Zahájení koncertní řady Filharmonie Brno v duchu oslav a pocty Janáčkovi

Zahájení koncertní řady Filharmonie Brno v duchu oslav a pocty Janáčkovi

První abonentní koncert 68. filharmonické sezony se nesl v duchu oslav. Ve čtvrtek se v Besedním domě připomínalo významné životní jubileum brněnského skladatele, sbormistra a ředitele Českého filharmonického sboru Brno Petra Fialy (*1943). Na koncertě zazněla dvě oslavencova díla, z toho v prvním případě dokonce světová premiéra Pocta Leoši Janáčkovi vzniklá na objednávku Filharmonie Brno a Nadace Leoše Janáčka, v podání Filharmonického dechového kvinteta Brno, varhaníka Petra Kolaře a Filharmonie Brno, kterou řídil Robert Kružík. Druhá půle večera patřila jinému jubileu a sice 190. výročí narození Johannese Brahmse (1833–1897), na jehož počest zazněl Koncert a moll pro housle a violoncello v nastudování Romana Patočky (housle) a Václava Petra (violoncello) za doprovodu Filharmonie Brno.

Jednovětá skladba pro varhany a orchestr Pocta Leoši Janáčkovi představuje fantazii na motivy Glagolské mše, kterou skladatel Petr Fiala považuje „za jednu z nejnádhernějších a nejoriginálnějších vokálně-symfonických skladeb 20. století“. Nové kompozici nelze upřít dramatičnost, kterou lze slyšet v převažující silné dynamice, ve zvukově a barevně výrazných partech zvonů a varhan a v neposlední řadě charakteristickém motivu trubek převzatém z Janáčkova díla. Dominující linearitu – kontrapunktické vedení hlasů, unisona, četné imitace – autor skládá do jednotlivých bloků, jež postupně vrství. Polyvrstevnatost s sebou přináší disonance dodávající výsledku temný a zádumčivý charakter. Varhanní part v provedení Petra Kolaře však ve skladbě nezabírá většinu hudebního prostoru. Naopak je užíván především v exponovaných, dramatických úsecích, jimiž skrze akustické vlastnosti nástroje skladatel podporuje mohutný zvuk orchestru. Fakturní kontrasty v podobě dialogů nebo naopak unison žesťů s varhany zněly efektně. Bohužel však v nižším ambitu se dechové nástroje po barevné i zvukové stránce ztrácely. Symbolicky Fiala v závěru skladby užívá také citaci svatováclavského chorálu.

fiala_a_brahms_2023_02

Ta zazněla také ve druhé – starší skladbě tohoto autora, jímž na programu byl Koncert pro dechové kvinteto a komorní orchestr. Z hlediska samotné kompozice se nejednalo o stylový ani technický rozdíl, který bychom mezi oběma díly mohli hledat. I tato skladba vycházela ze stejných principů, jež byly zmíněny v prvním případě. Jako signifikantní prvek však zde skladatel zvolil perkuse s příznačnými rytmickými vstupy. Filharmonické dechové kvinteto Brno ve složení Petr Pomlka (flétna), Barbora Trnčíková (hoboj), Lukáš Daňhel (klarinet), Petr Hlavatý (fagot) a Nicolas Perez (lesní roh) znělo vyváženě. Jednotlivé melodické motivy přejímalo a s orchestrem vytvářelo hudební dialog, jež střídaly kontrastní plochy, v nichž orchestr či jeho jednotlivé sekce a dechové kvinteto měly odlišný hudební materiál. Opět zde tedy dominoval prvek vícevrstevnatosti doplněný o notnou dávku polyfonie. U hráčů dechového kvinteta oceňuji zpěvnost melodiky – především v duetu lesního rohu a hoboje nebo v úvodu čtvrté věty, kdy sólisti navzájem přejímají téma – a vzájemnou souhru. Až na pár intonačních zaváhání ve vyšších polohách smyčců nemám v případě obou kompozic směrem k orchestru větší výtku.

fiala_a_brahms_2023_01

Večer uzavřel Koncert a moll pro housle, violoncello a orchestr, ve kterém se publiku představili houslista Roman Patočka a violoncellista Václav Petr. Dílo nenese čistě koncertantní prvky, Brahms v něm snoubí virtuózní sólové party s hutným symfonickým tokem, v němž si jsou protagonisté a orchestr rovnocenní. Ostatně takto začíná i samotná skladba, kdy hned po orchestrálním úvodu následuje violoncellové sólo. Hra sólistů vynikala výtečnou rytmickou souhrou mezi nimi, jež občasně vyvažovala jistá intonační, ale drobná zaváhání. Po výrazové stránce oba umělci dodali romantickému kusu špetku vášně a dravosti, kterou podtrhli barevností a zvukovou sytostí nástrojů. Zněle a průrazně působil také orchestr. Vyzdvihnout lze dechová sóla a dua ve druhé větě Andante, která má poetický charakter vynikající především v lyrických a kantabilních unisonech. Závěrečná část se nesla na vlně lehkosti a noblesy, jež bohužel ke konci skladby mírně narušily příliš dynamicky výrazné žestě znějící místy už nevkusně, a také nesrovnalosti v rytmickém poměru tři ku dvěma mezi sólisty a orchestrem.

Program:

Petr Fiala – Pocta Leoši Janáčkovi (světová premiéra), Koncert pro dechové kvinteto a komorní orchestr (česká premiéra)

Johannes Brahms – Koncert a moll pro housle, violoncello a orchestr

Filharmonické dechové kvinteto Brno:

Petr Pomlka – flétna

Barbora Trnčíková – hoboj

Lukáš Daňhel – klarinet

Petr Hlavatý – fagot

Nicolas Perez – lesní roh

Roman Patočka – housle

Václav Petr – violoncello

Petr Kolař – varhany

Filharmonie Brno

Robert Kružík – dirigent

Čtvrtek 9. listopadu 2023 v 19:00, Besední dům

Foto archiv FB 

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

První letošní koncert souboru Brno Contemporary Orchestra z cyklu Auskultace nesl název Gastro s podtitulem Večeře pro Magdalenu Dobromilu Rettigovou (1785–1845). Orchestr v neděli 2. února provedl v jídelně Masarykova studentského domova dvě kompozice, resp. performance a happening Ondřeje Adámka (*1979), který se ujal také taktovky. Pro diváky tak nastala ne zcela obvyklá situace, kdy se do čela orchestru nepostavil dirigent Pavel Šnajdr.  více

Čtvrtý koncert v rámci abonomá Filharmonie doma, s podtitulem Metamorfózy, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese dílům Josepha Haydna, Antonína Rejchy a Richarda Strausse. Jako sólista se v Klavírním koncertu druhého jmenovaného skladatele měl původně představit klavírista Ivan Ilić, ze zdravotních důvodů však koncert odřekl. Zástupu se pohotově ujal Jan Bartoš a diváci si tak mohli ve čtvrtek 30. ledna v Besedním domě vyslechnout původní program.  více

Nový autorský titul od víkendu nabízí na velké scéně Městské divadlo Brno. Jedná se o hudební Pohádku o živé vodě a je pod ní podepsaný autor libreta a režisér či zdejší principál Stanislav Moša, který už dlouhá léta tvoří v tandemu s hudebním skladatelem Zdenkem Mertou. Nyní se jedná o jejich už desátou autorskou spolupráci, při níž se znovu vrátili k pohádkovému žánru (jejich první pohádkou byla Zahradu divů v roce 2004). Výsledkem je výpravný titul, který myslí na malé i odrostlé diváky.  více

Už druhý letošní program pořádaný Filharmonií Brno oslavil jubileum významného skladatele. Zatímco Novoroční koncert byl věnován Johannu Straussovi mladšímu, koncert konaný 16. ledna v Janáčkově divadle připomněl nadcházející výročí Maurice Ravela (1875–1937), od jehož narození uplyne 7. března 150 let. Při koncertu složeném čistě z Ravelových děl se do čela Filharmonie Brno po delší době postavil její šéfdirigent Dennis Russell Davies. Během čtvrtečního večera zazněly mimo jiné oba Ravelovy klavírní koncerty, při kterých se za klavír posadil francouzský klavírista Alexandre Tharaudvíce

První letošní koncert abonentní řady Filharmonie doma, který se odehrál 10. ledna v Besedním domě, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou Tomáše Netopila Wolfgangu Amadeu Mozartovi. Kromě jeho děl ale zazněla také krátká kompozice Justė Janulytė, která diváky na krátkou chvíli přenesla z klasicismu do 21. století. V první polovině večera se k orchestru přidala dvojice sólistů ve složení Fedor Rudin (housle) a Pavel Nikl (viola).  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je již 1. ledna v Janáčkově divadle zaběhlou tradicí. Ani letošní rok nebyl výjimkou, a orchestr pod vedením dirigenta Michela Tabachnika provedl program složený zejména z děl Johanna Strausse mladšího. Brněnská filharmonie takto zahájila takzvaný straussovský rok. V roce 2025 totiž má skladatel titulovaný jako král valčíků významné jubileum 200 let od narození. Straussovy kompozice doplnily skladby Ericha Wolfganga Korngolda, Richarda Strausse a Dimitrije Šostakoviče.  více

Dva večery po sobě hostilo koncem listopadu brněnské Divadlo Husa na provázku taneční představení s názvem Bohyně. Šlo o magisterskou práci Jana Kysučana. Stávající vedoucí taneční složky Vojenského uměleckého souboru Ondráš s představením inspirovaným kopaničářskými bohyněmi, ale i pohanskou minulostí, před dvěma lety absolvoval na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. V rozhovoru jsme se dostali pod pokličku umělecké choreografie i představení samotného.  více

„Kultura je most“ zaznělo při – v pořadí již druhém - Koncertě česko-rakouského partnerství, který se odehrál v pátek 20. prosince na zámku Thalheim. Jednalo se o závěrečný večer 5. ročníku celoevropského projektu České sny 2024 a také o součást oslav Roku české hudby i mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae. Kultura je most spojující nejen odlišné generace, různé společenské vrstvy, ale i celé národy. A právě projekt České sny, který jen v roce 2024 prezentoval hudbu českých skladatelů v 50 evropských městech 22 různých států, toho může být výmluvným příkladem. Ostatně jen v prosinci zazněla kromě závěrečného koncertu v Rakousku řada dalších 11 v jižní části Evropy od portugalského Amarante přes italské Pesaro až po chorvatský Varaždin. Koncert byl věnován bývalému dolnorakouskému zemskému hejtmanovi Erwinu Pröllovi, který se dlouhodobě zasazuje o budování a prohlubování vztahů mezi Českou republikou a Rakouskem.  více

Dějiny pravidelného rozhlasového vysílání z Brna se začaly psát v roce 1924, rok po zahájení vysílání pražského rozhlasu a jen dva roky po vzniku prvního pravidelného vysílání v Evropě – londýnského BBC. Už celé jedno století je brněnské studio Českého rozhlasu motorem nejen hudebního, ale i obecně kulturního dění na Moravě, které svým vysíláním významně ovlivnilo. Důležitou roli sehrál brněnský rozhlas také v oblasti hudebního folkloru. Od svých začátků byl významným dokumentátorem lidové hudby v terénu a svým vysíláním neoddiskutovatelně ovlivnil vývoj hudebního folklorismu na našem území. Stalo se tak především díky neúnavné činnosti několika generací redaktorů a dramaturgů folklorního vysílání, kteří lidovou píseň a hudbu nejen zaznamenávali v terénu, ale prostřednictvím vysílání jí dávali druhý život. Právě díky nim se z interpretů, jako byli Božena Šebetovská, Jožka Severin, Dušan a Luboš Holí, Jarmila Šuláková, Vlasta Grycová a řada dalších, staly folklorní legendy. A zejména díky rozhlasu se všeobecně známými staly desítky lidových písní, které by jinak zůstaly zapomenuty.  více

Posledním předvánočním koncertem uzavřela Filharmonie Brno letošní část abonentní řady Filharmonie doma. Do jejího čela se vůbec poprvé postavil hvězdný houslista Fabio Biondi, který je známý především interpretací barokní hudby. Kromě smyčce se ale chopil také taktovky a brněnskému publiku se tak představil ve dvojroli houslista / dirigent. Společně s Filharmonií Brno provedl ve čtvrtek 19. 12. v Besedním domě díla Antonia Vivaldiho, Jana Dismase Zelenky, Pietra Nardiniho a Luigi Boccheriniho.  více

Kolem svátku svaté Doroty (6. února) a zejména od sv. Floriána (4. května) do sv. Martina (11. listopadu) se asi ve stovce obcí Brněnska a více jak dvaceti městských částech Brna každoročně konají slavnosti, které jsou od nepaměti, mnohde dodnes, nejvýznamnější událostí kulturního roku. Jejich hlavními účastníky bývala svobodná mládež odrostlá škole, chasa, která si na rok volila své zástupce - dva až čtyři stárky. Tato stárkovská organizace začala od začátku 20. století zanikat a pořadatelství jedněch hodů v obci se rozdrobilo mezi řadu spolků. S jejich rušením či ukončením činnosti se pořadatelství hodů přerušilo, případně v letech nesvobody přecházely hody do ilegality. Jejich dnešní slavení je tedy tradice obnovovaná, v dosídlených či novějších lokalitách zaváděná.  více

Vánoce v Brně znamenají také tradiční předvánoční koncert Brno Contemporary Orchestra (BCO), který se tentokrát uskutečnil s titulkem Z Ameriky do Tuřan. Odehrál se 18. prosince a po roční pauze se opět vrátil do tuřanské sokolovny. BCO pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra provedlo skladby Mauricia Kagela, Steva Reicha, Trevora Grahla a tradičně i Miloslava Kabeláče. Společně s orchestrem se publiku představila čtveřice zpěváků ve složení Aneta Podracká BendováKornél MikeczMichal Kuča a Martin Kotulan. V závěru první poloviny pak Pavel Šnajdr vyměnil taktovku za tleskání, v čemž ho doplnil Petr Hladíkvíce

Po roce 1989 se začalo Brno pomalu ale jistě z hermeticky uzavřené socialistické republiky chystat na divoké devadesátky plné nevyjasněných vražd, podvodů s lehkými topnými oleji a mafiánských tanečků v rytmu diska. Stěny dětských pokojů plnila Nirvana a plechovky od Coca Coly, na nočním stolku nesmělo chybět poslední Bravíčko. Měl i v této době folklor své místo, musel si ho znovu vydobýt nebo jde o maják, který rozbouřené dějiny nijak nezasáhly?  více

Téma v názvu je dosti široké a neodvažuji se svůj text nazvat jinak, než letmým ohlédnutím. Nejdříve si však dovolím malou retrospektivu.  více

Po dvou týdnech od uvedení Mahlerovy Písně žalobné se do prostor Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno s podobně ambiciózním programem. Pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese koncertně provedla kompletní oratorium Mesiáš Georga Friedricha Händela. Nastudování aranže vytvořené Wolfgangem Amadeem Mozartem se společně s orchestrem ujal Slovenský filharmonický sbor pod vedením Jana Rozehnala, a čtveřice sólistů ve složení Jana Sibera (soprán), Václava Krejčí Housková (mezzosoprán), Christoph Prégardien (tenor) a Lukáš Bařák (basbaryton).  více

Nejčtenější

Kritika

První letošní koncert souboru Brno Contemporary Orchestra z cyklu Auskultace nesl název Gastro s podtitulem Večeře pro Magdalenu Dobromilu Rettigovou (1785–1845). Orchestr v neděli 2. února provedl v jídelně Masarykova studentského domova dvě kompozice, resp. performance a happening Ondřeje Adámka (*1979), který se ujal také taktovky. Pro diváky tak nastala ne zcela obvyklá situace, kdy se do čela orchestru nepostavil dirigent Pavel Šnajdr.  více