Divanhana: Proplétáme různé hudební styly

24. srpen 2022, 2:00

Divanhana: Proplétáme různé hudební styly

Album Zavrzlama bosenské skupiny Divanhana je podle průběžného pořadí prozatím druhou nejlepší světovou nahrávkou roku 2022 podle panelu rozhlasových publicistů World Music Charts Europe. Divanhana vystoupí v rámci Lednicko-valtického hudebního festivalu 26. srpna v Hlohovci a o den později v Břeclavi – Charvátské Nové Vsi. Na naše otázky odpovídá pianista skupiny Neven Tunjić.

Vaše aktuální album má zvláštní název Zavrzlama. Co to slovo znamená?

Slovo „zavrzlama“ znamená uzel nebo nějakou změť, když se moc věcí splete dohromady. Zároveň to ale můžeme obrazně přenést na každodenní život v Bosně a Hercegovině, kde se proplétají lidé různých náboženství a různých národností. Tím pádem je politický život u nás velmi složitý a to všechno nás svazuje do jednoho velkého uzlu. Všichni máme bosenská srdce a náš život je někdy složitý, jindy méně. A o tom všem promlouvají krásné písně, které z naší propletené země pocházejí.

Tvoří i vaše hudba nějaký takový propletenec?

Ano, album jsme pojali vlastně také jako spleť nebo uzel různých hudebních stylů, které spolu souvisejí. Vyšli jsme od naší tradiční hudby, které se říká sevdalinka nebo sevdah. Potom je tu velmi důležitá vrstva takzvané kafana music, která ze sevdalinky svým způsobem vychází. A konečně tu máme nejnovější vrstvu, písně, které vznikly v moderní době po válce v Bopsně a Hercegovině. Mnoho umělců začalo psát vlastní sevdalinky a my k těmto autorům patříme také a také píšeme svou původní hudbu, která má kořeny v sevdalince. Na tomto jednom albu tedy splétáme dohromady různé hudební žánry.

Co mají naopak písně na vašem albu společného?

Jak už jsem řekl, všechny tyto písně, i když pocházejí z různých zdrojů, mají kořeny v naší tradiční hudbě zvané sevdah. Společný mají také jazyk, stejná je kapela a všechny písně spojuje i nápad natočit album ve studiu v Lublani tak, že budeme sedět všichni v jedné místnosti a celé album nahrajeme naráz tak, jak se to dělávalo třeba před třiceti lety. Všechny tyto písně mají tedy společnou energii, kterou se nám na album snad podařilo přenést.

Album jste nahrávali postaru, na analogové pásy. Proč?

Myslím, že jsme se poučili z chyb z minulosti, kdy jsme nahrávali alba digitálně. Při použití analogové záznamové techniky se daří na nahrávce zachovat původní dynamiku kapely. Je to také lepší vzhledem k tomu, že používáme mnoho tradičních akustických nástrojů. Nyní se nám tedy povedlo dostat na album naši energii. Měli jsme také výborného producenta ze Slovinska, Janeze Križaje, který má bohaté zkušenosti a podílel se na velkém množství nahrávek včetně třeba punkových alb. Byl to myslím právě on, kdo nám poradil, ať zkusíme tento trochu staromódní způsob nahrávání, protože takto by naše kapela měla znít. A myslím, že měl pravdu, protože lidem se zvuk našeho alba líbí.

Prakticky všichni hudebníci, kteří v poslední době vydali alba, vyprávějí, jak jejich nové nahrávky ovlivnila koronavirová krize. Jak vám zasáhla do vzniku desky pandemie?

Album jsme stihli nahrát ještě před koronavirovou krizí, ale během pandemie jsme nahrávku míchali. A myslím, že nám to pomohlo, protože jsme na to měli dost času. Jinak totiž pořád koncertujeme, stále cestujeme. V době, kdy nebylo možné cestovat, jsme se mohli naplno věnovat dokončení alba. Seděli jsme doma, nahrávku jsme si navzájem posílali, debatovali o ní, ptali jsme se dalších lidí na názor. Vzniklo tak kolektivní dílo, na kterém se v posledních dvou letech podílela spousta našich spolupracovníků. A já jsem na výsledek opravdu hrdý.

Dokážete definovat, v čem ta hrdost hlavně spočívá?

Především je na tomto albu nové to, že na něm vůbec poprvé hrajeme svou vlastní hudbu. Zároveň mám pocit, jako by to byl nový začátek kapely. Během pandemie jsme nemohli hrát vůbec a nyní jsme začali jakoby znovu od nuly. A to opět souvisí s tím, že začínáme s něčím novým, s vlastní hudbou. Vlastně neobjevujeme nic nového, ale objevujeme sami sebe prostřednictvím svých autorských písní. A tím se toto album liší od všech našich předchozích nahrávek.

Dotkli jsme se hudby sevdah. Jak byste ji návštěvníkům vašich koncertů na Moravě představil?

Je těžké lidem vysvětlit, co přesně znamená sevdah. Přirovnal bych to například k portugalskému fadu nebo k flamenku. To je hudba, kterou cítíte v srdci. A podobným pocit můžete mít i ze sevdalinek. Je to hudba, která vznikala v městském prostředí na území dnešní Bosny a Hercegoviny v době Osmanské říše. Ale je to také hudba, která vzniká v současné době a která vypráví o současném každodenním životě v Bosně a Hercegovině. Sevdah je píseň našeho života.

Máte vy sám nějaké hudební hrdiny, kteří vás v přístupu k této hudbě ovlivnili?

Mnoho tradičních písní má neznámé autory, ale můžeme říct, že všichni umělci, kteří tuto hudbu hráli na území bývalé Jugoslávie, nás nějakým způsobem ovlivnili. Byli to například Himzo Polovina, Safet Isović nebo Zehra Deović. Ale jsou to také součastí umělci z Bosny a Hercegoviny jako Damir Imamović, Amira Medunjanin, Božo Vrećo nebo skupina Mostar Sevdah Reunion. Vlastně všechno, co slyšíme, má nějaký vliv na naši hudbu.

Dva měsíce bylo vaše album na vrcholu měsíčního žebříčku World Music Charts Europe (v březnu a dubnu 2002) a v průběžném celoročním pořadí jste prozatím druzí z interpretů z celého světa. Je to pro vás důležité?

Pro kapelu je tento úspěch opravdu důležitý, protože potvrzuje, že naše cesta vede správným směrem. Určitě bychom tedy rádi pokračovali podobným způsobem a dál vydávali vlastní hudbu. Úspěch v žebříčku je ale důležitý i pro nás „byznys“, pro ty, kteří nám organizují koncerty, pro naše manažery a podobně. Doufám tedy, že nám to přinese spoustu další zajímavé práce. Chceme se totiž soustředit především na cestování, na to, že budeme moci hrát dalším a dalším lidem. Doufám tedy, že to naší kapele přinese více koncertů.

Víte už, jak by mohlo vypadat vaše další album?

O dalším směřování kapely už máme docela jasnou představu. Máme už pár nových písní. Chceme tedy dál rozvíjet svou vlastní tvorbu a představovat naši kapelu prostřednictvím autorských písní. Zároveň ale budeme čerpat ze světa kolem sebe, budeme dál objevovat lidovou hudbu naší země. Máme také nápady na další spolupráce se zajímavými umělci. Plánů tedy máme spoustu a doufáme, že korona už ustoupí a že opravdu budeme moci dál žít normálním životem. A že se nám naše sny splní.

Foto archiv umělců

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Do kulturního programu Brněnských Vánoc na náměstí Svobody, byly stejně jako předešlé roky zařazeni také 4 interpreti reflektující tématiku, kterou se bude ubírat následující rok kancelář Brno město hudby UNESCO.  více

První letošní koncert abonentní řady Filharmonie doma, který se odehrál 10. ledna v Besedním domě, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou Tomáše Netopila Wolfgangu Amadeu Mozartovi. Kromě jeho děl ale zazněla také krátká kompozice Justė Janulytė, která diváky na krátkou chvíli přenesla z klasicismu do 21. století. V první polovině večera se k orchestru přidala dvojice sólistů ve složení Fedor Rudin (housle) a Pavel Nikl (viola).  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je již 1. ledna v Janáčkově divadle zaběhlou tradicí. Ani letošní rok nebyl výjimkou, a orchestr pod vedením dirigenta Michela Tabachnika provedl program složený zejména z děl Johanna Strausse mladšího. Brněnská filharmonie takto zahájila takzvaný straussovský rok. V roce 2025 totiž má skladatel titulovaný jako král valčíků významné jubileum 200 let od narození. Straussovy kompozice doplnily skladby Ericha Wolfganga Korngolda, Richarda Strausse a Dimitrije Šostakoviče.  více

Dva večery po sobě hostilo koncem listopadu brněnské Divadlo Husa na provázku taneční představení s názvem Bohyně. Šlo o magisterskou práci Jana Kysučana. Stávající vedoucí taneční složky Vojenského uměleckého souboru Ondráš s představením inspirovaným kopaničářskými bohyněmi, ale i pohanskou minulostí, před dvěma lety absolvoval na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. V rozhovoru jsme se dostali pod pokličku umělecké choreografie i představení samotného.  více

„Kultura je most“ zaznělo při – v pořadí již druhém - Koncertě česko-rakouského partnerství, který se odehrál v pátek 20. prosince na zámku Thalheim. Jednalo se o závěrečný večer 5. ročníku celoevropského projektu České sny 2024 a také o součást oslav Roku české hudby i mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae. Kultura je most spojující nejen odlišné generace, různé společenské vrstvy, ale i celé národy. A právě projekt České sny, který jen v roce 2024 prezentoval hudbu českých skladatelů v 50 evropských městech 22 různých států, toho může být výmluvným příkladem. Ostatně jen v prosinci zazněla kromě závěrečného koncertu v Rakousku řada dalších 11 v jižní části Evropy od portugalského Amarante přes italské Pesaro až po chorvatský Varaždin. Koncert byl věnován bývalému dolnorakouskému zemskému hejtmanovi Erwinu Pröllovi, který se dlouhodobě zasazuje o budování a prohlubování vztahů mezi Českou republikou a Rakouskem.  více

Posledním předvánočním koncertem uzavřela Filharmonie Brno letošní část abonentní řady Filharmonie doma. Do jejího čela se vůbec poprvé postavil hvězdný houslista Fabio Biondi, který je známý především interpretací barokní hudby. Kromě smyčce se ale chopil také taktovky a brněnskému publiku se tak představil ve dvojroli houslista / dirigent. Společně s Filharmonií Brno provedl ve čtvrtek 19. 12. v Besedním domě díla Antonia Vivaldiho, Jana Dismase Zelenky, Pietra Nardiniho a Luigi Boccheriniho.  více

Kolem svátku svaté Doroty (6. února) a zejména od sv. Floriána (4. května) do sv. Martina (11. listopadu) se asi ve stovce obcí Brněnska a více jak dvaceti městských částech Brna každoročně konají slavnosti, které jsou od nepaměti, mnohde dodnes, nejvýznamnější událostí kulturního roku. Jejich hlavními účastníky bývala svobodná mládež odrostlá škole, chasa, která si na rok volila své zástupce - dva až čtyři stárky. Tato stárkovská organizace začala od začátku 20. století zanikat a pořadatelství jedněch hodů v obci se rozdrobilo mezi řadu spolků. S jejich rušením či ukončením činnosti se pořadatelství hodů přerušilo, případně v letech nesvobody přecházely hody do ilegality. Jejich dnešní slavení je tedy tradice obnovovaná, v dosídlených či novějších lokalitách zaváděná.  více

Vánoce v Brně znamenají také tradiční předvánoční koncert Brno Contemporary Orchestra (BCO), který se tentokrát uskutečnil s titulkem Z Ameriky do Tuřan. Odehrál se 18. prosince a po roční pauze se opět vrátil do tuřanské sokolovny. BCO pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra provedlo skladby Mauricia Kagela, Steva Reicha, Trevora Grahla a tradičně i Miloslava Kabeláče. Společně s orchestrem se publiku představila čtveřice zpěváků ve složení Aneta Podracká BendováKornél MikeczMichal Kuča a Martin Kotulan. V závěru první poloviny pak Pavel Šnajdr vyměnil taktovku za tleskání, v čemž ho doplnil Petr Hladíkvíce

Po roce 1989 se začalo Brno pomalu ale jistě z hermeticky uzavřené socialistické republiky chystat na divoké devadesátky plné nevyjasněných vražd, podvodů s lehkými topnými oleji a mafiánských tanečků v rytmu diska. Stěny dětských pokojů plnila Nirvana a plechovky od Coca Coly, na nočním stolku nesmělo chybět poslední Bravíčko. Měl i v této době folklor své místo, musel si ho znovu vydobýt nebo jde o maják, který rozbouřené dějiny nijak nezasáhly?  více

Téma v názvu je dosti široké a neodvažuji se svůj text nazvat jinak, než letmým ohlédnutím. Nejdříve si však dovolím malou retrospektivu.  více

Po dvou týdnech od uvedení Mahlerovy Písně žalobné se do prostor Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno s podobně ambiciózním programem. Pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese koncertně provedla kompletní oratorium Mesiáš Georga Friedricha Händela. Nastudování aranže vytvořené Wolfgangem Amadeem Mozartem se společně s orchestrem ujal Slovenský filharmonický sbor pod vedením Jana Rozehnala, a čtveřice sólistů ve složení Jana Sibera (soprán), Václava Krejčí Housková (mezzosoprán), Christoph Prégardien (tenor) a Lukáš Bařák (basbaryton).  více

Pro poslední koncert letošního, sedmnáctého ročníku multižánrového festivalu Groove Brno si organizátoři schovali opravdovou lahůdku. V sobotu 7. prosince vystoupil v brněnském Metro Music Baru americký baskytarista, zpěvák a experimentátor MonoNeon, kterého doprovodila trojice muzikantů Xavier Lynn (elektrická kytara, vokály), Dominique Xavier Taplin (klávesy, vokály) a Jackie Withfield (bicí, vokály).  více

Dnes již světoznámá švédská kapela Dirty Loops zakončila v sobotu 30. listopadu v brněnském Metro Music Bar své podzimní evropské turné. Koncertem kapela přispěla do programu sedmnáctého ročníku funkového, soulového a jazzového festivalu Groove Brno. Trio virtuózních muzikantů ve složení Jonah Nilsson – zpěv a klávesy, Henrik Linder – basová kytara a Aron Mellergård – bicí se proslavilo perfektní technickou zdatností, propracovanými vlastními kompozicemi i cover verzemi známých, zejména popových písní. Tyto písně jsou však v jejich aranžích často reharmonizovány a stylem se blíží ke kombinaci disca, popu a jazz fusion. Aby se muzikanti nemuseli uchýlit k používání předem nahraných podkladů, doplnil trio při tour klávesák a vokalista Kristian Kraftlingvíce

Největší koncertní projekt stávající sezóny 28. a 29. listopadu zahájil abonentní řadu Filharmonie v divadle II. První polovinu věnovala Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese třem kratším kompozicím Ericha Wolfganga Korngolda a Josefa Bohuslava Foerstera. Druhou část pak vyplnila monumentální Píseň žalobná Gustava Mahlera, která zazněla v původní třívěté verzi. Orchestr doplnil Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy, a čtveřice sólistů ve složení Chen Reiss – soprán, Stefanie Irányi –alt, Attilio Glaser – tenor a Michael Wagner –baryton. Dvojice koncertů navíc připomínala velká výročí: 90 let od premiéry (28. 11. 1934) původní třívěté verze Mahlerovy Písně žalobné, která se odehrála v Brně, a 100 let od otevření brněnského studia Českého (Československého) rozhlasu.  více

Hudební soubor Ensemble Opera Diversa dal svému poslednímu orchestrálnímu koncertu letošního roku osobitý „spin“. Večer se odehrál 26. listopadu v hudebním klubu Alterna, který je spíše sídlem rocku, elektroniky a indie popu než koncertním sálem artificiální hudby. Dvojice vybraných skladeb sestávající z premiérovaného díla Vojtěcha Dlaska Querellovy písně pro sopránový saxofon a smyčce a skladby Miloslava Ištvana Hard Blues pro pop-baryton, soprán, recitátora a komorní soubor tomu rovněž odpovídala. Ištvanův Hard blues přirozeně propůjčil celému večeru i jméno – právě onen střet artificiálního, komponovaného a cíleně „uměleckého“ světa (myšleno bez pejorativního nádechu) s afroamerickými autentickými hudebními projevy vyvěrajícími z hlubin duše životem zkoušeného člověka byl totiž středobodem večera. Nejednalo se tedy o pouhou stylovou inspiraci, nýbrž o inspiraci tematickou, která byla inherentně přítomná také v úvodním díle večera. Tím byla skladba Querellovy písně inspirovaná románem Jeana Geneta, již dříve věnovaná souboru Ensemble Opera Diversa, tentokrát však v nové instrumentaci.  více

Nejčtenější

Kritika

První letošní koncert abonentní řady Filharmonie doma, který se odehrál 10. ledna v Besedním domě, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou Tomáše Netopila Wolfgangu Amadeu Mozartovi. Kromě jeho děl ale zazněla také krátká kompozice Justė Janulytė, která diváky na krátkou chvíli přenesla z klasicismu do 21. století. V první polovině večera se k orchestru přidala dvojice sólistů ve složení Fedor Rudin (housle) a Pavel Nikl (viola).  více