Včerejší koncert z Šéfdirigentské řady Filharmonie Brno představil v komorně pojatém programu koncertní mistryni Coloradského symfonického orchestru houslistku Yumi Hwang-Williams. Společně s šéfdirigentem brněnské filharmonie Dennisem Russellem Daviesem přednesla některá z klasických i moderních děl zkomponovaných pro housle a klavír. Brněnské publikum tak mělo možnost seznámit se sólistkou ještě dříve, než zítra stane po boku samotného orchestru Filharmonie Brno.
Intimní spojení sólových houslí a klavíru představuje již od dob klasicismu oblíbenou hudební formu, které se nevyhýbají ani současní skladatelé. Program večera zahájila Sonáta g moll Claudea Debussyho. Dílo spadá do skladatelova cyklu šesti sonát, jimiž chtěl vzdát hold francouzským skladatelům Couperinovi a Rameauovi a francouzské kultuře vůbec. Z původně zamýšlených šesti kompozic stihl autor před svojí smrtí napsat pouhé tři, přičemž premiéra houslové sonáty, kde se sám ujal klavírního partu, byla jeho posledním veřejným vystoupením. Ve třech větách o celkové délce kolem čtrnácti minut vystřídá Debussyho hudba řadu protichůdných emočních poloh a dle samotného autora reflektuje dílo to, co může „zkomponovat nemocný člověk v čase války“. Sólistka Yumi Hwang-Williams se nicméně k výraznějšímu sentimentu obrátila zády. Její hra byla místy až příliš umírněná, bez výraznějších výrazových prostředků a takříkajíc „bez šťávy“. Tato absence emočního vytržení je u komorní hudby, která staví na výrazném emočním vkladu interpreta, obzvláště nešťastná. Také dynamické odstupňování bylo mnohem mírnější, než by se dalo očekávat. Netvrdím, že je třeba skladatelem předepsané dynamické změny přehánět, ale rozhodně je nutné, je alespoň dodržovat. Dá se pochopit, že se houslistka snažila akcentovat melancholickou náladu, která je pro dílo charakteristická, přesto však lze v notách nalézt mnoho míst, která přímo volají po dramatičtějším a vyhrocenějším uchopení.
V následující Sonátě č. 2 d moll německého romantického skladatele Roberta Schumanna již houslistka prostor pro emotivnější interpretaci našla. Také dynamika byla výrazně pestřejší a sólistka dokázala mnohem lépe reflektovat proměnlivou náladu díla. Obzvláště rychlé běhy ve čtvrté větě byly interpretačně jisté a intonačně přesné, což se naneštěstí nedá tvrdit o dvojhmatech ve třetí větě, které – především v případě oktáv – nebyly zcela bezproblémové. Přestože byly v případě Schumannovy sonáty užité dynamické a výrazové prostředky mnohem bohatší než v předchozí skladbě, nelze se ubránit dojmu, že by se dalo jít ještě mnohem dál. Obecně se však jednalo o povedenou, byť stále emočně utlumenou interpretaci.
Závěrečným dílem večera bylo Grand Duo amerického autora Lou Harrisona. O poznání modernější skladba představuje náhled do současného chápání komorní hudby. Dravé zářezy houslí i klavíru, náhle něžná lyrická sdělení, útočící disonance i melancholická povzdechnutí – to vše se v hojné míře v Harrisonově skladbě nachází a je důvodem k radosti, že houslistka tyto polohy v díle nejen našla, ale pomohla je také vynést na povrch. Bylo by chybou opomenout kvalitní výkon šéfdirigenta Filharmonie Brno Denise Russella Daviese, který se zhostil klavírních partů. Davies byl houslistce dobrou rytmickou oporou a zároveň nepřekrýval její výraz svým vlastním. V exponovaných místech však dokázal zajít až do dravého fortissima s kousavou jasností. Právě v závěrečné skladbě Grand Duo získal Davies mnohem více prostoru, který umně zužitkoval. Je třeba si však připustit, že z hlediska dramaturgického představovala poslední skladba poměrně výrazný odklon od původního směřování. Ačkoliv jsem příznivcem soudobé tvorby, tato sendvičová dramaturgie – moderní dílo v doprovodu dvou klasických – není možná (alespoň v tomto konkrétním kontextu) zcela nejšťastnější.
Navzdory ne zcela bezchybnému začátku se houslistka Yumi Hwang-Williams představila brněnskému publiku v dobrém světle a milovníci vážné hudby se mohou těšit na zítřejší koncert. Lze očekávat, že teprve tam sólistka odhalí veškeré své interpretační dovednosti.
CLAUDE DEBUSSY Houslová sonáta
ROBERT SCHUMANN Houslová sonáta č. 2 d moll op. 121
LOU HARRISON Grand Duo pro housle a klavír
Yumi Hwang-Williams housle
Dennis Russell Davies klavír
- března 2019, Besední dům
Zatím nebyl přidán žádný komentář..