Dvojkoncerty, typické pro festival JAZZFESTBRNO, často pracují s modelem velká světová hvězda a před ní méně známá česká nebo evropská kapela. V sobotu 16. března tomu bylo v Divadle Husa na provázku jinak. Po česko-polském septetu Štěpánky Balcarové sice následoval recitál výborného amerického trumpetisty Theo Crokera, ale pro řadu návštěvníků byla hvězdná domácí sestava se jmény jako Jaromír Honzák nebo Marcel Bárta větším lákadlem než u nás zatím spíše neznámý Croker, vnuk jiného úspěšného amerického trumpetisty, Doca Cheathama. Ať už ale posluchač přišel do komorního prostředí Husy na provázku na zhudebněné polské verše nebo na americkou jazzovou party, jistě neodcházel zklamán. I když se v druhé polovině namísto funkového večírku konal regulérní jazzový koncert.
Štěpánka Balcarová svými tvůrčími i interpretačními aktivitami z posledních let potvrzuje svoji pozici nejen jedné z nejzajímavějších žen na české scéně, ale jednoho z předních jazzových umělců mladší generace vůbec. Po skupině Inner Spaces a big bandu Concept Art Orchestra (viz úspěšný koncert v rámci JazzFestu Brno před rokem) přivezla nyní na Moravu svůj česko-polský septet, který sestavila pro prezentaci svého autorského alba Life and Happiness of Julian Tuwim. Zhudebněné verše Juliana Tuwima na desce i na divadelních prknech skvostně zazpívala Małgorzata Hutek, v doprovodné kapele exceloval snad každý jednotlivý hudebník. Z jednotlivých detailů stojí za vyzdvižení sóla všech tří hráčů na dechové nástroje (včetně flétnisty Roberta Fischmanna, známého spíše z nejazzových sestav – Bran, Neřež apod.), ale dostatečný prostor k předvedení svého umění dostal i kontrabasista Honzák nebo pianista Nikola Kolodziejczyk. Pro ty, kdo mají album naposlouchané, nebyl koncert žádným velkým překvapením. Přesto je dobré zdůraznit, že Małgorzata Hutek zvládá i naživo náročnější vokální pasáže (v písních se zpěv střídá se skandováním, šepotem, výkřiky i jakousi glosolálií). Že Štěpánka Balcarová dokáže napsat hit (Czereśnie, Życie moje). A že daní za zvolenou písňovou formu je poměrně náhlý závěr některých skladeb (Trawa), což ovšem vyvažuje například velmi dlouhá Wszystko, jedna ze dvou silně duchovně laděných písní na albu.
Jestliže Štěpánka Balcarová jako trumpetistka byla jen jednou ze sólistek své vlastní kapely a po většinu recitálu na sebe strhávala pozornost spíše její někdejší spolužačka z Katovic Małgorzata Hutek, ve druhé polovině večera šlo skutečně o plnohodnotný koncert trumpetisty-sólisty. Theo Croker v Česku hrál poprvé, a zatím jej tedy tuzemští fanoušci mohli znát především z nahrávek. Z nich stojí za pozornost například album Afro Physicist (2014), které vzniklo v produkci zpěvačky Dee Dee Bridgewater, nebo novější nahrávka Escape Velocity (2016). Do Brna přivezl muzikant v Kristových letech ochutnávku ze svého připravovaného projektu Star People Nation („Coming soon,“ hlásá v tuto chvíli trumpetistův web).
Koncert Thea Crokera předcházely zvěsti o tom, jak moc tento hráč inklinuje k funku, hip hopu nebo R&B. Ostatně například na zmíněném albu Afro Physicist jasné přesahy k soulu a také k world music najdeme. Ne že by v Brně žádná podobná odbočka nezazněla, ale po většinu večera Crokerovo kvarteto hrálo kvalitní hudbu, která sice nabídla spoustu jazzových odstínů, avšak stále šlo především jazz. Mladý kapelník se představil jako mistr svého nástroje a jako silný melodik i rytmik (v rámci letošního JazzFestu můžeme ještě několikrát srovnat, jak se různí trumpetisté ke svému nástroji staví – těšit se můžeme zvlášť na dalšího ctitele výrazných melodií, Izraelce Avishaie Cohena). Přestože šlo především o jeho recitál, poskytoval dostatek prostoru i svým spoluhráčům, a to jak hráčům na rytmické nástroje (pěkné sólo kontrabasisty Erica Wheelera), tak především klávesistovi Michaelu Kingovi. Jeho souběžná hra na klaviatury akustického piana a elektrických kláves (oba nástroje měl postaveny do ostrého úhlu a sám seděl mezi nimi) byla zajímavá i na pohled. A i když nabídla Crokerova kapela Brňanům porci kvalitního instrumentálního jazzu, v závěru se dostalo i na zpěv včetně pokusu rozezpívat publikum. Použití rastafariánského termínu pro Boha Jah Jah pak bylo zajímavým doplňkem ke zvolání Chrystusie… (Kriste), v závěrečné skladbě Štěpánky Balcarové.
Štěpánka Balcarová Septet + Theo Croker „Star Nation People“, Divadlo Husa na provázku, v rámci JazzFestBrno, 16. března 2019
Zatím nebyl přidán žádný komentář..