Novoroční koncert Filharmonie Brno je již 1. ledna v Janáčkově divadle zaběhlou tradicí. Ani letošní rok nebyl výjimkou, a orchestr pod vedením dirigenta Michela Tabachnika provedl program složený zejména z děl Johanna Strausse mladšího. Brněnská filharmonie takto zahájila takzvaný straussovský rok. V roce 2025 totiž má skladatel titulovaný jako král valčíků významné jubileum 200 let od narození. Straussovy kompozice doplnily skladby Ericha Wolfganga Korngolda, Richarda Strausse a Dimitrije Šostakoviče.
Před koncertem ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová publiku připomněla nejzajímavější koncerty uplynulého roku a také několik zahraničních výjezdů, které orchestr vloni absolvoval. Poté zmínila také koncerty roku nastávajícího, stejně jako destinace, do kterých se filharmonie vydá.
Novoroční koncert zahájila předehra z operety Netopýr následovaná Pochodem brněnské národní gardy Johanna Strausse mladšího (1825–1899). Už s prvními tóny se ukázalo, co bude provázet celý koncert. Dirigent Michel Tabachnik si dal opravdu záležet na frázovaní a muzikanti si s jeho pomocí velmi dobře pohráli s prudkými tempovými skoky i s pozvolnými, výraznějšími accelerandy a ritardandy uvnitř frází. Výborné vedení jednotlivých hudebních linek bylo podpořeno pečlivou prací s dynamikou, která oběma kompozicím dodala šmrnc. Následně program od Strausse odbočil, ale jen částečně, neboť orchestr provedl Straussovy povídky z pera brněnského rodáka Ericha Wolfganga Korngolda (1897–1957). Tato původně klavírní kompozice, kterou pro orchestr upravil Franz Kopriva, je dovedně zaranžovanou směsí valčíků. Podobně jako v předchozích skladbách zaujalo především povedené frázovaní, k čemuž se přidalo také perfektní ladění výrazných žesťových nástrojů. Poté se program uchýlil k Johannovu jmenovci Richardu Straussovi (1864–1949) a filharmonici provedli Valčík z opery Růžový kavalír. Výrazná energie, kterou do hry muzikanti vkládali, byla podpořena velmi skvělou sehraností a intonační přesností, přičemž pozitiva zmíněná dříve přetrvávala. V závěru první poloviny se koncert opět vrátil k Johannu Straussovi ml. a orchestr zahrál sérii tří drobných skladeb Studentská polka, valčík Na Labi a pochod Indigo.
Druhou polovinu koncertu zahájily Císařský valčík a Výletní vlak opět z pera Johanna Strausse mladšího. Orchestru se pod Tabachnikovým vedením perfektně podařilo vystihnout odlehčenou náladu obou děl, což bylo podpořeno povedeným sehráním, podobně jako výbornou prací s tempem a celkovým frázováním. Před druhou zmíněnou kompozicí dirigent publiku anglicky popřál šťastný nový rok. Následně se program opět odchýlil od Strausse, tentokrát k ruskému skladateli Dimitriji Šostakovičovi (1906–1975). Dramaturgická propojenost byla vedena skrz formu, za jejíhož krále byl Johann Strauss ml. „korunován“, a v podání Filharmonie Brno zazněl Valčík č. 2 ze Šostakovičovy Jazzové suity č. 2. Také zde, ač se jednalo o valčík zcela odlišný, se Tabachnikovi podařilo z muzikantů vytáhnout patřičnou energii, výborné frázovaní či skvělé ladění. Zážitek ze skladby lehce pokazilo, že dirigent ji „rozehrál“ za ještě doznívajícího potlesku. To platilo i pro následující Straussianu Ericha Wolfganga Korngolda, další z kompozic, kterou brněnský rodák vzdal Straussovi hold. Závěr koncertu pak už patřil čistě Johannu Straussovi a v podání Filharmonie Brno zazněly Elektromagnetická polka, patrně nejslavnější valčík všech dob Na krásném modrém Dunaji a Třesky plesky polka. Zejména v druhé jmenované skladbě opět krásně vyniklo velice povedené Tabachnikovo uchopení temp. Hlavní téma začal orchestr v opravdu velmi volném tempu, aby mohl postupně, velmi plynuje zrychlovat, což vyznělo moc hezky. Celkově byla právě hra s tempy často hnaná až do extrému, ale do velmi dobře fungujícího. Po bouřlivém potlesku orchestr ještě znovu zahrál Třesky plesky polku, při které dirigent ukazoval jak orchestru, tak publiku, které se v některých částech připojilo k muzikantům tleskáním do rytmu.
Novoroční koncert Filharmonie Brno, při kterém se taktovky chopil Michel Tabachnik, přinesl posluchačsky nenáročný a lehce stravitelný program, který ovšem vyzněl povedeně. Orchestr výborně ladil, energie hudebního projevu byla chvályhodná a dynamická hloubka hry byla na velmi vysoké úrovni, což se projevilo zejména ve vytahovaní akcentovaných not a rozdílech mezi jednotlivými pasážemi. Za největší pozitivum je nutno označit již několikrát zmíněnou práci s tempy, za jejichž pomoci se dirigentovi a orchestru podařilo dodat kompozicím potřebný šmrnc, a z odlehčeného programu vytáhnout co nejvíce. Filharmonie Brno vykročila do nového roku pravou nohou a nezbývá než doufat, aby se v něm v podobném duchu nesly všechny koncerty.
Johann Strauss ml.: Netopýr, předehra k operetě
Johann Strauss ml.: Pochod brněnské národní gardy op. 58
Erich Wolfgang Korngold / arr. Franz Kopriva: Straussovy povídky op. 21
Richard Strauss: Valčík z opery Růžový kavalír op. 58
Johann Strauss ml.: Studentská polka op. 263
Johann Strauss ml.: Na Labi, valčík op. 477
Johann Strauss ml.: Indigo, pochod op. 349
Johann Strauss ml.: Císařský valčík op. 437
Johann Strauss ml.: Výletní vlak, polka op. 437
Dimitrij Šostakovič: Valčík č. 2 z Jazzové suity č. 2
Erich Wolfgang Korngold: Strausiana
Johann Strauss ml.: Elektromagnetická polka op. 110
Johann Strauss ml.: Na krásném modrém Dunaji, valčík op 468
Johann Strauss ml.: Třesky plesky polka op. 414
Filharmonie Brno
dirigent – Michel Tabachnik
středa 1. 1. v 19 hodin, Janáčkovo divadlo
Zatím nebyl přidán žádný komentář..