Sarah MacDougall: Hudba může lidem pomáhat

28. prosinec 2023, 13:00

Sarah MacDougall: Hudba může lidem pomáhat

Sarah MacDougall je písničkářka původem ze Švédska, která však žije v Kanadě a působí na tamní hudební scéně. Sarah účinkovala na festivalu Maraton hudby Brno 2023 a při té příležitosti jsme s ní natočili rozhovor.

Pocházíte ze Švédska, ale žijete v Kanadě. Proč jste se odstěhovala právě tam?

Můj otec je Kanaďan. Po skončení střední školy jsem tedy odešla do Kanady, abych tam studovala na univerzitě. Vždy mě velmi zajímala kanadská část mé rodiny. Odešla jsem tam tedy studovat, a už jsem tam zůstala.

Švédsko i Kanada mají rozdílnou rozlohu, ale obě například protíná Severní polární kruh. Čím se pro vás tyto země liší?

Kanada je mnohem větší a život je tam více ovlivněn Spojenými státy, alespoň pokud jde o kulturu. Ale je to těžká otázka, protože ve Švédsku jsem vyrůstala jako dítě a v Kanadě žiji už jako dospělá. Pokud jde o život obecně a také o krajinu, jsou si ty dvě země vlastně docela podobné. Podobná je tam například příroda. Ale když jsem poprvé přijela do Kanady, překvapilo mě, že jsou Kanaďané mnohem přátelštější k cizincům než Švédové. To je podle mne velký rozdíl.

Vás jako autorku více ovlivňuje kanadská, nebo švédská hudební scéna? 

Líbí se mi, jak je Kanada multikulturní. Je to vlastně jedna z věcí, které na ní nejvíce oceňuji. Slyšíte tam samozřejmě všechny druhy hudby. Já se pohybuji na písničkářské scéně, tak trochu v americké písničkářské tradici, ale rozhodně mě ovlivnila také melancholická švédská hudba. Myslím tedy, že moje tvorba je kombinací obou těchto vlivů.

Vaše písňové texty jsou často velmi osobní. Stala jste se písničkářkou proto, abyste ze sebe mohla vyzpívat své pocity, nálady a bolesti?

Ano, myslím, že právě tak to bylo. Byla jsem spíše tiché dítě. Písně jsem začala psát v jedenácti letech, abych nějak vyjádřila své tehdejší pocity, ale dlouho jsem je nikomu nehrála. Ale ano, myslím, že to opravdu na začátku byla cesta, jak si sama pro sebe zpracovat okolní svět a své vlastní emoce. A je to tak vlastně pořád, jen jsou teď mé písně pestřejší. Už nepíšu jen o čistě osobních věcech. Někdy si i vymýšlím, a i když to pak vypadá jako můj vlastní příběh, nemusí to tak nutně být.

Cítíte se pak při zpěvu jinak, když zprostředkováváte vymyšlený příběh?

Nemyslím si, že by v tom pro mě byl až takový rozdíl. Je to vždy nějaký druh emocí, který souvisí se mnou a který se snažím svou hudbou vyvolat. Potom nezáleží na tom, jestli jde o můj vlastní příběh nebo o to, co prožil někdo jiný.

Máte nějakou zpětnou vazbu, jak vaše texty působí na posluchače?

Často mi píšou lidé, kteří přišli na můj koncert, a tvrdí, že jim moje texty pomohly překonat něco těžkého, například nějakou ztrátu nebo něco jiného, co se jim v životě přihodilo. Takže ano, myslím, že ty písně mohou někomu pomoci. Nepíšu to kvůli tomu, ale myslím, že hudba má v životě mnoha lidí důležitou roli.

Vaše nejnovější album se jmenuje All The Hours I Have Left To Tell You Anything. Má nějaké jednotící téma?

Mé nejnovější album se zabývá životem a smrtí a také určitým druhem identity a je také velmi ovlivněné přírodou, místy, kde jsem žila, když jsem písně skládala. Takže je svým způsobem epické a rozmáchlé, ale zároveň velmi intimní.

Vystupovala jste na festivalu Maraton hudby Brno, a to jednak na UNESCO scéně, jednak v rámci Bezuličního buskingu. Poskytla jste také rozhovory dvěma brněnským rádiím. Jak jste se vlastně v Brně ocitla?

V únoru jsem hrála ve švédském Norrköpingu na festivalu Future Echoes a tam jsem se potkala s Davidem a Janou z Maratonu hudby Brno. Ti byli zároveň ve spojení s Corym, který má na starosti hudbu ve městě London v kanadském Ontariu, kde žiji. A London se nedávno stal městem hudby UNESCO, podobně jako jím je i Brno. A tak mě pozvali na tento festival, abych zahrála v rámci UNESCO scény.

Vaše už zmíněné poslední album vyšlo v roce 2018. Chystáte něco nového?

Pracuji na novém albu a doufám, že něco nového vydám na začátku nebo v polovině příštího roku. To je momentálně můj plán.

Foto archiv Maraton hudby Brno

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Pátý koncert z cyklu Auskultace, ve kterém se Brno Contemporary Orchestra postupně věnuje různým částem lidského těla, byl zaměřený na sluch. Nesl příznačný název Audio, přičemž byl především zdůrazněn rozdíl mezi pouhým slyšením a posloucháním. V pondělí 3. března (datum Mezinárodního dne sluchu) provedl soubor pod taktovkou Pavla Šnajdra v obřadní síni Ústředního hřbitova díla Petera Grahama, Petra Bakly, Jürga Freye a Iana Mikysky, který ve své skladbě orchestr doplnil tóny mikrotonální kytary. Jako klavírní sólista se představil Miroslav Beinhauervíce

V duchu romantických děl známých i méně známých autorů, která nejsou často zahrnována do repertoáru orchestrů, se nesl včerejší koncert v Janáčkově divadle. Filharmonie Brno s hostujícím dirigentem Robertem Kružíkem zde představila poutavý program pojmenovaný Skryté poklady romantismu, při kterém se publiku představil i tuzemský houslista a koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodičkavíce

Dvacátý druhý ročník cyklu koncertů staré hudby s názvem Barbara Maria Willi uvádí… přivítal v úterý 25. února v Konventu Milosrdných bratří soubor Capella Mariana s uměleckým vedoucím a tenoristou Vojtěchem Semerádem. Ansámbl se svými kmenovými členy Hanou Blažíkovou (soprán, gotická harfa), Jakubem Kydlíčkem (flétny) a Ondřejem Holubem (tenor) z důvodu hlasové indispozice zbylých kolegů mezi sebe na poslední chvíli přijal jako výpomoc barytonistu Jana Kukala. Večer byl unikátní propojením filmové epopeje Svatý Václav s živou hudbou, jež měla podpořit stylovost i historičnost svatováclavské epochy zachycené v němém snímku.  více

Vojtěch Semerád je uměleckým vedoucím vokálního souboru Cappella Mariana, se kterým interpretuje zapomenutá díla středověké a renesanční vokální polyfonie. Soubor pravidelně vystupuje na prestižních festivalech v České republice i v Evropě. Hlavním tématem našeho rozhovoru byla chystaná projekce prvního československého velkofilmu Svatý Václav se živým hudebním doprovodem sestaveným z památek období středověku vázaných na svatováclavskou legendu.  více

Jako druhou premiéru letošní sezóny uvedla Janáčkova opera Národního divadla Brno Manon Lescaut operního velikána Giacoma Pucciniho. Režie nové inscenace, která poprvé uvedli 7. února v Janáčkově divadle, se ujal Štěpán Pácl, za dirigentský pult se postavil Ondrej Olos a v hlavních rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Manon Lescaut), Jiří Brückler (Lescaut), Peter Berger (Renato des Grieux) a Zdeněk Plech (Geronte di Ravior).  více

První letošní koncert souboru Brno Contemporary Orchestra z cyklu Auskultace nesl název Gastro s podtitulem Večeře pro Magdalenu Dobromilu Rettigovou (1785–1845). Orchestr v neděli 2. února provedl v jídelně Masarykova studentského domova dvě kompozice, resp. performance a happening Ondřeje Adámka (*1979), který se ujal také taktovky. Pro diváky tak nastala ne zcela obvyklá situace, kdy se do čela orchestru nepostavil dirigent Pavel Šnajdr.  více

Čtvrtý koncert v rámci abonomá Filharmonie doma, s podtitulem Metamorfózy, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese dílům Josepha Haydna, Antonína Rejchy a Richarda Strausse. Jako sólista se v Klavírním koncertu druhého jmenovaného skladatele měl původně představit klavírista Ivan Ilić, ze zdravotních důvodů však koncert odřekl. Zástupu se pohotově ujal Jan Bartoš a diváci si tak mohli ve čtvrtek 30. ledna v Besedním domě vyslechnout původní program.  více

Nový autorský titul od víkendu nabízí na velké scéně Městské divadlo Brno. Jedná se o hudební Pohádku o živé vodě a je pod ní podepsaný autor libreta a režisér či zdejší principál Stanislav Moša, který už dlouhá léta tvoří v tandemu s hudebním skladatelem Zdenkem Mertou. Nyní se jedná o jejich už desátou autorskou spolupráci, při níž se znovu vrátili k pohádkovému žánru (jejich první pohádkou byla Zahradu divů v roce 2004). Výsledkem je výpravný titul, který myslí na malé i odrostlé diváky.  více

Už druhý letošní program pořádaný Filharmonií Brno oslavil jubileum významného skladatele. Zatímco Novoroční koncert byl věnován Johannu Straussovi mladšímu, koncert konaný 16. ledna v Janáčkově divadle připomněl nadcházející výročí Maurice Ravela (1875–1937), od jehož narození uplyne 7. března 150 let. Při koncertu složeném čistě z Ravelových děl se do čela Filharmonie Brno po delší době postavil její šéfdirigent Dennis Russell Davies. Během čtvrtečního večera zazněly mimo jiné oba Ravelovy klavírní koncerty, při kterých se za klavír posadil francouzský klavírista Alexandre Tharaudvíce

První letošní koncert abonentní řady Filharmonie doma, který se odehrál 10. ledna v Besedním domě, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou Tomáše Netopila Wolfgangu Amadeu Mozartovi. Kromě jeho děl ale zazněla také krátká kompozice Justė Janulytė, která diváky na krátkou chvíli přenesla z klasicismu do 21. století. V první polovině večera se k orchestru přidala dvojice sólistů ve složení Fedor Rudin (housle) a Pavel Nikl (viola).  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je již 1. ledna v Janáčkově divadle zaběhlou tradicí. Ani letošní rok nebyl výjimkou, a orchestr pod vedením dirigenta Michela Tabachnika provedl program složený zejména z děl Johanna Strausse mladšího. Brněnská filharmonie takto zahájila takzvaný straussovský rok. V roce 2025 totiž má skladatel titulovaný jako král valčíků významné jubileum 200 let od narození. Straussovy kompozice doplnily skladby Ericha Wolfganga Korngolda, Richarda Strausse a Dimitrije Šostakoviče.  více

Dva večery po sobě hostilo koncem listopadu brněnské Divadlo Husa na provázku taneční představení s názvem Bohyně. Šlo o magisterskou práci Jana Kysučana. Stávající vedoucí taneční složky Vojenského uměleckého souboru Ondráš s představením inspirovaným kopaničářskými bohyněmi, ale i pohanskou minulostí, před dvěma lety absolvoval na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. V rozhovoru jsme se dostali pod pokličku umělecké choreografie i představení samotného.  více

„Kultura je most“ zaznělo při – v pořadí již druhém - Koncertě česko-rakouského partnerství, který se odehrál v pátek 20. prosince na zámku Thalheim. Jednalo se o závěrečný večer 5. ročníku celoevropského projektu České sny 2024 a také o součást oslav Roku české hudby i mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae. Kultura je most spojující nejen odlišné generace, různé společenské vrstvy, ale i celé národy. A právě projekt České sny, který jen v roce 2024 prezentoval hudbu českých skladatelů v 50 evropských městech 22 různých států, toho může být výmluvným příkladem. Ostatně jen v prosinci zazněla kromě závěrečného koncertu v Rakousku řada dalších 11 v jižní části Evropy od portugalského Amarante přes italské Pesaro až po chorvatský Varaždin. Koncert byl věnován bývalému dolnorakouskému zemskému hejtmanovi Erwinu Pröllovi, který se dlouhodobě zasazuje o budování a prohlubování vztahů mezi Českou republikou a Rakouskem.  více

Dějiny pravidelného rozhlasového vysílání z Brna se začaly psát v roce 1924, rok po zahájení vysílání pražského rozhlasu a jen dva roky po vzniku prvního pravidelného vysílání v Evropě – londýnského BBC. Už celé jedno století je brněnské studio Českého rozhlasu motorem nejen hudebního, ale i obecně kulturního dění na Moravě, které svým vysíláním významně ovlivnilo. Důležitou roli sehrál brněnský rozhlas také v oblasti hudebního folkloru. Od svých začátků byl významným dokumentátorem lidové hudby v terénu a svým vysíláním neoddiskutovatelně ovlivnil vývoj hudebního folklorismu na našem území. Stalo se tak především díky neúnavné činnosti několika generací redaktorů a dramaturgů folklorního vysílání, kteří lidovou píseň a hudbu nejen zaznamenávali v terénu, ale prostřednictvím vysílání jí dávali druhý život. Právě díky nim se z interpretů, jako byli Božena Šebetovská, Jožka Severin, Dušan a Luboš Holí, Jarmila Šuláková, Vlasta Grycová a řada dalších, staly folklorní legendy. A zejména díky rozhlasu se všeobecně známými staly desítky lidových písní, které by jinak zůstaly zapomenuty.  více

Posledním předvánočním koncertem uzavřela Filharmonie Brno letošní část abonentní řady Filharmonie doma. Do jejího čela se vůbec poprvé postavil hvězdný houslista Fabio Biondi, který je známý především interpretací barokní hudby. Kromě smyčce se ale chopil také taktovky a brněnskému publiku se tak představil ve dvojroli houslista / dirigent. Společně s Filharmonií Brno provedl ve čtvrtek 19. 12. v Besedním domě díla Antonia Vivaldiho, Jana Dismase Zelenky, Pietra Nardiniho a Luigi Boccheriniho.  více

Nejčtenější

Kritika

Pátý koncert z cyklu Auskultace, ve kterém se Brno Contemporary Orchestra postupně věnuje různým částem lidského těla, byl zaměřený na sluch. Nesl příznačný název Audio, přičemž byl především zdůrazněn rozdíl mezi pouhým slyšením a posloucháním. V pondělí 3. března (datum Mezinárodního dne sluchu) provedl soubor pod taktovkou Pavla Šnajdra v obřadní síni Ústředního hřbitova díla Petera Grahama, Petra Bakly, Jürga Freye a Iana Mikysky, který ve své skladbě orchestr doplnil tóny mikrotonální kytary. Jako klavírní sólista se představil Miroslav Beinhauervíce