Vilém Spilka: Chceme poskytnout alternativu ke konzervativní výuce hudby

Vilém Spilka: Chceme poskytnout alternativu ke konzervativní výuce hudby

Letošní osmnáctý ročník JazzFestuBrno se výjimečně neuzavírá koncertem, ale jedinečnou (pro světové festivaly ovšem nikterak výjimečnou) sérií muzikantských a tanečních workshopů, zde ovšem zaměřených na dětské frekventanty. V sobotu 4. května se v příjemném prostředí Café Práh, v sousedství Vaňkovky, ujmou svých dětských žáků výrazné mladé osobnosti jazzové scény: Beata Hlavenková (pianistka a lektorka kompozice), Dano Šoltis (vedoucí bubenické třídy) a multiinstrumentalisté Jiří Slavík a Marian Friedl (průvodci Toulek po jazzových cestičkách), které doplní Kateřina Hanzlíková s lekcemi Tancohraní. S výjimkou kompozice, kde se přepokládá účast dětí starších dvanácti let, jsou ostatní „třídy“ otevřené i těm nejmenším. Další informace jsme si vyptali od spoluautora nápadu na dětský workshop a ředitele JazzFestuBrno Viléma Spilky.

Kdo z vás s nápadem pořádat v rámci festivalu akci zaměřenou čistě na děti přišel?

Hlavní inspirací a hybateli akce byly především naše manželky. Ideu nosíme v hlavě už několik let, protože máme malé děti, ale popostrkují nás k tomu právě ony. A kolegyně v týmu samozřejmě vydatně přispívají.

Má s tímto nápadem co do činění skutečnost, že už vy sami máte děti ve věku, kdy se začínají zajímat o hudbu?

Rozhodně. Ale členové našeho týmu mají děti v různém věku, podobně jako jsou naše workshopy zaměřené na všechny věkové kategorie od tří do patnácti let - s tím, že horní věková hranice není omezena: kdo se cítí být dítětem, může přijít bez ohledu na věk.

JFB_detem_2019_slavik_friedl_foto_archiv_JFB_03

Workshopy bývají běžnou součástí (nejen jazzových) festivalů – z USA se k nám podobnou cestou dostala před třiceti lety Letní bluegrassová dílna. Kde jste se inspirovali vy?

Workshopy pořádáme již od začátku festivalu v roce 2002, máme s nimi tedy poměrně bohaté zkušenosti. Přirozenou extenzí dosavadních aktivit jsou dílničky pro děti. Inspirací byly vámi zmíněné světové festivaly, které razí i námi vyznávanou filozofií, že nejen koncerty živ je festival. Workshopy považujeme za důležitý průvodní program festivalu, protože vychovávají nové generace posluchačů a hudebníků a zároveň přibližují festivalové interprety publiku. I vzhledem k propojení našeho festivalu s Janáčkovou akademií múzických umění je zařazení dětských workshopů logickým pokračováním dlouhodobé koncepce.

Hlavní motto dílniček je „Hrajeme hudbu bez not“; jde vám tedy především o podnícení dětské fantazie bez hranic, bez limitů?

Jednak fantazie, na druhé straně podnícení přirozené muzikality, která může pod náporem předepsaných not trpět. Limity má každý jinde, ale všechny děti se mohou naučit intuitivně vnímat a hrát hudbu tak, jak to dělají třeba afroamerické děti. Na festivalových koncertech pak můžeme vidět a slyšet výsledky obou vzdělávacích systémů a objektivně porovnat.

Má s tím co dělat jistá konzervativnost výuky v rámci tradičního hudebního školství, kterému byste rádi vytvořili alternativu?

Určitě nežijeme v iluzi, že by jednodenní workshop mohl něco systémově změnit, ale chceme prostřednictvím naší akce nabídnout alternativu ke konzervativní výuce hudby a poukázat na fakt, že existují i jiné cesty.

Kromě toulek po „jazzových cestičkách“ s multiinstrumentální dvojicí přátel Jiřím Slavíkem a Marianem Friedlem nabízí lekce bubeník Dano Šoltis a pianistka Beata Hlavenková.  Je to jen náhoda, nebo vám právě tyto dva instrumenty připadají na cestě k hudbě jako klíčové?

Jednou rovinou je klíčovost těchto instrumentů, jež je nepopiratelná – perkuse kvůli rytmu a klavír kvůli elementární schopnosti tvořit harmonii, melodii a jasnou definici tónových výšek. Druhou rovinou je schopnost našich lektorů efektivně pracovat s dětmi. Tu skutečně nemá kdekdo.

JFB_detem_2019_hlavenkova_foto_archiv_JFB_02

Kateřina Hanzlíková se svým Tancohraním má zkušenost s pedagogickým vedením dětí předškolního věku – co ostatní lektoři? Vidím v nabídce i lekce pro děti od tří let…

Dano, Marian i Jiří mají malé děti, takže vzdělávají na denní bázi. Beata má děti o malinko starší, i proto je její workshop zaměřen spíše na starší děti ve věku 12 – 15+ let.

Věkové rozmezí 3 – 15 let se mi zdá hodně rozvolněné. Jak a komu se výuka bude přizpůsobovat? Nebudou se ty mladší děti trochu bát a ty starší s těmi malými zase nudit?

Workshopy budou rozdělené na mnohem užší věková rozpětí a budou mít odpovídající délku, aby děti udržely pozornost. Přesný rozvrh workshopů je na festivalovém webu a na Facebooku. 

Mají lekce význam i pro ty, kteří už se s hudbou setkali a sami už třeba umějí na něco hrát? A naopak – může přijít někdo, kdo se s hudbou prozatím aktivně nesetkal?

Na praktikující muzikanty je zaměřen především songwriting workshop Beaty Hlavenkové, ale i ostatní workshopy budou koncipovány tak, aby se mohly zapojit děti různých úrovní znalostí. Je to princip prověřený mnoha tradičními i alternativními vzdělávacími systémy.

Jako vyvrcholení workshopu vidím odpolední divadelní představení Velký uši. To bude jakési prolnutí všeho, co se děti v průběhu dne naučí? Jak pevný rámec toto představení má?

Představení Velký uši je spíše zábavným vyvrcholením, protože my chceme, aby se děti hudbou především bavily. Velký uši jsou příběhem dvou dívek, které se potkají v lese a vydají se na dobrodružnou cestu za tajemstvím ukrytým v jeskyni. Cestou je provází stará slečna sova, potkají šedivého skřítka, dají si indiánská jména a navzájem se od sebe mnoho naučí. Každá z dívek se totiž něčeho bojí a na této cestě se musí se svým strachem vypořádat. Hlavními hereckými a inscenačními nástroji jsou v této pohádce hudba, rytmus, zvuky, šumy a ruchy. Právě díky nim se děti aktivně zapojí do vyprávění příběhu. Navíc si na základě zvuku, rytmu a melodie samy ve své fantazii vytvoří obrazovou složku příběhu.

Jde o jednorázový experiment, nebo bude mít dětský workshop své pokračování i v dalších ročnících JazzFestu?

Pevně doufáme, že se nám tuto akci podaří do budoucna nejen udržet, ale dokonce rozšířit.

Jsou ještě někde nějaká volná místa?

Volná místa ještě jsou, vstupné je symbolické, všechny tedy zveme.

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dnes již světoznámá švédská kapela Dirty Loops zakončila v sobotu 30. listopadu v brněnském Metro Music Bar své podzimní evropské turné. Koncertem kapela přispěla do programu sedmnáctého ročníku funkového, soulového a jazzového festivalu Groove Brno. Trio virtuózních muzikantů ve složení Jonah Nilsson – zpěv a klávesy, Henrik Linder – basová kytara a Aron Mellergård – bicí se proslavilo perfektní technickou zdatností, propracovanými vlastními kompozicemi i cover verzemi známých, zejména popových písní. Tyto písně jsou však v jejich aranžích často reharmonizovány a stylem se blíží ke kombinaci disca, popu a jazz fusion. Aby se muzikanti nemuseli uchýlit k používání předem nahraných podkladů, doplnil trio při tour klávesák a vokalista Kristian Kraftlingvíce

Největší koncertní projekt stávající sezóny 28. a 29. listopadu zahájil abonentní řadu Filharmonie v divadle II. První polovinu věnovala Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese třem kratším kompozicím Ericha Wolfganga Korngolda a Josefa Bohuslava Foerstera. Druhou část pak vyplnila monumentální Píseň žalobná Gustava Mahlera, která zazněla v původní třívěté verzi. Orchestr doplnil Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy, a čtveřice sólistů ve složení Chen Reiss – soprán, Stefanie Irányi –alt, Attilio Glaser – tenor a Michael Wagner –baryton. Dvojice koncertů navíc připomínala velká výročí: 90 let od premiéry (28. 11. 1934) původní třívěté verze Mahlerovy Písně žalobné, která se odehrála v Brně, a 100 let od otevření brněnského studia Českého (Československého) rozhlasu.  více

Hudební soubor Ensemble Opera Diversa dal svému poslednímu orchestrálnímu koncertu letošního roku osobitý „spin“. Večer se odehrál 26. listopadu v hudebním klubu Alterna, který je spíše sídlem rocku, elektroniky a indie popu než koncertním sálem artificiální hudby. Dvojice vybraných skladeb sestávající z premiérovaného díla Vojtěcha Dlaska Querellovy písně pro sopránový saxofon a smyčce a skladby Miloslava Ištvana Hard Blues pro pop-baryton, soprán, recitátora a komorní soubor tomu rovněž odpovídala. Ištvanův Hard blues přirozeně propůjčil celému večeru i jméno – právě onen střet artificiálního, komponovaného a cíleně „uměleckého“ světa (myšleno bez pejorativního nádechu) s afroamerickými autentickými hudebními projevy vyvěrajícími z hlubin duše životem zkoušeného člověka byl totiž středobodem večera. Nejednalo se tedy o pouhou stylovou inspiraci, nýbrž o inspiraci tematickou, která byla inherentně přítomná také v úvodním díle večera. Tím byla skladba Querellovy písně inspirovaná románem Jeana Geneta, již dříve věnovaná souboru Ensemble Opera Diversa, tentokrát však v nové instrumentaci.  více

Poslední z komorních koncertů v brněnských vilách na festivalu Janáček Brno 2024 se odehrál v neděli 24. listopadu odpoledne. Smyčcové kvartety Vítězslavy Kaprálové, Leoše Janáčka a Vítězslava Nováka provedlo ve vile Löw-Beer Janáčkovo kvarteto ve složení Miloš Vacek – 1. housle, Richard Kružík – 2. housle, Jan Řezníček – viola a Lukáš Polák – violoncello.  více

Abonentní řadu Filharmonie doma zahájila ve čtvrtek 21. listopadu v Besedním domě Filharmonie Brno pod vedením Roberta Kružíka. Zatímco první polovina byla věnována skladbám Johanna Sebastiana Bacha, ovšem v úpravě autorů 20. století, druhou polovinu vyplnila Symfonie č. 4 Alfreda Schnittkeho. V další kompozici první poloviny před orchestr předstoupil houslista Martin Pavlík, a ve Schnittkeho Čtvrté symfonii se k orchestru přidali mezzosopranistka Hana Kopřivová a tenorista Pavel Valenta. V obou polovinách koncertu pak orchestr doplnil pěvecký sbor Gaudeamus Brno pod vedením Daši Karasové a Martiny Kirovévíce

Moravskou národní operu Její pastorkyňa Leoše Janáčka (1854–1928) přivezlo do Brna na festival Janáček Brno 2024 Moravské divadlo Olomouc v koprodukci s Janáčkovou operou NdB. Inscenační tým v čele s režisérkou Veronikou Kos Loulovou se titul rozhodl uvést pod názvem Jenůfa, pod kterým se uvádí v zahraničí. Ve středu 20. listopadu, pět dní po své premiéře v Olomouci, mohli také diváci v Mahenově divadle shlédnout nejnovější tuzemské uchopení nejhranější Janáčkovy opery. Hudebního nastudování výrazně upravené původní verze z roku 1904 se zhostila dirigentka Anna Novotná Pešková, a v hlavních rolích se představili Barbora Perná (Jenůfa), Eliška Gattringerová (Kostelnička), Josef Moravec (Laca Klemeň) a Raman Hasymau (Števa Buryja).  více

Kancelář Brno - město hudby UNESCO vám za finanční podpory JIhomoravského kraje v rámci aktivit spojeným s Rokem folklorních souborů představuje soupis aktivních folklorních uskupení (soubory, chasy, muziky) na území Brněnska.  více

Další z orchestrálních koncertů, který se odehrál v rámci festivalu Janáček Brno, patřil domácímu Orchestru Janáčkovy opery NdB pod vedením dirigenta Roberta Kružíka. V pátek 15. listopadu v Mahenově divadle zazněly skladby Leoše Janáčka, Miloslava Ištvana a Bohuslava Martinů. U každé z kompozic pak orchestr doplnili sólisté: u první jmenované to byl houslista Jan Mráček, u druhé recitátoři Daniel Bambas Hana Briešťanská, a při závěrečné kvarteto zpěváků Jana Šrejma KačírkováVáclava Krejčí HouskováVít Nosek a Tadeáš Hoza, se kterými orchestr doplnili také Český filharmonický sbor Brno a Dětský sbor Brnovíce

Mezinárodní festival Janáček Brno nedává prostor pouze profesionálním tělesům, ale v jeho dramaturgii se pravidelně objevují například i studentské projekty. Tak tomu bylo i ve čtvrtek 14. listopadu, kdy byla v divadle Reduta uvedena světová premiéra scénického projektu Konzervatoře Brno s název Vitka Osudová (Koleda milostná). Hudební koláž spojovala různá díla Vítězslavy Kaprálové a Bohuslava Martinů. Stvořil ji Tomáš Krejčí, který společně s Katarínou Duchoňovou a Helenou Fialovou celé představení se studenty konzervatoře také hudebně nastudoval. Na scénáři s Tomášem Krejčím spolupracovala Hana Mikolášková a režie se ujala Alexandra Bolfovávíce

Komorní řada koncertů festivalu Janáček Brno 2024 je zaměřena na kvartetní, ale i sborovou tvorbu. A právě večer konaný ve středu 13. listopadu v prostorách Janáčkova divadla představil mladé ambiciózní sborové těleso JK Voices nesoucí v názvu iniciály svého zakladatele a sbormistra Jakuba Kleckera. Soubor je složený z několika generací zpěvaček a svým fungováním, částečně i repertoárem, navazuje na tradici starších brněnských sborů jako například Kantiléna. V rámci večera se v jednotlivých skladbách představili sopranistka Doubravka Novotná, klavíristé Jiří Hrubý a Helena Fialová, houslistka Barbara Tolarová, harfistka Pavla Kopecká a flétnistka Hana Oráčovávíce

Trumpetista Jiří Kotača založil před deseti lety big band Cotatcha Orchestra. Ten dnes vystupuje s různými programy od nejtradičnějšího jazzu až po vizionářské propojení jazzu s elektronikou. S Jiřím Kotačou hovoříme o tom, jak se orchestr postupně vyprofiloval, jak vzniká autorský repertoár na pomezí jazzu a elektroniky, ale také o tom, co fanouškům přinese listopadový koncert k 10 letům orchestru. Řeč je i o Kotačově mezinárodním kvartetu nebo o tom, jak je možné hru na trubku a křídlovku obohatit efekty.  více

Ačkoliv je Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno věnován především klasice, dramaturgie se nebojí přimíchat do programu například jazzové nebo folklórní koncerty. Právě lidovému umění bylo v neděli 10. listopadu v 15 hodin věnováno pásmo Opojen písní, jehož scénáře a režie se ujala Magdalena Múčková. V podání sboru Netáta ze Strání, jehož vedoucí je Marie Múčková, zpěvačky Kateřiny Gorčíkové z Březové a lidové hudby Matóše z Lopeníka zazněly lidové písně, které zaplnily prostor divadelního sálu brněnské Reduty. Tento komorní hudební pořad akcentoval především obec Březová (Brezová), kterou několikrát sám Leoš Janáček (1854–1928) navštívil a jíž věnoval esej Březovská píseň (1899). Čtení z této eseje procházelo v podání Vladimíra Doskočila celým programem a velmi povedeně tak pásmo propojilo přímo s osobností Leoše Janáčka.  více

Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno nabídl v sobotu také koncert Brno Contemporary Orchestra. Pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra zazněl program z děl čtveřice skladatelů, kteří jsou velkou mírou spjati s Brnem. V divadle Reduta zazněly kompozice Miloslava Ištvana, Aloise Piňose, Josefa Berga a Petra Kofroně.  více

Janáčkova opera Příhody lišky Bystroušky pár dní nazpět oslavila 100. výročí premiéry, která se uskutečnila v Národním divadle Brno. Jejího novodobého festivalového uvedení se zhostil soubor Národního divadla moravskoslezského v režii Itzika Galiliho – choreografa a režiséra izraelského původu. Přivezená inscenace byla uvedena v neděli 10. listopadu v Mahenově divadle.  více

Do letošního ročníku festivalu Janáček Brno přispěla i Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění. Její posluchači připravili sobotní komponovaný program, který divákům předvedl nejen hudbu nejrůznějších stylů, ale také jim ukázal různé prostory fakulty. Při vstupu na fakultu byla příchozím rozdána barevná kolečka, která rozdělila publikum na tři menší skupiny. To vše se stalo z kapacitních důvodů, jelikož se program kromě auly odehrával také ve varhanním sále, klenbovém sále a učebně 09. Všichni tak slyšeli totožný program jen v jiném pořadí.  více

Nejčtenější

Kritika

Jedním z největších lákadel letošního ročníku Expozice nové hudby bylo bezpochyby uvedení skladby Communicating Vessels v okouzlujících prostorách vodojemů na Žlutém kopci. Společné dílo Radima Hanouska (*1971), Michala Wróblewského (*1988), Františka Chaloupky (*1981), Iana Mikysky (*1994) a Kristýny Švihálkové (*1997) zaznělo ve čtvrtek 17. října v podání skladatelů samotných ve světové premiéře. Kompozice Communicating Vessels (Spojené nádoby) vznikla na objednávku festivalu a byla vytvořena speciálně pro prostor brněnských vodojemů. Spojené nádoby tematizují a „oslavují“ uchovávání látek různých fyzikálních skupenství, které se staly samozřejmostí našeho každodenního života až do míry, že je téměř nevnímáme. Za nádobu je také možné označit člověka vnímajícího a myslícího, jehož mysl může být naplněna různým obsahem. Za spojení nádob by se pak také dalo považovat spojení pěti muzikantů–skladatelů v tomto jedinečném projektu.   více