Jaroslav Kneisl: Brněnské studio Českého rozhlasu a folklor pro mě představují téměř synonyma

Jaroslav Kneisl: Brněnské studio Českého rozhlasu a folklor pro mě představují téměř synonyma

Součástí Českého rozhlasu Brno je už téměř sedmdesát let také folklorní redakce. V rozhovoru s jejím současným dramaturgem, ale také cimbalistou a pedagogem Jaroslavem Kneislem se dozvíte, co se v nově zrekonstruované budově brněnského rozhlasu právě chystá. A dále vám kupříkladu prozradíme, proč by měl každý milovník lidové hudby ladit tuto stanici právě v listopadu.

Jardo, jakou roli pro tebe osobně má lidová hudba ve vysílání Českého rozhlasu Brno?

Brněnské studio Českého rozhlasu a folklor to jsou skoro synonyma, alespoň já bych si to přál. Je tomu tak už od roku 1952, kdy zde vznikl nejen Brněnský rozhlasový orchestr lidových nástrojů, ale i samotná folklorní redakce. Od té doby zde pracovalo mnoho osobností, které se tomu věnovaly. My se snažíme navázat na jejich práci. Ať už to byl Jaromír Nečas, Jaroslav Jurášek, Jaroslav Jakubíček nebo Josef Prudil. Naše studio má velký archiv, a nejen proto i velký potenciál.

V září se po několikaleté rekonstrukci znovu otevřela zrekonstruovaná budova brněnského rozhlasu od architekta Ernsta Wiesnera. Jakou roli v tom hrála folklorní redakce?

Podíleli jsme se na koncertu, který byl součástí celodenního programu otevírání nově zrekonstruované budovy. Ten měl za úkol představit nejen “novou” budovu, ale především náš nový koncertní cimbál.

Jak konkrétně představení probíhalo?

Jednalo se o představení cimbálu v jeho různých podobách. Ta hlavní samozřejmě spočívala v lidové písni, o což se postaral BROLN, který byl hlavním uměleckým tělesem programu. Po několika desítkách let hrál BROLN dokonce se dvěma cimbalisty a dvěma cimbály, na které jsme si zahráli s kolegou Janem Káčerem. Posluchači si ale mohli vychutnat vzpomínaný nástroj také v artificiální muzice nebo jazzu.

kneisl_jaroslav_Foto_Ludmila_Opltova_01

A které interprety bylo při koncertu možno slyšet?

Při přípravě koncertu jsem vsadil na kartu mladých a nadějných cimbalistů, kteří jsou na začátku své sólové dráhy. Artificiální muziku skladatele Jana Meisla zahrála Gabriela Krchňáčková z Nivnice. Speciální jazzový kousek od Pata Methenyho zahráli na dva cimbály Jakub Šíbl a Michal Procházka.

Také bych rád zmínil, že patronkou nového cimbálu se stala dlouholetá cimbalistka a sólistka BROLNU paní Helena Červenková. Druhým patronem se stal generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.

Máte s tímto nástrojem další plány?

Brněnské rozhlasové studio má po mnoha desítkách let opět cimbál, což znamená, že se nástroj může používat nejen pro cimbálové muziky a soubory. Byl bych rád, kdyby se natáčela sólová a komorní hudba, ve které má cimbál svoje místo – a to i jazzová nebo moderní pojetí. Cimbál dává skutečně velké možnosti. Nyní ho máme přímo ve studiu a můžeme toho naplno využít.

Pojďme však k aktuálním událostem. Proč by si tedy měli milovníci lidové hudby naladit frekvence Českého rozhlasu Brno právě v listopadu?

Je to tuším třetím rokem, co se tady listopad stal měsícem folkloru. Jak všichni pravidelní posluchači vědí, březen je měsícem knihy. A my jsme si s vedoucím vysílání Jiřím Kokmotosem řekli, že by chtělo dát ve vysílání brněnského rozhlasu občas ještě trochu více prostoru lidové kultuře a lidové muzice. Listopad je navíc takový pošmourný měsíc, tak ho alespoň trochu rozveselíme touto muzikou. Tedy letos potřetí bude dán na frekvencích Českého rozhlasu Brno, ale i Českého rozhlasu Zlín větší prostor právě lidové hudbě a tradicím.

Ve kterých pořadech se mohou posluchači na tento folklorní koncept těšit?

Naši hlavní vlajkovou lodí je pořad Na pěknú notečku. Jeho díly budou v tento měsíc ještě o něco speciálnější než obvykle. Bude se v nich pouštět např. nově natočená muzika, která vznikla v brněnském studiu, což budou ve většině případů dokonce premiéry. Navíc budou přizváni i samotní interpreti, ale i jiní hosté. Rozhovory budou nejen v Notečkách, ale i v dopoledním pořadu Apetýt. Vše můžete sledovat v naší facebookové skupině Radiofolklor.

kneisl_jaroslav_Foto_Ludmila_Opltova_03

Budou vznikat i nějaké další nové nahrávky?

Ano, v listopadu bude v brněnském rozhlase “folklorně” živo a taky se se budou natáčet další zajímavé projekty. Jmenovitě půjde o VUS Ondráš a CM Luďka Běťáka.  Také se těším, že spojíme dvě metropole, protože bude natáčet ženský pěvecký sbor Lada z Prahy, který doprovodí CM Vojtěcha Konečného, která má zase sídlo v Brně. Dotáčet se bude také projekt na pomezí žánrů Michala Grombiříka.

A závěrem: na co se v tomto Listopadu - měsíci folkloru těšíš osobně a na co bys rád posluchače pozval?

Pomyslným vrcholem celého měsíce by měl být přímý přenos z jedné takové “folklorní jam session”, kde bude hrát CM Grossianka a další muzikanti. Ta by se měla vysílat živě i s video přenosem na youtube. Dojde k tomu na svatou Kateřinu tedy 25. listopadu v jednom z brněnských podniků, kde se tyto akce pravidelně konají. Ovšem v tuto chvíli zatím nechci potenciální zájemce příliš vnadit, protože teprve uvidíme, co vše nám covid dovolí.

Foto/ Ludmila Opltová

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Nový autorský titul od víkendu nabízí na velké scéně Městské divadlo Brno. Jedná se o hudební Pohádku o živé vodě a je pod ní podepsaný autor libreta a režisér či zdejší principál Stanislav Moša, který už dlouhá léta tvoří v tandemu s hudebním skladatelem Zdenkem Mertou. Nyní se jedná o jejich už desátou autorskou spolupráci, při níž se znovu vrátili k pohádkovému žánru (jejich první pohádkou byla Zahradu divů v roce 2004). Výsledkem je výpravný titul, který myslí na malé i odrostlé diváky.  více

Už druhý letošní program pořádaný Filharmonií Brno oslavil jubileum významného skladatele. Zatímco Novoroční koncert byl věnován Johannu Straussovi mladšímu, koncert konaný 16. ledna v Janáčkově divadle připomněl nadcházející výročí Maurice Ravela (1875–1937), od jehož narození uplyne 7. března 150 let. Při koncertu složeném čistě z Ravelových děl se do čela Filharmonie Brno po delší době postavil její šéfdirigent Dennis Russell Davies. Během čtvrtečního večera zazněly mimo jiné oba Ravelovy klavírní koncerty, při kterých se za klavír posadil francouzský klavírista Alexandre Tharaudvíce

První letošní koncert abonentní řady Filharmonie doma, který se odehrál 10. ledna v Besedním domě, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou Tomáše Netopila Wolfgangu Amadeu Mozartovi. Kromě jeho děl ale zazněla také krátká kompozice Justė Janulytė, která diváky na krátkou chvíli přenesla z klasicismu do 21. století. V první polovině večera se k orchestru přidala dvojice sólistů ve složení Fedor Rudin (housle) a Pavel Nikl (viola).  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je již 1. ledna v Janáčkově divadle zaběhlou tradicí. Ani letošní rok nebyl výjimkou, a orchestr pod vedením dirigenta Michela Tabachnika provedl program složený zejména z děl Johanna Strausse mladšího. Brněnská filharmonie takto zahájila takzvaný straussovský rok. V roce 2025 totiž má skladatel titulovaný jako král valčíků významné jubileum 200 let od narození. Straussovy kompozice doplnily skladby Ericha Wolfganga Korngolda, Richarda Strausse a Dimitrije Šostakoviče.  více

Dva večery po sobě hostilo koncem listopadu brněnské Divadlo Husa na provázku taneční představení s názvem Bohyně. Šlo o magisterskou práci Jana Kysučana. Stávající vedoucí taneční složky Vojenského uměleckého souboru Ondráš s představením inspirovaným kopaničářskými bohyněmi, ale i pohanskou minulostí, před dvěma lety absolvoval na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. V rozhovoru jsme se dostali pod pokličku umělecké choreografie i představení samotného.  více

„Kultura je most“ zaznělo při – v pořadí již druhém - Koncertě česko-rakouského partnerství, který se odehrál v pátek 20. prosince na zámku Thalheim. Jednalo se o závěrečný večer 5. ročníku celoevropského projektu České sny 2024 a také o součást oslav Roku české hudby i mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae. Kultura je most spojující nejen odlišné generace, různé společenské vrstvy, ale i celé národy. A právě projekt České sny, který jen v roce 2024 prezentoval hudbu českých skladatelů v 50 evropských městech 22 různých států, toho může být výmluvným příkladem. Ostatně jen v prosinci zazněla kromě závěrečného koncertu v Rakousku řada dalších 11 v jižní části Evropy od portugalského Amarante přes italské Pesaro až po chorvatský Varaždin. Koncert byl věnován bývalému dolnorakouskému zemskému hejtmanovi Erwinu Pröllovi, který se dlouhodobě zasazuje o budování a prohlubování vztahů mezi Českou republikou a Rakouskem.  více

Dějiny pravidelného rozhlasového vysílání z Brna se začaly psát v roce 1924, rok po zahájení vysílání pražského rozhlasu a jen dva roky po vzniku prvního pravidelného vysílání v Evropě – londýnského BBC. Už celé jedno století je brněnské studio Českého rozhlasu motorem nejen hudebního, ale i obecně kulturního dění na Moravě, které svým vysíláním významně ovlivnilo. Důležitou roli sehrál brněnský rozhlas také v oblasti hudebního folkloru. Od svých začátků byl významným dokumentátorem lidové hudby v terénu a svým vysíláním neoddiskutovatelně ovlivnil vývoj hudebního folklorismu na našem území. Stalo se tak především díky neúnavné činnosti několika generací redaktorů a dramaturgů folklorního vysílání, kteří lidovou píseň a hudbu nejen zaznamenávali v terénu, ale prostřednictvím vysílání jí dávali druhý život. Právě díky nim se z interpretů, jako byli Božena Šebetovská, Jožka Severin, Dušan a Luboš Holí, Jarmila Šuláková, Vlasta Grycová a řada dalších, staly folklorní legendy. A zejména díky rozhlasu se všeobecně známými staly desítky lidových písní, které by jinak zůstaly zapomenuty.  více

Posledním předvánočním koncertem uzavřela Filharmonie Brno letošní část abonentní řady Filharmonie doma. Do jejího čela se vůbec poprvé postavil hvězdný houslista Fabio Biondi, který je známý především interpretací barokní hudby. Kromě smyčce se ale chopil také taktovky a brněnskému publiku se tak představil ve dvojroli houslista / dirigent. Společně s Filharmonií Brno provedl ve čtvrtek 19. 12. v Besedním domě díla Antonia Vivaldiho, Jana Dismase Zelenky, Pietra Nardiniho a Luigi Boccheriniho.  více

Kolem svátku svaté Doroty (6. února) a zejména od sv. Floriána (4. května) do sv. Martina (11. listopadu) se asi ve stovce obcí Brněnska a více jak dvaceti městských částech Brna každoročně konají slavnosti, které jsou od nepaměti, mnohde dodnes, nejvýznamnější událostí kulturního roku. Jejich hlavními účastníky bývala svobodná mládež odrostlá škole, chasa, která si na rok volila své zástupce - dva až čtyři stárky. Tato stárkovská organizace začala od začátku 20. století zanikat a pořadatelství jedněch hodů v obci se rozdrobilo mezi řadu spolků. S jejich rušením či ukončením činnosti se pořadatelství hodů přerušilo, případně v letech nesvobody přecházely hody do ilegality. Jejich dnešní slavení je tedy tradice obnovovaná, v dosídlených či novějších lokalitách zaváděná.  více

Vánoce v Brně znamenají také tradiční předvánoční koncert Brno Contemporary Orchestra (BCO), který se tentokrát uskutečnil s titulkem Z Ameriky do Tuřan. Odehrál se 18. prosince a po roční pauze se opět vrátil do tuřanské sokolovny. BCO pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra provedlo skladby Mauricia Kagela, Steva Reicha, Trevora Grahla a tradičně i Miloslava Kabeláče. Společně s orchestrem se publiku představila čtveřice zpěváků ve složení Aneta Podracká BendováKornél MikeczMichal Kuča a Martin Kotulan. V závěru první poloviny pak Pavel Šnajdr vyměnil taktovku za tleskání, v čemž ho doplnil Petr Hladíkvíce

Po roce 1989 se začalo Brno pomalu ale jistě z hermeticky uzavřené socialistické republiky chystat na divoké devadesátky plné nevyjasněných vražd, podvodů s lehkými topnými oleji a mafiánských tanečků v rytmu diska. Stěny dětských pokojů plnila Nirvana a plechovky od Coca Coly, na nočním stolku nesmělo chybět poslední Bravíčko. Měl i v této době folklor své místo, musel si ho znovu vydobýt nebo jde o maják, který rozbouřené dějiny nijak nezasáhly?  více

Téma v názvu je dosti široké a neodvažuji se svůj text nazvat jinak, než letmým ohlédnutím. Nejdříve si však dovolím malou retrospektivu.  více

Po dvou týdnech od uvedení Mahlerovy Písně žalobné se do prostor Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno s podobně ambiciózním programem. Pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese koncertně provedla kompletní oratorium Mesiáš Georga Friedricha Händela. Nastudování aranže vytvořené Wolfgangem Amadeem Mozartem se společně s orchestrem ujal Slovenský filharmonický sbor pod vedením Jana Rozehnala, a čtveřice sólistů ve složení Jana Sibera (soprán), Václava Krejčí Housková (mezzosoprán), Christoph Prégardien (tenor) a Lukáš Bařák (basbaryton).  více

Pro poslední koncert letošního, sedmnáctého ročníku multižánrového festivalu Groove Brno si organizátoři schovali opravdovou lahůdku. V sobotu 7. prosince vystoupil v brněnském Metro Music Baru americký baskytarista, zpěvák a experimentátor MonoNeon, kterého doprovodila trojice muzikantů Xavier Lynn (elektrická kytara, vokály), Dominique Xavier Taplin (klávesy, vokály) a Jackie Withfield (bicí, vokály).  více

Dnes již světoznámá švédská kapela Dirty Loops zakončila v sobotu 30. listopadu v brněnském Metro Music Bar své podzimní evropské turné. Koncertem kapela přispěla do programu sedmnáctého ročníku funkového, soulového a jazzového festivalu Groove Brno. Trio virtuózních muzikantů ve složení Jonah Nilsson – zpěv a klávesy, Henrik Linder – basová kytara a Aron Mellergård – bicí se proslavilo perfektní technickou zdatností, propracovanými vlastními kompozicemi i cover verzemi známých, zejména popových písní. Tyto písně jsou však v jejich aranžích často reharmonizovány a stylem se blíží ke kombinaci disca, popu a jazz fusion. Aby se muzikanti nemuseli uchýlit k používání předem nahraných podkladů, doplnil trio při tour klávesák a vokalista Kristian Kraftlingvíce

Nejčtenější

Kritika

Nový autorský titul od víkendu nabízí na velké scéně Městské divadlo Brno. Jedná se o hudební Pohádku o živé vodě a je pod ní podepsaný autor libreta a režisér či zdejší principál Stanislav Moša, který už dlouhá léta tvoří v tandemu s hudebním skladatelem Zdenkem Mertou. Nyní se jedná o jejich už desátou autorskou spolupráci, při níž se znovu vrátili k pohádkovému žánru (jejich první pohádkou byla Zahradu divů v roce 2004). Výsledkem je výpravný titul, který myslí na malé i odrostlé diváky.  více