Konec prvního prázdninového týdne se nesl ve znamení oslav. Na 7. července totiž připadá narození Aleny Veselé, významné brněnské varhanice a profesorky JAMU, která v tento den oslavila úctyhodných 96 let. Koncert uspořádaný právě k tomuto jubileu byl zároveň finální položkou 39. ročníku Brněnského varhanního festivalu a jako oslava narozenin zakladatelky (a nyní patronky celé přehlídky) má již v jeho programu pevné postavení.
O první část večera se postarala sama oslavenkyně, která usedla za skvostné varhany kostela Nanebevzetí Panny Marie. S energií a odhlodáním (byť s menší hbitostí prstů, než by si nejspíš přála) provedla několik skladeb. Plně znějícím akordem následovaným ostinátním doprovodem, zdobením nad prodlevou i melodickými průtahy zahájila Fantasii d moll klasicistního skladatele, varhaníka a cembalisty Jana Křtitele Kuchaře. Úvodní akordickou část vystřídala pasáž v jemnější dynamice a její prokomponovanost poté opět nahradily výrazné akordy z úvodu, které skladbu ve fantazijním duchu dovedly až do závěru.
Výběr následujícího čísla přenesl hudební těžiště o několik desetiletí dříve, a to do barokní Francie. Z jediného dochovaného díla skladatele Nicolase de Grigny s názvem Livre d´Orgue zazněly tři vybrané části. V nezvykle barevném rejstříku se rozezněla první část s podtitulem Dialogue, která dostála svému názvu právě dialogickou prací pravé a levé ruky, které se střídaly v přednesu témat a vzájemných odpovědích. Druhá část - Récit de Tierce en Taille - posluchače nejspíše zaskočila nečekanou disonantností a obtížností poslechu, která však byla, bohužel způsobena spíše nepřesnou interpretací paní profesorky. Tuto pomalou část poté zakončil oslavný Dialogue sur les Grands Jeux.
Barvitější a výrazově pestřejší přednes nabídl jubilantčin žák David Postránecký, který ji ve druhé polovině koncertu u nástroje vystřídal. Své vystoupení zahájil dvěma chorálovými předehrami Johanna Sebastiana Bacha, které jsou charakteristické hravou prokomponovaností obou rukou střídavě doprovázejících melodii chorálu.
Velkolepým a dramatickým forte následně začala kompozice značně novější, avšak odkazující zpět k předcházejícímu Johannu Sebastianu Bachovi. Zaznělo totiž Preludium a fuga na B-A-C-H Franze Liszta. Jak je zřejmé z názvu, bylo od samého počátku naplněno chromatickými postupy. V přednesu vynikla rovněž precizní práce s dynamikou a agogikou, která se přes vzájemně kontrastní části přenesla až do fugy a závěru s původním motivem na tónech b–a–c–h.
Program následně postoupil do 20. století, které zastoupila kompozice Luboše Sluky. Z jeho cyklu Cesty pro varhany byla zvolena část druhá nazvaná Cesta ticha. Po předchozích líbivě znějících souzvucích naplnila skladba prostor chrámu disharmoniemi a nepředvídatelnými melodickými postupy, které v závěru dovedly skladbu zeslabením až do ztracena.
Večer zakončil David Postránecký dílem zcela soudobým – vlastní improvizací na antifony Kristus vítězí a Slávny si, Bože, které opět vynikly bohatostí dynamiky, agogiky i výrazu a celý koncert do fortissima vystupňovaly tóny podpořené nezvykle hlubokými basovými akordy.
Dlouhý potlesk vestoje znějící z chrámových lavic hojně zaplněných přáteli, rodinou i hudbymilovnými diváky doprovodil svěží a čilou jubilantku až před oltář, kde ji následně zaplavil zástup gratulantů. Nezbývá než dodat přání pevného zdraví a hodně sil nejen pro nadcházející a nejen narozeninové koncerty oslavenkyně.
Zatím nebyl přidán žádný komentář..