Ayom: Evropské melodie spojujeme s africkými rytmy

Ayom: Evropské melodie spojujeme s africkými rytmy

Loni byli hvězdami festivalu Brasil Fest Brno. Letos je přivítá Náměšť nad Oslavou, kde vystoupí 25. července na Folkových prázdninách v rámci večera nazvaného Poezie v každé písni. Mezitím si zahráli například na světovém hudebním veletrhu WOMEX v Portugalsku nebo na vyprodaném jarním festivalu Budapest Ritmo. A především dostali prestižní cenu časopisu Songlines, současného nejuznávanějšího periodika v oblasti world music. Říkají si Ayom a vedle brazilské zpěvačky Jabu Morales je tvoří hudebníci z Angoly, Řecka a Itálie. Na naše otázky odpovídají akordeonista a skladatel Alberto Becucci, kytarista Pedro Bastos João a samozřejmě charismatická zpěvačka a bubenice.

Pocházíte z různých zemí. Kde a jak jste se dali jako Ayom dohromady?

Jabu: Potkali jsme se v Barceloně, kam ostatní muzikanti přijeli hrát. Rozhodli jsme se, že společně něco vytvoříme, a tak se začala postupně formovat skupina Ayom.

Alberto: Nejdůležitější podle mne bylo, že jsme vnímali hudbu podobným způsobem. Všichni rádi spojujeme různé hudební žánry a vytváříme si z nich svůj vlastní styl. Rádi se inspirujeme tradiční hudbou a mistry, kteří ji hráli, ať už to bylo v Brazílii, v Angole, nebo na Kapverdách. Tuto hudbu vnímáme jako „stará slova“, z nichž vytváříme „nový jazyk“.

Přímo z Afriky je sice pouze Pedro, ale africké rytmy jsou ve vašich písních velmi zřetelné. Byl to od začátku záměr?

Alberto: V mnoha afrických kulturách najdete otisky evropského vlivu. Ty byly často spíše negativní, ale v případě hudby je takové vzájemné ovlivňování dvou kultur dobré. I my tedy propojujeme evropskou tradici, postavenou na melodiích, s africkou tradicí rytmu. Je snadné spojit melodie starého kontinentů s energií Afriky. Vedle toho se naše hudba pohybuje na trase od Středozemního moře po Atlantiky a lze říct, že dějiny moře jsou zároveň dějinami hudby. To, že se při plavbách po moři lidé potkávali a vyměňovali si svou kulturu, je pro nás zajímavé. I my cestujeme po stejných trasách jako oni.

Na druhou stranu – právě díky kulturám, z kterých pocházíte –, můžete někdy pracovat s kontrasty a jít umělecky i proti tradici. Děláte to?

Jabu: Nesnažíme se jít prvoplánově proti jednotlivým kulturám, které reprezentujeme. Ale už to, že používáme různé jazyky a neklademe si žádné hranice, může vést k tomu, že jdeme trochu proti tradici. Snažíme se vytvářet hudbu, které každý porozumí. Je to něco jako hudební esperanto.

Zmínili jsme moře, které vnímáte jako důležité pro svou hudbu. Moře v dějinách lidi rozdělovalo i spojovalo. Jak je vnímáte vy?

Alberto: Ano, moře sice může rozdělovat i spojovat, ale v našem případně určitě spojuje. Hudba je cesta a pro nás je každá naše píseň cestou kolem světa. To nás jako kapelu charakterizuje. Máme rádi pohyb a každý den se snažíme dělat něco nového. Moře tedy vnímáme jako něco, co spojuje.

Jabu, podle čeho se rozhodujete, ve kterém jazyce budete kterou píseň zpívat?

Jabu: Většinu písní zpívám v portugalštině, protože to je jazyk, ve kterém dokážu psát texty. Kromě toho však zpíváme také jorubsky, španělsky a ve francouzské kreolštině. Inspiruje nás vždy zvuk každého z těchto jazyků. Jorubsky například zpíváme jednu starou modlitbu. Ale jinak tyto jazyky nevnímám v prvním plánu jako jazyky, ale spíše jako určitou melodii, která nás někam vede, a my jen zvýrazňujeme její vlastnosti.

Zkusme si teď popsat, jak vzniká vaše píseň…

Pedro: To nejde takto jednoduše popsat. Ptáte se příliš racionálně, ale my takto nefungujeme. Když jsme se poprvé potkali a začali jsme spolu hrát, nesnažili jsme se racionalizovat to, co děláme. Prostě jsme se naladili na stejnou frekvenci, podívali jsme se jeden druhému do očí, a věděli jsme, co chceme společně dělat. Bylo to naprosto spontánní a nepotřebovali jsme si sdělovat nějaké myšlenky. Ale dá se říct, že Jabu a Alberto jsou hlavní autoři našich písní. Někdy přijdou s novou skladbou a já jako kytarista mám pocit, že tu píseň už znám. Slyším ji poprvé v životě, ale vyvolává ve mně nějaké vzpomínky.

Alberto: Většinou máme nějaký nápad na melodii a na jejím základě pak všichni vytváříme aranžmá. Společně přemýšlíme o rytmu a dalších prvcích, necháváme se inspirovat… Společně také posloucháme spoustu hudby a navzájem si sdělujeme, co nás zaujalo. Inspirují nás například staré písně z Angoly. A tato společná práce je pro nás všechny velmi zajímavá.

Máte zatím jedno vydané album, ale slavili jste s ním řadu úspěchu. Dostali jste se do žebříčku World Music Charts Europe, byli jste vybráni jako účinkující na WOMEX, což je samo o sobě velká pocta. A dostali jste velmi prestižní cenu časopisu Songlines. Co to všechno pro vás znamená?

Pedro: Je to součást naší cesty. Cestujeme svobodně a nestaráme se o to, kam a kdy dorazíme. Ale když dostaneme nějaké ocenění, je to pro nás potvrzení toho, že naše cesta vede správným směrem. Byli jsme tedy šťastní, že naše první album bylo takto úspěšné.

Alberto: Když si vás všimnou v důležitém časopisu nebo dostanete ocenění od lidí, kteří toho o hudbě tolik vědí, dá vám to sílu a sebedůvěru. Více pak věříte tomu, co děláte. Ocenění, která jsme dostali, tedy nám jako členům kapely pomohla k tomu, abychom si skutečně věřili.

Vaše první album Ayom vzniklo už v roce 2020. Pracujete na dalším?

Alberto: Ano, máme už spoustu nových písní, které bychom rádi někdy nahráli. Je to možná už deset nových skladeb. Byli bychom rádi, kdyby naše nové album znělo trochu jinak než to první…

Jabu: Počkej, na tom jsme se ještě nedomluvili…

Alberto: Ne všichni s tím možná souhlasí… Ale něco bychom přece jen změnit mohli. Můžeme jít ještě víc do hloubky, ale uvidíme…

Ayom/ foto archiv Brasil Fest Brno

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Moravskou národní operu Její pastorkyňa Leoše Janáčka (1854–1928) přivezlo do Brna na festival Janáček Brno 2024 Moravské divadlo Olomouc v koprodukci s Janáčkovou operou NdB. Inscenační tým v čele s režisérkou Veronikou Kos Loulovou se titul rozhodl uvést pod názvem Jenůfa, pod kterým se uvádí v zahraničí. Ve středu 20. listopadu, pět dní po své premiéře v Olomouci, mohli také diváci v Mahenově divadle shlédnout nejnovější tuzemské uchopení nejhranější Janáčkovy opery. Hudebního nastudování výrazně upravené původní verze z roku 1904 se zhostila dirigentka Anna Novotná Pešková, a v hlavních rolích se představili Barbora Perná (Jenůfa), Eliška Gattringerová (Kostelnička), Josef Moravec (Laca Klemeň) a Roman Hasymau (Števa Buryja).  více

Kancelář Brno - město hudby UNESCO vám za finanční podpory JIhomoravského kraje v rámci aktivit spojeným s Rokem folklorních souborů představuje soupis aktivních folklorních uskupení (soubory, chasy, muziky) na území Brněnska.  více

Další z orchestrálních koncertů, který se odehrál v rámci festivalu Janáček Brno, patřil domácímu Orchestru Janáčkovy opery NdB pod vedením dirigenta Roberta Kružíka. V pátek 15. listopadu v Mahenově divadle zazněly skladby Leoše Janáčka, Miloslava Ištvana a Bohuslava Martinů. U každé z kompozic pak orchestr doplnili sólisté: u první jmenované to byl houslista Jan Mráček, u druhé recitátoři Daniel Bambas Hana Briešťanská, a při závěrečné kvarteto zpěváků Jana Šrejma KačírkováVáclava Krejčí HouskováVít Nosek a Tadeáš Hoza, se kterými orchestr doplnili také Český filharmonický sbor Brno a Dětský sbor Brnovíce

Mezinárodní festival Janáček Brno nedává prostor pouze profesionálním tělesům, ale v jeho dramaturgii se pravidelně objevují například i studentské projekty. Tak tomu bylo i ve čtvrtek 14. listopadu, kdy byla v divadle Reduta uvedena světová premiéra scénického projektu Konzervatoře Brno s název Vitka Osudová (Koleda milostná). Hudební koláž spojovala různá díla Vítězslavy Kaprálové a Bohuslava Martinů. Stvořil ji Tomáš Krejčí, který společně s Katarínou Duchoňovou a Helenou Fialovou celé představení se studenty konzervatoře také hudebně nastudoval. Na scénáři s Tomášem Krejčím spolupracovala Hana Mikolášková a režie se ujala Alexandra Bolfovávíce

Komorní řada koncertů festivalu Janáček Brno 2024 je zaměřena na kvartetní, ale i sborovou tvorbu. A právě večer konaný ve středu 13. listopadu v prostorách Janáčkova divadla představil mladé ambiciózní sborové těleso JK Voices nesoucí v názvu iniciály svého zakladatele a sbormistra Jakuba Kleckera. Soubor je složený z několika generací zpěvaček a svým fungováním, částečně i repertoárem, navazuje na tradici starších brněnských sborů jako například Kantiléna. V rámci večera se v jednotlivých skladbách představili sopranistka Doubravka Novotná, klavíristé Jiří Hrubý a Helena Fialová, houslistka Barbara Tolarová, harfistka Pavla Kopecká a flétnistka Hana Oráčovávíce

Trumpetista Jiří Kotača založil před deseti lety big band Cotatcha Orchestra. Ten dnes vystupuje s různými programy od nejtradičnějšího jazzu až po vizionářské propojení jazzu s elektronikou. S Jiřím Kotačou hovoříme o tom, jak se orchestr postupně vyprofiloval, jak vzniká autorský repertoár na pomezí jazzu a elektroniky, ale také o tom, co fanouškům přinese listopadový koncert k 10 letům orchestru. Řeč je i o Kotačově mezinárodním kvartetu nebo o tom, jak je možné hru na trubku a křídlovku obohatit efekty.  více

Ačkoliv je Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno věnován především klasice, dramaturgie se nebojí přimíchat do programu například jazzové nebo folklórní koncerty. Právě lidovému umění bylo v neděli 10. listopadu v 15 hodin věnováno pásmo Opojen písní, jehož scénáře a režie se ujala Magdalena Múčková. V podání sboru Netáta ze Strání, jehož vedoucí je Marie Múčková, zpěvačky Kateřiny Gorčíkové z Březové a lidové hudby Matóše z Lopeníka zazněly lidové písně, které zaplnily prostor divadelního sálu brněnské Reduty. Tento komorní hudební pořad akcentoval především obec Březová (Brezová), kterou několikrát sám Leoš Janáček (1854–1928) navštívil a jíž věnoval esej Březovská píseň (1899). Čtení z této eseje procházelo v podání Vladimíra Doskočila celým programem a velmi povedeně tak pásmo propojilo přímo s osobností Leoše Janáčka.  více

Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno nabídl v sobotu také koncert Brno Contemporary Orchestra. Pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra zazněl program z děl čtveřice skladatelů, kteří jsou velkou mírou spjati s Brnem. V divadle Reduta zazněly kompozice Miloslava Ištvana, Aloise Piňose, Josefa Berga a Petra Kofroně.  více

Janáčkova opera Příhody lišky Bystroušky pár dní nazpět oslavila 100. výročí premiéry, která se uskutečnila v Národním divadle Brno. Jejího novodobého festivalového uvedení se zhostil soubor Národního divadla moravskoslezského v režii Itzika Galiliho – choreografa a režiséra izraelského původu. Přivezená inscenace byla uvedena v neděli 10. listopadu v Mahenově divadle.  více

Do letošního ročníku festivalu Janáček Brno přispěla i Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění. Její posluchači připravili sobotní komponovaný program, který divákům předvedl nejen hudbu nejrůznějších stylů, ale také jim ukázal různé prostory fakulty. Při vstupu na fakultu byla příchozím rozdána barevná kolečka, která rozdělila publikum na tři menší skupiny. To vše se stalo z kapacitních důvodů, jelikož se program kromě auly odehrával také ve varhanním sále, klenbovém sále a učebně 09. Všichni tak slyšeli totožný program jen v jiném pořadí.  více

Téměř po devadesáti letech od svého vzniku se do Brna vrátila jediná opera Pavla Haase (1899–1944) Šarlatán. Inscenování této humorné opery se ujalo Národní divadlo moravskoslezské v režii Ondřeje Havelky a hudebním nastudování Jakuba Kleckera. Několik týdnů po premiéře inscenace v Ostravě se v pátek 8. listopadu v Mahenově divadle, kde měl Šarlatán v roce 1938 svoji světovou premiéru, nabídnul novinku ve svém devátém ročníku Festival Janáček Brno 2024.  více

Jedním z komorních koncertů devátého ročníku festivalu Janáček Brno byl také večer věnovaný dílům Leoše Janáčka, a zejména Pavla Haase. Tyto skladby provedla v úterý 5. listopadu v Mozartově sále divadla Reduta různá hudební uskupení složená z tenoristy Nickyho Spence, klavíristky Lady ValešovéNavarra String Quartetu, houslistky Ivany Víškové, hornisty Antonína Koláře a flétnisty Michala Vojáčkavíce

Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více

S tradičním dvouletým odstupem začal Mezinárodní festival Janáček Brno 2024, jehož slavnostní zahájení se uskutečnilo v pátek 1. listopadu v Janáčkově divadle. Národní divadlo Brno při této příležitosti uvedlo premiéru nové inscenace opery Výlety páně Broučkovy Leoše Janáčka (1854–1928), jenž vznikla na náměty dvou povídek Svatopluka Čecha. Režie operní novinky, která vznikla v koprodukci se Staatsoper Unter den Linden, Berlin a Teatro Real, Madrid, se ujal kanadský režisér Robert Carsen. Hudební nastudování, stejně jako dirigování premiéry bylo vloženo do rukou Marka Ivanoviće a v titulní roli Matěje Broučka se představil skotský tenorista Nicky Spencevíce

Znovuuvedením oblíbeného muzikálu Čarodějky z Eastwicku se Městské divadlo Brno rozhodlo připomenout jubilejních dvacet let od otevření svojí velké Hudební scény. Opětovné nasazení titulu představuje povedený narozeninový dárek divadla publiku, které od premiéry v roce 2007 zhltlo 149 repríz hudební inscenace režiséra Stanislava Moši. V novém uvedení se objeví známé tváře z původního obsazení, ale také noví herci a herečky. A tento divadelní comeback bude jistě vděčným diváckým soustem po několik sezon i po sedmnácti letech od prvního českého uvedení právě v Brně. Jen za půl měsíce od nynější premiéry udělají Čarodějky 24 vyprodaných repríz. K tomu není co dodat.  více

Nejčtenější

Kritika

Moravskou národní operu Její pastorkyňa Leoše Janáčka (1854–1928) přivezlo do Brna na festival Janáček Brno 2024 Moravské divadlo Olomouc v koprodukci s Janáčkovou operou NdB. Inscenační tým v čele s režisérkou Veronikou Kos Loulovou se titul rozhodl uvést pod názvem Jenůfa, pod kterým se uvádí v zahraničí. Ve středu 20. listopadu, pět dní po své premiéře v Olomouci, mohli také diváci v Mahenově divadle shlédnout nejnovější tuzemské uchopení nejhranější Janáčkovy opery. Hudebního nastudování výrazně upravené původní verze z roku 1904 se zhostila dirigentka Anna Novotná Pešková, a v hlavních rolích se představili Barbora Perná (Jenůfa), Eliška Gattringerová (Kostelnička), Josef Moravec (Laca Klemeň) a Roman Hasymau (Števa Buryja).  více