Veletrh Regiontour: hudba propagující i propagovaná

Veletrh Regiontour: hudba propagující i propagovaná

Brněnský Regiontour, Mezinárodní veletrh turistických možností v regionech, oslavil letos v lednu čtvrtstoletí své existence. Portál Brno – město hudby hodnotí, jakou roli hrála v prezentacích jednotlivých regionů hudba.

Svého o rok staršího partnera GO neboli Mezinárodní veletrh průmyslu cestovního ruchu přerostl Regiontour už před více než deseti lety. Tehdy také zájem vystavovatelů kulminoval. Každý z nově ustavených krajů se chtěl představit a předvést co nejpestřeji své možnosti a nabídku rekreačních a turistických možností a cílů pro tuzemské i zahraniční zájemce. Vzrůstající cena výstavního prostoru a konkurence v podobě únorového pražského veletrhu Holiday World však vedla k postupnému uskromňování. Dříve okázalé instalace postupně střídaly menší a menší stánky a pultíky. Letos některé kraje – kupříkladu Liberecký, Ústecký, Pardubický, Moravskoslezský a Vysočina – buď chybějí úplně, nebo se jen podílejí s pořadatelským jihomoravským krajem na společných projektech – jedním z nich je Mapa zážitků. Pestrý výběr propagačních předmětů je častěji ke koupi než volně k rozebrání a také doprovodný program doznal významných úsporných opatření. Přesto hudba na veletrhu k vidění a slyšení stále je – a není jí málo. Bohužel ta v živém provedení víceméně jen pro vyvolené.

Hudební formace jako součást prezentace kraje, města či firmy

První den je otevřeno pouze pro novináře a odbornou veřejnost (a jak to nejen okem hudebního publicisty vypadá, hlavně pro politiky a jejich suity). Celou řadu větších i menších expozic doprovází hudební produkce – často víc hlučná než hudebně hodnotná. Nejokázalejší byla prezentace Jihočeského kraje: bezkonkurenčně nejhlasitější skupina hráčů na bubny a píšťalky doprovázela taneční trojici – skvělého Afroameričana a dvě dekorativní statistky bubnující paličkami i nohama v rytmu karnevalu v Riu. To vše k podpoře Olympijského parku na Lipně, jehož náznak tvořil hlavní atrakci jihočeského stánku. Bubeníci ve čtvrtek obcházeli celý areál pavilonu každou půlhodinu, spolehlivě (zejména díky tanečnicím) poutali pozornost – a spolehlivě a bezohledně rušili „konkurenci“ od všech ostatních expozic.

Nejvíc na to doplatil parádní Dechový orchestr města Hradce Králové stylově otevírající krajskou expozici ke 150. výročí bitvy u Hradce Králové (v dalších dnech už ke slyšení nebyl). Podobně se prezentovala královská družina provázená pištcem při otevírání expozice Středočeského kraje věnované 700. výročí narození krále Karla IV. Některé hudební sestavy patří naopak po léta k veletržnímu koloritu, jako figurka Švejka snesitelně pozpěvujícího známé vojenské písně v doprovodu malé dechovky, nebo s harmonikářkami. Pochopitelně nemohly chybět cimbálové muziky.

V expozici jinak poměrně sterilní Jižní Moravy koncertovala stále známější Musica Folklorica s primášem Mirkem Kolaciou s kořeny na Horňácku (přičemž jejich domovský region se na stánku neprezentoval ani plakátkem zvoucím na Horňácké slavnosti), u Valašska cimbálová muzika Kordulka, u stánku Synotu osvětimanská Cimbálová muzika Jožky Marečka. Při pauzách u domovské expozice se kapely občas různě prolínaly a dobře bavily přihlížející.

V pátek a o víkendu, kdy byl veletrh otevřen veřejnosti, se už žádná velká hudební produkce nekonala, přesto se v rámci expozice Jižní Moravy představila pozoruhodná a žánrově mnohobarevná mladá hudební formace Midnight Coffee Session s primášem Honzou Bradáčem (brněnským loutkohercem, žákem Stano Palúcha na hudebních dílnách) a cimbalistou Michalem Grombiříkem, hodonínským rodákem a jedním z velkých talentů nejen folklórní muziky. Stejně tak se vesele zpívalo a hrálo u stánku Trampského muzea.

Hudební tělesa, akce a festivaly v expozicích krajů

Tady se zdá, že se úspory projevily nejvýrazněji: dříve tradiční samostatný stánek Folklorního sdružení prezentující české i moravské kulturní festivaly, produkci hudebních i knižních vydavatelství prezentujících folklor i stejnojmenný časopis patří minulosti. V rámci expozice jihomoravského kraje se obvykle prezentoval i Mezinárodní folklorní festival ve Strážnici, dnes je potřeba dlouze se pídit alespoň po jeho tištěném programu (nabízel ho jediný pultík). Lidovou hudební produkci a místní festivaly naopak hojně prezentovaly letáky na pultech Uherskohradišťska, UherskobrodskaStrání. Jižní Morava tedy poměrně slušně obstála, s Brnem už to bylo horší. Problematický a hojně kritizovaný web GOtoBRNO zabral sice celou jednu stranu stánku, ale samostatný pultík věnovaný pouze brněnským hudebním scénám, divadlům a festivalům v nabídce chyběl. Právě zde by se Brno přitom opravdu mělo čím chlubit. Vlajkové festivaly města, tedy Janáček Brno, Moravský podzimJazzFestBrno, nebyly prezentovány ani propagačními materiály, ani programovou upoutávkou. Programová brožura Concentu Moraviae ležela nenápadně, bez upozornění na tradičně skvostný program i krásné koncertní lokace na pultících Brna i Jižní Moravy. Tradiční festival by si určitě zasloužil okázalejší prezentaci především od krajů.

Jako zjevení zapůsobil malý, ale vše potřebné k prezentaci nabízející stánek Filharmonie Brno. Kultivovaná, usměvavá a především informovaná hosteska nabízela kolemjdoucím kvalitní katalog i programovou brožuru, ale především nápaditý propagační tah: veletržní slevu 1+1 (tedy možnost získat zdarma druhou vstupenku při koupi lístku na kterýkoliv koncert letošní sezóny FB v předprodeji do konce ledna). Další suvenýry a propagační předměty byly ke koupi za symbolickou cenu. Návštěvníci si mohli na stánku vyzkoušet smysl pro rytmus pomocí trianglu, rumba koulí nebo tamburíny.

Nejen festivaly, ale ani velkými hudebními tělesy se jinak města ani kraje příliš nechlubí. Na stánku Českých Budějovic mi nabídli solidní vícestránkovou brožuru přehledně mapující koncertní sezónu Jihočeské filharmonie, ale to byla výjimka. Jinde jsem se marně dotazovala na materiály o Janáčkově filharmonii Ostrava, Pardubické komorní filharmonii, zlínské Filharmonii Bohuslava Martinů – kde nic, tu nic. Dokonce ani v okázalém a rozlehlém stánku Maďarska nebylo k nalezení nic o Budapešťské filharmonii, maďarské národní pýše. Stejně tak na stánku Vídně ani letáček o v českých zemích tak populárních Vídeňských filharmonicích či dokonce o vídeňských operních domech.

Foto Helena Bretfeldová

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Hudba provází člověka v lidové tradici od narození až do smrti, ve všech rituálních i osobních souvislostech. Antologie moravské lidové hudby začala vycházet před čtyřmi lety. Měla podat reprezentativní obraz folkloru tak, jak je možné se s ním na Moravě reálně potkat. K prvním pěti dílům přibyly letos na podzim další dva. Šest z dosavadních sedmi alb sestavila hudební publicistka Helena Bretfeldová.  více

Hudební vzpomínka na tak neobyčejnou osobnost, jakou hudební teoretik i praktik Jaromír Nečas bezesporu byl, nemohla být obyčejná. V hledišti seděla řada muzikantských fandů i profesionálů spjatých s moravskou hudbou a těšila se spolu s účinkujícími z hudební tryzny, při níž bylo převážně veselo – tak jak to ostatně měl Jaromír rád.  více


Dnes již světoznámá švédská kapela Dirty Loops zakončila v sobotu 30. listopadu v brněnském Metro Music Bar své podzimní evropské turné. Koncertem kapela přispěla do programu sedmnáctého ročníku funkového, soulového a jazzového festivalu Groove Brno. Trio virtuózních muzikantů ve složení Jonah Nilsson – zpěv a klávesy, Henrik Linder – basová kytara a Aron Mellergård – bicí se proslavilo perfektní technickou zdatností, propracovanými vlastními kompozicemi i cover verzemi známých, zejména popových písní. Tyto písně jsou však v jejich aranžích často reharmonizovány a stylem se blíží ke kombinaci disca, popu a jazz fusion. Aby se muzikanti nemuseli uchýlit k používání předem nahraných podkladů, doplnil trio při tour klávesák a vokalista Kristian Kraftlingvíce

Největší koncertní projekt stávající sezóny 28. a 29. listopadu zahájil abonentní řadu Filharmonie v divadle II. První polovinu věnovala Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese třem kratším kompozicím Ericha Wolfganga Korngolda a Josefa Bohuslava Foerstera. Druhou část pak vyplnila monumentální Píseň žalobná Gustava Mahlera, která zazněla v původní třívěté verzi. Orchestr doplnil Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy, a čtveřice sólistů ve složení Chen Reiss – soprán, Stefanie Irányi –alt, Attilio Glaser – tenor a Michael Wagner –baryton. Dvojice koncertů navíc připomínala velká výročí: 90 let od premiéry (28. 11. 1934) původní třívěté verze Mahlerovy Písně žalobné, která se odehrála v Brně, a 100 let od otevření brněnského studia Českého (Československého) rozhlasu.  více

Hudební soubor Ensemble Opera Diversa dal svému poslednímu orchestrálnímu koncertu letošního roku osobitý „spin“. Večer se odehrál 26. listopadu v hudebním klubu Alterna, který je spíše sídlem rocku, elektroniky a indie popu než koncertním sálem artificiální hudby. Dvojice vybraných skladeb sestávající z premiérovaného díla Vojtěcha Dlaska Querellovy písně pro sopránový saxofon a smyčce a skladby Miloslava Ištvana Hard Blues pro pop-baryton, soprán, recitátora a komorní soubor tomu rovněž odpovídala. Ištvanův Hard blues přirozeně propůjčil celému večeru i jméno – právě onen střet artificiálního, komponovaného a cíleně „uměleckého“ světa (myšleno bez pejorativního nádechu) s afroamerickými autentickými hudebními projevy vyvěrajícími z hlubin duše životem zkoušeného člověka byl totiž středobodem večera. Nejednalo se tedy o pouhou stylovou inspiraci, nýbrž o inspiraci tematickou, která byla inherentně přítomná také v úvodním díle večera. Tím byla skladba Querellovy písně inspirovaná románem Jeana Geneta, již dříve věnovaná souboru Ensemble Opera Diversa, tentokrát však v nové instrumentaci.  více

Poslední z komorních koncertů v brněnských vilách na festivalu Janáček Brno 2024 se odehrál v neděli 24. listopadu odpoledne. Smyčcové kvartety Vítězslavy Kaprálové, Leoše Janáčka a Vítězslava Nováka provedlo ve vile Löw-Beer Janáčkovo kvarteto ve složení Miloš Vacek – 1. housle, Richard Kružík – 2. housle, Jan Řezníček – viola a Lukáš Polák – violoncello.  více

Abonentní řadu Filharmonie doma zahájila ve čtvrtek 21. listopadu v Besedním domě Filharmonie Brno pod vedením Roberta Kružíka. Zatímco první polovina byla věnována skladbám Johanna Sebastiana Bacha, ovšem v úpravě autorů 20. století, druhou polovinu vyplnila Symfonie č. 4 Alfreda Schnittkeho. V další kompozici první poloviny před orchestr předstoupil houslista Martin Pavlík, a ve Schnittkeho Čtvrté symfonii se k orchestru přidali mezzosopranistka Hana Kopřivová a tenorista Pavel Valenta. V obou polovinách koncertu pak orchestr doplnil pěvecký sbor Gaudeamus Brno pod vedením Daši Karasové a Martiny Kirovévíce

Moravskou národní operu Její pastorkyňa Leoše Janáčka (1854–1928) přivezlo do Brna na festival Janáček Brno 2024 Moravské divadlo Olomouc v koprodukci s Janáčkovou operou NdB. Inscenační tým v čele s režisérkou Veronikou Kos Loulovou se titul rozhodl uvést pod názvem Jenůfa, pod kterým se uvádí v zahraničí. Ve středu 20. listopadu, pět dní po své premiéře v Olomouci, mohli také diváci v Mahenově divadle shlédnout nejnovější tuzemské uchopení nejhranější Janáčkovy opery. Hudebního nastudování výrazně upravené původní verze z roku 1904 se zhostila dirigentka Anna Novotná Pešková, a v hlavních rolích se představili Barbora Perná (Jenůfa), Eliška Gattringerová (Kostelnička), Josef Moravec (Laca Klemeň) a Raman Hasymau (Števa Buryja).  více

Kancelář Brno - město hudby UNESCO vám za finanční podpory JIhomoravského kraje v rámci aktivit spojeným s Rokem folklorních souborů představuje soupis aktivních folklorních uskupení (soubory, chasy, muziky) na území Brněnska.  více

Další z orchestrálních koncertů, který se odehrál v rámci festivalu Janáček Brno, patřil domácímu Orchestru Janáčkovy opery NdB pod vedením dirigenta Roberta Kružíka. V pátek 15. listopadu v Mahenově divadle zazněly skladby Leoše Janáčka, Miloslava Ištvana a Bohuslava Martinů. U každé z kompozic pak orchestr doplnili sólisté: u první jmenované to byl houslista Jan Mráček, u druhé recitátoři Daniel Bambas Hana Briešťanská, a při závěrečné kvarteto zpěváků Jana Šrejma KačírkováVáclava Krejčí HouskováVít Nosek a Tadeáš Hoza, se kterými orchestr doplnili také Český filharmonický sbor Brno a Dětský sbor Brnovíce

Mezinárodní festival Janáček Brno nedává prostor pouze profesionálním tělesům, ale v jeho dramaturgii se pravidelně objevují například i studentské projekty. Tak tomu bylo i ve čtvrtek 14. listopadu, kdy byla v divadle Reduta uvedena světová premiéra scénického projektu Konzervatoře Brno s název Vitka Osudová (Koleda milostná). Hudební koláž spojovala různá díla Vítězslavy Kaprálové a Bohuslava Martinů. Stvořil ji Tomáš Krejčí, který společně s Katarínou Duchoňovou a Helenou Fialovou celé představení se studenty konzervatoře také hudebně nastudoval. Na scénáři s Tomášem Krejčím spolupracovala Hana Mikolášková a režie se ujala Alexandra Bolfovávíce

Komorní řada koncertů festivalu Janáček Brno 2024 je zaměřena na kvartetní, ale i sborovou tvorbu. A právě večer konaný ve středu 13. listopadu v prostorách Janáčkova divadla představil mladé ambiciózní sborové těleso JK Voices nesoucí v názvu iniciály svého zakladatele a sbormistra Jakuba Kleckera. Soubor je složený z několika generací zpěvaček a svým fungováním, částečně i repertoárem, navazuje na tradici starších brněnských sborů jako například Kantiléna. V rámci večera se v jednotlivých skladbách představili sopranistka Doubravka Novotná, klavíristé Jiří Hrubý a Helena Fialová, houslistka Barbara Tolarová, harfistka Pavla Kopecká a flétnistka Hana Oráčovávíce

Trumpetista Jiří Kotača založil před deseti lety big band Cotatcha Orchestra. Ten dnes vystupuje s různými programy od nejtradičnějšího jazzu až po vizionářské propojení jazzu s elektronikou. S Jiřím Kotačou hovoříme o tom, jak se orchestr postupně vyprofiloval, jak vzniká autorský repertoár na pomezí jazzu a elektroniky, ale také o tom, co fanouškům přinese listopadový koncert k 10 letům orchestru. Řeč je i o Kotačově mezinárodním kvartetu nebo o tom, jak je možné hru na trubku a křídlovku obohatit efekty.  více

Ačkoliv je Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno věnován především klasice, dramaturgie se nebojí přimíchat do programu například jazzové nebo folklórní koncerty. Právě lidovému umění bylo v neděli 10. listopadu v 15 hodin věnováno pásmo Opojen písní, jehož scénáře a režie se ujala Magdalena Múčková. V podání sboru Netáta ze Strání, jehož vedoucí je Marie Múčková, zpěvačky Kateřiny Gorčíkové z Březové a lidové hudby Matóše z Lopeníka zazněly lidové písně, které zaplnily prostor divadelního sálu brněnské Reduty. Tento komorní hudební pořad akcentoval především obec Březová (Brezová), kterou několikrát sám Leoš Janáček (1854–1928) navštívil a jíž věnoval esej Březovská píseň (1899). Čtení z této eseje procházelo v podání Vladimíra Doskočila celým programem a velmi povedeně tak pásmo propojilo přímo s osobností Leoše Janáčka.  více

Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno nabídl v sobotu také koncert Brno Contemporary Orchestra. Pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra zazněl program z děl čtveřice skladatelů, kteří jsou velkou mírou spjati s Brnem. V divadle Reduta zazněly kompozice Miloslava Ištvana, Aloise Piňose, Josefa Berga a Petra Kofroně.  více

Janáčkova opera Příhody lišky Bystroušky pár dní nazpět oslavila 100. výročí premiéry, která se uskutečnila v Národním divadle Brno. Jejího novodobého festivalového uvedení se zhostil soubor Národního divadla moravskoslezského v režii Itzika Galiliho – choreografa a režiséra izraelského původu. Přivezená inscenace byla uvedena v neděli 10. listopadu v Mahenově divadle.  více

Do letošního ročníku festivalu Janáček Brno přispěla i Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění. Její posluchači připravili sobotní komponovaný program, který divákům předvedl nejen hudbu nejrůznějších stylů, ale také jim ukázal různé prostory fakulty. Při vstupu na fakultu byla příchozím rozdána barevná kolečka, která rozdělila publikum na tři menší skupiny. To vše se stalo z kapacitních důvodů, jelikož se program kromě auly odehrával také ve varhanním sále, klenbovém sále a učebně 09. Všichni tak slyšeli totožný program jen v jiném pořadí.  více

Nejčtenější

Kritika

Jedním z největších lákadel letošního ročníku Expozice nové hudby bylo bezpochyby uvedení skladby Communicating Vessels v okouzlujících prostorách vodojemů na Žlutém kopci. Společné dílo Radima Hanouska (*1971), Michala Wróblewského (*1988), Františka Chaloupky (*1981), Iana Mikysky (*1994) a Kristýny Švihálkové (*1997) zaznělo ve čtvrtek 17. října v podání skladatelů samotných ve světové premiéře. Kompozice Communicating Vessels (Spojené nádoby) vznikla na objednávku festivalu a byla vytvořena speciálně pro prostor brněnských vodojemů. Spojené nádoby tematizují a „oslavují“ uchovávání látek různých fyzikálních skupenství, které se staly samozřejmostí našeho každodenního života až do míry, že je téměř nevnímáme. Za nádobu je také možné označit člověka vnímajícího a myslícího, jehož mysl může být naplněna různým obsahem. Za spojení nádob by se pak také dalo považovat spojení pěti muzikantů–skladatelů v tomto jedinečném projektu.   více