Vilém Veverka a Ensemble Opera Diversa: S českou hudbou od války až po dnešek

Vilém Veverka a Ensemble Opera Diversa: S českou hudbou od války až po dnešek

Ensemble Opera Diversa včera zahájil sezónu pořadem české hudby, hostem byl hobojista Vilém Veverka. Diversa se předvedla jako konsolidovaný a spolehlivý komorní orchestr, spojení s renomovaným sólistou mu postavilo i náročné měřítko, v němž orchestr bez problémů obstál.

Diversa se postupně stává institucí se zcela profesionálními vnějšími rysy. Koncert v Domě umění města Brna připomněl její nedávnou minulost, než pro svoje produkce získala trvalé místo v Redutě, kde jí poskytuje prostor Národní divadlo Brno. Provizorium galerijního foyer zapůsobilo jako malá vzpomínka, jeho chladnou akustiku pomohla prohřát solidní návštěva i dobře zvolený, zahraný i přijatý repertoár. Směřování k profesionální rutině naopak připomnělo tradiční rozdělení koncertu přestávkou a nakonec i přítomnost televizních kamer. Důležitá ale byla především interpretační kvalita.

Dramaturgie večera svedla dohromady skladby českých autorů od 30. let 20. století až po dnešek. Začali jsme vlastně od konce, Introitem kmenového skladatele Diversy Ondřeje Kyase. Křehká kompozice pro smyčce pracuje s táhlými souzvuky v průzračných barvách, nechává zářit zvuk sám o sobě. Díky tomu působí konsonance i disonance povznášejícím dojmem. Introitus posloužil jako krásný úvod, který rozezněl a rozvibroval prostor. Smyčce orchestru zněly v nekoncertní akustice poněkud chladně, ale příjemně krystalicky.

Koncert pro hoboj a komorní orchestr brněnského skladatele Jana Nováka přednesl Vilém Veverka a zvuk, nálada i napětí jako by se od Kyasova Introitu odrazily a vyletěly někam do výšky. Ke smyčcovému orchestru přibyly trojice fléten, fagotů a lesních rohů, zahuštěné harmonie i rytmy hnal dopředu sólový hoboj. Vilému Veverkovi to jako sólistovi před orchestrem svědčí, jeho občasné exhibiční sklony se nemusí krotit do kolektivního orchestrálního zvuku, z nějž občas ve Filharmonii Brno poněkud vyčnívá. Jeho virtuozita si pohrává především se zvukem nástroje, soustřeďuje se na belcantovou barevnou pestrost, obtížné běhy a intervaly hraje jakoby mimochodem, ponor do hudby strhává spoluhráče i publikum. Veverkovu zaujatému přednesu výborně sekundoval orchestr, Gabriela Tardonová vedla provedení s ohromným nasazením, ve výborném světle se předvedly dechové skupiny, především lesní rohy.

Partita pro smyčcové trio patří k často hraným dílům Gideona Kleina, včera jsme ji ale slyšeli v úpravě Vojtěcha Saudka pro smyčcový orchestr. Ta ponechává dílu jeho charakter vycházející z moravských lidových písní, navíc ale instrumentací podtrhuje její souvislost s kompozičním stylem Leoše Janáčka. Po hutném zvuku Novákova koncertu si musel posluchač chvíli zvykat na průzračnější a pichlavější charakter první věty, krásně melodicky se rozezpívala věta druhá. Molto vivace přivedlo večer k finálové skladbě – Suitě pro hoboj a klavír Pavla Haase.

Tu jsme slyšeli rovněž v transkripci, jejímž autorem byl tentokrát Ondřej Kyas. Pavel Haas patří stejně jako Gideon Klein k tak zvaným terezínským autorům – Diversa tady ale chvályhodně připomněla čistě hudební kvality jejich díla, která byla zasazena „pouze“ do hudebních souvislostí. Najednou tu vyvstává něco jako „janáčkovská kompoziční škola“. Haasova suita z roku 1939 je plná hlubokého citu a lyriky, její úvodní Furioso ani následující Con fuoco nejsou agresivní, ale maximálně naléhavé. Při vědomí doby vzniku k tomu přispívají i citace husitského a svatováclavského chorálu. Zatímco Saudkova úprava Kleinovo trio spíš rozvíjí, Kyasova instrumentace vytváří skladbu působící v podstatě novým dojmem. Vilém Veverka zahrál hobojový part s maximálním účinkem, jen v okatém povzbuzování orchestru by se mohl trošku krotit – Gabriela Tardonová ho vedla s přehledem.

Koncert, myslím, nemusel mít přestávku, která hodinu hudebního času natáhla téměř do devadesáti minut. Bez ní by vznikl sevřenější tvar, orchestrální hráči by kontinuální provedení mohli zvládnout a sólista měl potřebné pauzy. Na hudební úrovni to večeru neubralo, ale dramaturgická logika mohla zapůsobit ještě o něco víc.

Ondřej Kyas: Introitus pro smyčcový orchestr, Jan Novák: Koncert pro hoboj a komorní orchestr, Gideon Klein: Partita v úpravě Vojtěcha Saudka pro smyčcový orchestr, Pavel Haas: Suita pro hoboj a klavír v úpravě Ondřeje Kyase pro hoboj a smyčcový orchestr. Ensemble Opera Diversa, dirigent Gabriela Tardonová, hoboj Vilém Veverka. 15. září 2015, Dům umění města Brna.

Foto Arathan Photography

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Linie koncertu byla položená na výrazném melodickém uvažování skladatelů a střídání kontrastních nálad. Jistě, nic nového pod sluncem, ale funguje to samo – přirozeně za předpokladu, že ty melodie a nálady někdo umí interpretovat, což ale Vilém VeverkaMartin Kasík umějí.  více

Dvanáct fantazií Georga Philippa Telemanna, šest metamorfóz Benjamina Brittena a jeden hoboj. Svou zatím poslední supraphonskou nahrávku přirovnává Vilém Veverka k sólovýstupu na osmitisícovku – je to hodně sebevědomé prohlášení, ale také oprávněné.  více

Ensemble Opera Diversa a přidružený sbor Ensemble Versus připravily na začátek své sezóny koncert duchovní hudby v chrámu svatého Augustina na Kraví hoře. Solidní interpretační úroveň byla vysloveně potěšující, lehce rozkolísaná dramaturgie do určité míry pochopitelná – až na jednu výjimku se jednalo o tvorbu současných autorů.  více

Sbory Vox Iuvenalis a Ensemble Versus se sešly na jednom nepříliš dlouhém, ale koncentrovaném a náročném vystoupení. Na programu byla renesanční moteta různých autorů a současná zhudebnění jejich textů od Františka Emmerta.  více





První letošní koncert souboru Brno Contemporary Orchestra z cyklu Auskultace nesl název Gastro s podtitulem Večeře pro Magdalenu Dobromilu Rettigovou (1785–1845). Orchestr v neděli 2. února provedl v jídelně Masarykova studentského domova dvě kompozice, resp. performance a happening Ondřeje Adámka (*1979), který se ujal také taktovky. Pro diváky tak nastala ne zcela obvyklá situace, kdy se do čela orchestru nepostavil dirigent Pavel Šnajdr.  více

Čtvrtý koncert v rámci abonomá Filharmonie doma, s podtitulem Metamorfózy, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese dílům Josepha Haydna, Antonína Rejchy a Richarda Strausse. Jako sólista se v Klavírním koncertu druhého jmenovaného skladatele měl původně představit klavírista Ivan Ilić, ze zdravotních důvodů však koncert odřekl. Zástupu se pohotově ujal Jan Bartoš a diváci si tak mohli ve čtvrtek 30. ledna v Besedním domě vyslechnout původní program.  více

Nový autorský titul od víkendu nabízí na velké scéně Městské divadlo Brno. Jedná se o hudební Pohádku o živé vodě a je pod ní podepsaný autor libreta a režisér či zdejší principál Stanislav Moša, který už dlouhá léta tvoří v tandemu s hudebním skladatelem Zdenkem Mertou. Nyní se jedná o jejich už desátou autorskou spolupráci, při níž se znovu vrátili k pohádkovému žánru (jejich první pohádkou byla Zahradu divů v roce 2004). Výsledkem je výpravný titul, který myslí na malé i odrostlé diváky.  více

Už druhý letošní program pořádaný Filharmonií Brno oslavil jubileum významného skladatele. Zatímco Novoroční koncert byl věnován Johannu Straussovi mladšímu, koncert konaný 16. ledna v Janáčkově divadle připomněl nadcházející výročí Maurice Ravela (1875–1937), od jehož narození uplyne 7. března 150 let. Při koncertu složeném čistě z Ravelových děl se do čela Filharmonie Brno po delší době postavil její šéfdirigent Dennis Russell Davies. Během čtvrtečního večera zazněly mimo jiné oba Ravelovy klavírní koncerty, při kterých se za klavír posadil francouzský klavírista Alexandre Tharaudvíce

První letošní koncert abonentní řady Filharmonie doma, který se odehrál 10. ledna v Besedním domě, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou Tomáše Netopila Wolfgangu Amadeu Mozartovi. Kromě jeho děl ale zazněla také krátká kompozice Justė Janulytė, která diváky na krátkou chvíli přenesla z klasicismu do 21. století. V první polovině večera se k orchestru přidala dvojice sólistů ve složení Fedor Rudin (housle) a Pavel Nikl (viola).  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je již 1. ledna v Janáčkově divadle zaběhlou tradicí. Ani letošní rok nebyl výjimkou, a orchestr pod vedením dirigenta Michela Tabachnika provedl program složený zejména z děl Johanna Strausse mladšího. Brněnská filharmonie takto zahájila takzvaný straussovský rok. V roce 2025 totiž má skladatel titulovaný jako král valčíků významné jubileum 200 let od narození. Straussovy kompozice doplnily skladby Ericha Wolfganga Korngolda, Richarda Strausse a Dimitrije Šostakoviče.  více

Dva večery po sobě hostilo koncem listopadu brněnské Divadlo Husa na provázku taneční představení s názvem Bohyně. Šlo o magisterskou práci Jana Kysučana. Stávající vedoucí taneční složky Vojenského uměleckého souboru Ondráš s představením inspirovaným kopaničářskými bohyněmi, ale i pohanskou minulostí, před dvěma lety absolvoval na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. V rozhovoru jsme se dostali pod pokličku umělecké choreografie i představení samotného.  více

„Kultura je most“ zaznělo při – v pořadí již druhém - Koncertě česko-rakouského partnerství, který se odehrál v pátek 20. prosince na zámku Thalheim. Jednalo se o závěrečný večer 5. ročníku celoevropského projektu České sny 2024 a také o součást oslav Roku české hudby i mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae. Kultura je most spojující nejen odlišné generace, různé společenské vrstvy, ale i celé národy. A právě projekt České sny, který jen v roce 2024 prezentoval hudbu českých skladatelů v 50 evropských městech 22 různých států, toho může být výmluvným příkladem. Ostatně jen v prosinci zazněla kromě závěrečného koncertu v Rakousku řada dalších 11 v jižní části Evropy od portugalského Amarante přes italské Pesaro až po chorvatský Varaždin. Koncert byl věnován bývalému dolnorakouskému zemskému hejtmanovi Erwinu Pröllovi, který se dlouhodobě zasazuje o budování a prohlubování vztahů mezi Českou republikou a Rakouskem.  více

Dějiny pravidelného rozhlasového vysílání z Brna se začaly psát v roce 1924, rok po zahájení vysílání pražského rozhlasu a jen dva roky po vzniku prvního pravidelného vysílání v Evropě – londýnského BBC. Už celé jedno století je brněnské studio Českého rozhlasu motorem nejen hudebního, ale i obecně kulturního dění na Moravě, které svým vysíláním významně ovlivnilo. Důležitou roli sehrál brněnský rozhlas také v oblasti hudebního folkloru. Od svých začátků byl významným dokumentátorem lidové hudby v terénu a svým vysíláním neoddiskutovatelně ovlivnil vývoj hudebního folklorismu na našem území. Stalo se tak především díky neúnavné činnosti několika generací redaktorů a dramaturgů folklorního vysílání, kteří lidovou píseň a hudbu nejen zaznamenávali v terénu, ale prostřednictvím vysílání jí dávali druhý život. Právě díky nim se z interpretů, jako byli Božena Šebetovská, Jožka Severin, Dušan a Luboš Holí, Jarmila Šuláková, Vlasta Grycová a řada dalších, staly folklorní legendy. A zejména díky rozhlasu se všeobecně známými staly desítky lidových písní, které by jinak zůstaly zapomenuty.  více

Posledním předvánočním koncertem uzavřela Filharmonie Brno letošní část abonentní řady Filharmonie doma. Do jejího čela se vůbec poprvé postavil hvězdný houslista Fabio Biondi, který je známý především interpretací barokní hudby. Kromě smyčce se ale chopil také taktovky a brněnskému publiku se tak představil ve dvojroli houslista / dirigent. Společně s Filharmonií Brno provedl ve čtvrtek 19. 12. v Besedním domě díla Antonia Vivaldiho, Jana Dismase Zelenky, Pietra Nardiniho a Luigi Boccheriniho.  více

Kolem svátku svaté Doroty (6. února) a zejména od sv. Floriána (4. května) do sv. Martina (11. listopadu) se asi ve stovce obcí Brněnska a více jak dvaceti městských částech Brna každoročně konají slavnosti, které jsou od nepaměti, mnohde dodnes, nejvýznamnější událostí kulturního roku. Jejich hlavními účastníky bývala svobodná mládež odrostlá škole, chasa, která si na rok volila své zástupce - dva až čtyři stárky. Tato stárkovská organizace začala od začátku 20. století zanikat a pořadatelství jedněch hodů v obci se rozdrobilo mezi řadu spolků. S jejich rušením či ukončením činnosti se pořadatelství hodů přerušilo, případně v letech nesvobody přecházely hody do ilegality. Jejich dnešní slavení je tedy tradice obnovovaná, v dosídlených či novějších lokalitách zaváděná.  více

Vánoce v Brně znamenají také tradiční předvánoční koncert Brno Contemporary Orchestra (BCO), který se tentokrát uskutečnil s titulkem Z Ameriky do Tuřan. Odehrál se 18. prosince a po roční pauze se opět vrátil do tuřanské sokolovny. BCO pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra provedlo skladby Mauricia Kagela, Steva Reicha, Trevora Grahla a tradičně i Miloslava Kabeláče. Společně s orchestrem se publiku představila čtveřice zpěváků ve složení Aneta Podracká BendováKornél MikeczMichal Kuča a Martin Kotulan. V závěru první poloviny pak Pavel Šnajdr vyměnil taktovku za tleskání, v čemž ho doplnil Petr Hladíkvíce

Po roce 1989 se začalo Brno pomalu ale jistě z hermeticky uzavřené socialistické republiky chystat na divoké devadesátky plné nevyjasněných vražd, podvodů s lehkými topnými oleji a mafiánských tanečků v rytmu diska. Stěny dětských pokojů plnila Nirvana a plechovky od Coca Coly, na nočním stolku nesmělo chybět poslední Bravíčko. Měl i v této době folklor své místo, musel si ho znovu vydobýt nebo jde o maják, který rozbouřené dějiny nijak nezasáhly?  více

Téma v názvu je dosti široké a neodvažuji se svůj text nazvat jinak, než letmým ohlédnutím. Nejdříve si však dovolím malou retrospektivu.  více

Po dvou týdnech od uvedení Mahlerovy Písně žalobné se do prostor Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno s podobně ambiciózním programem. Pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese koncertně provedla kompletní oratorium Mesiáš Georga Friedricha Händela. Nastudování aranže vytvořené Wolfgangem Amadeem Mozartem se společně s orchestrem ujal Slovenský filharmonický sbor pod vedením Jana Rozehnala, a čtveřice sólistů ve složení Jana Sibera (soprán), Václava Krejčí Housková (mezzosoprán), Christoph Prégardien (tenor) a Lukáš Bařák (basbaryton).  více

Nejčtenější

Kritika

První letošní koncert souboru Brno Contemporary Orchestra z cyklu Auskultace nesl název Gastro s podtitulem Večeře pro Magdalenu Dobromilu Rettigovou (1785–1845). Orchestr v neděli 2. února provedl v jídelně Masarykova studentského domova dvě kompozice, resp. performance a happening Ondřeje Adámka (*1979), který se ujal také taktovky. Pro diváky tak nastala ne zcela obvyklá situace, kdy se do čela orchestru nepostavil dirigent Pavel Šnajdr.  více