150. výročí narození M. K. Čiurlionise představí velkou osobnost skladatele a výtvarníka modernismu

150. výročí narození M. K. Čiurlionise představí velkou osobnost skladatele a výtvarníka modernismu

V příštím roce uplyne 150 let od narození Mikalojuse Konstantina Čiurlionise, označovaného za nejvýznamnějšíholitevského umělce všech dob. Jubilejní rok M. K. Čiurlionise 2025 přinese mnoho kulturních a společenských událostí po celém světě, především hudebních a výtvarných, v Brně se ale s oslavou začíná již teď – v Brně vystoupí Komorní orchestr Vilniuské univerzity.

Osobnost M. K. Čiurlionise v sobě spojuje velký talent, silnou představivost, vášeň pro poznání i dávku litevské melancholie. Lze ho označit za příznivce synestézie – hudbu viděl jako barvy a barvy slyšel jako hudbu. Oddělené umělecké disciplíny jakoby pro něj ani neexistovaly: své obrazy nazýval sonátami, preludy, fugami. Zdá se, že právě toto stírání hranic na Čiurlionisovi přitahuje nejvíce. Oslňuje ne tolik formou a technikou, ale sílou brilantní představivosti, myšlenek, harmonií formy, barvy a symbolů. Bez uvedení jeho jména by historici umění jen těžko mohli hovořit o evropské modernistické malbě. Tento tvůrce je moderní především svou světovostí. Čiurlionis čerpal inspiraci z mnoha zdrojů od východních kultur až po tradiční umění. Jistým zázračným způsobem dokázal ve svých dílech spojit symboly, mytologické a náboženské motivy z různých civilizací a vytvořit z nich jedinečné obrazy.

A přesto, navzdory světovosti MKČ, lze za nejdůležitější zdroj jeho inspirace považovat Litvu. Aktivně zaznamenával a harmonizoval lidové písně, studoval je a využíval jejich motivy ve svých dílech. Jeho obrazy jsou plná krajin jeho vlasti, litevské mytologie a motivů lidového umění. M. K. Čiurlionis se také aktivně zapojil do hnutí národního obrození, byl jedním z vůdců Spolku litevských umělců a organizátorem prvních výstav litevských výtvarníků.

Kvůli historickým okolnostem Čiurlionis se pevně se nezapsal do dějin západního moderního umění. Stopadesáté výročí je příležitostí objevit jeho genialitu a jedinečnost Čiurlionisova díla. První akordy jubilejních oslav v České republice zazní vystoupeních Komorního orchestru Vilniuské univerzity pod vedením dirigenta a uměleckého vedoucího Modestase Jankúnase. Koncert s názvem „Přátelství“ proběhne 8. prosince v 17:00 hodin na brněnské Filozofické fakultě Masarykovy univerzity (Arna Nováka 1, Brno). Koncerty pořádá Velvyslanectví Litevské republiky v České republice ve spolupráci s Českým muzeem hudby a Filozofickou fakultou Masarykovy univerzity; vystoupení jsou zařazená do programu Roku české hudby.

Zahraje Komorní orchestr Vilniuské univerzity, který za dobu své existence odehrál více než 800 koncertů nejen v Litvě, ale i v zahraničí – od Mexico City přes celý evropský kontinent, od Velké čínské zdi až po Šanghaj. V roce 2017 byl orchestr vyhlášen nejlepším tělesem na Světovém festivalu ve Vídni a získal zlato. Koncert řídí dirigent Modestas Jankūnas, který vystudoval sbormistrovství a symfonické dirigování na Litevské hudební a divadelní akademii. Od roku 2009 je sbormistrem sboru absolventů Vilniuské univerzity Pro Musica, od roku 2019 uměleckým vedoucím a dirigentem Komorního orchestru této univerzity. M. Jankūnasje činný také jako sólový zpěvák a účastní se různých projektů jako dirigent.

Komorní orchestr Vilniuské univerzity

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Koncert „Přátelství“ proběhne 8. prosince v 17:00 hodin na brněnské Filozofické fakultě Masarykovy univerzity (Arna Nováka 1, Brno). Koncerty pořádá Velvyslanectví Litevské republiky v České republice ve spolupráci s Českým muzeem hudby a Filozofickou fakultou Masarykovy univerzity; vystoupení jsou zařazená do programu Roku české hudby.

Zahraje Komorní orchestr Vilniuské univerzity.

Pátý koncert z cyklu Auskultace, ve kterém se Brno Contemporary Orchestra postupně věnuje různým částem lidského těla, byl zaměřený na sluch. Nesl příznačný název Audio, přičemž byl především zdůrazněn rozdíl mezi pouhým slyšením a posloucháním. V pondělí 3. března (datum Mezinárodního dne sluchu) provedl soubor pod taktovkou Pavla Šnajdra v obřadní síni Ústředního hřbitova díla Petera Grahama, Petra Bakly, Jürga Freye a Iana Mikysky, který ve své skladbě orchestr doplnil tóny mikrotonální kytary. Jako klavírní sólista se představil Miroslav Beinhauervíce

V duchu romantických děl známých i méně známých autorů, která nejsou často zahrnována do repertoáru orchestrů, se nesl včerejší koncert v Janáčkově divadle. Filharmonie Brno s hostujícím dirigentem Robertem Kružíkem zde představila poutavý program pojmenovaný Skryté poklady romantismu, při kterém se publiku představil i tuzemský houslista a koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodičkavíce

Dvacátý druhý ročník cyklu koncertů staré hudby s názvem Barbara Maria Willi uvádí… přivítal v úterý 25. února v Konventu Milosrdných bratří soubor Capella Mariana s uměleckým vedoucím a tenoristou Vojtěchem Semerádem. Ansámbl se svými kmenovými členy Hanou Blažíkovou (soprán, gotická harfa), Jakubem Kydlíčkem (flétny) a Ondřejem Holubem (tenor) z důvodu hlasové indispozice zbylých kolegů mezi sebe na poslední chvíli přijal jako výpomoc barytonistu Jana Kukala. Večer byl unikátní propojením filmové epopeje Svatý Václav s živou hudbou, jež měla podpořit stylovost i historičnost svatováclavské epochy zachycené v němém snímku.  více

Vojtěch Semerád je uměleckým vedoucím vokálního souboru Cappella Mariana, se kterým interpretuje zapomenutá díla středověké a renesanční vokální polyfonie. Soubor pravidelně vystupuje na prestižních festivalech v České republice i v Evropě. Hlavním tématem našeho rozhovoru byla chystaná projekce prvního československého velkofilmu Svatý Václav se živým hudebním doprovodem sestaveným z památek období středověku vázaných na svatováclavskou legendu.  více

Jako druhou premiéru letošní sezóny uvedla Janáčkova opera Národního divadla Brno Manon Lescaut operního velikána Giacoma Pucciniho. Režie nové inscenace, která poprvé uvedli 7. února v Janáčkově divadle, se ujal Štěpán Pácl, za dirigentský pult se postavil Ondrej Olos a v hlavních rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Manon Lescaut), Jiří Brückler (Lescaut), Peter Berger (Renato des Grieux) a Zdeněk Plech (Geronte di Ravior).  více

Nejčtenější