100 let rozhlasového vysílání z Brna: Výstava Na brněnské vlně

7. květen 2024, 11:00

100 let rozhlasového vysílání z Brna: Výstava Na brněnské vlně

Muzeum města Brna k oslavě tohoto významného milníku – 100 let rozhlasového vysílání – uvádí výstavu Na brněnské vlně, kterou budou moci návštěvníci zhlédnout na hradě Špilberku. Panelová část výstavy se nachází v exteriéru, interaktivní část je umístěna v prostoru Galerie Jih. První pravidelné rozhlasové vysílání vůbec bylo spuštěno ve Spojených státech v roce 1920, BBC začala vysílat v roce 1922 a poté již následovala Praha v roce 1923 a Brno v roce 1924.

Díky neúnavné píli prvních průkopníků se v Brně podařilo vybudovat fenomén propojený s širokou škálou významných osobností napříč žánry, jako byl Oldřich Nový, Karel Höger nebo Lev Vašíček. Rozhlas se stal nedílnou součástí každodennosti ve 20. i 21. století. Brněnský program již od svého počátku nabízel hudbu, vzdělávací pořady, humor i přenosy sportu, přímé přenosy z brněnských divadel, rozhovory s osobnostmi, reportáže a rozhlasové hry. Množství pořadů, které byly posléze přejímány ostatními stanicemi v republice, se zrodilo právě v Brně. Ať už se jednalo o léta svobodné tvorby nebo roky cenzury a ztráty autonomního postavení, v brněnském studiu bylo vytvořeno nepřeberné množství originálních pořadů, například nezapomenutelné Toulky českou minulostí, nahrávek rozhlasových těles i populárních hudebníků a zpěváků, jako například Gustav Brom se svým orchestrem, odvážné reportáže, sportovní přenosy i rozhlasové hry, dramatizace a četby. 

Brněnské studio se bohatou měrou podílelo také na přípravě pořadů pro celostátní vysílání. „Jsme hrdí, že právě Muzeum města Brna bude prezentovat tento významný brněnský milník. U výstavy jsme si kladli za cíl postihnout fenomén brněnského rozhlasu dobře vstřebatelnou a zároveň vzdělávací a interaktivní formou. Těší mě, že můžeme prostřednictvím této výstavy přiblížit široké veřejnosti bohatou tvůrčí i kulturní tradici spojenou s brněnským rozhlasem a jeho nezastupitelným vlivem na společnost,“ sděluje ředitel Muzea města Brna Zbyněk Šolc.

Část výstavy týkající se historického vývoje brněnského rozhlasu se nachází na venkovních panelech a provází návštěvníka historií od jeho počátku až do nynějších dní. Připomíná stoletou historii brněnského rozhlasového vysílání a jeho specifik, s důrazem na významné osobnosti pracující v rozhlase i pro rozhlas, rozhlasová hudební tělesa, významné pořady a také na budovy, které rozhlas obýval. Všechny panely jsou po načtení QR kódu přístupné také v anglickém a v českém jazyce pro potřeby zahraničních a zrakově znevýhodněných návštěvníků. Výstava potrvá od 16. května do 20. října 2024 na hradě Špilberku, bude zdarma přístupná denně od 10:00 do 18:00.

Interiérová část přibližuje rozhlasovou tvorbu, a to zejména ukázkami rozhlasové práce, které si návštěvníci mohou poslechnout. „Chtěli jsme návštěvníkům, co nejvíce přiblížit práci rozhlasového tvůrce, a tak jsme do výstavy umístili malý nahrávací koutek, napodobující systém nahrávání rozhlasových her v období první republiky. Návštěvníci si 2 tak mohou zkusit nahrát část rozhlasové pohádky nebo básně včetně ruchů,“ vysvětluje kurátorka výstavy Anežka Špinlerová. Svou nahrávku si pak budou moci odnést domů, bude k dispozici ke stažení pomocí QR kódu.

Foto archiv

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Po dvou týdnech od uvedení Mahlerovy Písně žalobné se do prostor Janáčkova divadla vrátila Filharmonie Brno s podobně ambiciózním programem. Pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese koncertně provedla kompletní oratorium Mesiáš Georga Friedricha Händela. Nastudování aranže vytvořené Wolfgangem Amadeem Mozartem se společně s orchestrem ujal Slovenský filharmonický sbor pod vedením Jana Rozehnala, a čtveřice sólistů ve složení Jana Sibera (soprán), Václava Krejčí Housková (mezzosoprán), Christoph Prégardien (tenor) a Lukáš Bařák (basbaryton).  více

Pro poslední koncert letošního, sedmnáctého ročníku multižánrového festivalu Groove Brno si organizátoři schovali opravdovou lahůdku. V sobotu 7. prosince vystoupil v brněnském Metro Music Baru americký baskytarista, zpěvák a experimentátor MonoNeon, kterého doprovodila trojice muzikantů Xavier Lynn (elektrická kytara, vokály), Dominique Xavier Taplin (klávesy, vokály) a Jackie Withfield (bicí, vokály).  více

Dnes již světoznámá švédská kapela Dirty Loops zakončila v sobotu 30. listopadu v brněnském Metro Music Bar své podzimní evropské turné. Koncertem kapela přispěla do programu sedmnáctého ročníku funkového, soulového a jazzového festivalu Groove Brno. Trio virtuózních muzikantů ve složení Jonah Nilsson – zpěv a klávesy, Henrik Linder – basová kytara a Aron Mellergård – bicí se proslavilo perfektní technickou zdatností, propracovanými vlastními kompozicemi i cover verzemi známých, zejména popových písní. Tyto písně jsou však v jejich aranžích často reharmonizovány a stylem se blíží ke kombinaci disca, popu a jazz fusion. Aby se muzikanti nemuseli uchýlit k používání předem nahraných podkladů, doplnil trio při tour klávesák a vokalista Kristian Kraftlingvíce

Největší koncertní projekt stávající sezóny 28. a 29. listopadu zahájil abonentní řadu Filharmonie v divadle II. První polovinu věnovala Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese třem kratším kompozicím Ericha Wolfganga Korngolda a Josefa Bohuslava Foerstera. Druhou část pak vyplnila monumentální Píseň žalobná Gustava Mahlera, která zazněla v původní třívěté verzi. Orchestr doplnil Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy, a čtveřice sólistů ve složení Chen Reiss – soprán, Stefanie Irányi –alt, Attilio Glaser – tenor a Michael Wagner –baryton. Dvojice koncertů navíc připomínala velká výročí: 90 let od premiéry (28. 11. 1934) původní třívěté verze Mahlerovy Písně žalobné, která se odehrála v Brně, a 100 let od otevření brněnského studia Českého (Československého) rozhlasu.  více

Hudební soubor Ensemble Opera Diversa dal svému poslednímu orchestrálnímu koncertu letošního roku osobitý „spin“. Večer se odehrál 26. listopadu v hudebním klubu Alterna, který je spíše sídlem rocku, elektroniky a indie popu než koncertním sálem artificiální hudby. Dvojice vybraných skladeb sestávající z premiérovaného díla Vojtěcha Dlaska Querellovy písně pro sopránový saxofon a smyčce a skladby Miloslava Ištvana Hard Blues pro pop-baryton, soprán, recitátora a komorní soubor tomu rovněž odpovídala. Ištvanův Hard blues přirozeně propůjčil celému večeru i jméno – právě onen střet artificiálního, komponovaného a cíleně „uměleckého“ světa (myšleno bez pejorativního nádechu) s afroamerickými autentickými hudebními projevy vyvěrajícími z hlubin duše životem zkoušeného člověka byl totiž středobodem večera. Nejednalo se tedy o pouhou stylovou inspiraci, nýbrž o inspiraci tematickou, která byla inherentně přítomná také v úvodním díle večera. Tím byla skladba Querellovy písně inspirovaná románem Jeana Geneta, již dříve věnovaná souboru Ensemble Opera Diversa, tentokrát však v nové instrumentaci.  více

Nejčtenější