Aktuálně: Zemřela operní pěvkyně Marie Steinerová

14. leden 2019, 18:00

Aktuálně: Zemřela operní pěvkyně Marie Steinerová

Operní pěvkyně Marie Steinerová byla sólistkou opery Státního a nyní Národního divadla Brno v letech 1948-1981. V roce 2004 získala Cenu Thálie za celoživotní mistrovství v oboru opera. O smrti uznávané interpretky janáčkovských rolí informovalo dnes Národní divadlo Brno.

Marie Steinerová, rozená Štrosová, se narodila v divadelnické rodině v Mladé Boleslavi. Její otec byl činoherec, její matka Marie Minářová-Štrosová byla operní pěvkyně. Rodinné prostředí Steinerovou jistě velmi ovlivnilo. Po maturitě na vinohradském gymnáziu se stala posluchačkou pražské Konzervatoře, kterou úspěšně absolvovala pod pedagogickým vedením Běly Chalabalové-Rozumové, někdejší brněnské kolegyně její matky. V sezóně 1942/43 se stala členkou Divadla Vlasty Buriana a po boku svého principála si také zahrála hlavní ženskou roli (dceru titulního hrdiny převozníka Ryby Ančí) ve filmu Ryba na suchu. Její profesionální operní debut byl v roce 1943, kdy se představila v roli Rusalky v ostravské opeře. V roce 1945 se stala sólistkou tehdy založené Velké opery 5. května v Praze (dnešní Státní opera Praha), odkud se ale po roce vrací do Ostravy.

V roce 1948 se šéfem brněnské opery stal Zdeněk Chalabala a spolu s ním přišla do Brna i Marie Steinerová. Její první role byla Marta v opeře brněnského skladatele Osvalda Chlubny Freje pána z Heslova. V Janáčkově opeře zůstává až do odchodu do důchodu v roce 1981. Jejími vrcholnými uměleckým obdobím byla padesátá a šedesátá léta. Marie Steinerová se během své kariéry věnovala opernímu i koncertnímu zpěvu. Na brněnské konzervatoři a poté na Janáčkově akademii múzických umění v Brně se věnovala také pedagogické činnosti.

Foto archiv NdB

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Trumpetista Jiří Kotača založil před deseti lety big band Cotatcha Orchestra. Ten dnes vystupuje s různými programy od nejtradičnějšího jazzu až po vizionářské propojení jazzu s elektronikou. S Jiřím Kotačou hovoříme o tom, jak se orchestr postupně vyprofiloval, jak vzniká autorský repertoár na pomezí jazzu a elektroniky, ale také o tom, co fanouškům přinese listopadový koncert k 10 letům orchestru. Řeč je i o Kotačově mezinárodním kvartetu nebo o tom, jak je možné hru na trubku a křídlovku obohatit efekty.  více

Ačkoliv je Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno věnován především klasice, dramaturgie se nebojí přimíchat do programu například jazzové nebo folklórní koncerty. Právě lidovému umění bylo v neděli 10. listopadu v 15 hodin věnováno pásmo Opojen písní, jehož scénáře a režie se ujala Magdalena Múčková. V podání sboru Netáta ze Strání, jehož vedoucí je Marie Múčková, zpěvačky Kateřiny Gorčíkové z Březové a lidové hudby Matóše z Lopeníka zazněly lidové písně, které zaplnily prostor divadelního sálu brněnské Reduty. Tento komorní hudební pořad akcentoval především obec Březová (Brezová), kterou několikrát sám Leoš Janáček (1854–1928) navštívil a jíž věnoval esej Březovská píseň (1899). Čtení z této eseje procházelo v podání Vladimíra Doskočila celým programem a velmi povedeně tak pásmo propojilo přímo s osobností Leoše Janáčka.  více

Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno nabídl v sobotu také koncert Brno Contemporary Orchestra. Pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra zazněl program z děl čtveřice skladatelů, kteří jsou velkou mírou spjati s Brnem. V divadle Reduta zazněly kompozice Miloslava Ištvana, Aloise Piňose, Josefa Berga a Petra Kofroně.  více

Janáčkova opera Příhody lišky Bystroušky pár dní nazpět oslavila 100. výročí premiéry, která se uskutečnila v Národním divadle Brno. Jejího novodobého festivalového uvedení se zhostil soubor Národního divadla moravskoslezského v režii Itzika Galiliho – choreografa a režiséra izraelského původu. Přivezená inscenace byla uvedena v neděli 10. listopadu v Mahenově divadle.  více

Do letošního ročníku festivalu Janáček Brno přispěla i Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění. Její posluchači připravili sobotní komponovaný program, který divákům předvedl nejen hudbu nejrůznějších stylů, ale také jim ukázal různé prostory fakulty. Při vstupu na fakultu byla příchozím rozdána barevná kolečka, která rozdělila publikum na tři menší skupiny. To vše se stalo z kapacitních důvodů, jelikož se program kromě auly odehrával také ve varhanním sále, klenbovém sále a učebně 09. Všichni tak slyšeli totožný program jen v jiném pořadí.  více

Nejčtenější