Ema Brabcová a Filip Míšek: Oběma se nám po Khoibě stýskalo

3. duben 2019, 2:00

Ema Brabcová a Filip Míšek: Oběma se nám po Khoibě stýskalo

Filip Míšek a Ema Brabcová spolupracují už dvacet let. Pokrali se v roce 1999 v kapele Roe-Deer, v jejímž rámci pak vytvořili vlastní projekt s názvem Khoiba. Pod tímto názvem vydali alba Nice Traps (2004) a Mellow Drama (2007), zazářili na tuzemské scéně a dali o sobě vědět i v sousedním Německu, ale poté se každý z protagonistů vydal vlastní cestou – Filip si vymyslel sólový projekt Dikolson a Ema působila nejprve v kapele Luno a poté se stala součástí skupiny The Antagonists pod vedením Jana P. Muchowa. Až v lednu 2019 na sebe upozornila znovuzrozená Khoiba – nejprve singlem Log a o dva měsíce později albem Khoiba. Dvojice je v rámci intenzivního jarního turné přijede představit i do Brna. Koncert v Kabinetu múz se koná 24. dubna a Khoibu na něm podpoří Jan Boroš s Čarami života, oceněnými letos cenou Apollo.

Khoiba se vrací na scénu po delší pauze. Co jste v tom mezidobí poslouchali za hudbu? A shodli byste se na svých současných hudebních preferencích?

Ema: Myslím, že se nám každému líbí něco trochu jiného. Ale na spoustě věcí bychom se asi i shodli. Od té doby, co mám děti, toho tolik neposlouchám. Ale když už si něco pustím, tak je to často klasika. Konkrétně mám ráda třeba Šostakoviče nebo Prokofjeva. A mám také docela náklonnost k některým popovým hlasům, jakou jsou například Rihanna, Justin Bieber nebo ukrajinská zpěvačka Oleksandra Zaritska.

Filip: Já namátkou vyberu pár interpretů, který mi zůstali v přehrávači nebo v paměti: BEAK>, Connan Mockasin, Death Grips, Micachu, Black Midi, filmová hudba Jonnyho Greenwooda, Arca, Deerhoof, Krysztof Penderecki, Devendra Banhart.

Co vlastně bylo hlavním impulsem, proč dát Khoibu znovu dohromady?

Ema: Myslím, že se nám po Khoibě oběma stýskalo. Hudebně si prostě rozumíme.

Byla tam snaha přímo navázat na starší tvorbu, nebo se z vašeho pohledu jedná o úplně novou kapitolu?

Ema: Podle mě tam nebyla nějaká vyložená snaha o navázání. Cítím, že navazujeme, ale jde to přirozeně. V něčem jsme zas začali novou kapitolu. Třeba v tom, že hrajeme ve dvou.

Filip: Pár starých písniček budeme hrát na koncertech, to je možná jediné navázání na minulost.

Autorství nových skladeb uvádíte jako kolektivní: „All music written by Khoiba.“ Jak tedy aktuální repertoár vznikal? A byl proces tvorby jiný než v případě vašich starších desek?

Ema: Myslím, že ten proces tvorby se v jádru moc neliší. To děláme hodně podobně jako dřív.

Filip: Jak říká Ema, je to podobné jako dřív. Vytváříme nápady, na kterých společně i odděleně pracujeme. Já se následně zabývám tou dokončovací fází celého alba, řeším aranže, produkci a mix.

Dostalo se na desku všechno, co jste po obnovení Khoiby napsali, nebo jste vybírali z většího množství materiálu?

Ema: Měli jsme toho víc…

Filip: …ale zas ne moc, vyšlo to jen tak tak… (smích)

Na mixu nahrávky se podílel a mastering měl na starosti Matouš Godík. Proč právě on?

Filip: Hlavně proto, že je šikovný. Myslím, že se s Matoušem v určité míře protínáme ve věcech, jako je třeba hudební vkus nebo estetika. Byla to moc příjemná spolupráce.

V tiskové zprávě, která k vaší desce vyšla, se píše, že nahrávka je „brutální i jemná, rozrušující i zklidňující“ Odráží to vaše duševní rozpoložení v době, kdy album vznikalo?

Ema: Ano, určitě to odráží duševní rozpoložení.

Jak by tedy měly na posluchače působit texty vašich písní?

Ema: To je samozřejmě na posluchačích, jak si to vyloží. Člověk nikdy neví ani nemůže předvídat, co komu brnkne na strunku.

Podle čeho jste vybírali label, na kterém albu vyjde? A nebyl ve hře i vlastní náklad, který volí čím dál víc kapel?

Ema: Vlastní náklad ve hře nebyl. Filip měl s Danem Dudárcem z Minority Records dobrou zkušenost z desky svého projektu Dikolson.

Filip: Dan a jeho label Minority Records je v dnešní době vcelku ojedinělý úkaz. Je to člověk, která má celkem jasnou vizi a nezdráhá se vynaložit velké úsilí pro dobrý výsledek celý věci.

V čem je podle vás nová Khoiba silnější – v práci ve studiu, nebo na koncertech?

Ema: Uvidíme! Zatím jsme ještě tolik nehráli.

Oba se věnujete také filmové hudbě – Ema jako zpěvačka skupiny The Antagonists Jana Muchowa a Filip jako skladatel. Máte svou oblíbenou filmovou hudbu?

Ema: Já nejsem úplně fajnšmekr na filmovou hudbu. Ale z dětství mě nějak zaujal soundtrack k Draculovi od Wojciecha Kilara a celoživotně miluju hudbu ke všem Lynchovým filmům.

Filip: Já zmíním namátkou třeba hudbu k poslednímu Kubrickovu filmu Eyes Wide Shut od Jocelyn Pook.

V rámci jarního turné přijedete 24. dubna také do brněnského Kabinetu múz. Na co se mohou fanoušci těšit?

Filip: Těšit se můžou hlavně na písničky z našeho nového alba a taky na to, že si třeba odnesou celkově hezký pocit z večera a třeba i vinyl.

Jak bude vypadat vaše letní sezóna? Na kterých festivalech můžeme Khoibu vidět?

Ema: Budeme hrát na Metronome festivalu, na Fingers Up, v Boskovicích, na Colours of Ostrava, na Besedě u bigbítu.

Khoiba/ Adela Havelkova Photography

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Kancelář Brno - město hudby UNESCO vám za finanční podpory JIhomoravského kraje v rámci aktivit spojeným s Rokem folklorních souborů představuje soupis aktivních folklorních uskupení (soubory, chasy, muziky) na území Brněnska.  více

Další z orchestrálních koncertů, který se odehrál v rámci festivalu Janáček Brno, patřil domácímu Orchestru Janáčkovy opery NdB pod vedením dirigenta Roberta Kružíka. V pátek 15. listopadu v Mahenově divadle zazněly skladby Leoše Janáčka, Miloslava Ištvana a Bohuslava Martinů. U každé z kompozic pak orchestr doplnili sólisté: u první jmenované to byl houslista Jan Mráček, u druhé recitátoři Daniel Bambas Hana Briešťanská, a při závěrečné kvarteto zpěváků Jana Šrejma KačírkováVáclava Krejčí HouskováVít Nosek a Tadeáš Hoza, se kterými orchestr doplnili také Český filharmonický sbor Brno a Dětský sbor Brnovíce

Mezinárodní festival Janáček Brno nedává prostor pouze profesionálním tělesům, ale v jeho dramaturgii se pravidelně objevují například i studentské projekty. Tak tomu bylo i ve čtvrtek 14. listopadu, kdy byla v divadle Reduta uvedena světová premiéra scénického projektu Konzervatoře Brno s název Vitka Osudová (Koleda milostná). Hudební koláž spojovala různá díla Vítězslavy Kaprálové a Bohuslava Martinů. Stvořil ji Tomáš Krejčí, který společně s Katarínou Duchoňovou a Helenou Fialovou celé představení se studenty konzervatoře také hudebně nastudoval. Na scénáři s Tomášem Krejčím spolupracovala Hana Mikolášková a režie se ujala Alexandra Bolfovávíce

Komorní řada koncertů festivalu Janáček Brno 2024 je zaměřena na kvartetní, ale i sborovou tvorbu. A právě večer konaný ve středu 13. listopadu v prostorách Janáčkova divadla představil mladé ambiciózní sborové těleso JK Voices nesoucí v názvu iniciály svého zakladatele a sbormistra Jakuba Kleckera. Soubor je složený z několika generací zpěvaček a svým fungováním, částečně i repertoárem, navazuje na tradici starších brněnských sborů jako například Kantiléna. V rámci večera se v jednotlivých skladbách představili sopranistka Doubravka Novotná, klavíristé Jiří Hrubý a Helena Fialová, houslistka Barbara Tolarová, harfistka Pavla Kopecká a flétnistka Hana Oráčovávíce

Trumpetista Jiří Kotača založil před deseti lety big band Cotatcha Orchestra. Ten dnes vystupuje s různými programy od nejtradičnějšího jazzu až po vizionářské propojení jazzu s elektronikou. S Jiřím Kotačou hovoříme o tom, jak se orchestr postupně vyprofiloval, jak vzniká autorský repertoár na pomezí jazzu a elektroniky, ale také o tom, co fanouškům přinese listopadový koncert k 10 letům orchestru. Řeč je i o Kotačově mezinárodním kvartetu nebo o tom, jak je možné hru na trubku a křídlovku obohatit efekty.  více

Ačkoliv je Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno věnován především klasice, dramaturgie se nebojí přimíchat do programu například jazzové nebo folklórní koncerty. Právě lidovému umění bylo v neděli 10. listopadu v 15 hodin věnováno pásmo Opojen písní, jehož scénáře a režie se ujala Magdalena Múčková. V podání sboru Netáta ze Strání, jehož vedoucí je Marie Múčková, zpěvačky Kateřiny Gorčíkové z Březové a lidové hudby Matóše z Lopeníka zazněly lidové písně, které zaplnily prostor divadelního sálu brněnské Reduty. Tento komorní hudební pořad akcentoval především obec Březová (Brezová), kterou několikrát sám Leoš Janáček (1854–1928) navštívil a jíž věnoval esej Březovská píseň (1899). Čtení z této eseje procházelo v podání Vladimíra Doskočila celým programem a velmi povedeně tak pásmo propojilo přímo s osobností Leoše Janáčka.  více

Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno nabídl v sobotu také koncert Brno Contemporary Orchestra. Pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra zazněl program z děl čtveřice skladatelů, kteří jsou velkou mírou spjati s Brnem. V divadle Reduta zazněly kompozice Miloslava Ištvana, Aloise Piňose, Josefa Berga a Petra Kofroně.  více

Janáčkova opera Příhody lišky Bystroušky pár dní nazpět oslavila 100. výročí premiéry, která se uskutečnila v Národním divadle Brno. Jejího novodobého festivalového uvedení se zhostil soubor Národního divadla moravskoslezského v režii Itzika Galiliho – choreografa a režiséra izraelského původu. Přivezená inscenace byla uvedena v neděli 10. listopadu v Mahenově divadle.  více

Do letošního ročníku festivalu Janáček Brno přispěla i Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění. Její posluchači připravili sobotní komponovaný program, který divákům předvedl nejen hudbu nejrůznějších stylů, ale také jim ukázal různé prostory fakulty. Při vstupu na fakultu byla příchozím rozdána barevná kolečka, která rozdělila publikum na tři menší skupiny. To vše se stalo z kapacitních důvodů, jelikož se program kromě auly odehrával také ve varhanním sále, klenbovém sále a učebně 09. Všichni tak slyšeli totožný program jen v jiném pořadí.  více

Téměř po devadesáti letech od svého vzniku se do Brna vrátila jediná opera Pavla Haase (1899–1944) Šarlatán. Inscenování této humorné opery se ujalo Národní divadlo moravskoslezské v režii Ondřeje Havelky a hudebním nastudování Jakuba Kleckera. Několik týdnů po premiéře inscenace v Ostravě se v pátek 8. listopadu v Mahenově divadle, kde měl Šarlatán v roce 1938 svoji světovou premiéru, nabídnul novinku ve svém devátém ročníku Festival Janáček Brno 2024.  více

Jedním z komorních koncertů devátého ročníku festivalu Janáček Brno byl také večer věnovaný dílům Leoše Janáčka, a zejména Pavla Haase. Tyto skladby provedla v úterý 5. listopadu v Mozartově sále divadla Reduta různá hudební uskupení složená z tenoristy Nickyho Spence, klavíristky Lady ValešovéNavarra String Quartetu, houslistky Ivany Víškové, hornisty Antonína Koláře a flétnisty Michala Vojáčkavíce

Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více

S tradičním dvouletým odstupem začal Mezinárodní festival Janáček Brno 2024, jehož slavnostní zahájení se uskutečnilo v pátek 1. listopadu v Janáčkově divadle. Národní divadlo Brno při této příležitosti uvedlo premiéru nové inscenace opery Výlety páně Broučkovy Leoše Janáčka (1854–1928), jenž vznikla na náměty dvou povídek Svatopluka Čecha. Režie operní novinky, která vznikla v koprodukci se Staatsoper Unter den Linden, Berlin a Teatro Real, Madrid, se ujal kanadský režisér Robert Carsen. Hudební nastudování, stejně jako dirigování premiéry bylo vloženo do rukou Marka Ivanoviće a v titulní roli Matěje Broučka se představil skotský tenorista Nicky Spencevíce

Znovuuvedením oblíbeného muzikálu Čarodějky z Eastwicku se Městské divadlo Brno rozhodlo připomenout jubilejních dvacet let od otevření svojí velké Hudební scény. Opětovné nasazení titulu představuje povedený narozeninový dárek divadla publiku, které od premiéry v roce 2007 zhltlo 149 repríz hudební inscenace režiséra Stanislava Moši. V novém uvedení se objeví známé tváře z původního obsazení, ale také noví herci a herečky. A tento divadelní comeback bude jistě vděčným diváckým soustem po několik sezon i po sedmnácti letech od prvního českého uvedení právě v Brně. Jen za půl měsíce od nynější premiéry udělají Čarodějky 24 vyprodaných repríz. K tomu není co dodat.  více

Letošní ročník Expozice nové hudby uzavřelo teprve druhé uvedení kompozičního site specific projektu Fresco Karlheinze Stockhausena (1928–2007), který byl poprvé uvedený v roce 1969. Od této doby se ho nikdo neujal. Divákům, kteří v sobotu 19. 10. navštívili Besední dům, se tak naskytla naprosto unikátní příležitost zažít dílo na vlastní kůži. Zmíněné první uvedení této skladby bylo provázeno sabotážemi ze strany konzervativních muzikantů. A tak je legitimní si položit otázku, zda teprve v sobotu Fresco nezaznělo, jak si to skladatel představoval. Tento náročný projekt kurátorky Moniky Pasiecznik a uměleckého vedoucího Pabla Drukera realizovala čtyři tělesa složená ze členů Brno Contemporary OrchestraMladých brněnských symfoniků Filharmonie Brno pod vedením Pablo Drukera, Radima HanouskaPavla Šnajdra, Tomáše Krejčího a Pavla Zlámalavíce

Nejčtenější

Kritika

Další z orchestrálních koncertů, který se odehrál v rámci festivalu Janáček Brno, patřil domácímu Orchestru Janáčkovy opery NdB pod vedením dirigenta Roberta Kružíka. V pátek 15. listopadu v Mahenově divadle zazněly skladby Leoše Janáčka, Miloslava Ištvana a Bohuslava Martinů. U každé z kompozic pak orchestr doplnili sólisté: u první jmenované to byl houslista Jan Mráček, u druhé recitátoři Daniel Bambas Hana Briešťanská, a při závěrečné kvarteto zpěváků Jana Šrejma KačírkováVáclava Krejčí HouskováVít Nosek a Tadeáš Hoza, se kterými orchestr doplnili také Český filharmonický sbor Brno a Dětský sbor Brnovíce