Aktuálně: Zemřela sopranistka Naděžda Kniplová

Aktuálně: Zemřela sopranistka Naděžda Kniplová

Uznávaná sopranistka Naděžda Kniplová zemřela ve věku 87 let. Někdejší sólistka Národního divadla a Státní opery v Praze působila v letech 1959-1964 také v brněnské opeře.

Operní pěvkyně a pedagožka Naděžda Kniplová se narodila roku 1932 v Ostravě, kde také díky svému otci - řediteli hudební školy získala základy hudebního vzdělání. Později absolvovala Pražskou konzervatoř a HAMU, obor zpěv. Od roku 1957 působila v divadle v Ústí nad Labem, později ve Státním divadle Brno. V brněnské opeře ztvárnila například roli Emilie Marty v operní inscenaci Věc Makropulos (1962) nebo Renatu v Ohnivém andělovi (1963), kterého divadlo uvedlo pohostinsky v Praze na Festivalu operní tvorby Sergeje Prokofjeva. Od roku 1964 se Kniplová stala sólistkou Národního divadla v Praze. Právě tam se zapsala jako výrazná představitelka rolí z wagnerovského a janáčkovského repertoáru. Vzpomínané jsou například role Ortrudy v Lohengrinovi (1964) nebo Brünnhilde ve Valkýře (1972). Mezi její velké úspěchy se řadí také třeba interpretace Kostelničky v Její pastorkyni. Kromě působení v divadle se věnovala také pedagogické činnosti, od roku 1991 začala vyučovat na pražské AMU.

Naděžda Kniplová zemřela dnes, tedy 14. ledna 2020.

Foto archiv ND Praha

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Novoroční koncert Filharmonie Brno je již 1. ledna v Janáčkově divadle zaběhlou tradicí. Ani letošní rok nebyl výjimkou, a orchestr pod vedením dirigenta Michela Tabachnika provedl program složený zejména z děl Johanna Strausse mladšího. Brněnská filharmonie takto zahájila takzvaný straussovský rok. V roce 2025 totiž má skladatel titulovaný jako král valčíků významné jubileum 200 let od narození. Straussovy kompozice doplnily skladby Ericha Wolfganga Korngolda, Richarda Strausse a Dimitrije Šostakoviče.  více

Dva večery po sobě hostilo koncem listopadu brněnské Divadlo Husa na provázku taneční představení s názvem Bohyně. Šlo o magisterskou práci Jana Kysučana. Stávající vedoucí taneční složky Vojenského uměleckého souboru Ondráš s představením inspirovaným kopaničářskými bohyněmi, ale i pohanskou minulostí, před dvěma lety absolvoval na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. V rozhovoru jsme se dostali pod pokličku umělecké choreografie i představení samotného.  více

„Kultura je most“ zaznělo při – v pořadí již druhém - Koncertě česko-rakouského partnerství, který se odehrál v pátek 20. prosince na zámku Thalheim. Jednalo se o závěrečný večer 5. ročníku celoevropského projektu České sny 2024 a také o součást oslav Roku české hudby i mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae. Kultura je most spojující nejen odlišné generace, různé společenské vrstvy, ale i celé národy. A právě projekt České sny, který jen v roce 2024 prezentoval hudbu českých skladatelů v 50 evropských městech 22 různých států, toho může být výmluvným příkladem. Ostatně jen v prosinci zazněla kromě závěrečného koncertu v Rakousku řada dalších 11 v jižní části Evropy od portugalského Amarante přes italské Pesaro až po chorvatský Varaždin. Koncert byl věnován bývalému dolnorakouskému zemskému hejtmanovi Erwinu Pröllovi, který se dlouhodobě zasazuje o budování a prohlubování vztahů mezi Českou republikou a Rakouskem.  více

Posledním předvánočním koncertem uzavřela Filharmonie Brno letošní část abonentní řady Filharmonie doma. Do jejího čela se vůbec poprvé postavil hvězdný houslista Fabio Biondi, který je známý především interpretací barokní hudby. Kromě smyčce se ale chopil také taktovky a brněnskému publiku se tak představil ve dvojroli houslista / dirigent. Společně s Filharmonií Brno provedl ve čtvrtek 19. 12. v Besedním domě díla Antonia Vivaldiho, Jana Dismase Zelenky, Pietra Nardiniho a Luigi Boccheriniho.  více

Kolem svátku svaté Doroty (6. února) a zejména od sv. Floriána (4. května) do sv. Martina (11. listopadu) se asi ve stovce obcí Brněnska a více jak dvaceti městských částech Brna každoročně konají slavnosti, které jsou od nepaměti, mnohde dodnes, nejvýznamnější událostí kulturního roku. Jejich hlavními účastníky bývala svobodná mládež odrostlá škole, chasa, která si na rok volila své zástupce - dva až čtyři stárky. Tato stárkovská organizace začala od začátku 20. století zanikat a pořadatelství jedněch hodů v obci se rozdrobilo mezi řadu spolků. S jejich rušením či ukončením činnosti se pořadatelství hodů přerušilo, případně v letech nesvobody přecházely hody do ilegality. Jejich dnešní slavení je tedy tradice obnovovaná, v dosídlených či novějších lokalitách zaváděná.  více

Nejčtenější