Netypický koncert pianisty Karla Košárka a operní legendy Soni Červené zahájil sérii komorních koncertů s názvem Hudba sfér ve Hvězdárně a planetáriu Brno. Pěvkyně zde v Košárkově doprovodu předvedla melodramaticky orientovaná díla Bohuslava Martinů a Erika Satieho. V prostorách brněnské hvězdárny v minulosti zněly koncerty sporadicky, ucelený cyklus se zde však koná vůbec poprvé.
Karel Košárek do večera s podtitulem Velká pařížská revue aneb Hvězdy tančí v rytmu charlestonu a tanga vstoupil svižným tancem č. 1 Obkročák od Bohuslava Martinů. Pianista velmi důrazně prováděl stopky i výrazné tempové změny, nebál se hlasitějších poloh. Jeho podání jmenované skladby, ve které se mísí prvky české národní školy s ragtimem, bylo výrazné a skvělé.
Obkročák však přestavoval pouhou ouverturu nástupu nestárnoucí Soni Červené. Z té přímo sálal její obvyklý esprit a dlouhým glisandem bez váhání začala další Martinů skladbu – žertovně koncipovaný kus Kuchyňská revue čili Pokušení svatouška Hrnce. Kuchyňská revue je učebnicovým příkladem polystylovosti, v němž se česká hudba plynule střídá s tangem, ragtimem a začínajícím jazzem vůbec. Skladba, původně napsaná pro šest nástrojů a balet, vyzněla v redukci pro herce a klavír nanejvýš kabaretně. Její provedení s hercem není příliš obvyklé, často zní v ryze instrumentální úpravě. Zmíněný interpretační posun však charakter skladby z pozice posluchače zásadně mění. Dramatické zápletce, tkvící v riziku milostné aféry mezi kvedlačkou a hrncem (který má však za manželku pokličku), se nelze nesmát. Expresivní Soňa Červená však přednášela osudy hrdinů ze skupiny kuchyňského nádobí se smrtelnou vážností a nešlo z ní spustit oči.
Doprovod Karla Košárka byl soustředěný, nicméně nepostrádal výraz a s dramatickou složkou se zdařile doplňoval. Výrazová paleta byla pestrá, dynamicky subtilnější polohy Košárek převedl paradoxně v tangu – Milostném tanci obou párů. Skvěle tak doplňoval Červené zasněnou mimiku. Povedené bylo také postupné dopracování se k tepající ragtimové pasáži.
Červená ve svém projevu bez problému střídala stylizaci barové zpěvačky i postavy z antické tragédie. Ve svém pohybovém projevu byla natolik energická, že jí místy byl koncertní prostor malý.
Po morálním ponaučení ze světa gastronomie přišel na řadu druhý Košárkův sólový vstup, a to Martinů Film v miniatuře. V úvodním tangu pianista velmi dobře „trhal“ ostinátní motivy levé ruky, scherzo bylo hravé a úsečné, valčík zaujal rubatem i reminiscencí na sbírku skladeb Loutky (kdy tak Martinů cituje sám sebe). Náročné běhy poslední věty byly bravurní a svižné.
Soňa Červená se ke Karlu Košárkovi u klavíru vrátila kvůli poslední skladbě, byly to Sporty a jiné kratochvíle Erika Satieho z roku 1914. Náměty jednotlivých vět, které inspirovaly malíře Charlese Martina k vytvoření obrazů, byly místy komické, místy téměř úplně dada. Groteskní obsah Červené velmi sedl. S Karlem Košárkem u piana si dobře rozuměla, jejich komunikace byla bezprostřední a vřelá. V pohybovém i hlasovém projevu podávala výkon tak energický, že by jí ho mohlo závidět mnoho kolegů o generaci mladších. Připomeňme, že letos má Soňa Červená jedenadevadesát let. Ano, místy její výraz hraničil s hysterií – člověk se však po shlédnutí způsobu, s nímž Červená Satieho Sporty a jiné kratochvíle uchopila, ptá sám sebe – jde to vůbec dělat jinak? Nejspíš ne. Červená dílu propůjčovala patřičně surrealistického ducha, který by - dle jejích slov - neměl postrádat blazeovanost či šílenství. Provedení Satieho série klavírních kusů navázaných na bizarně vystavěné mikro příhody může vyústit v trapnou nudu. Včera to však rozhodně nebyl tento případ – dělo se něco velmi jedinečného.
Velká pařížská revue aneb Hvězdy tančí v rytmu charlestonu a tanga. Hvězdárna a planetárium Brno, neděle 9. října 2016, 19.00. Soňa Červená – umělecký přednes, Karel Košárek – klavír. Bohuslav Martinů: Tři české tance H 154 – č. 1 Obkročák, Kuchyňská revue čili Pokušení svatouška Hrnce, Film v miniatuře H 148, Erik Satie: Sports et divertissements
Zatím nebyl přidán žádný komentář..