Aktuálně: Jakub Hrůša je absolutním vítězem cen International Classical Music Award v kategorii Symfonická hudba

18. leden 2023, 9:45

Aktuálně: Jakub Hrůša je absolutním vítězem cen International Classical Music Award v kategorii Symfonická hudba

Dirigent Jakub Hrůša uspěl se svojí nahrávkou, kterou pořídil s Bamberskými symfoniky v loňském roce u společnosti Deutsche Grammophon. Podle šéfredaktorů světových hudebních časopisů a zástupců mezinárodních kulturních institucí je nahrávka nejlepší v kategorii Symfonická hudba.

Ve finále se nahrávka hudby Hanse Rotta Symfonie č. 1 E dur, Gustava Mahlera Blumine a Antona Brucknera Symfonické preludium, utkala s konkurencí dalších dvou nominovaných nahrávek: Filharmonie Oslo a jejího Sibelia také České filharmonie se Semjonem Byčkovem s Pátou Mahlerovou symfonií.

Porota International Classical Music Award své rozhodnutí odůvodnila následovně: „Jakub Hrůša a Bamberští symfonikové sice Rottovu symfonii E dur přímo neobjevili – jiní ji nahráli dříve – ale jejich interpretace je tak přesvědčivá, že můžeme říci, že nikdo jiný zatím nezprostředkoval Rottovu hudbu v tak hluboké podobě jako interpreti na této nahrávce. Díla Brucknera a Mahlera, kteří oba obdivovali Rottovu práci, skvěle doplňují toto skvělé CD.“

Brněnský rodák Jakub Hrůša, který nyní působí jako šéfdirigent Bamberských symfoniků, hlavní hostující dirigent v České filharmonii a také hlavní hostující dirigent Orchestra dell’Accademia Nazionale di Santa Cecilia, se od září roku 2025 stane novým hudebním ředitelem Královské opery v Londýně. Doposud stál v čele této instituce pouze jediný Čech a to Rafael Kubelík, který ji krátce vedl v padesátých letech minulého století. Hrůša svým nástupem vystřídá Antonia Pappana, který od sezony 2024/2025 pnastoupí na místo šéfdirigenta u Londýnského symfonického orchestru.

 

Jakub Hrůša/ foto Andreas Herzau

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Nový autorský titul od víkendu nabízí na velké scéně Městské divadlo Brno. Jedná se o hudební Pohádku o živé vodě a je pod ní podepsaný autor libreta a režisér či zdejší principál Stanislav Moša, který už dlouhá léta tvoří v tandemu s hudebním skladatelem Zdenkem Mertou. Nyní se jedná o jejich už desátou autorskou spolupráci, při níž se znovu vrátili k pohádkovému žánru (jejich první pohádkou byla Zahradu divů v roce 2004). Výsledkem je výpravný titul, který myslí na malé i odrostlé diváky.  více

Už druhý letošní program pořádaný Filharmonií Brno oslavil jubileum významného skladatele. Zatímco Novoroční koncert byl věnován Johannu Straussovi mladšímu, koncert konaný 16. ledna v Janáčkově divadle připomněl nadcházející výročí Maurice Ravela (1875–1937), od jehož narození uplyne 7. března 150 let. Při koncertu složeném čistě z Ravelových děl se do čela Filharmonie Brno po delší době postavil její šéfdirigent Dennis Russell Davies. Během čtvrtečního večera zazněly mimo jiné oba Ravelovy klavírní koncerty, při kterých se za klavír posadil francouzský klavírista Alexandre Tharaudvíce

První letošní koncert abonentní řady Filharmonie doma, který se odehrál 10. ledna v Besedním domě, věnovala Filharmonie Brno pod taktovkou Tomáše Netopila Wolfgangu Amadeu Mozartovi. Kromě jeho děl ale zazněla také krátká kompozice Justė Janulytė, která diváky na krátkou chvíli přenesla z klasicismu do 21. století. V první polovině večera se k orchestru přidala dvojice sólistů ve složení Fedor Rudin (housle) a Pavel Nikl (viola).  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je již 1. ledna v Janáčkově divadle zaběhlou tradicí. Ani letošní rok nebyl výjimkou, a orchestr pod vedením dirigenta Michela Tabachnika provedl program složený zejména z děl Johanna Strausse mladšího. Brněnská filharmonie takto zahájila takzvaný straussovský rok. V roce 2025 totiž má skladatel titulovaný jako král valčíků významné jubileum 200 let od narození. Straussovy kompozice doplnily skladby Ericha Wolfganga Korngolda, Richarda Strausse a Dimitrije Šostakoviče.  více

Dva večery po sobě hostilo koncem listopadu brněnské Divadlo Husa na provázku taneční představení s názvem Bohyně. Šlo o magisterskou práci Jana Kysučana. Stávající vedoucí taneční složky Vojenského uměleckého souboru Ondráš s představením inspirovaným kopaničářskými bohyněmi, ale i pohanskou minulostí, před dvěma lety absolvoval na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. V rozhovoru jsme se dostali pod pokličku umělecké choreografie i představení samotného.  více

Nejčtenější