Polovina května zavdala (nejen) české hudební scéně důvod k radosti – spolupráce klavíristy Ivo Kahánka, dirigenta Jakuba Hrůši a orchestru Bamberger Symphoniker. Tato součinnost v podobě alba Dvořák & Martinů: Piano Concertos byla odměněna BBC Music Magazine Award v kategorii Nejlepší koncert. Ocenění patří k nejprestižnějším, které lze ve světě artificiální hudby získat. Přehlížený a nezřídka dehonestovaný Dvořákův Klavírní koncert g moll na koncertních pódiích často zazníval v úpravě klavíristy a pedagoga Viléma Kurze. Nyní stanul po boku Klavírního koncertu č. 4 „Inkantace“ Bohuslava Martinů, díla, které při svém uvedení sice bylo chváleno za skvělou instrumentaci a imaginativní virtuozitu, avšak kritizováno za eklekticismus a absenci formální homogenity. Na první pohled se tedy nejedná o repertoár vykalkulovaný z oblíbených skladeb a z obecně uznávaných vrcholů klavírní koncertní literatury. A to je toliko jeden z mnoha sympatických aspektů této nahrávky.
Dvořákovu Klavírnímu koncertu bylo od dob jeho vzniku roku 1876 vytýkáno, že ačkoliv je klavírní part nebývale náročný, jeho provedení nestaví sólistu do pozice vítězného virtuosa triumfujícího nad orchestrem, a že složitost některých částí nemusí být běžným posluchačům ani zřejmá. Ačkoliv však klavír nestojí v přímé opozici vůči orchestru, není to nutně nedostatek. Dvořákovi se podařilo dosáhnout takřka symbiotického propojení obou složek do takové míry, že výsledek je hodnotnější než suma obou částí. Existují oblíbené a často interpretované koncerty, které staví orchestr do role pouhého pozadí, které je v extrémních případech redukováno na prosté rytmické přiznávky. Tato degradace orchestrální složky však u Dvořáka rozhodně nehrozí. Klavírista Ivo Kahánek a dirigent Jakub Hrůša táhnou za jeden provaz a samotná nahrávka ještě více umocňuje občas pronášený dojem, že se jedná o symfonii s výrazným klavírním partem. Všechny charakteristické znaky Dvořákovy hudby jsou zde zastoupeny: jeho charakteristická, místy lidovou hudbou inspirovaná melodika a rytmika, strhující instrumentace a vnitřní koherentnost celku. Bamberští symfonikové patří právem ke špičkovým evropským tělesům a CD Dvořák & Martinů: Piano Concertos to jen potvrzuje – pevná celistvost smyčcové sekce, zpěvnost dřev, delikátní barva žesťové sekce (obzvláště krásná ve druhé větě!) a bezchybná rytmická jednota napříč orchestrem jsou příznačné nejen pro tuto nahrávku. Pod Hrůšovým vedením dokázali hudebníci vyzdvihnout nejen emočně vypjaté chvíle dramatických úseků díla, ale také subtilnější a křehčí okamžiky, které právě ve spojení s klavírním partem patří k vrcholům nahrávky. Klavír Ivo Kahánka zní jako by odjakživa byl součástí orchestru a v interpretově podání v podstatě nelze vystopovat okamžik, kdy by se z tohoto těsného a zvukově lahodného pouta snažil vymanit. Obzvláště ve druhé větě je to právě klavír, který skrze Kahánkovu interpretační křehkost korunuje celé vyznění. Naopak třetího větou, i přes její zřejmou gradaci, prosvítá v Kahánkově uchopení až jakési dechberoucí mystično.
Koncert Bohuslava Martinů působí po Dvořákově skladbě jako jasné vyústění předcházejících čtyřiceti minut. Byť se samozřejmě jedná o stylově odlišné dílo, v tomto spojení funguje více než dobře a i zde platí, že výsledek je hodnotnější než suma obou částí. (opačné pořadí děl by albu pravděpodobně neprospělo.) Klavírní koncert č. 4 „Inkantace“ patří k dílům s uhrančivou instrumentací. Kombinací klavíru a harfy docílil Martinů velmi specifického, barevně lahodného zvuku. Skladatel staví klavír do těsné a obnažené blízkosti také s dalšími nástroji a obzvláště osamocené žestě s ním působí neobyčejně svěže.
Nové album Bamberských symfoniků pod taktovkou Jakuba Hrůši a s klavírním partem nastudovaným Ivem Kahánkem patří k nahrávkám, které mají co nabídnout – bezchybnou interpretaci, netypickou dramaturgii i výborný mastering všech částí. Ačkoliv je prakticky nemožné skutečně objektivně rozhodnout, která nahrávka by měla stát nad ostatními, CD Dvořák & Martinů: Piano Concertos by si žádný milovník artificiální hudby neměl nechat ujít.
Dvořák & Martinů: Piano Concertos:
Ivo Kahánek, Bamberger Symphoniker, Jakub Hrůša.
SU 4236-2, 2019, Supraphon a. s., TT: 59:34, Co-production BR Klassik.
Zatím nebyl přidán žádný komentář..