Pokud člověk může o koncertě Fanfare Ciocărlia psát, neprožil ho správně. Romská dechovka tady není od toho, aby někdo něco poslouchal a hodnotil. Jde jí jen o to, aby se lidi bavili, zapomněli na to, že je v sále asi o dvacet stupňů tepleji, než by mohlo být příjemné, a nakonec odešli splavení potem a přesvědčení o tom, že se na chvíli ocitli v lepším světě. Kapele se to na Flédě bez kompromisů dařilo a úspěch sklidil už konferenciér na začátku, ačkoliv z jeho extatického vyvolávání sotva někdo rozuměl víc než „muzika orientále“. Lid tancuje a baví se jako na cikánské svatbě, kam taková hudba přirozeně patří. Sama o sobě není složitá, důležité je nasazení, energie a většinou i rychlost. Zběsilá staccata dechových nástrojů mají v sobě cosi neuvěřitelně dráždivého.
Myslím, že většina přítomných by na naši venkovskou zábavu šla jedině z hecu a vykládala o tom pak kamarádům s pěknou dávkou jedovaté ironie. Fanfare Ciocărlia (= Dechovka skřivan) ale dělali principiálně dost podobné věci jako naše oblastní tancovačkové kapely, které hrají pěkně tři na tři. Chvilku pro lidovkáře, chvilku pro rockery, všechno semleté do jednoho soundu a stylu a hlavně žádné experimenty – hrajeme to, co od nás lidé čekají a baví je to. Jenom ploužáků se tady nedočkáte – začneme stylově s Bubamara Gorana Bregoviće, uprostřed koncertu najednou překvapí Ellingtonova Caravana a ke konci i Born To Be Wild tak, jak byla použitá v Boratovi. Na to všechno si ale nejspíš ani nevzpomenete pod náporem spontaneity, který k tomu přidává tahle naspeedovaná dechovka.
Předkapelu vytvořilo duo Mário Bihári a DJ Gadjo. Jejich muzika šla v jakýchsi vlnách narůstající a zase klesající intenzity, ve kterých se střídala mixovaná hudba s dohrávkami harmoniky a harmoniková sóla. Podklady míchané z nahrávek world music i romského vyprávění se v několika nejsilnějších momentech střetly s harmonikou ve tvaru, který mi připomněl Zion Train. Škoda, že Gadjo a Bihári nepracují tímto směrem trošku uvědoměleji, výsledek by mohl stát za to. Na poslech byli vlastně zajímavější než Fanfare, ale ti svou energií okamžitě smetli úplně všechno. Mha přede mnou, mha za mnou, o tomhle se nepřemýšlí. Chyběla jenom rakija nebo jiná slivovice jako akční drink.
Fanfare Ciocărlia, Mário Bihári & DJ Gadjo, 3. 2. 2014, Fléda, Brno.
Zatím nebyl přidán žádný komentář..