Aktuálně: Výstavbu koncertního sálu v Brně podporuje stále více umělců i politiků

Aktuálně: Výstavbu koncertního sálu v Brně podporuje stále více umělců i politiků

Nový koncertní sál, o kterém se v Brně jedná již po desetiletí, získal podporu například Milana Kundery, Milana Uhdeho, Maxima Velčovského nebo Kateřiny Tučkové. Patronkou sálu je Magdalena Kožená.

Sál pro Brno, pracovně nazývaný Janáčkovo kulturní centrum, se má v budoucnu stát domovem brněnské filharmonie. Těleso s více než stem členů nyní působí v nevyhovujících podmínkách Besedního domu a Janáčkova divadla, které si pro své koncerty pronajímá a které není akusticky vyhovující. 

Před dvěma lety vznikla deklarace Koncertní sál pro Brno, která vyzývá k výstavbě sálu. Deklarace již nese podpisy mnohých českých umělců. Jsou mezi nimi osobnosti jako Milan Kundera, který deklaraci osobně podepsal v Paříži, dále umělci z hudebního světa, např. zpěvačka Iva Bittová, violoncellista Jiří Bárta, dirigenti Jakub Hrůša, Aleksandar Marković nebo Tomáš Netopil, ale i brněnský dramatik Milan Uhde, spisovatelka Kateřina Tučková, designér Maxim Velčovský nebo oděvní designérka Liběna Rochová. Za vznik sálu také již několik let bojuje emeritní rektorka JAMU,  zakladatelka a předsedkyně Spolku pro výstavbu koncertního sálu Alena Veselá.

O výstavbě sálu se v uplynulých dnech jednalo například s premiérem Bohuslavem Sobotkou a ministrem kultury Danielem Hermanem. Nyní se připravuje koncept financování, zatím je mu nakloněno nejen město, ale také kraj a stát.

 Patronkou koncertního sálu je brněnská rodačka, mezzosopranistka Magdalena Kožená. Její manažer a producent David Dittrich, který také deklaraci podpořil, ke stávající situaci říká: „Dlouhodobě v Brně organizujeme koncerty významných umělců, ale ty opravdu největší světové osobnosti se nám pro Brno nedaří získávat; v Janáčkově divadle vystupovat nechtějí z akustických důvodů a Besední dům je nevyhovující kapacitně. Výstavbou nového sálu by se tento problém vyřešil a Brno by se definitivně zařadilo mezi evropské hudební metropole.“

Náměstek brněnského primátora Matěj Hollan se k aktuální situaci vyjádřil následovně: „Po jednání s ministrem kultury a hejtmanem Jihomoravského kraje poslalo Brno oběma stranám investiční záměr s podrobnými informacemi o projektu. S krajem budeme jednat o finálním textu memoranda zajišťujícího financování stavby.“ V blízké době město vyhlásí výběrové řízení na dodavatele dokumentace pro stavební povolení. „Vše tedy spěje k tomu, abychom byli schopni sál postavit,“ dodal.

Nový sál má stát na rohu Besední a Veselé ulice. Nabídne kapacitu 1250 míst a akustické parametry rovnající se nejlepší světové úrovni. Celkové náklady mají dosáhnout 1,276 miliardy korun. Snahou města je zahájit stavbu na konci roku 2017, tak aby plynule navázala na první etapu, tedy stavbu podzemních garáží pro bezmála 200 aut.

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Rada města schválila aktualizaci investičního záměru pro Janáčkovo kulturní centrum ve výši 1, 276 miliardy korun.  více

První zmínku a potřebě nové síně pro symfonické a kantátové koncerty v Brně najdeme v Pazdírkově hudebním slovníku z roku 1929. Od té doby vyplouvá tato problematika na povrch ve stále častějších intervalech, živena existencí a potřebami filharmonie, růstem a nároky jejího symfonického publika a také očekáváním zahraničních návštěvníků Janáčkova města. Do různého stupně realizace se postupně dostaly projekty na Žerotínově náměstí (dnešní Bílý dům), náměstí Joliota Curie (dnes poslední úsek Šumavské s komerčními věžáky), na třídě Obránců míru (dnes palác ombudsmana na Údolní) a – na sklonku osmdesátých let – nezastavěné prostranství mezi Besední a Veselou. Tichý zápas, který se od té doby o toto mimořádně lukrativní a pro filharmonii zvlášť výhodné místo vede, dospěl v poslední době k nadějnému vyústění. Ptáme se na ně ředitelky Filharmonie Brno Marie Kučerové, která se ho účastní velmi aktivně.  více

Vedení města dnes na tiskové konferenci v Besedním domě zveřejnilo další postup při výstavbě Janáčkova kulturního centra. Patronkou projektu koncertního sálu pro Brno je Magdalena Kožená.  více



Posledním předvánočním koncertem uzavřela Filharmonie Brno letošní část abonentní řady Filharmonie doma. Do jejího čela se vůbec poprvé postavil hvězdný houslista Fabio Biondi, který je známý především interpretací barokní hudby. Kromě smyčce se ale chopil také taktovky a brněnskému publiku se tak představil ve dvojroli houslista / dirigent. Společně s Filharmonií Brno provedl ve čtvrtek 19. 12. v Besedním domě díla Antonia Vivaldiho, Jana Dismase Zelenky, Pietra Nardiniho a Luigi Boccheriniho.  více

Kolem svátku svaté Doroty (6. února) a zejména od sv. Floriána (4. května) do sv. Martina (11. listopadu) se asi ve stovce obcí Brněnska a více jak dvaceti městských částech Brna každoročně konají slavnosti, které jsou od nepaměti, mnohde dodnes, nejvýznamnější událostí kulturního roku. Jejich hlavními účastníky bývala svobodná mládež odrostlá škole, chasa, která si na rok volila své zástupce - dva až čtyři stárky. Tato stárkovská organizace začala od začátku 20. století zanikat a pořadatelství jedněch hodů v obci se rozdrobilo mezi řadu spolků. S jejich rušením či ukončením činnosti se pořadatelství hodů přerušilo, případně v letech nesvobody přecházely hody do ilegality. Jejich dnešní slavení je tedy tradice obnovovaná, v dosídlených či novějších lokalitách zaváděná.  více

Vánoce v Brně znamenají také tradiční předvánoční koncert Brno Contemporary Orchestra (BCO), který se tentokrát uskutečnil s titulkem Z Ameriky do Tuřan. Odehrál se 18. prosince a po roční pauze se opět vrátil do tuřanské sokolovny. BCO pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra provedlo skladby Mauricia Kagela, Steva Reicha, Trevora Grahla a tradičně i Miloslava Kabeláče. Společně s orchestrem se publiku představila čtveřice zpěváků ve složení Aneta Podracká BendováKornél MikeczMichal Kuča a Martin Kotulan. V závěru první poloviny pak Pavel Šnajdr vyměnil taktovku za tleskání, v čemž ho doplnil Petr Hladíkvíce

Po roce 1989 se začalo Brno pomalu ale jistě z hermeticky uzavřené socialistické republiky chystat na divoké devadesátky plné nevyjasněných vražd, podvodů s lehkými topnými oleji a mafiánských tanečků v rytmu diska. Stěny dětských pokojů plnila Nirvana a plechovky od Coca Coly, na nočním stolku nesmělo chybět poslední Bravíčko. Měl i v této době folklor své místo, musel si ho znovu vydobýt nebo jde o maják, který rozbouřené dějiny nijak nezasáhly?  více

Téma v názvu je dosti široké a neodvažuji se svůj text nazvat jinak, než letmým ohlédnutím. Nejdříve si však dovolím malou retrospektivu.  více

Nejčtenější