Zrušený folklorní festival Strážnice letos třeba u vás na zahradě

Zrušený folklorní festival Strážnice letos třeba u vás na zahradě

Po Velikonocích se na sociálních sítích a v médiích objevilo oficiální prohlášení, které každému milovníkovi folkloru pokazilo den. Folklorní festival ve Strážnici se letos neuskuteční. Důvody jsou všem dobře známé. Včera začala další vlna koronavirového rozvolňování a my jsme si nejen proto povídali s ředitelem Národního ústavu lidové kultury (NÚLK) ve Strážnici Martinem Šimšou. Je tedy opravdu důvod ke smutku? Na co se můžeme v nejbližší době těšit? A kdy je nejlepší doba navštívit zámecký park a strážnické muzeum v přírodě? Nejen na tyto otázky následující rozhovor odpoví.

Letos jste byli společně s organizátory nuceni zrušit největší tuzemský folklorní festival ve Strážnici. Co byly ty nejdůležitější okolnosti, které vás nakonec k tomuto neblahému rozhodnutí vedly?

Tím posledním zrnečkem písku bylo, že jsme se museli vypořádat se zahraničními soubory. Přestože pokyny ministerstva nebyly jednoznačné, tak z okolností, jak se nákaza vyvíjela ve světě, bylo evidentní, že festival nebudeme moct uskutečnit v plné míře. Zahraniční soubory skutečně už v únoru potřebovaly vědět, jestli se festival uskuteční, Jestli jim tedy garantujeme, že když si koupí letenky a festival se neuskuteční, tak jim je zaplatíme. Což bylo samozřejmě při vzdálenostech, které létají a při takovém počtu lidí naprosto mimo naše finanční možnosti. Takže jsme byli nuceni do zahraničí oznámit, ať si je nekupují, že festival prostě nebude. Potom už se v podstatě jen čekalo, až nazraje doba vhodná k tomuto prohlášením. Po Velikonocích byl nejvyšší čas, hlavně vůči partnerům. Na festival jezdí spousta řemeslníků, celá řada prodejců. Ti všichni si potřebovali tento rok nějak rozplánovat. Po Velikonocích se nám jevilo evidentní, že i kdyby to rozvolnění přišlo, nebude se týkat skrumáže třiceti tisíc lidí z celé republiky.

Kterých zahraničních souborů se to letos týkalo?

Měli jsme domluvený soubor z Chille, který o účast velmi stál. Další těleso mělo dojet z Indonésie. To jsou opravdu velké vzdálenosti. V plánu byly také soubory z Evropy, ze Srbska, z Ukrajiny. Vždycky je to namíchané. Doufáme, že nám všichni zachovají přízeň a přijedou příští rok.

festival_straznice_foto_marie_hvozdecka_02

Letos se měl konat 75. ročník festivalu. Už se někdy v minulosti stalo, že by se festival nekonal?

V minulosti se to nikdy nestalo. Tím, že festival bývá před prázdninami, tak ani rok 1968 a invaze vojsk varšavské smlouvy do něj nijak nezasáhla. I v tom následujícím roce 69 se uskutečnil normálně, takže nikdy se zatím nestalo, že by byl zrušen. Všechno je ale jednou poprvé.

Jak to tím pádem bude s programem příštího ročníku? Bude nový nebo se pokusíte zůstat u toho letošního?

Ano, určitě bychom chtěli, aby se letošní program v co největší míře uskutečnil příští rok. Je to z toho důvodu, že se programy nechystají z roku na rok. Chystá se vždy několik let dopředu, domlouvají se soubory, autoři vše chystají, dělají se nové choreografie. Takže nechceme, aby tato velká práce, která je se vším spojená, přišla vniveč. Není vlastně důvod, aby se ty pořady neuskutečnily.

Nemáte například v některém pořadu účinkující vyššího věku, u kterých by to mohl být problém?

Určitě tam jsou, ale žádný program není postaven vyloženě na nich, takže s tímto není problém.

festival_straznice_foto_marie_hvozdecka_01

Chystáte pro příští ročníky, nějaká speciální hygienická opatření?

To se ukáže v závislosti na tom, jaká budou hygienická opatření obecně. Samozřejmě můžete dát jakékoliv mantinely, ale každý se chová podle sebe. Mase lidí těžko nařídíte, jak se má chovat nebo jestli má nosit roušky nebo nemá pít alkohol.

Chystáte případně nějaké jiné novinky či změny? Vím, že se řešil například prodej vstupenek...

Už od minulého roku máme zvládnutý systém předprodeje, ale nakonec se ukázalo, že o něj nebyl až takový zájem. Možná to bylo tím, že se spouštěl přibližně tři neděle před festivalem, což je dost krátká doba. Kdyby se vše spustilo hned po Novém roce, bylo by to asi pro lidi zajímavější. U nás je trošku problém, že jsme plátci DPH, takže musíme prodat vstupenku v tom měsíci, kdy se účtuje. Prodat tedy v lednu něco, co se v červenci naplní, je problém. Takže prozatím nevím, jak vše bude do budoucna fungovat. Samozřejmě je možnost lístky prodávat například přes ticketportal, ale tam bychom se museli o náš zisk, který je každoročně dost malý, dělit s poskytovatelem služeb.

Letos by možná nastal problém s vracením vstupenek...

Ano, svým způsobem ano. Vzhledem k tomu, že je festival v zásadě prodělečný a vždycky prodělečný byl, tak i pro jeho nepořádání není naše finanční ztráta zdaleka tak veliká jako u jiných komerčních festivalů.

festival_straznice_foto_marie_hvozdecka_03

Ke Strážnici neodmyslitelně patří také Skanzen. Ten je předpokládám, také uzavřen pro veřejnost? Kdy bude otevřen?

Skanzen se bude otevírat 26. května v úterý. Doposud jsme museli rušit akce velikonoční, které spadly přímo do začátku nouzového stavu. Zrušili jsme i stavění máje. Právě v tomto období měla probíhat celá řada programů pro školy. Ty jsme museli logicky zrušit též. Na prázdniny, pokud skutečně dojde k tomu, že bude možné shromáždit tisíc lidí, by tak připadaly v úvahu tři programy. To však uvidíme koncem června, jak se vše vyvine. Chtěli bychom uskutečnit dožínky, pouť ve skanzenu a hasičskou neděli. Takže na nich budeme pracovat, ale jestli se uskuteční, bude záležet na celkové situaci. Předpokládáme, že v tomto týdnu bude prozatím vše velmi pozvolné, protože školní zájezdy nepřijedou, nepřijedou ani zájezdy seniorů. Bude to spíš o víkendovém provozu. Jádro víkendových provozů představují prohlídky, při nichž se návštěvníci budou pohybovat individuálně areálem. Ve vybraných objektech budou usazeni průvodci, kteří budou podávat výklad a budou zde předvádět rukodělné činnosti. Krom toho budou chodit i prohlídky s průvodcem, ovšem menší než bývaly. Nebude to čtyřicet lidí, ale jen dvacet. Budeme vyžadovat, aby při vstupu do areálu měli s sebou všichni návštěvníci roušku. Nemusí ji mít samozřejmě na ústech, ale při vstupu do objektů, které opravdu nejsou veliké a není v nich možné dodržet dvoumetrové odstupy, si ji budou muset nasadit.

A co chystáte v termínu samotného festivalu? Mohou se návštěvníci těšit na nějaký náhradní program, třeba na nyní tolik populární streamování či snad na něco podobného?

Díky spolupráci s uskupením nadšenců, kteří teď mají značku ifolklor, jsme dali dohromady virtuální podobu festivalu, který se bude jmenovat ifolklorní Strážnice. Bude mít několik rovin. Jedna je zmíněná rovina streamů. Oslovili jsme řadů souborů, sborů, muzik i jednotlivců. Vyzvali jsme je, aby natočili krátký půlhodinový stream, v němž představí, co by ve Strážnici normálně chtěli předvést a jak by si to užili. Natáčí u nich doma, aby se do Strážnice nevypravili, protože máme obavu, že spoustu lidí bude chtít vidět, jak to tu vypadá, co se tu děje. Co my tu potom budeme dělat s takovým malým Woodstockem, který nedokážeme ukočírovat, ani organizačně, ani hygienicky? Protože lidé budou chtít jít na záchod, napít se vody, koupit si jídlo. Ale teď park běží pouze v běžném návštěvnickém režimu, který je postaven na přibližně sto lidí ne na tisíce. Takže naše heslo je zůstaňte doma! Strážnici si udělejte ve vašem oblíbeném domácím hnízdě a my vám poskytneme na našem facebooku streamy. Budou to vystoupení souborů a cimbálek prokládaná historickými záznamy z archivu, jak fotografického, tak i videa ze starších pořadů. To bude jedna rovina. Druhá úroveň je ve spolupráci s televizí Noe z Ostravy; v hlavních vysílacích časech v pátek, v sobotu a v neděli odpoledne budou k vidění pořady, které byly v minulosti divácky úspěšné. Předpokládá se také spolupráce s Českým rozhlasem a radiem Proglas.

Na koho se mohou folklorní nadšenci těšit?

Domluveno je to s celou řadou souborů ze Slovácka, přes Brněnsko, Čechy nebo severní Moravu. Bude toho dost. Předpokládá se program v pátek, sobotu i neděli.

Máte na závěr nějaké sdělení, které byste rád čtenářům našeho portálu Brno – město hudby vzkázal?

No já bych chtěl všechny naše návštěvníky vyzvat, tak jak jsou zvyklí společně sledovat velká sportovní, například hokejové utkání nebo olympiádu, ať už na své oblíbené zahrádce, doma nebo v hospůdce, aby stejným způsobem přistoupili letos k Strážnici. Aby si našli své oblíbené místo, pozvali tam přátele, sehnali si dobré víno a jídlo. A aby s podobným napětím sledovali na facebooku nebo v televizi letošní festival ve Strážnici. A příští rok je snad zase všechny rádi přivítáme přímo zde.

Martin Šimša/ Foto archiv NÚLK

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Do kulturního programu Brněnských Vánoc na náměstí Svobody, byly stejně jako předešlé roky zařazeni také 4 interpreti reflektující tématiku, kterou se bude ubírat následující rok kancelář Brno město hudby UNESCO.  více

První letošní koncert abonentní řady Filharmonie doma, který se odehrál 10. ledna v Besedním domě, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou Tomáše Netopila Wolfgangu Amadeu Mozartovi. Kromě jeho děl ale zazněla také krátká kompozice Justė Janulytė, která diváky na krátkou chvíli přenesla z klasicismu do 21. století. V první polovině večera se k orchestru přidala dvojice sólistů ve složení Fedor Rudin (housle) a Pavel Nikl (viola).  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je již 1. ledna v Janáčkově divadle zaběhlou tradicí. Ani letošní rok nebyl výjimkou, a orchestr pod vedením dirigenta Michela Tabachnika provedl program složený zejména z děl Johanna Strausse mladšího. Brněnská filharmonie takto zahájila takzvaný straussovský rok. V roce 2025 totiž má skladatel titulovaný jako král valčíků významné jubileum 200 let od narození. Straussovy kompozice doplnily skladby Ericha Wolfganga Korngolda, Richarda Strausse a Dimitrije Šostakoviče.  více

Dva večery po sobě hostilo koncem listopadu brněnské Divadlo Husa na provázku taneční představení s názvem Bohyně. Šlo o magisterskou práci Jana Kysučana. Stávající vedoucí taneční složky Vojenského uměleckého souboru Ondráš s představením inspirovaným kopaničářskými bohyněmi, ale i pohanskou minulostí, před dvěma lety absolvoval na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. V rozhovoru jsme se dostali pod pokličku umělecké choreografie i představení samotného.  více

„Kultura je most“ zaznělo při – v pořadí již druhém - Koncertě česko-rakouského partnerství, který se odehrál v pátek 20. prosince na zámku Thalheim. Jednalo se o závěrečný večer 5. ročníku celoevropského projektu České sny 2024 a také o součást oslav Roku české hudby i mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae. Kultura je most spojující nejen odlišné generace, různé společenské vrstvy, ale i celé národy. A právě projekt České sny, který jen v roce 2024 prezentoval hudbu českých skladatelů v 50 evropských městech 22 různých států, toho může být výmluvným příkladem. Ostatně jen v prosinci zazněla kromě závěrečného koncertu v Rakousku řada dalších 11 v jižní části Evropy od portugalského Amarante přes italské Pesaro až po chorvatský Varaždin. Koncert byl věnován bývalému dolnorakouskému zemskému hejtmanovi Erwinu Pröllovi, který se dlouhodobě zasazuje o budování a prohlubování vztahů mezi Českou republikou a Rakouskem.  více

Posledním předvánočním koncertem uzavřela Filharmonie Brno letošní část abonentní řady Filharmonie doma. Do jejího čela se vůbec poprvé postavil hvězdný houslista Fabio Biondi, který je známý především interpretací barokní hudby. Kromě smyčce se ale chopil také taktovky a brněnskému publiku se tak představil ve dvojroli houslista / dirigent. Společně s Filharmonií Brno provedl ve čtvrtek 19. 12. v Besedním domě díla Antonia Vivaldiho, Jana Dismase Zelenky, Pietra Nardiniho a Luigi Boccheriniho.  více

Kolem svátku svaté Doroty (6. února) a zejména od sv. Floriána (4. května) do sv. Martina (11. listopadu) se asi ve stovce obcí Brněnska a více jak dvaceti městských částech Brna každoročně konají slavnosti, které jsou od nepaměti, mnohde dodnes, nejvýznamnější událostí kulturního roku. Jejich hlavními účastníky bývala svobodná mládež odrostlá škole, chasa, která si na rok volila své zástupce - dva až čtyři stárky. Tato stárkovská organizace začala od začátku 20. století zanikat a pořadatelství jedněch hodů v obci se rozdrobilo mezi řadu spolků. S jejich rušením či ukončením činnosti se pořadatelství hodů přerušilo, případně v letech nesvobody přecházely hody do ilegality. Jejich dnešní slavení je tedy tradice obnovovaná, v dosídlených či novějších lokalitách zaváděná.  více

Vánoce v Brně znamenají také tradiční předvánoční koncert Brno Contemporary Orchestra (BCO), který se tentokrát uskutečnil s titulkem Z Ameriky do Tuřan. Odehrál se 18. prosince a po roční pauze se opět vrátil do tuřanské sokolovny. BCO pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra provedlo skladby Mauricia Kagela, Steva Reicha, Trevora Grahla a tradičně i Miloslava Kabeláče. Společně s orchestrem se publiku představila čtveřice zpěváků ve složení Aneta Podracká BendováKornél MikeczMichal Kuča a Martin Kotulan. V závěru první poloviny pak Pavel Šnajdr vyměnil taktovku za tleskání, v čemž ho doplnil Petr Hladíkvíce

Po roce 1989 se začalo Brno pomalu ale jistě z hermeticky uzavřené socialistické republiky chystat na divoké devadesátky plné nevyjasněných vražd, podvodů s lehkými topnými oleji a mafiánských tanečků v rytmu diska. Stěny dětských pokojů plnila Nirvana a plechovky od Coca Coly, na nočním stolku nesmělo chybět poslední Bravíčko. Měl i v této době folklor své místo, musel si ho znovu vydobýt nebo jde o maják, který rozbouřené dějiny nijak nezasáhly?  více

Téma v názvu je dosti široké a neodvažuji se svůj text nazvat jinak, než letmým ohlédnutím. Nejdříve si však dovolím malou retrospektivu.  více

Po dvou týdnech od uvedení Mahlerovy Písně žalobné se do prostor Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno s podobně ambiciózním programem. Pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese koncertně provedla kompletní oratorium Mesiáš Georga Friedricha Händela. Nastudování aranže vytvořené Wolfgangem Amadeem Mozartem se společně s orchestrem ujal Slovenský filharmonický sbor pod vedením Jana Rozehnala, a čtveřice sólistů ve složení Jana Sibera (soprán), Václava Krejčí Housková (mezzosoprán), Christoph Prégardien (tenor) a Lukáš Bařák (basbaryton).  více

Pro poslední koncert letošního, sedmnáctého ročníku multižánrového festivalu Groove Brno si organizátoři schovali opravdovou lahůdku. V sobotu 7. prosince vystoupil v brněnském Metro Music Baru americký baskytarista, zpěvák a experimentátor MonoNeon, kterého doprovodila trojice muzikantů Xavier Lynn (elektrická kytara, vokály), Dominique Xavier Taplin (klávesy, vokály) a Jackie Withfield (bicí, vokály).  více

Dnes již světoznámá švédská kapela Dirty Loops zakončila v sobotu 30. listopadu v brněnském Metro Music Bar své podzimní evropské turné. Koncertem kapela přispěla do programu sedmnáctého ročníku funkového, soulového a jazzového festivalu Groove Brno. Trio virtuózních muzikantů ve složení Jonah Nilsson – zpěv a klávesy, Henrik Linder – basová kytara a Aron Mellergård – bicí se proslavilo perfektní technickou zdatností, propracovanými vlastními kompozicemi i cover verzemi známých, zejména popových písní. Tyto písně jsou však v jejich aranžích často reharmonizovány a stylem se blíží ke kombinaci disca, popu a jazz fusion. Aby se muzikanti nemuseli uchýlit k používání předem nahraných podkladů, doplnil trio při tour klávesák a vokalista Kristian Kraftlingvíce

Největší koncertní projekt stávající sezóny 28. a 29. listopadu zahájil abonentní řadu Filharmonie v divadle II. První polovinu věnovala Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese třem kratším kompozicím Ericha Wolfganga Korngolda a Josefa Bohuslava Foerstera. Druhou část pak vyplnila monumentální Píseň žalobná Gustava Mahlera, která zazněla v původní třívěté verzi. Orchestr doplnil Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy, a čtveřice sólistů ve složení Chen Reiss – soprán, Stefanie Irányi –alt, Attilio Glaser – tenor a Michael Wagner –baryton. Dvojice koncertů navíc připomínala velká výročí: 90 let od premiéry (28. 11. 1934) původní třívěté verze Mahlerovy Písně žalobné, která se odehrála v Brně, a 100 let od otevření brněnského studia Českého (Československého) rozhlasu.  více

Hudební soubor Ensemble Opera Diversa dal svému poslednímu orchestrálnímu koncertu letošního roku osobitý „spin“. Večer se odehrál 26. listopadu v hudebním klubu Alterna, který je spíše sídlem rocku, elektroniky a indie popu než koncertním sálem artificiální hudby. Dvojice vybraných skladeb sestávající z premiérovaného díla Vojtěcha Dlaska Querellovy písně pro sopránový saxofon a smyčce a skladby Miloslava Ištvana Hard Blues pro pop-baryton, soprán, recitátora a komorní soubor tomu rovněž odpovídala. Ištvanův Hard blues přirozeně propůjčil celému večeru i jméno – právě onen střet artificiálního, komponovaného a cíleně „uměleckého“ světa (myšleno bez pejorativního nádechu) s afroamerickými autentickými hudebními projevy vyvěrajícími z hlubin duše životem zkoušeného člověka byl totiž středobodem večera. Nejednalo se tedy o pouhou stylovou inspiraci, nýbrž o inspiraci tematickou, která byla inherentně přítomná také v úvodním díle večera. Tím byla skladba Querellovy písně inspirovaná románem Jeana Geneta, již dříve věnovaná souboru Ensemble Opera Diversa, tentokrát však v nové instrumentaci.  více

Nejčtenější

Kritika

První letošní koncert abonentní řady Filharmonie doma, který se odehrál 10. ledna v Besedním domě, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou Tomáše Netopila Wolfgangu Amadeu Mozartovi. Kromě jeho děl ale zazněla také krátká kompozice Justė Janulytė, která diváky na krátkou chvíli přenesla z klasicismu do 21. století. V první polovině večera se k orchestru přidala dvojice sólistů ve složení Fedor Rudin (housle) a Pavel Nikl (viola).  více