Leoš Janáček

Národní divadlo Brno hledá mezi diváky nové tváře pro kampaň na příští sezónu, která představí celkem 16 nových inscenací. Soubor Janáčkovy opery vypisuje konkurz na pohybově-taneční role do operní inscenace Káťa Kabanová v režii Roberta Carsena.  více

Před 50 lety budovu divadla otevřela Janáčkova opera Příhody lišky Bystroušky. Nyní to bude Její pastorkyňa v režii ředitele NdB Martina Glasera a v hudebním nastudování šéfdirigenta opery Marka Ivanoviće. V hlavních rolích vystoupí Maida Hundeling, Pavla Vykopalová, Veronika Hajnová-Fialová, Peter Berger a další.  více

Dnešní a zítřejší koncert Filharmonie Brno představí dílo skladatele a pedagoga Carla Reineckeho v doprovodu jeho žáků Mikalojuse Konstantinase Čiurlionise a Leoše Janáčka.  více

Hudební magazín Terra musica nabídne téma vztahu hudby a dramatu v operách Leoše Janáčka.  více

Moravské zemské muzeum připravilo k Roku české hudby dvě publikace věnované Leoši Janáčkovi. Jedna se zabývá vztahem skladatele k Lidovým novinám, tématem druhé je liška Bystrouška.  více

V Národním divadle Brno bude představen program věnovaný inspiraci a zaujetí Leoše Janáčka lidovou hudbou, unikátním janáčkovským sběrům a úpravám lidových písní.  více

Digital Concert Hall má v neděli na programu přímý přenos Janáčkovy Glagolské mše. Na provedení se s Berlínskými filharmoniky a Simonem Rattlem podílí i Český filharmonický sbor Brno a varhanní virtuos Christian Schmitt, jehož jste mohli slyšet s Magdalenou Koženou při jejím Koncertu pro Brno.  více

Sopranistka Martina Janková, barytonista Tomáš Král a klavírista Ivo Kahánek natočili minulý rok album lidových písní v úpravách Leoše Janáčka. S jeho živým provedením se budou mít možnost setkat i návštěvníci festivalu Janáček Brno 2016. Na koncertě ve vile Tugendhat jen Tomáše Krále vystřídá Roman Hoza. O své cestě od dětství s lidovou hudbou až k Janáčkovi hovoří Martina Janková.  více

Vídeňská státní opera chystá první uvedení Věci Makropulos. Slavný operní dům se neseznámí poprvé jen s touto operou Leoše Janáčka, ale také s dirigentem Jakubem Hrůšou. Sešli jsme se spolu dva dny před začátkem zkoušek, kromě očekávané inscenace jsme mluvili o práci v opeře obecně. Ale také o šéfdirigentském postu u Bamberských symfoniků, na který Jakub Hrůša nastoupí od příští sezóny, a jak se dostat z brněnského gymnázia ke světové dirigentské kariéře. A nakonec i trochu o fracích a jiných oděvech.  více

Janáčkovo divadlo oslaví tento pátek padesáté narozeniny slavnostní premiérou opery Leoše Janáčka Její pastorkyňa. Režisérem představení je současný ředitel Národního divadla Brno Martin Glaser. Mluvili jsme nejen o jeho inscenaci, ale také o tom, jak se divadlo pod jeho vedením proměňuje a kam míří festivaly Divadelní svět a Janáček Brno.  více

12. srpna 2018 si připomeneme 90. výročí úmrtí skladatele Leoše Janáčka. Zemřel ve věku 74 let na vrcholu tvůrčích sil a jeho náhlá smrt všechny zaskočila. Koncem července 1928 odjel na letní pobyt do rodných Hukvald, kam za ním přijela Kamila Stösslová se synem Ottou. Vzal si s sebou opis partitury své poslední opery Z mrtvého domu, aby provedl korektury a doplňky, práci však nestihl dokončit. Ze silného nachlazení se rozvinul zápal plic, se kterým byl skladatel převezen do Kleinova sanatoria v blízké Ostravě. Zemřel v neděli 12. srpna 1928 v deset hodin dopoledne. Pohřeb se konal o tři dny později v Brně. Janáček je pochován na brněnském Ústředním hřbitově v tzv. čestném kruhu, autorem náhrobku je výtvarník Eduard Milén (tentýž, který navrhl scénu a kostýmy ke světové premiéře opery Příhody lišky Bystroušky).  více

Vánoční strom se sbírkou pro děti bez domova na náměstí Svobody a liška Bystrouška. Rudolf Těsnohlídek by si za svoji stopu v životě Brna zasloužil o hodně víc než nenápadnou ulici v Černých Polích. Kdyby se dožil svých dnešních narozenin, snad by byl aspoň s trváním vánoční tradice spokojený.  více

Koncertní uvedení Janáčkovy opery Její pastorkyňa v pražském Rudolfinu a poté v londýnské Royal Festival Hall sklidilo ohlas na stupnici mezi kladným a bouřlivým. Pozornost na sebe strhla především Karita Mattila, ale také Česká filharmonie a Jiří Bělohlávek. Dubnový koncert v Londýně zaznamenala stanice BBC, záznam je k dispozici do 18. května. Odkaz na něj je uveden níže.  více

Šestiletá holčička v růžových šatech sedí dědečkovi na klíně a nemůže se dočkat, až začne koncert. Publikum v hledišti Janáčkova divadla je zřejmě také zvědavé, ale nedává to tak okatě najevo. Brněnská opera mu za chvíli představí program příští sezóny, o kterém se oficiálně do pátečního večera nevědělo vůbec nic.  více

Choralisté od  brněnských augustiniánů, čili populární modráčci, nemívali lehký život, Leoš Janáček se k tomu ve svých textech několikrát vracel. A když mluvil o modráčcích, kteří se rozletěli do světa, neopomněl mezi nimi zmínit skladatele a sbormistra Hynka Vojáčka. Autora první skladby, která zazněla v Prozatímním divadle.  více

V úterý večer zemřel v Baden-Badenu jeden z nejvýznamnějších umělců 20. století Pierre Boulez. Skladatel, dirigent a hudební teoretik se v závěru své dráhy věnoval intenzivněji i dílu Leoše Janáčka.  více

Nápěvky mluvy Leoše Janáčka a hantýrka brněnské plotny, dnes zvaná hantec. Obě témata spolu vlastně úzce souvisí, charakteristická mluva městské spodiny má dodnes svoje kouzlo i pro televizní baviče. Muzikolog Otakar Nováček se brněnské plotně věnoval teoreticky i výzkumem v terénu.  více

Dnešní velké Brno vzniklo splynutím městského centra s okolními obcemi, přispívá to k jeho zvláštnímu charakteru. Stačí natáhnout ruku, udělat krok a octnete se na venkově. Lidové tradice mají do centra města tak blízko, že jsou v něm prakticky doma.  více

Zazpívejme si vespolek, ale zazpívejme si pořádně a bez chyb. Pokud Brno a Morava někomu vděčí za svoji sborovou tradici a pověst, tak je to právě Ferdinand Vach.  více

Největším brněnským parkem se v neděli proběhla liška Bystrouška, aby zde oslavila devadesáté narozeniny. Bude je mít až za měsíc, ale teplo a oslava pod širým nebem jí slušely lépe než listopadové plískanice.  více

„Sběhat jak sběhat, ale zamilovat si to tehdejší město? A tu jednou zřel jsem město v zázračné přeměně.“ Prázdninovou sérii textů Leoše Janáčka Něco o hudbě brněnské zakončíme jeho vyznáním městu, v němž strávil většinu života. Píše se rok 1866 a Brno obsadila pruská armáda…  více

Proto se nedivme, když každý jen poněkud vzdělanější hudebník odtud prchá, tím více, když ledabylé, naduté ochotnictví se mu v cestu staví a činnost sebeupřímnější mu ztěžuje. Vskutku, nikde nenalezneme tolik pýchy, domýšlivosti, přepjatosti u diletantů hudebních jako v naší německé „umělecké společnosti“.  více

Dílo jmenované bylo skutečně spaseno jen dobrým provozováním; nám sluší se však toto odděliti od skladby samé: která nikdy nedostačí a vůbec jen v Brně s „pochvalou“ přijata býti mohla.  více

Uznáváme, že byl pan skladatel náramně vytrvalým a pilným při práci, kterou nám dokázal, že jest znalý a dosti obratný v užívání tvarů hudebních. Litujeme však upřímně oné práce a námahy; neboť nehodila se předně na žádný způsob ke slovům. Další díl seriálu článků Leoše Janáčka o brněnských pěveckých spolcích je věnován Slovanskému zpěváckému spolku techniků brněnských „Zora“.  více

„Proč se nepoví pravda do očí, vy zpíváte nedobře! – proč se to nevyřkne? Proč se hejčká chybný směr? Snad proto, že tam dámy účinkují? Či dokážou ty krásné a půvabné zjevy tak unésti slavné publikum, že neví, čemu vlastně tleská? To déle ve prospěch umění trvati nemá, nesmí. Těm, jimž ještě z upřímna srdce jde snaha o rozkvět umění a spolků, těm má to býti svatou povinností starati se o spravedlivější posouzení!“ Další díl seriálu článků Leoše Janáčka o brněnských pěveckých spolcích je věnován spolku „Vesna“.  více

Pět článků o činnosti brněnských pěveckých spolků napsal Leoš Janáček v listopadu a prosinci 1875. Je to nejen zpráva o tehdejším hudebním životě ve městě, ale také příležitost porovnat si jej s dneškem. Při vědomí všech současných potíží a nedostatků člověk nakonec musí říct: ne, nebyly to tenkrát staré zlaté časy. První část je věnována Besedě brněnské.  více

Jedním z důležitých výročí, které zohledňovala dramaturgie letošního Mezinárodního folklorního festivalu ve Strážnici, bylo 160. výročí narození hudebního skladatele Leoše Janáčka. Bylo těch výročí vlastně více – ještě 90 let Českého rozhlasu Brno a Rok české hudby – a všechna spolu jaksi souvisela. Programová rada se jim tedy rozhodla věnovat jeden z pořadů. Postupně se ustavilo trio autorů – muzikoložka Jarmila Procházková, já sám a nakonec k nám přibyl režisér Břetislav Rychlík.  více

Průlomem se stal první skutečně symfonický koncert českého Brna v Besedním domě 8. května 1897; jednatel Besedy Karel Sázavský si všiml rostoucího zájmu o koncerty České filharmonie a pokusil se ji pozvat do Brna s Antonínem Dvořákem, který se před časem triumfálně vrátil z Ameriky, jako dirigentem.  více

Zvláštním dojmem dnes působí zjištění, že vstupné na velké kantátové koncerty nejen pokrylo vynaložené náklady, nýbrž stačilo ještě dotovat jiný, původnější druh besedních akcí, totiž besedy s „konverzační hudbou“.  více

Socha Pavla Křížkovského stojí na úpatí Špilberku na cestě od Údolní. Jeho žák Leoš Janáček si ji tam nepřál a napsal o tom kratičkou zmínku do Lidových novin. Pavel Křížkovský se narodil před sto devadesáti čtyřmi lety, což je dobrá příležitost si jeho památku i Janáčkovy výhrady připomenout.  více