Oldřich Vojáček: Brněnská klubová scéna je pestrá, ale rivalitní, o balkánskou hudbu je zájem

12. srpen 2021, 1:00
Oldřich Vojáček: Brněnská klubová scéna je pestrá, ale rivalitní, o balkánskou hudbu je zájem

Druhé největší město České republiky a v něm zhruba 70 000 vysokoškolských studentů. Právě oni patří mezi jeden z hlavních faktorů ovlivňujících život v Brně v mnoha ohledech, mimo jiné v hudební sféře. O tom, jak vypadá brněnská klubová scéna a jaký je o akce zájem ze strany mladých lidí jsem se bavil s Oldou Vojáčkem. Ten je jak brněnským pořadatelem několika letních akcí a čerstvě bývalým provozovatelem Eleven clubu, tak i dramaturgem Balkan Night scény na festivalu Maraton hudby Brno. Právě tu připravuje už poněkolikáté.

V Brně jsi znám jako hudební promotér. V minulosti si rozjel Studentský majáles Brno, Letní kino na Špilberku nebo hudební Eleven club. Čemu se aktuálně nejvíce věnuješ?

Je to tak, že pracuji na více projektech, přičemž to, co si zmínil, je to hlavní. Pracuji i na dalších projektech, například s Vysokým učením technickým v Brně na jejich Vánočním plese a dalších. Případně si mě najmou zájemci na různé akce, které pak s kolegy realizujeme dle přání klienta. Eleven club jsme ale bohužel museli kvůli koronaviru opustit, lockdown už byl neudržitelný.

Myslíš, že se ještě někdy vrátíš do hudebního klubu?

Určitě, akorát hledáme s kolegou nový prostor. Rozhodli jsme se ale jít trochu jinou cestou. Eleven byl občas „problematický“ díky svému stavebnímu rozložení, šlo o undergroundový prostor a měl své limity. Nové prostory by měly být už výrazně lepší, dle našich představ, jak by měl klub vypadat. Například mít lépe zajištěné parkování, s tím jsme vždy v Elevenu bojovali. Trochu se hýbeme i stran zamýšlené produkce, přeci jen Eleven byl velmi jasně definovaný klub a občas bylo těžké z toho zařazení vybočit. Nový prostor by měl mít trochu širší záběr a s větší kapacitou i možnost zajímavějších kapel, na které jsme často nedosáhli díky nízké kapacitě.

Je mi jasné, že teď hledáte, ale ze své vlastní čerstvé zkušenosti – je těžké najít v Brně vhodný prostor? Jsou vůbec nějaké nabídky?

Prostorů je dost, otázka je jejich vhodnost. My bychom nejraději nějakou starší výrobní halu v centru nebo blízkém okolí, což je trošku oříšek. To je fakt, který nás brzdí, navíc s určitou nejistotou s výhledem do budoucna kvůli koronaviru. Nechceme se naplno pouštět do něčeho, co možná bude zase od podzimu zavřené. Máme pár tipů na zajímavá místa, čekají nás prohlídky. Navíc nás netlačí ani čas kvůli koncertům, většinu z nich jsme přesunuli do klubu Melodka, s nímž máme velmi přátelské vztahy.

Jaká je tvá cesta k festivalu Maraton hudby Brno?

Chtěl jsem ve městě organizovat hudební festival a tehdejší radní na magistrátu mi předal kontakt na organizátory Maratonu, že v Brně už podobná akce vzniká, ať se s nimi spojím. Stalo se a navzájem jsme si padli do noty.

Letos znovu připravuješ scénu balkánské hudby. Co tě na této hudbě baví?

Mám rád, že ta hudba je živelná, skočná, energická. Nemusím úplně unylé věci, jež člověka uspávají. Hudba by měla mít drive, musí tě něčím chytit. Balkan dostane lidi do varu, někdo jde okolo, zastaví se a začne poklepávat nohou. To dokážou i jiné styly, ale u mě funguje tohle. A jsem dost nadšen z dechových sekcí, jež jsou neskutečné.

Jaká je dramaturgická linka tvého programu?

Jde o fúzi kapel, které spolu hrály. Kapela Lovesong Orchestra a duo DJů Malalata je spolu sehraná sestava, znají se z různých akcí. Celý „můj“ večer bude jedna obří jízda, kdy si interpreti budou navzájem vstupovat do svých vystoupení. Nepůjde tedy o oddělené koncerty, jak je všichni známe, ale budou se různě prolínat. Vznikne pravý balkánský rej. Samozřejmě jsou všichni hudebníci velmi kvalitní, nemluvě o rumunské dechovce Fanfara Transilvania. Tahle dechová kapela mění u nás oblíbený žánr dechovky do zcela jiných rozměrů.

fanfara_transilvaniaFanfara Transilvania

Máš ze strany návštěvníků zpětnou vazbu, jaký je o balkánskou hudbu zájem u nás?

Není to vyloženě o balkánské hudbě, jde spíš o kvalitu interpretů. Jsou i kapely, jež nejsou pro velké rozhýřené publikum. V podstatě je to ale stejné jako s jinými koncerty. Musíš připravit zajímavý mix, jenž bude všechny bavit a lidé budou chtít přijít. Navíc balkánští interpreti do Česka jezdí rádi, znají místní publikum, které na hudbu dobře reaguje.

Jakou máš představu o balkánské scéně na Maratonu? Kam bys ji chtěl posunout v následujících letech?

Prvním rokem, kdy jsme na Špilberku dělali Dubiozu Kolektiv, Russkaju a další kapely jsme nasadili laťku hodně vysoko a nebude jednoduché ji přeskočit. Nicméně já věřím, že se najde dost dalších kapel, které budou mít podobný ohlas a budeme zvyšovat zájem o tuto scénu Maratonu hudby.

Jsi hudebník?

Ne, mám příliš krátké prsty na to, abych hrál na svůj oblíbený nástroj. Navíc jsem vždy tíhnul spíš ke sportu. Hudba mě ale baví a rád se pohybuji v tomto prostředí.

A jak tě tedy napadlo založit právě Studentský majáles, Letní kino na Špilberku a další projekty? Kde se objevila ta myšlenka, ještě během studia nebo krátce po něm?

Majáles vznikl především díky kolektivu nadšenců. Navíc v tehdejším studentském spolku jsme se rozhodli tradici obnovit, protože tu byla už v minulosti na kolejích pod Palackého vrchem. Postupně se ale vytratila, což jsme chtěli změnit. U Kina to bylo trochu jiné. Přišli jsme na současné místo akce v rámci nějakého koncertu a zůstali jsme očarováni prostředím. Hned se objevila společná myšlenka, že tu chceme něco dělat. K tomu nám pomohlo velmi milé a vstřícné vedení hradu Špilberk, s nímž jsme se dohodli. Zkusili jsme to, chytlo se to a už jsme tady osmým rokem.

malalataMalalata

Jestli to tak můžu říct, tak si začínal v zaběhnutém hudebním prostředí brněnské klubové scény velmi mladý a nezkušený. Jaké byly reakce ostatních na tvůj „příchod“?

Když jsem otevíral Eleven club, tak ještě předtím jsem dva roky pracoval na Flédě. Pár lidí o nás už proto vědělo. Někteří samozřejmě „nový přírůstek“ neviděli rádi a dávali to najevo. Nicméně poměrně rychle se nám povedlo se v Brně etablovat a tím, že klubová scéna byla rozběhlá, tak jsme se do ní zapojili. V té době taky klub Favál začal ustupovat, takže se nám objevily další možnosti. Hlavně ale mám jiný přístup.

Jaký?

K nám se kapely rády vrací, protože je mezi námi důvěra. Co se domluví, to platí. Když je něco potřeba změnit, jdeme se o tom bavit a zkoušíme hledat vzájemně alternativu. Není to neustálé čekání, kdo koho první podrazí. Myslím, že to bude hlavní důvod našeho úspěchu. Kapely, jež nebyly spokojené s poměry v jiných klubech, se postupně odklonily k nám.

Dá se z toho vyvodit, že je v Brně velká klubová rivalita?

Ano, pořád existuje. Je potřeba si uvědomit, že ačkoliv se všichni navzájem znají a každý ví, co dělá ten druhý, pořád je to byznys a konkurence pro jeho vlastní podnikání. Neúspěch jednoho je možnost úspěchu dalšího. Jsou lehké přesahy, kde vzniká spolupráce, ale pořád jsme v rivalitním prostředí. Pokud se dokážeš domluvit a neděláš podrazy, tak se dá v Brně žít. Navíc každý klub má svůj určitý hudební záběr a jinou cílovou skupinu návštěvníků. Najdeš podniky, které provozují stejnou filozofii, jako třeba já, jsou ale i takové, jež mají vlastní, někdy ne příliš příjemné, metody.

Co ty sám ses musel naučit, i přes zkušenosti z Flédy?

Já jsem tam nedělal hudební produkci, ale řešil jsem bar, noční provoz, komunikaci s lidmi. Když jsme se začali angažovat v hudbě, tak jsme rychle poznali, že nic nevíme a musíme začít od píky. U mnoha věcí jsme zjistili, že je chceme dělat jinak. Zhruba rok a půl trvalo, než jsme se ustálili a našli svůj směr. Od té chvíle to začalo i fungovat.

Brno je velké vysokoškolské město. Jací jsou vysokoškoláci jako návštěvníci klubů? Je na ně spolehnutí, že přijdou?

To se velmi mění, zhruba před osmi lety byla jistota, že studenti přijdou, bude zábava a všichni si to užijí. Teď jich chodí míň, mají tendence zůstávat na pokoji a žít online. To se ale týká studentských parties. V případě koncertů se to těžko odhaduje, jestli je někdo student nebo ne. Rozhodně ale na návštěvnosti poznáš, že začal semestr. Na tom spousta podniků, nejen hudebních, stále funguje.

lovesong_orchestraLovesong Orchestra

Je v Brně těžké zorganizovat kulturní akci?

Pokud nemáš vazby na kapely, s nimiž pracuješ a pro které jsi „number one“ v tom, u koho si zahrají a kde podniknou svou tour, tak je to velmi těžké. Každý má ve velkých městech svá oblíbená místa. Jakmile se chytneš, tak se vlak rozjede. Začátky jsou ale krušné.

A jak je to z pohledu městských částí a města jako celku? Když potřebuješ zábor, elektřinu, technickou pomoc a podobně.

Musím říct, že v tomhle se Brno hodně změnilo k lepšímu. Co byl dřív problém se dnes vyřeší během chvíle. Objevily se i plošné dotace pro kluby a další subjekty. Cítím, že dřív město kulturu na veřejných prostranstvích nechtělo, úředníci s tím neuměli pracovat. Teď ale podobné akce vyhledávají a aktivně podporují. Pokud chceš něco zorganizovat na známém veřejném prostranství, tak se bez spolupráce a pomoci ze strany úředníků neobejdeš. To je ale teď jednodušší.

Foto archiv festivalu Maraton hudby Brno

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Po prosincovém uvedení Händelova Mesiášev instrumentaci W. A. Mozarta, provedla Filharmonie Brno další oratorium, tentokrát Die Schöpfung(Stvoření) Josepha Haydna (1732–1809). Ve čtvrtek 13. března se v Besedním domě do čela orchestru postavil dirigent Petr Altrichter, sborových pasáží se ujal Petrem Fialou vedený Český filharmonický sbor Brno, a sól se zhostili sopranistka Jana Sibera, tenorista Petr Nekoranec, a basista Peter Mikulášvíce

Další z jazzových večerů, které jsou pravidelně pořádány Filharmonií Brno, byl věnován duu Will Vinson (altsaxofon) a Aaron Parks (klavír). Tito hudebníci se spolu v různých formacích potkávají už dvacet let. Proto se rozhodli, že nastal čas, aby si vyzkoušeli to nejintimnější a podle mnohých i to nejtěžší – formát pouhého dua. V podání těchto muzikantů střední jazzové generace zazněl v pondělí 10. března v Besedním domě jak výběr z klasického jazzového materiálu, tak několik vlastních kompozic.  více

Pátý koncert z cyklu Auskultace, ve kterém se Brno Contemporary Orchestra postupně věnuje různým částem lidského těla, byl zaměřený na sluch. Nesl příznačný název Audio, přičemž byl především zdůrazněn rozdíl mezi pouhým slyšením a posloucháním. V pondělí 3. března (datum Mezinárodního dne sluchu) provedl soubor pod taktovkou Pavla Šnajdra v obřadní síni Ústředního hřbitova díla Petera Grahama, Petra Bakly, Jürga Freye a Iana Mikysky, který ve své skladbě orchestr doplnil tóny mikrotonální kytary. Jako klavírní sólista se představil Miroslav Beinhauervíce

V duchu romantických děl známých i méně známých autorů, která nejsou často zahrnována do repertoáru orchestrů, se nesl včerejší koncert v Janáčkově divadle. Filharmonie Brno s hostujícím dirigentem Robertem Kružíkem zde představila poutavý program pojmenovaný Skryté poklady romantismu, při kterém se publiku představil i tuzemský houslista a koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodičkavíce

Dvacátý druhý ročník cyklu koncertů staré hudby s názvem Barbara Maria Willi uvádí… přivítal v úterý 25. února v Konventu Milosrdných bratří soubor Capella Mariana s uměleckým vedoucím a tenoristou Vojtěchem Semerádem. Ansámbl se svými kmenovými členy Hanou Blažíkovou (soprán, gotická harfa), Jakubem Kydlíčkem (flétny) a Ondřejem Holubem (tenor) z důvodu hlasové indispozice zbylých kolegů mezi sebe na poslední chvíli přijal jako výpomoc barytonistu Jana Kukala. Večer byl unikátní propojením filmové epopeje Svatý Václav s živou hudbou, jež měla podpořit stylovost i historičnost svatováclavské epochy zachycené v němém snímku.  více

Vojtěch Semerád je uměleckým vedoucím vokálního souboru Cappella Mariana, se kterým interpretuje zapomenutá díla středověké a renesanční vokální polyfonie. Soubor pravidelně vystupuje na prestižních festivalech v České republice i v Evropě. Hlavním tématem našeho rozhovoru byla chystaná projekce prvního československého velkofilmu Svatý Václav se živým hudebním doprovodem sestaveným z památek období středověku vázaných na svatováclavskou legendu.  více

Jako druhou premiéru letošní sezóny uvedla Janáčkova opera Národního divadla Brno Manon Lescaut operního velikána Giacoma Pucciniho. Režie nové inscenace, která poprvé uvedli 7. února v Janáčkově divadle, se ujal Štěpán Pácl, za dirigentský pult se postavil Ondrej Olos a v hlavních rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Manon Lescaut), Jiří Brückler (Lescaut), Peter Berger (Renato des Grieux) a Zdeněk Plech (Geronte di Ravior).  více

První letošní koncert souboru Brno Contemporary Orchestra z cyklu Auskultace nesl název Gastro s podtitulem Večeře pro Magdalenu Dobromilu Rettigovou (1785–1845). Orchestr v neděli 2. února provedl v jídelně Masarykova studentského domova dvě kompozice, resp. performance a happening Ondřeje Adámka (*1979), který se ujal také taktovky. Pro diváky tak nastala ne zcela obvyklá situace, kdy se do čela orchestru nepostavil dirigent Pavel Šnajdr.  více

Čtvrtý koncert v rámci abonomá Filharmonie doma, s podtitulem Metamorfózy, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese dílům Josepha Haydna, Antonína Rejchy a Richarda Strausse. Jako sólista se v Klavírním koncertu druhého jmenovaného skladatele měl původně představit klavírista Ivan Ilić, ze zdravotních důvodů však koncert odřekl. Zástupu se pohotově ujal Jan Bartoš a diváci si tak mohli ve čtvrtek 30. ledna v Besedním domě vyslechnout původní program.  více

Nový autorský titul od víkendu nabízí na velké scéně Městské divadlo Brno. Jedná se o hudební Pohádku o živé vodě a je pod ní podepsaný autor libreta a režisér či zdejší principál Stanislav Moša, který už dlouhá léta tvoří v tandemu s hudebním skladatelem Zdenkem Mertou. Nyní se jedná o jejich už desátou autorskou spolupráci, při níž se znovu vrátili k pohádkovému žánru (jejich první pohádkou byla Zahradu divů v roce 2004). Výsledkem je výpravný titul, který myslí na malé i odrostlé diváky.  více

Už druhý letošní program pořádaný Filharmonií Brno oslavil jubileum významného skladatele. Zatímco Novoroční koncert byl věnován Johannu Straussovi mladšímu, koncert konaný 16. ledna v Janáčkově divadle připomněl nadcházející výročí Maurice Ravela (1875–1937), od jehož narození uplyne 7. března 150 let. Při koncertu složeném čistě z Ravelových děl se do čela Filharmonie Brno po delší době postavil její šéfdirigent Dennis Russell Davies. Během čtvrtečního večera zazněly mimo jiné oba Ravelovy klavírní koncerty, při kterých se za klavír posadil francouzský klavírista Alexandre Tharaudvíce

První letošní koncert abonentní řady Filharmonie doma, který se odehrál 10. ledna v Besedním domě, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou Tomáše Netopila Wolfgangu Amadeu Mozartovi. Kromě jeho děl ale zazněla také krátká kompozice Justė Janulytė, která diváky na krátkou chvíli přenesla z klasicismu do 21. století. V první polovině večera se k orchestru přidala dvojice sólistů ve složení Fedor Rudin (housle) a Pavel Nikl (viola).  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je již 1. ledna v Janáčkově divadle zaběhlou tradicí. Ani letošní rok nebyl výjimkou, a orchestr pod vedením dirigenta Michela Tabachnika provedl program složený zejména z děl Johanna Strausse mladšího. Brněnská filharmonie takto zahájila takzvaný straussovský rok. V roce 2025 totiž má skladatel titulovaný jako král valčíků významné jubileum 200 let od narození. Straussovy kompozice doplnily skladby Ericha Wolfganga Korngolda, Richarda Strausse a Dimitrije Šostakoviče.  více

Dva večery po sobě hostilo koncem listopadu brněnské Divadlo Husa na provázku taneční představení s názvem Bohyně. Šlo o magisterskou práci Jana Kysučana. Stávající vedoucí taneční složky Vojenského uměleckého souboru Ondráš s představením inspirovaným kopaničářskými bohyněmi, ale i pohanskou minulostí, před dvěma lety absolvoval na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. V rozhovoru jsme se dostali pod pokličku umělecké choreografie i představení samotného.  více

„Kultura je most“ zaznělo při – v pořadí již druhém - Koncertě česko-rakouského partnerství, který se odehrál v pátek 20. prosince na zámku Thalheim. Jednalo se o závěrečný večer 5. ročníku celoevropského projektu České sny 2024 a také o součást oslav Roku české hudby i mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae. Kultura je most spojující nejen odlišné generace, různé společenské vrstvy, ale i celé národy. A právě projekt České sny, který jen v roce 2024 prezentoval hudbu českých skladatelů v 50 evropských městech 22 různých států, toho může být výmluvným příkladem. Ostatně jen v prosinci zazněla kromě závěrečného koncertu v Rakousku řada dalších 11 v jižní části Evropy od portugalského Amarante přes italské Pesaro až po chorvatský Varaždin. Koncert byl věnován bývalému dolnorakouskému zemskému hejtmanovi Erwinu Pröllovi, který se dlouhodobě zasazuje o budování a prohlubování vztahů mezi Českou republikou a Rakouskem.  více

Nejčtenější

Kritika

Po prosincovém uvedení Händelova Mesiášev instrumentaci W. A. Mozarta, provedla Filharmonie Brno další oratorium, tentokrát Die Schöpfung(Stvoření) Josepha Haydna (1732–1809). Ve čtvrtek 13. března se v Besedním domě do čela orchestru postavil dirigent Petr Altrichter, sborových pasáží se ujal Petrem Fialou vedený Český filharmonický sbor Brno, a sól se zhostili sopranistka Jana Sibera, tenorista Petr Nekoranec, a basista Peter Mikulášvíce