Festival Jazz Groove Brno bude probíhat na několika místech Brna od 2. října do 5. prosince 2018. S jeho ředitelem Josefem Buchtou hovoříme nejen o letošním programu, ale především o novém názvu a nové náplni celé akce.
Jazz Groove Brno je na brněnské festivalové scéně nový název, ale samotná akce má svou historii…
Ano, jméno je nové, ale bude se konat už jedenáctý ročník. Festival byl dosud známý jako Moravia Music Fest, ale my jsme se rozhodli jej po desátém ročníku přejmenovat. V Brně funguje skvělý a jasně vyprofilovaný festival JazzFestBrno a koná se tady spousta dalších akcí. Přitom pořadatelé některých festivalů, které ještě ani nezačaly, o sobě už tvrdí, že budou nebo jsou nejlepší. My, aniž bychom se pouštěli do debat, kdo je lepší a kdo horší, si uvědomuje, že nejprve je třeba něco vybudovat a něco předvést. Říká se, že po deseti letech se věci lámou, což jsem cítil i u B-Side Bandu. A uvědomoval jsem si to i u našeho festivalu.
Jak jste dospěli k novému názvu?
Změně předcházely dlouhé úvahy a přemýšlení o tom, kam chceme směřovat, co chceme Brnu nabídnout, kde přesně je naše místo… Po všech těch snahách vytyčit, co nás baví a v čem jsme nejsilnější, jsme našli výraz groove. Pod tímto slovem si každý může představit, co chce, ale pro mne je to motor, základ, basa a bicí, to, co šlape nebo pulsuje. S tím samozřejmě souvisí jazz, který máme také v názvu. Jazzu se věnujeme, ale přidáváme k němu různé příbuzné odnože a styly – funk, R&B, soul… V tom je naše místo a to je to, čemu rozumíme. Třetím slovem v názvu je Brno, protože v Brně festival pořádáme.
Za těch dosavadních deset let se festival hodně proměnil. Tušil jste na samém začátku, v co se nakonec vyvine?
První ročník byl postaven na Jazzové mši Jaromíra Hniličky. Hráli jsme ji po kostelích na celé jižní Moravě – ve Strážnici, v Hodoníně, ve Vyškově, ve Znojmě, tuším, že tři koncerty se konaly v Brně. Abych to tehdy byl schopen zajistit, pořádal jsem to vše pod hlavičkou festivalu. Přitom jsem začal sbírat zkušenosti a zjistil jsem, že mě to baví. Při třetím ročníku se akce přestěhovala už jen do Brna a začala fungovat jako klasický festival. V dalších letech jsme se dál učili a posouvali jsme se. Loni festival zažil svůj velký vrchol a já jsem se rozhodl jednu kapitolu uzavřít a otevřít novou. S tím souvisí i změna názvu, kterou jsme se jasně vymezili a zařadili. A jsem přesvědčen, že letošní line-up je nejlepší a nejčistší za celou dobu festivalu. Určuje směr, kterým chceme dál jít.
Co bylo na změně značky nejnáročnější?
Především to přemýšlení, snaha najít sama sebe. Byla to týmová práce s jasným zadáním: Pojďme se definovat, pojďme si říct, každý sám za sebe, co jsme. A nový název to měl celé zastřešit a posunout nás dál. Člověk potřebuje nový impuls, nakopnutí. Když pořádáte festival, musíte mít nadšení. Změnu všichni u nás v kanceláři přivítali, nalilo nám to obrovskou energii do dalších let.
Cítím z toho, že nejde jen o popsanou změnu názvu, ale že možná také záměrně uzavíráte některé z cestiček, kterými jste dříve šli.
Některé cesty chceme opravdu uzavírat a více se profilovat právě k tomu groove a fusion. Považuji za velké štěstí a dar od Boha, že máme v jednom ročníku tolik skvělých kapel. Říkám si, že jsme si to museli zasloužit, abychom během jednoho podzimu mohli pozvat všechny tyto velké hvězdy. To je shoda různých okolností a náhod.
Pojďme si tedy postupně představit letošní účinkující. Program zahájí 2. října v Boby centrum Al McKay’s Earth, Wind & Fire Experience.
Ano, to je legendární kapela, i když zasvěcení vědí, že se rozdělila na dva subjekty, které se navzájem nedohodly. Al je konkrétně kytarista a producent největších hitů Earth, Wind & Fire, jako je například September, a sám je držitelem šesti Grammy. Přiveze s sebou původní členy Earth, Wind & Fire, další muzikanti jsou z kapely Tower Of Power nebo od Prince či Quinceyho Jonese. Moc se na ně těším, protože na této hudbě jsem vyrostl. Je to pozitivní muzika, která člověka nabíjí, a přitom je promyšlená a nadčasová. Bude to tedy jeden z velkých vrcholů festivalu.
Další dva koncerty budou patřit vašemu B-Side Bandu, Vojtěchu Dykovi a hostujícím zpěvákům Ondřeji G. Brzobohatému a Ondřeji Rumlovi. Slibujete „unikátní set“. V čem bude spočívat? A budou oba koncerty, tedy 3. a 4. října, stejné?
Frank Sinatra, Sammy Davis a Dean Martin vytvořili kdysi trio The Rat Pack. Vojtu a oba Ondřeje to velmi oslovilo a řekli si, že by s B-Side Bandem chtěli zkusit něco podobného. Jsem zvědavý, jak se té úlohy zhostí a jak se s tím popasují. Těším se na to a jsem si jistý, že to bude zážitek. Koncerty budou oba stejné a s tímtéž programem se představíme ještě dvakrát v pražské La Fabrice.
Jeden z minulých ročníků Moravia Music Festu byl zaměřen na bigbandy. Letos se v rámci Jazz Groove Brno vedle vašeho B-Side Bandu představí dva swingové orchestry, a to dokonce v jeden večer, 6. října.
Utkají se Ondřej Havelka a jeho Melody Makers a Bratislava Hot Serenaders. Tato dvě tělesa svedou česko-slovenskou bitvu bigbandů. Oba orchestry budou současně na jednom pódiu, budou si pinkat písničky jako pingpongový míček, a tak budou soutěžit o pozornost posluchačů.
Z jiného hudebního světa pochází skupina Carpet Cabinet, pro mne osobně obrovský objev poslední doby. Ta k jazzu a groovu přidává prvky hiphopu a elektronické taneční hudby.
My vždy dáváme na festivalu prostor i mladým kapelám. Carpet Cabinet je česko-slovenská formace, která vznikla a působí v Brně. Když jsem ji slyšel poprvé, uvědomil jsem si její obrovský potenciál. Fandím jí, je to kapela, která v sobě má energii dostat se dál než jen na brněnskou klubovou scénu. A pro návštěvníky bude zajímavé poslechnout si, jak mladí dnes tvoří.
Dále 22. října vystoupí v Metro Music Baru americká skupina Yellowjackets…
Ano, držitelé dvou Grammy. V názvu festivalu máme jazz a pro mne je velkou ikonou jazzu saxofonista Bob Mintzer, který v Yellowjackets působí. Na druhou stranu Yellowjackets nejsou jen jazz, je to opět groove, hudba plná barev, rozmanitosti a směrů. Fungují v různých sestavách od roku 1977 a je to jedna z kapel, na kterých jsem vyrostl. Yellowjackets byli jedni z prvních, kdo se mi do letošního programu hodili, je to ideální dílek skládanky.
Dirty Loops ze Švédska jsou naopak relativně mladá kapela.
A pro mne je to největší očekávání, nesmírně se na ně těším. Však se také tuto skupinu snažíme už tři roky dostat do Česka. Nástrojová zručnost muzikantů a technická vybavenost zpěváka Jonaha Nilssona, který zpívá jako něco mezi Michaelem Jacksonem a Steviem Wonderem, mě dostala úplně do kolen. I když fungují teprve krátce, v současné době už dobývají světová pódia. Nám se povedlo jako prvním pozvat je do Česka a já jsem na to pyšný.
Naopak Ondřej Pivec, který se 7. listopadu představí se svou americkou kapelou Kennedy Administration, už v Metru hrál. A mimochodem je to další držitel Grammy.
Já mu to moc přeju, jsem na něj hrdý. Ondřej, mimochodem brněnský rodák, u nás hrál ještě se svým českým projektem. Nyní spolupracuje s jazzovým velikánem Gregorym Porterem a s ním také získal zmíněnou cenu Grammy. To je pro nás muzikanty ta největší meta, která se dá na světě získat. Ondra na náš festival přijede s kapelou Kennedy Administration, ve které funguje jako jeden z důležitých článků, po boku zpěvačky Kennedy. Když mi tento koncert nabídl, byl jsem šťastný. Bude to jejich první vystoupení v Brně v této sestavě.
Zatímco Kennedy Administration nebo Dirty Loops tedy přijedou do Brna poprvé, skupina Electro Deluxe už na vašem festivalu hrála. Proč jste se ji rozhodli pozvat znovu?
Tato skupina, kterou tvoří špičkoví francouzští muzikanti a americký zpěvák James Copley, hrála už dvakrát v Metro Music Baru a já jsem si je zamiloval. Spřátelili jsme se, a teď dokonce plánujeme, že bychom připravili jejich společný program s B-Side Bandem. Line-up festivalu pak napovídal, že ani letos nemohou chybět. Myslím, že přijedou s něčím novým.
Závěrečný koncert má název Pocta Radimu Hladíkovi a Blue Effectu. Co přesně máme čekat?
Radim Hladík, se kterým jsem se přátelil, mě asi rok před svou smrtí oslovil ke spolupráci. Byli jsme s B-Side Bandem tehdy moc vytíženi, a proto jsem spolupráci odložil na další rok. Bohužel jsme to už nestihli. Oplakal jsem to. Proto jsem se rozhodl udělat vzpomínkový koncert a věnovat jej Radimovi a kapele Blue Effect v aranžích Zdenka Nováka. Hrát bude asi čtyřicetičlenný orchestr složený z B-Side Bandu, komorního orchestru tvořeného členy Filharmonie Brno a pěveckého sboru Czech Ensemble Baroque. Vystoupí také Honza Křížek, Roman Dragoun a další. Zazní nejznámější písně kapely Blue Effect, ale v úplně jiném kabátě.
Zatímco tento závěr festivalu nebo koncert Electro Deluxe se odehraje v Sono Centru, hned několik koncertů se koná v Metro Music Baru, jehož jste spolumajitelem. Klub nedávno oslavil 10 let a mě zaujalo, že se tam konají vedle rockových nebo jazzových i folklorní koncerty. Jaká hudba tedy Metru nejvíc sluší?
S folklorem jsme začali asi před rokem, jako první z tohoto žánru tam vystoupila Cimbálová muzika Harafica, kterou sám miluju. Jsem trumpetista, ale na prvním místě mám cimbálku. Dechovka mě nikdy tak neoslovila. Na Haraficu byl klub beznadějně vyprodaný. Začali jsme tedy folklor dělat pravidelněji a před pár dny bylo na Musicu Folkloricu opět plno. Metro není jen rockový klub. Hraje tam také jazz a své místo tam má folklor. Vyhýbáme se hiphopu a elektronice, na to jsou jiné kluby. My jdeme po živé hudbě.
Zatím nebyl přidán žádný komentář..