Na koncert s názvem Renesace polského baroka konaný pod záštitou velvyslance Polské republiky Mateusze Gniazdowského v rámci dvaapadesátého ročníku mezinárodního hudebního festivalu Moravský podzim zavítal soubor Wrocław Baroque Ensemble se sólisty. Těleso, jež v neděli 8. října vystoupilo v brněnském kostele sv. Janů, vede ředitel Národního hudebního fóra ve Vratislavi, dirigent a pedagoga Andrzej Kosendiak. Ten se společně s ansámblem specializuje na historicky poučenou interpretaci se zaměřením na objevování nezvyklého repertoáru pocházejícího ze střední Evropy.
V případě recenzovaného koncertu měli posluchači možnost si vyslechnout výběr z díla skladatele Mikołaje Zieleńského, který žil na přelomu 16. a 17. století a je považován za prvního polského autora píšícího v barokním stylu. Zieleński ve své době zastával funkci kapelníka a varhaníka u polského primase, arcibiskupa hnězdenského Wojciecha Baranowského (1548–1615), jemuž svá díla dedikoval. Primas dokázal ocenit jeho talent, a proto mu poskytl další beneficia. Pravděpodobně financoval benátská vydání jeho děl, kam patří také sbírky Offertoria totius anni a Communiones totius anni vydané v roce 1611 u benátského tiskaře Giacoma Vincentiho. K současné renesanci díla tohoto hudebního skladatele podstatnou měrou přispívá právě dirigent a umělecký vedoucí Wrocław Baroque Ensemble Andrzej Kosendiak. Ten v roce 2020 s orchestrem také nahrál a na CD vydal výše zmíněné sbírky, z nichž programem vycházel popisovaný koncert.
Stylová rozmanitost a žánrová příslušnost Zieleńského Offertorií (zpěvů k obětování) a Communiones (zpěvů k přijímání) odkazují na delší časové období, v němž vznikala. Skladatel k liturgickým zpěvům také přidal svá další díla jako moteta a instrumentální fantazie. Jedná se o svědectví Zieleńského znalosti kompozičních technik používaných na konci 16. století v Itálii (např. vícesborovost). Zajímavostí však je, že kromě jedné krátké zmínky o autorových studiích v Římě neexistují žádné další prameny dokládající jeho přímý kontakt s Itálií. Zůstává tedy otázkou, kde se těmto technikám mohl naučit. Na provedení se podílejí zpěváci – soprán (Aldona Bartnik, Aleksandra Turalska), kontratenor (Daniel Elgersma, Piotr Olech), tenor (Maciej Gocman, Florian Cramer) a bas (Tomáš Král, Jaromír Nosek) a nástroje určené skladatelem a doplněné o běžný instrumentář počátku 17. století. Dramaturgie večera byla postavena na příběhu o událostech počátku a konce života Ježíše Krista a taktéž o důsledcích vzkříšení, malinko se odchylující od řádu liturgického roku.
Pěvecké obsazení po zvukové a technické stránce výborně fungovalo. Vzhledem k obezřetně a vkusně voleným tempům jednotlivé zpěvy měly spád, náročné figury a melismata vyzněla precizně a v neposlední řadě – díky důsledné deklamaci - byly všechny texty dobře srozumitelné. Vícesborové části postavené na dvou ansámblech o vyšším a nižším rozsahu z hlediska instrumentáře podpořilo také rozestavění orchestru. Tedy smyčcové a drnkací nástroje hrály při zpěvu vyšších hlasů a dechové nástroje při zpěvu nižších. Základ bassa continua tvořil varhanní pozitiv společně s violou da gamba a teorbou. Avšak i obsazení continua se v průběhu večera proměňovalo. Umělecký vedoucí a dirigent Kosendiak dirigoval pouze části s velkým nebo technicky náročnějším instrumentálním aparátem. Střídmá ne příliš velká gesta naprosto odpovídala typům skladeb. Často se jednalo pouze o ukázání nástupů a občasné naznačení změny tempa a metra. Díla komornějšího charakteru naopak nechával řídit samotné muzikanty a zpěváky, což působilo velmi přirozeně a bezprostředně. Všeobecně lze konstatovat, že ansámbl šetřil s jistou expresivitou i přemírou dynamiky a držel se zlatého středu. Pěvecky se vyjímaly obě sopranistky: Aldona Bartnik zaujala ostřejší barvou hlasu (např. ve zpěvu Video caelos apertos), bohužel však ve sborových částech její zpěv pod zvukovou tíhou kolegů zanikal. Aleksandra Turalska zase vynikala sytostí svého hlasu, jež doplňoval kulatý (ne příliš ostrý) témbr. Z mužského obsazení se vyjímal basista Tomáš Král, jenž se taktéž představil i sólově v communiu Exiit sermo inter fratres, kde plným nosným hlasem a dynamickým výrazem promlouval k publiku. Sopránové duety a náročné pasáže výtečně provedl kontratenorista Piotr Olech. Pěvecké nastudování plné zdobnosti a melismat vycházelo z tzv. gorgie – techniky spočívající v improvizaci poučeného zpěváka nad notovým zápisem bez ozdob, jež v případě Zieleńského hlasových partů byly pečlivě vypsány. Liturgické zpěvy střídaly instrumentální části (Fantasie) a moteta mající odlehčenější charakter.
Závěr koncertu patřil dvousborovému motetu s originálním latinským názvem Ortus de Polonia, které je chválou svatého Stanislava, patrona Polska. Dílo plné složitých rytmů a postupné gradace ústí do závěrečného polyfonního Alleluia, jež představovalo majestátní tečku za celým večerem. Přídavek, který si posluchači vytleskali, spočíval v opakování moteta Salve festa dies s dominujícím refrénem alleluia, jež podruhé vyznělo mnohem dynamičtěji.
Program:
MIKOŁAJ ZIELEŃSKI Offertoria et communions totius anni (výběr)
Ecce Virgo concipiet, Deus firmavit orbem terrae, Viderunt omnes fines terrae, Vox in Rama, Vidimus stellam eius, Responsum accepit Simeon, Fantasia a tre, In monte Oliveti, Salve festa dies, Mitte manum tuam, Ascendit Deus, Spiritus Sanctus docebit vos, Video caelos apertos, Benedictus sit Deus Pater
Wrocław Baroque Ensemble
dirigent Andrzej Kosendiak
Neděle 8. října 2023 ve 20 hodin, kostel sv. Janů, Minoritská
Zatím nebyl přidán žádný komentář..