Brněnská hudební historie
Navzdory narůstající průměrné délce lidského života zdají se dnes být zlaté svatby čím dál vzácnějším jevem. Což potom taková sekundice, tedy stručně řečeno padesáté výročí kněžství? Ta byla vzácností i v 18. století, kdy počty duchovních strmě rostly až k převisu nabídky nad poptávkou, řečeno tržně. více
Je to banální, ale stojí za to si to stále připomínat. Stále ještě nejsou tak vzdálené doby, kdy pouhý poslech hudby nebyl něčím samozřejmým. Ti, kteří se s hudbou chtěli potýkat častěji, se pak museli sami pustit do muzicírování, nejlépe v rámci rodiny či s přáteli. více
Brněnský domácí kalendář na rok 1787 je úžasná kniha, ostatně jako většina starých kalendářů. Mísí se v nich praktické informace o termínech výročních trhů, dopravních spojeních a poštou na trase Vídeň – Brno – Vratislav, kompletní seznamy všech možných zemských úřadů s různými pranostikami a astrologickým aparátem. více
Zbožné putování patřilo k důležitým svátečním událostem v lidském životě. Ono vytržení z běžného rytmu a vcelku přesně organizovaný program pouti si většina z nás představit asi nedokáže. Protože ale k slavnostním procesím nedílně patřila hudba a k putování obecně také zbožné písně, stojí za to se na chvíli nad tímto putováním zastavit. více
Zbožný zpěv byl dříve chápán jako vhodné zaměstnání duše při bohoslužbě, podobně jako se obvykle doporučoval růženec nebo modlitby k jednotlivým částem mše. V gymnaziálním prostředí se takto rozvinul zvyk zpívat při každodenní ranní mši jednu delší latinskou píseň, jejíž text si studenti zároveň osvojili. Tento peleton písní na čele se sekvencí Stabat Mater dolorosa se tímto způsobem dostal do obecného intelektuálního povědomí. Mizet z něj začal vlastně až ve 20. století. více
Jednotliví moravští krajští hejtmané se ve svých odpovědích shodují v tom, že dotyční hudebníci by si měli povinně hledat jiný, čestnější zdroj obživy. Těm, kteří tak neučiní, by například znojemský hejtman nedovolil živit se hudbou, dokonce by zakázal vlastnictví hudebního nástroje. více
Letošní dotace pro kulturu v Brně jsou schváleny, ale zápis z příslušného jednání zastupitelstva města Brna zatím na webu města ještě zpřístupněn není. Z podivné perspektivy historika se tedy nabízí výlet do první poloviny 18. století. Hledaným tématem nicméně zůstává vztah vedení města k hudbě. Její věčný úpadek dokumentují staré archivy i nedávná píseň skupiny Buty. více
Zatím nejstarším známým pašijovým oratoriem uvedeným na Moravě je dílo vídeňského dvorského varhaníka Johanna Georga Reinhardta Desperanti peccatori a moriente Iesu restituta Vita. Toto německé oratorium bylo uvedeno na Velký pátek roku 1721 v kostele sv. Mikuláše na tehdejším Velkém náměstí v Brně. více
Stručné, ale případné vylíčení středověkých počátků procesí o svátku Božího těla v Brně zpřesňuje naši představu o zrodu fenoménu, který se spolu s nemnoha jinými udržel až do současnosti, a to i v Brně. Sekularizaci i jiným proměnám společnosti navzdory. více
Ve srovnání se zprávami o množství nejrůznějších darů pro nový jezuitský kostel či o každoročním uvádění studentských dramat působí hudební dění v koleji jako popelka. Spíše než v kronikářských záznamech vystupuje její význam a předpokládaná kvalita prostřednictvím dochovaných účtů. Byla to právě hudba, která řadu obyvatel Brna i okolí lákala do jezuitského chrámu. více
Napsat text, najít či složit melodii, vysázet, vytisknout, prodat, zpívat. … Najít, přečíst (a zpívat?). Aneb o několika pozoruhodných brněnských tiscích přelomu 17. a 18. století. více
V závěru předbělohorské epochy katolická církev hledala své místo v konkurenci dalších církví. Mezi její nástroje patřila mimo jiné hudba a vizualita, snaha o obnovu dávných obřadů i sledování a adaptace dobových trendů. více
Udělal názorový kotrmelec od evangelíků ke katolíkům, choval se jako tyran i k vlastní matce, která před ním utekla. Zato však obdržel funkci tajného rady a mnohou politickou moc – nemluvíme o dnešku, ale o Karlovi z Lichtenštejna a začátku sedmnáctého století. více
Filozofující rozehrávku z důvodů opatrnosti raději opouštím hned po vyřčení a utíkám do bezpečí dávné minulosti, kde lze fabulovat trochu bezpečněji. více
Jacob Handl Gallus k brněnským hudebním dějinám možná nijak výrazně nepřispěl. Ale kdybychom měli možnost vkročit do některého ze zdejších chrámů někdy kolem roku 1600, pravděpodobně by zde zněla některá z jeho mší či moteta. více
V prosinci 1566 dorazil do vídně Alessandro Striggio i s partiturou své čtyřicetihlasé mše – tu měl obdržet jako dar císař Maxmilián II. Císařský dvůr se však zrovna vydal na cesty – Striggio jej dostihl až v Brně, kde došlo k vlastnímu předání mimořádného daru. více
Obyvatel Brna v polovině šestnáctého století sotva přišel do styku se špičkovým soudobým malířstvím, špičkovou hudbu ale slýchat běžně mohl. Další díl seriálu Brněnská hudební historie je doplněn o řadu ukázek. více
Pokud chcete vidět na počátky hudby v Brně z ptačí perspektivy, běžte na Moravské náměstí. Předtím si ale přečtěte první díl seriálu Vladimíra Maňase o hudební historii města. Brněnská hudební historie právě začíná. více
