Aktuálně: Výstavbu koncertního sálu v Brně podporuje stále více umělců i politiků

Aktuálně: Výstavbu koncertního sálu v Brně podporuje stále více umělců i politiků

Nový koncertní sál, o kterém se v Brně jedná již po desetiletí, získal podporu například Milana Kundery, Milana Uhdeho, Maxima Velčovského nebo Kateřiny Tučkové. Patronkou sálu je Magdalena Kožená.

Sál pro Brno, pracovně nazývaný Janáčkovo kulturní centrum, se má v budoucnu stát domovem brněnské filharmonie. Těleso s více než stem členů nyní působí v nevyhovujících podmínkách Besedního domu a Janáčkova divadla, které si pro své koncerty pronajímá a které není akusticky vyhovující. 

Před dvěma lety vznikla deklarace Koncertní sál pro Brno, která vyzývá k výstavbě sálu. Deklarace již nese podpisy mnohých českých umělců. Jsou mezi nimi osobnosti jako Milan Kundera, který deklaraci osobně podepsal v Paříži, dále umělci z hudebního světa, např. zpěvačka Iva Bittová, violoncellista Jiří Bárta, dirigenti Jakub Hrůša, Aleksandar Marković nebo Tomáš Netopil, ale i brněnský dramatik Milan Uhde, spisovatelka Kateřina Tučková, designér Maxim Velčovský nebo oděvní designérka Liběna Rochová. Za vznik sálu také již několik let bojuje emeritní rektorka JAMU,  zakladatelka a předsedkyně Spolku pro výstavbu koncertního sálu Alena Veselá.

O výstavbě sálu se v uplynulých dnech jednalo například s premiérem Bohuslavem Sobotkou a ministrem kultury Danielem Hermanem. Nyní se připravuje koncept financování, zatím je mu nakloněno nejen město, ale také kraj a stát.

 Patronkou koncertního sálu je brněnská rodačka, mezzosopranistka Magdalena Kožená. Její manažer a producent David Dittrich, který také deklaraci podpořil, ke stávající situaci říká: „Dlouhodobě v Brně organizujeme koncerty významných umělců, ale ty opravdu největší světové osobnosti se nám pro Brno nedaří získávat; v Janáčkově divadle vystupovat nechtějí z akustických důvodů a Besední dům je nevyhovující kapacitně. Výstavbou nového sálu by se tento problém vyřešil a Brno by se definitivně zařadilo mezi evropské hudební metropole.“

Náměstek brněnského primátora Matěj Hollan se k aktuální situaci vyjádřil následovně: „Po jednání s ministrem kultury a hejtmanem Jihomoravského kraje poslalo Brno oběma stranám investiční záměr s podrobnými informacemi o projektu. S krajem budeme jednat o finálním textu memoranda zajišťujícího financování stavby.“ V blízké době město vyhlásí výběrové řízení na dodavatele dokumentace pro stavební povolení. „Vše tedy spěje k tomu, abychom byli schopni sál postavit,“ dodal.

Nový sál má stát na rohu Besední a Veselé ulice. Nabídne kapacitu 1250 míst a akustické parametry rovnající se nejlepší světové úrovni. Celkové náklady mají dosáhnout 1,276 miliardy korun. Snahou města je zahájit stavbu na konci roku 2017, tak aby plynule navázala na první etapu, tedy stavbu podzemních garáží pro bezmála 200 aut.

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Rada města schválila aktualizaci investičního záměru pro Janáčkovo kulturní centrum ve výši 1, 276 miliardy korun.  více

První zmínku a potřebě nové síně pro symfonické a kantátové koncerty v Brně najdeme v Pazdírkově hudebním slovníku z roku 1929. Od té doby vyplouvá tato problematika na povrch ve stále častějších intervalech, živena existencí a potřebami filharmonie, růstem a nároky jejího symfonického publika a také očekáváním zahraničních návštěvníků Janáčkova města. Do různého stupně realizace se postupně dostaly projekty na Žerotínově náměstí (dnešní Bílý dům), náměstí Joliota Curie (dnes poslední úsek Šumavské s komerčními věžáky), na třídě Obránců míru (dnes palác ombudsmana na Údolní) a – na sklonku osmdesátých let – nezastavěné prostranství mezi Besední a Veselou. Tichý zápas, který se od té doby o toto mimořádně lukrativní a pro filharmonii zvlášť výhodné místo vede, dospěl v poslední době k nadějnému vyústění. Ptáme se na ně ředitelky Filharmonie Brno Marie Kučerové, která se ho účastní velmi aktivně.  více

Vedení města dnes na tiskové konferenci v Besedním domě zveřejnilo další postup při výstavbě Janáčkova kulturního centra. Patronkou projektu koncertního sálu pro Brno je Magdalena Kožená.  více



Sobotní dopoledne 2. listopadu bylo zasvěceno sborovým zpěvům v podání mužského pěveckého ansámblu Q VOX. Zpěváci si pro posluchače připravili skladby vybrané na základě dramaturgické linie opírající se o generační prolnutí (učitele) Pavla Křížkovského (1820–1885) a (žáka) Leoše Janáčka (1854–1928), jež byly v druhé půli doplněny díly sbormistrů a skladatelů kontextem i tvorbou spjatými s osobností Janáčka.  více

S tradičním dvouletým odstupem začal Mezinárodní festival Janáček Brno 2024, jehož slavnostní zahájení se uskutečnilo v pátek 1. listopadu v Janáčkově divadle. Národní divadlo Brno při této příležitosti uvedlo premiéru nové inscenace opery Výlety páně Broučkovy Leoše Janáčka (1854–1928), jenž vznikla na náměty dvou povídek Svatopluka Čecha. Režie operní novinky, která vznikla v koprodukci se Staatsoper Unter den Linden, Berlin a Teatro Real, Madrid, se ujal kanadský režisér Robert Carsen. Hudební nastudování, stejně jako dirigování premiéry bylo vloženo do rukou Marka Ivanoviće a v titulní roli Matěje Broučka se představil skotský tenorista Nicky Spencevíce

Znovuuvedením oblíbeného muzikálu Čarodějky z Eastwicku se Městské divadlo Brno rozhodlo připomenout jubilejních dvacet let od otevření svojí velké Hudební scény. Opětovné nasazení titulu představuje povedený narozeninový dárek divadla publiku, které od premiéry v roce 2007 zhltlo 149 repríz hudební inscenace režiséra Stanislava Moši. V novém uvedení se objeví známé tváře z původního obsazení, ale také noví herci a herečky. A tento divadelní comeback bude jistě vděčným diváckým soustem po několik sezon i po sedmnácti letech od prvního českého uvedení právě v Brně. Jen za půl měsíce od nynější premiéry udělají Čarodějky 24 vyprodaných repríz. K tomu není co dodat.  více

Letošní ročník Expozice nové hudby uzavřelo teprve druhé uvedení kompozičního site specific projektu Fresco Karlheinze Stockhausena (1928–2007), který byl poprvé uvedený v roce 1969. Od této doby se ho nikdo neujal. Divákům, kteří v sobotu 19. 10. navštívili Besední dům, se tak naskytla naprosto unikátní příležitost zažít dílo na vlastní kůži. Zmíněné první uvedení této skladby bylo provázeno sabotážemi ze strany konzervativních muzikantů. A tak je legitimní si položit otázku, zda teprve v sobotu Fresco nezaznělo, jak si to skladatel představoval. Tento náročný projekt kurátorky Moniky Pasiecznik a uměleckého vedoucího Pabla Drukera realizovala čtyři tělesa složená ze členů Brno Contemporary OrchestraMladých brněnských symfoniků Filharmonie Brno pod vedením Pablo Drukera, Radima HanouskaPavla Šnajdra, Tomáše Krejčího a Pavla Zlámalavíce

Komponovaný úterní večer 15. října zahájený v sále Kina Art návštěvníkům nabídl netradiční spojení české premiéry dokumentárního filmu No Ideas But in Things o americkém hudebním skladateli, experimentátorovi a vědci na poli elektronické hudby Alvinu Lucierovi (1931–2021) s živým provedením jeho skladby I Am Sitting in a Room. Zmíněná kompozice se stala refrénem nejen dokumentárního snímku, ale také celé události.  více

Nejčtenější