kristian Kraftlingvíce

Největší koncertní projekt stávající sezóny 28. a 29. listopadu zahájil abonentní řadu Filharmonie v divadle II. První polovinu věnovala Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese třem kratším kompozicím Ericha Wolfganga Korngolda a Josefa Bohuslava Foerstera. Druhou část pak vyplnila monumentální Píseň žalobná Gustava Mahlera, která zazněla v původní třívěté verzi. Orchestr doplnil Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy, a čtveřice sólistů ve složení Chen Reiss – soprán, Stefanie Irányi –alt, Attilio Glaser – tenor a Michael Wagner –baryton. Dvojice koncertů navíc připomínala velká výročí: 90 let od premiéry (28. 11. 1934) původní třívěté verze Mahlerovy Písně žalobné, která se odehrála v Brně, a 100 let od otevření brněnského studia Českého (Československého) rozhlasu.  více

Hudební soubor Ensemble Opera Diversa dal svému poslednímu orchestrálnímu koncertu letošního roku osobitý „spin“. Večer se odehrál 26. listopadu v hudebním klubu Alterna, který je spíše sídlem rocku, elektroniky a indie popu než koncertním sálem artificiální hudby. Dvojice vybraných skladeb sestávající z premiérovaného díla Vojtěcha Dlaska Querellovy písně pro sopránový saxofon a smyčce a skladby Miloslava Ištvana Hard Blues pro pop-baryton, soprán, recitátora a komorní soubor tomu rovněž odpovídala. Ištvanův Hard blues přirozeně propůjčil celému večeru i jméno – právě onen střet artificiálního, komponovaného a cíleně „uměleckého“ světa (myšleno bez pejorativního nádechu) s afroamerickými autentickými hudebními projevy vyvěrajícími z hlubin duše životem zkoušeného člověka byl totiž středobodem večera. Nejednalo se tedy o pouhou stylovou inspiraci, nýbrž o inspiraci tematickou, která byla inherentně přítomná také v úvodním díle večera. Tím byla skladba Querellovy písně inspirovaná románem Jeana Geneta, již dříve věnovaná souboru Ensemble Opera Diversa, tentokrát však v nové instrumentaci.  více

Poslední z komorních koncertů v brněnských vilách na festivalu Janáček Brno 2024 se odehrál v neděli 24. listopadu odpoledne. Smyčcové kvartety Vítězslavy Kaprálové, Leoše Janáčka a Vítězslava Nováka provedlo ve vile Löw-Beer Janáčkovo kvarteto ve složení Miloš Vacek – 1. housle, Richard Kružík – 2. housle, Jan Řezníček – viola a Lukáš Polák – violoncello.  více

Abonentní řadu Filharmonie doma zahájila ve čtvrtek 21. listopadu v Besedním domě Filharmonie Brno pod vedením Roberta Kružíka. Zatímco první polovina byla věnována skladbám Johanna Sebastiana Bacha, ovšem v úpravě autorů 20. století, druhou polovinu vyplnila Symfonie č. 4 Alfreda Schnittkeho. V další kompozici první poloviny před orchestr předstoupil houslista Martin Pavlík, a ve Schnittkeho Čtvrté symfonii se k orchestru přidali mezzosopranistka Hana Kopřivová a tenorista Pavel Valenta. V obou polovinách koncertu pak orchestr doplnil pěvecký sbor Gaudeamus Brno pod vedením Daši Karasové a Martiny Kirovévíce

Moravskou národní operu Její pastorkyňa Leoše Janáčka (1854–1928) přivezlo do Brna na festival Janáček Brno 2024 Moravské divadlo Olomouc v koprodukci s Janáčkovou operou NdB. Inscenační tým v čele s režisérkou Veronikou Kos Loulovou se titul rozhodl uvést pod názvem Jenůfa, pod kterým se uvádí v zahraničí. Ve středu 20. listopadu, pět dní po své premiéře v Olomouci, mohli také diváci v Mahenově divadle shlédnout nejnovější tuzemské uchopení nejhranější Janáčkovy opery. Hudebního nastudování výrazně upravené původní verze z roku 1904 se zhostila dirigentka Anna Novotná Pešková, a v hlavních rolích se představili Barbora Perná (Jenůfa), Eliška Gattringerová (Kostelnička), Josef Moravec (Laca Klemeň) a Raman Hasymau (Števa Buryja).  více

Kancelář Brno - město hudby UNESCO vám za finanční podpory JIhomoravského kraje v rámci aktivit spojeným s Rokem folklorních souborů představuje soupis aktivních folklorních uskupení (soubory, chasy, muziky) na území Brněnska.  více

Další z orchestrálních koncertů, který se odehrál v rámci festivalu Janáček Brno, patřil domácímu Orchestru Janáčkovy opery NdB pod vedením dirigenta Roberta Kružíka. V pátek 15. listopadu v Mahenově divadle zazněly skladby Leoše Janáčka, Miloslava Ištvana a Bohuslava Martinů. U každé z kompozic pak orchestr doplnili sólisté: u první jmenované to byl houslista Jan Mráček, u druhé recitátoři Daniel Bambas Hana Briešťanská, a při závěrečné kvarteto zpěváků Jana Šrejma KačírkováVáclava Krejčí HouskováVít Nosek a Tadeáš Hoza, se kterými orchestr doplnili také Český filharmonický sbor Brno a Dětský sbor Brnovíce

Mezinárodní festival Janáček Brno nedává prostor pouze profesionálním tělesům, ale v jeho dramaturgii se pravidelně objevují například i studentské projekty. Tak tomu bylo i ve čtvrtek 14. listopadu, kdy byla v divadle Reduta uvedena světová premiéra scénického projektu Konzervatoře Brno s název Vitka Osudová (Koleda milostná). Hudební koláž spojovala různá díla Vítězslavy Kaprálové a Bohuslava Martinů. Stvořil ji Tomáš Krejčí, který společně s Katarínou Duchoňovou a Helenou Fialovou celé představení se studenty konzervatoře také hudebně nastudoval. Na scénáři s Tomášem Krejčím spolupracovala Hana Mikolášková a režie se ujala Alexandra Bolfovávíce

Komorní řada koncertů festivalu Janáček Brno 2024 je zaměřena na kvartetní, ale i sborovou tvorbu. A právě večer konaný ve středu 13. listopadu v prostorách Janáčkova divadla představil mladé ambiciózní sborové těleso JK Voices nesoucí v názvu iniciály svého zakladatele a sbormistra Jakuba Kleckera. Soubor je složený z několika generací zpěvaček a svým fungováním, částečně i repertoárem, navazuje na tradici starších brněnských sborů jako například Kantiléna. V rámci večera se v jednotlivých skladbách představili sopranistka Doubravka Novotná, klavíristé Jiří Hrubý a Helena Fialová, houslistka Barbara Tolarová, harfistka Pavla Kopecká a flétnistka Hana Oráčovávíce

Trumpetista Jiří Kotača založil před deseti lety big band Cotatcha Orchestra. Ten dnes vystupuje s různými programy od nejtradičnějšího jazzu až po vizionářské propojení jazzu s elektronikou. S Jiřím Kotačou hovoříme o tom, jak se orchestr postupně vyprofiloval, jak vzniká autorský repertoár na pomezí jazzu a elektroniky, ale také o tom, co fanouškům přinese listopadový koncert k 10 letům orchestru. Řeč je i o Kotačově mezinárodním kvartetu nebo o tom, jak je možné hru na trubku a křídlovku obohatit efekty.  více

Ačkoliv je Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno věnován především klasice, dramaturgie se nebojí přimíchat do programu například jazzové nebo folklórní koncerty. Právě lidovému umění bylo v neděli 10. listopadu v 15 hodin věnováno pásmo Opojen písní, jehož scénáře a režie se ujala Magdalena Múčková. V podání sboru Netáta ze Strání, jehož vedoucí je Marie Múčková, zpěvačky Kateřiny Gorčíkové z Březové a lidové hudby Matóše z Lopeníka zazněly lidové písně, které zaplnily prostor divadelního sálu brněnské Reduty. Tento komorní hudební pořad akcentoval především obec Březová (Brezová), kterou několikrát sám Leoš Janáček (1854–1928) navštívil a jíž věnoval esej Březovská píseň (1899). Čtení z této eseje procházelo v podání Vladimíra Doskočila celým programem a velmi povedeně tak pásmo propojilo přímo s osobností Leoše Janáčka.  více

Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno nabídl v sobotu také koncert Brno Contemporary Orchestra. Pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra zazněl program z děl čtveřice skladatelů, kteří jsou velkou mírou spjati s Brnem. V divadle Reduta zazněly kompozice Miloslava Ištvana, Aloise Piňose, Josefa Berga a Petra Kofroně.  více

Nejčtenější

Kritika

Po dvou týdnech od uvedení Mahlerovy Písně žalobné se do prostor Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno s podobně ambiciózním programem. Pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese koncertně provedla kompletní oratorium Mesiáš Georga Friedricha Händela. Nastudování aranže vytvořené Wolfgangem Amadeem Mozartem se společně s orchestrem ujal Slovenský filharmonický sbor pod vedením Jana Rozehnala, a čtveřice sólistů ve složení Jana Sibera (soprán), Václava Krejčí Housková (mezzosoprán), Christoph Prégardien (tenor) a Lukáš Bařák (basbaryton).  více