Zajímavé, avšak lehce uspěchané cembalo

Zajímavé, avšak lehce uspěchané cembalo

Když se zmíní cembalo, většina lidí si představí hudbu starou, zejména barokní. Ač se zdálo, že cembalu po vynálezu kladívkového klavíru odzvonilo, mnozí autoři hudby 20. století pochopili, že se jedná o nástroj, který má sice jiné zvukové vlastnosti než piano, je však stále nástrojem plnohodnotným. Pravdivost této teze se ve čtvrtek 22. února v Besedním domě pokusila dokázat Filharmonie Brno pod vedením německého dirigenta Alexandera Liebreicha. Spolu s věhlasným cembalistou Mahanem Esfahanim provedla tři skladby 20. století, které cembalo postavily do tří různých rolí.

Jako první zazněla Komorní hudba pro cembalo a 7 nástrojů českého skladatele Hanse Krásy (1899–1944). Kompozice sestává z dvou kontrastních částí: první je motorická a virtuózní, pracující s několika tématy včetně anticipace melodie, která se stává východiskem pro druhou, variační větu. Už po několika prvních tónech posluchači zaznamenali, že cembalo se ve zvuku ostatních nástrojů lehce ztrácí. To ovšem nebyla chyba interpretů, ale samotné skladby, která nebyla v tomto ohledu nejšťastněji komponována. Náročný sólový part nedělal Esfahanimu technicky žádný problém a se sólovými částmi, včetně náročných běhů, si perfektně poradil. Zádrhel nastal v momentě, kdy tyto rychlé postupy byly doprovázeny zbylými hráči. Sólista byl v několika chvílích oproti ostatním napřed a lehce utíkal. Ačkoliv se jednalo o poměrně zásadní nedostatek, vynahradil jej částečně svým zápalem. Ostatní muzikanti ale byli mezi sebou sehraní dobře a na dirigenta skvěle reagovali.

mahan_esfahani_cembalo_Foto Jakub Joch_02

Jako vůdčí nástroj se cembalo předvedlo také v Concerto champêtre Francise Poulenca (1899–1963). Poulenc přesně věděl, s jakým nástrojem pracuje a s jeho kompozicí zmizela svízel zvukové nevyváženosti. Cembalo zde hrálo buď úplně samo nebo pouze s tolika hráči, aby se v celkovém zvuku neztrácelo. Když už hrálo s celým orchestrem v silnější dynamice, úmyslně předávalo svoji sólovou roli někomu jinému. Tento aspekt bohužel Krásově Komorní hudbě chyběl. Podobně jako v první skladbě večera byl sólista naprosto dokonalý, když hrál sám. Na jeho technice či výrazu by se nedala najít chyba. Problém však opět nastal, když se měl propojit s orchestrem, kterému měl tendenci nestále utíkat. Samotný orchestr pod Liebreichovým vedením ale hrál přesvědčivě a až na pár malých nepřesností, které v první větě ozvaly v žestích, hrál intonačně dobře a také s patřičným nasazením. Vzhledem k povaze posledního díla večera sólista usoudil, že bude lepší zahrát přídavek ještě před přestávkou a uvedl ho roztomilou češtinou: „Zahraju skladbu od Henryho Purcella.“ Při přídavku Esfahani dokázal, že sólo mu vyloženě sedí.

Snad nejmenší, přesto ale nepostradatelnou roli mělo cembalo v Symfonii č. 7 Mieczysława Weinberga (1919–1996), která zazněla po přestávce. V kompozici hrálo cembalo s orchestrem jen málo a spíše do něj vstupovalo pomocí sólových pasáží. V samém závěru, kdy pak hrálo spolu s ostatnímu muzikanty, se ovšem zopakoval nedostatek úvodní skladby, ba se ještě vyostřil – cembalo nebylo téměř slyšet. Opět to ale nebyla chyba interpretů jako spíše samotného díla. Během interpretace došlo k několika drobným chybám v podobě jednoho lehkého rytmického rozhození muzikantů nebo několika nepřesně ladících dlouhých tónů v houslích. Oproti tomu dynamický rozsah celého orchestru byl výborný a krátké sólové vstupy, které si různí muzikanti předávali, byly zahrány bez sebemenšího problému.

mahan_esfahani_cembalo_Foto Jakub Joch_01

Program koncertu publiku dokázal, že hudba napsaná pro cembalo není v žádném případě záležitost pouze let dávno minulých ale i ve 20. století se najde řada zajímavých kompozic pro tento úchvatný nástroj. Je jen škoda, že se Mahan Esfahani, ač se v sólových částech předvedl v tom nejlepším možném světle, nedokázal více podřídit dirigentovi a zvukově se spojit s orchestrem.

Hans Krása: Komorní hudba pro cembalo a 7 nástrojů

Francis Poulenc: Concerto champêtre (Venkovský koncert)

Mieczysław Weinberg: Symfonie č. 7 pro smyčcový orchestr a cembalo

Mahan Esfahani – cembalo

Filharmonie Brno

Alexander Liebreich – dirigent

čtvrtek 22. 2. 2023 v 19 hodin, Besední dům

Foto Jakub Joch

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Po prosincovém uvedení Händelova Mesiášev instrumentaci W. A. Mozarta, provedla Filharmonie Brno další oratorium, tentokrát Die Schöpfung(Stvoření) Josepha Haydna (1732–1809). Ve čtvrtek 13. března se v Besedním domě do čela orchestru postavil dirigent Petr Altrichter, sborových pasáží se ujal Petrem Fialou vedený Český filharmonický sbor Brno, a sól se zhostili sopranistka Jana Sibera, tenorista Petr Nekoranec, a basista Peter Mikulášvíce

Další z jazzových večerů, které jsou pravidelně pořádány Filharmonií Brno, byl věnován duu Will Vinson (altsaxofon) a Aaron Parks (klavír). Tito hudebníci se spolu v různých formacích potkávají už dvacet let. Proto se rozhodli, že nastal čas, aby si vyzkoušeli to nejintimnější a podle mnohých i to nejtěžší – formát pouhého dua. V podání těchto muzikantů střední jazzové generace zazněl v pondělí 10. března v Besedním domě jak výběr z klasického jazzového materiálu, tak několik vlastních kompozic.  více

Pátý koncert z cyklu Auskultace, ve kterém se Brno Contemporary Orchestra postupně věnuje různým částem lidského těla, byl zaměřený na sluch. Nesl příznačný název Audio, přičemž byl především zdůrazněn rozdíl mezi pouhým slyšením a posloucháním. V pondělí 3. března (datum Mezinárodního dne sluchu) provedl soubor pod taktovkou Pavla Šnajdra v obřadní síni Ústředního hřbitova díla Petera Grahama, Petra Bakly, Jürga Freye a Iana Mikysky, který ve své skladbě orchestr doplnil tóny mikrotonální kytary. Jako klavírní sólista se představil Miroslav Beinhauervíce

V duchu romantických děl známých i méně známých autorů, která nejsou často zahrnována do repertoáru orchestrů, se nesl včerejší koncert v Janáčkově divadle. Filharmonie Brno s hostujícím dirigentem Robertem Kružíkem zde představila poutavý program pojmenovaný Skryté poklady romantismu, při kterém se publiku představil i tuzemský houslista a koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodičkavíce

Dvacátý druhý ročník cyklu koncertů staré hudby s názvem Barbara Maria Willi uvádí… přivítal v úterý 25. února v Konventu Milosrdných bratří soubor Capella Mariana s uměleckým vedoucím a tenoristou Vojtěchem Semerádem. Ansámbl se svými kmenovými členy Hanou Blažíkovou (soprán, gotická harfa), Jakubem Kydlíčkem (flétny) a Ondřejem Holubem (tenor) z důvodu hlasové indispozice zbylých kolegů mezi sebe na poslední chvíli přijal jako výpomoc barytonistu Jana Kukala. Večer byl unikátní propojením filmové epopeje Svatý Václav s živou hudbou, jež měla podpořit stylovost i historičnost svatováclavské epochy zachycené v němém snímku.  více

Vojtěch Semerád je uměleckým vedoucím vokálního souboru Cappella Mariana, se kterým interpretuje zapomenutá díla středověké a renesanční vokální polyfonie. Soubor pravidelně vystupuje na prestižních festivalech v České republice i v Evropě. Hlavním tématem našeho rozhovoru byla chystaná projekce prvního československého velkofilmu Svatý Václav se živým hudebním doprovodem sestaveným z památek období středověku vázaných na svatováclavskou legendu.  více

Jako druhou premiéru letošní sezóny uvedla Janáčkova opera Národního divadla Brno Manon Lescaut operního velikána Giacoma Pucciniho. Režie nové inscenace, která poprvé uvedli 7. února v Janáčkově divadle, se ujal Štěpán Pácl, za dirigentský pult se postavil Ondrej Olos a v hlavních rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Manon Lescaut), Jiří Brückler (Lescaut), Peter Berger (Renato des Grieux) a Zdeněk Plech (Geronte di Ravior).  více

První letošní koncert souboru Brno Contemporary Orchestra z cyklu Auskultace nesl název Gastro s podtitulem Večeře pro Magdalenu Dobromilu Rettigovou (1785–1845). Orchestr v neděli 2. února provedl v jídelně Masarykova studentského domova dvě kompozice, resp. performance a happening Ondřeje Adámka (*1979), který se ujal také taktovky. Pro diváky tak nastala ne zcela obvyklá situace, kdy se do čela orchestru nepostavil dirigent Pavel Šnajdr.  více

Čtvrtý koncert v rámci abonomá Filharmonie doma, s podtitulem Metamorfózy, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese dílům Josepha Haydna, Antonína Rejchy a Richarda Strausse. Jako sólista se v Klavírním koncertu druhého jmenovaného skladatele měl původně představit klavírista Ivan Ilić, ze zdravotních důvodů však koncert odřekl. Zástupu se pohotově ujal Jan Bartoš a diváci si tak mohli ve čtvrtek 30. ledna v Besedním domě vyslechnout původní program.  více

Nový autorský titul od víkendu nabízí na velké scéně Městské divadlo Brno. Jedná se o hudební Pohádku o živé vodě a je pod ní podepsaný autor libreta a režisér či zdejší principál Stanislav Moša, který už dlouhá léta tvoří v tandemu s hudebním skladatelem Zdenkem Mertou. Nyní se jedná o jejich už desátou autorskou spolupráci, při níž se znovu vrátili k pohádkovému žánru (jejich první pohádkou byla Zahradu divů v roce 2004). Výsledkem je výpravný titul, který myslí na malé i odrostlé diváky.  více

Už druhý letošní program pořádaný Filharmonií Brno oslavil jubileum významného skladatele. Zatímco Novoroční koncert byl věnován Johannu Straussovi mladšímu, koncert konaný 16. ledna v Janáčkově divadle připomněl nadcházející výročí Maurice Ravela (1875–1937), od jehož narození uplyne 7. března 150 let. Při koncertu složeném čistě z Ravelových děl se do čela Filharmonie Brno po delší době postavil její šéfdirigent Dennis Russell Davies. Během čtvrtečního večera zazněly mimo jiné oba Ravelovy klavírní koncerty, při kterých se za klavír posadil francouzský klavírista Alexandre Tharaudvíce

První letošní koncert abonentní řady Filharmonie doma, který se odehrál 10. ledna v Besedním domě, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou Tomáše Netopila Wolfgangu Amadeu Mozartovi. Kromě jeho děl ale zazněla také krátká kompozice Justė Janulytė, která diváky na krátkou chvíli přenesla z klasicismu do 21. století. V první polovině večera se k orchestru přidala dvojice sólistů ve složení Fedor Rudin (housle) a Pavel Nikl (viola).  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je již 1. ledna v Janáčkově divadle zaběhlou tradicí. Ani letošní rok nebyl výjimkou, a orchestr pod vedením dirigenta Michela Tabachnika provedl program složený zejména z děl Johanna Strausse mladšího. Brněnská filharmonie takto zahájila takzvaný straussovský rok. V roce 2025 totiž má skladatel titulovaný jako král valčíků významné jubileum 200 let od narození. Straussovy kompozice doplnily skladby Ericha Wolfganga Korngolda, Richarda Strausse a Dimitrije Šostakoviče.  více

Dva večery po sobě hostilo koncem listopadu brněnské Divadlo Husa na provázku taneční představení s názvem Bohyně. Šlo o magisterskou práci Jana Kysučana. Stávající vedoucí taneční složky Vojenského uměleckého souboru Ondráš s představením inspirovaným kopaničářskými bohyněmi, ale i pohanskou minulostí, před dvěma lety absolvoval na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. V rozhovoru jsme se dostali pod pokličku umělecké choreografie i představení samotného.  více

„Kultura je most“ zaznělo při – v pořadí již druhém - Koncertě česko-rakouského partnerství, který se odehrál v pátek 20. prosince na zámku Thalheim. Jednalo se o závěrečný večer 5. ročníku celoevropského projektu České sny 2024 a také o součást oslav Roku české hudby i mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae. Kultura je most spojující nejen odlišné generace, různé společenské vrstvy, ale i celé národy. A právě projekt České sny, který jen v roce 2024 prezentoval hudbu českých skladatelů v 50 evropských městech 22 různých států, toho může být výmluvným příkladem. Ostatně jen v prosinci zazněla kromě závěrečného koncertu v Rakousku řada dalších 11 v jižní části Evropy od portugalského Amarante přes italské Pesaro až po chorvatský Varaždin. Koncert byl věnován bývalému dolnorakouskému zemskému hejtmanovi Erwinu Pröllovi, který se dlouhodobě zasazuje o budování a prohlubování vztahů mezi Českou republikou a Rakouskem.  více

Nejčtenější

Kritika

Po prosincovém uvedení Händelova Mesiášev instrumentaci W. A. Mozarta, provedla Filharmonie Brno další oratorium, tentokrát Die Schöpfung(Stvoření) Josepha Haydna (1732–1809). Ve čtvrtek 13. března se v Besedním domě do čela orchestru postavil dirigent Petr Altrichter, sborových pasáží se ujal Petrem Fialou vedený Český filharmonický sbor Brno, a sól se zhostili sopranistka Jana Sibera, tenorista Petr Nekoranec, a basista Peter Mikulášvíce