Říká se, že štěstí přeje připraveným, a zřejmě i proto mohl letos JazzfestBrno přivítat čerstvou držitelku Gammy Awards Dianne Reeves. Ta v průběhu večera nenechala nikoho na pochybách, že si cenu zasloužila, a naservírovala zaplněnému Bobycentru vokální jazz té nejvyšší úrovně.
Když má člověk to štěstí, že v sobě najde talent, který se stane jeho vášní a zároveň prací, můžou se dít velké věci. A velké věci nám na úterním koncertě Dianne Reves předvedla. Obrovský rozsah hlasu rozezněla od sametových hloubek po odzbrojující výšky a to, jakým způsobem je schopna se svým hlasem pracovat, bylo místy až neuvěřitelné. Kreativita, s jakou svůj „nástroj“ používá, je zřejmě dána také tím, že je sama výbornou skladatelkou. Repertoár večera tvořily jak její vlastní skladby, tak převzaté.
První skladba koncertu patřila pouze zpěvaččině kvartetu, které do Brna přijelo ve složení Peter Martin – piano a klávesy, Reginald Veal – kontrabas a basová kytara, Romero Lubambo – kytara a Terreon Gully – bicí. Muzikanti zahráli sóla napříč kapelou a naladili publikum pro příchod hlavní hvězdy. Dianne Reeves se na scéně objevila bosá, oděná v přiléhavých elegantních šatech, s vlasy v drdolu. Nebylo pochyb, kdo je královnou večera ještě dřív než se pustila do zpěvu.
Z nové desky ověnčené grammy zazněla například balada Stormy Weather nebo právě její vlastní píseň Tango. Uprostřed koncertu dostala prostor Geshwinova skladba Love Is Here to Stay, kterou Reeves zazpívala pouze v doprovodu kytaristy Romera Lubambo. Toho představila jako svého bratra z jiné matky, což se v angličtině i pěkně rýmovalo: „He is my brother from another mother“. Další příběh ze života kapely se vázal k narození kytaristova prvního vnoučete, což Dianne inspirovalo k otextování balady Wayna Shortera Infant Eyes. Text písně prý dokončila po cestě z letiště a Brno tak zřejmě zažilo její premiéru.
Posluchači se v průběhu večera výborně bavili a nechali se nejprve strhnout ke zpěvu a v závěru koncertu po ovacích ve stoje i k tanci. I přesto si publikum muselo přídavek vytleskávat poměrně dlouho, ale nakonec se Dianne Reeves vrátila a v doprovodu piana a kytary zazpívala poslední píseň.
Koncert byl skvělý, Dianne Reeves bezpochyby předvedla na výbornou vše, co se od ní očekávalo, ale při opakovaných přáních lásky, míru, radosti a zdraví na mě působila lehce rutinně. Určitě to nic neubírá na kvalitě všech výkonů, ale například loňský koncert Gregoryho Portera mě strhnul mnohem více. Pokud bych měla sáhnout ještě do hlubší jazzfestové historie a shodou okolností do rodiny Dianne Reeves, bylo mi určitě bližší vystupení jejího bratrance George Duka.
Záznam koncertu bude zítra, tedy 20. března, mimořádně zařazen do vyslání stanice Vltava. Ti, kdo koncert neslyšeli a nebo si jej chtějí připomenout, mají možnost od 17:45 v pořadu Jazzový podvečer➚.
Dianne Reeves. 17. března 2015, Bobycentrum, Brno. V rámci festivalu JazzFestBrno.
Zatím nebyl přidán žádný komentář..