Na včerejším Koncertu hejtmana jihomoravského kraje na slavkovském zámku představil světoznámý kontratenorista Dominique Visse i s nově vzniklým hudebním tělesem Vis musica nevážné, komické a někdy i drze ironické skladby. A nebyla to náhoda. Další koncert hudebního festivalu Concentus Moraviae, jehož letošní ročník je zasvěcen hudbě a humoru, tak svrchovaně naplnil dramaturgickou linku. Visse se navíc s úspěchem představil již na třech festivalových ročnících.
Program sestával výhradně z hudby francouzského baroka, čemuž odpovídalo i nástrojové obsazení tělesa Vis musica. Houslisté Diana Lee a David Wish, flétnistka Diana Baroni, violoncellista Benjamin Garnier a cembalista Sébastien Wonner stanuli nejen po Visseho boku, ale oslovili posluchače také ryze instrumentální hudební produkcí. Byť i v tomto případě s nepřeslechnutelným komickým podtónem.
První z řady komických skladeb byla kantáta Dom Quichotte od Philippea Courboise. Hned zpočátku se ukázalo, že instrumentalisté jsou skutečně na světové úrovni – pevný, rovný a přitom extrémně lehký tón, který houslisté nezatěžkávali nevhodným vibratem se výtečně snoubil se zvukem dobové příčné flétny. A pak se rozezněl Visseův charakteristický hlas. U interpreta takového věhlasu můžeme plným právem očekávat pouze to nejlepší, čehož se také posluchačům v historickém zámeckém sále dostalo. Visseho práce s hlasem je plná jemných odstínů, dramatického pnutí, logické a uvěřitelné dramatické výstavby hlasového projevu. Visse je bez sebemenších problémů schopen okamžité změny výrazu a především celého uchopení skladby. V závěru úvodní a jinak komicky vážné a strnulé kantáty o donu Quijotovi radí věrný panoš svému pánu, aby se netrápil kvůli nevděčné princezně – Visse skokem změnil citlivý, až plačtivý výraz Quijota v bezmála chalupnický a hospodsky mečivý projev Panzův. Komický efekt byl zaručen.
Ještě mnohem většího – a herecky bohatšího – projevu se diváci dočkali v komické kantátě Matrona z Efezu od Nicolase Racota de Grandval, ve které Visse ztvárnil všechny postavy příběhu. Za účelem odlišení jednotlivých postav si kontratenorista vzal na pódium rekvizity. V postavě Matrony si zpěvák nasadil dámské sluneční brýle, postavu Společnice charakterizoval bílým čepečkem a figuru Vojáka žandárskou čepicí. Visse zmíněných předmětů užíval především k upevnění komického vyznění kantáty, protože odlišovat postavy z hudebního hlediska nebylo třeba. Visse každé z postav vdechl nejen charakteristický hlasový projev, ale i nepřehlédnutelné tělesné pohyby. V některých áriích vojáka mohlo posluchače překvapit, že zpěvák navzdory své obvyklé hlasové poloze dokázal sestoupit i k relativně nízkým tónům.
V případě závěrečné kantáty Sonáta se tematizovalo ironizované nacvičování hudební skladby. Autor dílo koncipoval jako výsměch sebestředným autorům, které okouzluje a dojímá především jejich vlastní hudba. Skladba šikovně užívá počátečního motivu překvapení, kdy do zdánlivě ladícího se orchestru vstoupí zpěv dirigenta. Prvotní pazvuky však brzy vystřídala půvabná, a přesto ironická hudba. V tomto případě se Visse držel jednoho hlasového projevu, ale pracoval s ním v souladu s výsměšnými pohnutími umělcovy duše.
Kantáty vhodně doplnila instrumentální díla Huronův pochod od Michelea Correttea a Španělské folie Marina Maraise. Hudebníkům se podařilo kombinací lehkosti a předstírané vážnosti hudebního projevu postihnout komický efekt zbývajících děl. Především technická brilance všech hudebníků zaslouží velkou chválu. Kromě nástrojů sólistických již ze své podstaty – housle, flétna – zaujal také skutečně náročný part violoncella.
Pokud jste si koncert na slavkovském zámku nechali ujít, máte možnost si těleso Vis music společně s kontratenorem Dominiquem Vissem a sopranistkou Capucine Keller poslechnout dnes v 19.30 hodin na zámku v Rájci-Jestřebí. Už pro vynikající kvality souboru by nejen milovníci staré hudby neměli váhat.
Vis Musica
Dominique Visse / kontratenor, umělecký vedoucí
Diana Lee, David Wish / housle
Benjamin Garnier / violoncello
Diana Baroni / flétna
Sébastien Wonner / cembalo
Philippe Courbois: Kantáta Dom Quichotte
Michel Corrette: Concerto comique La Marche du Huron
Nicolas Racot de Grandval: Kantáta La Matrone d'Ephèse
Marin Marais: Les folies d’Espagne
Pierre de La Garde: Kantáta La Sonate
Zatím nebyl přidán žádný komentář..