Komponovaný úterní večer 15. října zahájený v sále Kina Art návštěvníkům nabídl netradiční spojení české premiéry dokumentárního filmu No Ideas But in Things o americkém hudebním skladateli, experimentátorovi a vědci na poli elektronické hudby Alvinu Lucierovi (1931–2021) s živým provedením jeho skladby I Am Sitting in a Room. Zmíněná kompozice se stala refrénem nejen dokumentárního snímku, ale také celé události.
Ke koncepci večera se v úvodu vyjádřili sami organizátoři, kteří upozornili na prohození jednotlivých aktivit. Provedení elektroakustické skladby se tedy přesunulo na druhou půlku večera a zaznělo až po projekci filmu. Téměř dvouhodinový kinematografický počin mapuje Lucierovu kompoziční tvorbu vycházející z experimentální linie zaměřené na akustické jevy a sluchové vjemy. Snímkem provázel sám skladatel, přičemž se jednalo o sondu do jeho uvažování nad zvukem a prostorem, z něhož vychází autorovy kompoziční strategie. Velká část dokumentu byla věnována nastudování a následnému provedení vybraných skladeb napříč Lucierovou tvorbou: např. Panorama, Sferics, Vespers, Bird and Person Dyning, The Duke of York, Music On A Long Thin Wire a další. Fascinující přehled, i znalost akustiky, všeobecné fyziky a vlastností (nejen) hudebních nástrojů umožňovaly skladateli mnohonásobně překračovat hranice klasické kompoziční větve. Názorným příkladem, jež byl také vyzdvihnutý ve filmu, je dílo Music for Solo Performer z roku 1965. Odborníky i kritiky je považováno za počátek Lucierovy kariéry a jeho nejčastějším interpretem byl samotný autor.
Skladatel zde kromě nainstalovaných bicích nástrojů (např. tamburína, gong, činel, zvonkohra) pracuje s impulzy mozkových vln alfa, které jsou detekovány EEG elektrodami připojenými k hlavě interpreta. Když performer dosahuje meditativního stavu, alfa vlny jsou skrze elektroniku zesíleny a výsledný elektrický signál je užitý k rozechvění, rozpohybování, a následnému rozeznění perkusí rozmístěných v prostoru. Při pouhém popisu pro běžného posluchače se princip zdá být nepředstavitelný – těžko pochopitelný, avšak díky dokumentu a jeho názornosti se projekt jeví jako fascinující. K české premiéře snímku No Ideas But in Things bych měla jedinou výtku, která souvisí s náročným jazykem a odborným výkladem Luciera i jeho asistentů. Narážím na absenci českých titulků, jelikož dokument byl primárně v anglickém jazyce, který však nebyl pro běžného posluchače vždy dostupný kvůli náročné muzikologicko-fyzikální terminologii.
Dramaturgické změny se netýkaly jenom času, ale také místa. Proto se osazenstvo po filmu odebralo do Střediska volného času Lužánky, kde v podání slovenského uměleckého dua Sdružení ooo: Evy Vozárové (hlas) a Fera Királyho (elektronika) byla provedena již zmíněná kompozice I Am Sitting in a Room. Intimní atmosféru umocňovala temnota, v níž byla štychem nasvícena pouze Eva Vozárová, ale také mírně neformální způsob usazení posluchačů na polštáře umožňující se divákům uvelebit dle své libosti tak, aby se každý cítil uvolněně a zároveň dostatečně koncentrovaně. Dílo svou výstavbou a principem může navozovat pocit happeningu, byť ho přímo takto nelze označit. Hlavním jádrem kompozice je krátký text (v anglickém originálu) přednesený v úvodu pověřenou osobou (v našem případě Evou Vozárovou), který přímo komentuje aktuální dění a celý proces:
„Sedím ve stejné místnosti, v níž se nyní nacházíte vy. Nahrávám zvuk své řeči a budu jej přehrávat do této místnosti znovu a znovu, dokud rezonance prostoru nezesílí natolik, že můj hlas v ní zcela zmizí. Co budete potom slyšet, bude přirozená rezonance této místnosti artikulovaná mou řečí. Nejde mi o demonstraci určitého fyzikálního jevu, ale spíše o vyhlazení všech nepravidelností, které moje řeč může mít.“
Přednes byl nahraný na zvukovou stopu, která se poté asi po dobu pětačtyřiceti minut ostinátně opakovala, přičemž technik (Fero Király) postupně měnil její akustické vlastnosti v návaznosti na uzavřený prostor, v němž zazněla. Cílem bylo dosažení absolutní ztráty řeči, a naopak zesílení latentní melodiky hlasu. Dílu a celému provedení se nedá upřít jistý terapeutický charakter, jenž byl jeden ze záměrů Alvina Luciera. Avšak v případě úterního večera onen charakter a kontinuitu představení bohužel několikrát narušily výpadky zvukové stopy. Je otázkou, do jaké míry se jednalo o technickou záležitost nebo lidský faktor, nicméně je pravdou, že mnohé posluchače tichá místa vytrhla z vlastních myšlenek a zaposlouchání se, což má samozřejmě za následek deformaci vnímání kompozice jako celku.
I přes tyto výtky lze konstatovat, že se tento dramaturgicky velmi pozoruhodný večer návštěvníkům vryl pod kůži, a to nejen z hlediska hudebního.
Program:
Hauke Harder, Viola Ruscher – No Ideas But in Things, promítání dokumentárního filmu o Alvinu Lucierovi
Alvin Lucier – I Am Sitting in a Room
Sdružení ooo: Eva Vozárová (hlas), Fero Király (elektronika)
V úterý 15. října 2024 v 19h, Kino Art
Zatím nebyl přidán žádný komentář..